Témata
Zdroj: archiv F. Pochylého

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane profesore, mnoho lidí zná Kaplanovu turbínu. Vy jste však autorem turbíny, která funguje na opačném principu. Jak se vlastně zrodila myšlenka, která doslova obrátila 100 let staré technické dogma? Byl cestou k tomuto vynálezu výzkum v laboratoři, nebo spíše okamžik, který by se dal vyjádřit slovy „aha, co kdyby to šlo naopak“?

F. Pochylý: Bylo to obojí, ale v opačném pořadí. Před příchodem na katedru jsem byl zvyklý spolupracovat s mnoha konstruktéry různého zaměření. Tento způsob práce jsem si ponechal i jako vedoucí Odboru fluidního inženýrství Viktora Kaplana a vedl jsem k němu jak doktorandy, tak spolupracovníky. Často jsem se setkával s technickým ředitelem ČKD Engineering, panem inženýrem Zdeňkem Zavadilem, velmi kreativním člověkem v oboru vodních turbín. Diskutovali jsme různé problémy vodních elektráren a možnosti jejich vylepšení. Po uvedení do provozu přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně bylo jasné, že se další tak významné dílo u nás dlouhou dobu nepostaví. Ale byl zde poměrně dobrý potenciál pokračovat ve výstavbě malých vodních elektráren říčního typu. V této souvislosti si pan inženýr posteskl, že výstavba říčních elektráren je velmi nákladná, vzhledem ke složitosti konstrukce Bánkiho, Francisovy a Kaplanovy turbíny. Výsledkem byl závěr, že bychom se měli zamyslet nad novou konstrukcí těchto turbín pro nízké spády. Pro mne to byl signál obrátit se znovu k teorii a podrobně prostudovat odvození Eulerovy turbínové rovnice. Ukázalo se, že jak Francis, tak Kaplan navrhli lopatkování oběžného kola tak, aby kapalina vstupovala do kola s rotací a vystupovala bez rotace. Eulerova rovnice však poskytovala i jiné řešení, které je principem nové vírové turbíny. Lopatkování je navrženo na opačném principu, a to tak, že kapalina vstupuje do kola bez rotace a vystupuje s rotací, proti smyslu otáčení oběžného kola, což bylo pro předchozí autory, ale i pro ostřílené pracovníky odboru, těžko představitelné. Vznikaly sázky o hydraulické účinnosti nové turbíny, od 20 % do 60 %. První vyrobená vírová turbína dosáhla při spádu 2,5 m účinnosti 85 % a při své jednoduchosti je určena pro výstavbu malých říčních elektráren pro nízké spády a relativně vysoké průtoky.

„Každá nová myšlenka je výsledkem mnoha výměn názorů na různá témata. Pokud má člověk rozsáhlé mezioborové znalosti a je otevřený diskuzi, pak je to již jen očekávání, kdy vám náhoda cvrnkne do nosu. Ale nesmíte ji uzavřít do šuplíku,“ říká prof. Pochylý.
(Zdroj: archiv F. Pochylého)

MM: Vaše turbína je ideální právě pro místa s nízkým spádem. Můžeme ji vnímat jako „demokratizaci vodní energie“ – tedy stroj, který zpřístupní výrobu elektřiny i na potocích a řekách, kde se to dříve nevyplatilo?

F. Pochylý: Je tomu skutečně tak. Vírovou turbínu je možno využívat na každém jezu, a dokonce v tzv. bateriovém provedení, při němž může být řada vírových turbín umístěna po celé šířce jezu. Zajímavé je i ostrovní provedení, například pro místa v Africe, kam není přivedena žádná elektrická energie. Malá vodní elektrárna s vírovou turbínou tak může zásobovat energií celou vesnici. Navíc je možno navrhnout i mobilní malou vodní elektrárnu využitelnou například pastevci dobytka v Mongolsku a podobně.

Princip vírové turbíny v nákresu a vírová turbína ve skutečnosti. (Zdroj: archiv F. Pochylého)

MM: Dalším vaším významným projektem je zavlažování jižní Moravy. Zatímco dnes vnímáme nádrže jen jako účelové stavby, vy jste navrhl, aby byly energeticky soběstačné, a navíc s přidanou hodnotou – vyhlídková věž, lezecká stěna…. Jak se stalo, že se v takto technickém projektu snoubí strojař s vizionářem, který přemýšlí též o designu a rekreaci?

F. Pochylý: Myslím, že to není nic neobvyklého, protože člověk již od narození vnímá krásu kolem sebe, kterou mu příroda poskytuje. Měl jsem to štěstí, že otec byl štukatér a maminka vyšívala kroje a zdobila velikonoční vajíčka. Pokud se tedy k tomu přidá navíc výchova, není možno ani práci vnímat jinak než jako část umění. Obdivuji starořeckou mentalitu, podle které máme vždy ctít soulad mezi podstatou a formou našeho dění. Právě v době, kdy jsem přemýšlel o vodojemech, jsem shodou okolností na strojírenském veletrhu v Brně potkal paní docentku Irenu Armutidisovou, profesionální fotografku, později děkanku Fakulty multimediálních komunikací ve Zlíně, se kterou jsme spolu probírali jak estetickou, tak užitnou hodnotu vodojemů. Tak vznikl semestrální projekt pro ztvárnění vodojemů v uvedených souvislostech, v rámci něhož se projevila úžasná tvůrčí kreativita studentů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Váš multifunkční vodojem využívá hybridní čerpací systém, který si sám vyrábí energii. Je to takový malý ostrov energetické nezávislosti uprostřed krajiny? Jak velkou výzvou pro vás bylo zkombinovat solární a větrnou energii s čerpáním vody?

F. Pochylý: S nadsázkou jsem řekl, že mým záměrem je zavlažit celou Moravu. Ale nejenom to. Ze zkušenosti víme, že nestabilita elektrické soustavy může způsobit výpadek elektrické energie i na několik dnů. Zásobovánívelkého města cisternami je prakticky nemožné, takže zbývá možnost vybudovat ve zvolených městských čtvrtích zásobárny vody, vodojemy, které jsou okamžitě schopné nahradit výpadek vody, a navíc dodávat vodu na zavlažování městské zeleně. A k tomu budou určeny chytré vodojemy, tak, jak jste je popsala: energeticky soběstačné, a navíc s přidanou hodnotou – vyhlídková věž, lezecká stěna a podobně.

V semestrálním projektu pro ztvárnění vodojemů v uvedených souvislostech se projevila úžasná tvůrčí kreativita studentů. (Zdroj: archiv F. Pochylého)

Za základ jsem si vzal římský akvadukt, který měl schopnost dopravovat vodu z velkých dálek. V počáteční fázi byla údolí překonávána mosty, na kterých bylo umístěno potrubí. V pozdějších letech se využilo nového vědeckého poznatku o spojených nádobách, takže již mostů nebylo třeba. A na tomto principu může být provedeno i zavlažování celé Moravy. Budou postaveny vysokokapacitní vodojemy v blízkosti vodních nádrží, případně vyčerpaných dolů a na principu spojených nádob plněny malé vodojemy umístěné esteticky po krajině. A to je ta výzva do budoucna.

MM: I další váš projekt se týká vody. Při jejím čištění bojujete i s neviditelnými nepřáteli – mikropolutanty z léků a kosmetiky. Technologie CaviPlasma kombinuje hydrodynamickou kavitaci a plazmový výboj. Dokázal byste nám, laikům, vysvětlit, jak to vlastně funguje?

F. Pochylý: Při proudění vody se na povrchu obtékaného pevného tělesa, nebo na pevných mikroskopických částicích rozptýlených ve vodě, usazují nerozpuštěné plyny a tvoří tzv. kavitační jádra. Při vysokých rychlostech kapaliny dojde v tom místě ke snížení tlaku a kapalina se začne za těchto podmínek odpařovat. Tvoří se velmi malé bublinky, které jsou unášeny proudem do oblasti vyššího tlaku. Pára v bublinkách kondenzuje a vzniknou dutiny, do kterých vtéká okolní kapalina vysokou rychlostí. Po zaplnění dutiny kapalinou dochází ke vzniku rázu, který způsobí jeho narušení a úbytek materiálu. Při kavitaci tedy vzniká nestacionární tlaková vlna, při níž dochází ke kmitání kapaliny na velmi vysoké frekvenci až 24 kHz. Při velmi vysokých rychlostech vznikne tzv. superkavitace, charakterizovaná tím, že se vytvoří vodní pára ve velkém objemu kapaliny.

Na základě tří pracovišť byl vytvořen nový unikátní přístroj na čištění vody od léčiv a mikropolutantů, tzv. CaviPlasma. (Zdroj: archiv F. Pochylého)

Voda je ale navíc nositelkou elektrického náboje. Při pohybu náboje v magnetickém poli vzniká Lorentzova síla, která generuje vznik elektromotorického napětí v závislosti na rychlosti vody (náboje). Vzhledem k tomu, že kavitace je charakterizována velmi vysokými rychlostmi, je možno ji využívat jako mikrozdroj elektrické energie. Na Fakultě elektrotechniky jsem dokonce vypsal takové téma diplomové práce, v rámci které byl vytvořen přístroj na produkci kavitace v magnetickém poli. V průběhu experimentů jsem sledoval v televizi pana profesora Maršálka z Botanického ústavu Akademie věd, který hovořil o velkých problémech se sinicemi ve vodních nádržích. Když jsem si uvědomil, jaké drastické podmínky vznikají při kavitaci, předpokládal jsem, že pokud projdou sinice kavitační zónou, musí zahynout. Ráno jsem zavolal profesoru Maršálkovi a naznačil jsem mu možný způsob eliminace sinic s tím, že mám k dispozici zmíněný přístroj. Profesor reagoval okamžitě, jelikož měl právě přivezené sinice z brněnské přehrady. Ukázalo se, že po průchodu sinic kavitační zónou bylo 80 % sinic zlikvidováno tak, že jim popraskaly plynové měchýřky. To bylo výhodné, jelikož sinice nezahynuly, ale klesly ke dnu. Tak vznikla nová metoda na eliminaci sinic, kterou jsme v rámci projektu Grantové agentury České republiky zdokonalovali.

Reklama

Naše spolupráce dál pokračovala v novém projektu likvidace sinic v brněnské přehradě, za kterou nám bylo uděleno ocenění Česká hlava. Nicméně naše spolupráce se rozšířila o další spolupracovníky. Dali jsme si za cíl eliminovat nejen sinice, ale i bakterie, mikropolutanty a zbytky léčiv. Tým byl rozšířen o pracovníky katedry fyziky Masarykovy univerzity v Brně, kteří se zabývali plazmovým výbojem. Na základě seznámení jejích pracovníků s principem našeho přístroje byl na pokyn pana docenta Pavla Rudolfa z našeho odboru učiněn pokus zapálit páru v kavitační trubici, vzniklou při superkavitaci, a vytvořit plazmový výboj. To se skutečně podařilo a na základě tří pracovišť byl vytvořen nový unikátní přístroj tzv. Kavi Plasma na čištění vody od léčiv a mikropolutantů.

Prof. František Pochylý: Několik slov k zamyšlení…

„Největší zátěží pro tvůrčí činnost je stereotyp, se kterým se dennodenně smiřujeme tím, že si zvykáme na jevy, které se nám zdají přirozené. Začíná to již v období, kdy nás maminka vozí v kočárku a my pozorujeme hejna ptáků nad námi. Zvykli jsme si na to tak, že nás ani později, když jsme již dostatečně vzdělaní, nenapadne otázka: ‚Jak je to možné, že se ti ptáci nikdy nesrazí?‘ Zbavit se zaužívaných stereotypů je možné jedině tak, že se snažíme pochopit právě věci, které se nám zdají samozřejmé. Tak v určitém období a za určitých podmínek dojde ke koncentraci myšlenek na určité téma, vedoucí k originálnímu nápadu.“

MM: Dvacet let jste strávil v průmyslu, konkrétně v podniku Sigma Olomouc, a poté jste přešel na akademickou půdu – VUT v Brně. Co vám průmyslová praxe dala, a co jste naopak vnesl do výzkumu a výuky, když jste se stal profesorem?

F. Pochylý: Aby člověk mohl předávat zkušenosti, musí se nejdříve něčemu naučit a setkat se s řešením problémů, kterých se v praxi vyskytne bezpočet. Pokud se problém objeví, nepodléhat depresi a s klidnou hlavou danou situaci analyzovat. Není to jednoduché, poněvadž právě na vás leží zodpovědnost danou situaci vyřešit. A ostatní na vás spoléhají. A právě metodika řešení problémů je to nejcennější, co může odborník z průmyslu předat studentům.

Malá vodní elektrárna v násoskovém provedení v lokalitě Želina. (Zdroj: archiv F. Pochylého)

Když jsem přišel na katedru, bylo všechno poplatné logaritmickému pravítku. Bylo nutno přepracovat celou koncepci odboru k využívání výpočetní techniky, přejít od statiky k dynamice a zavést nové předměty do výuky tak, abychom si udrželi světovou úroveň při návrhu a konstrukci hydraulických strojů. V souladu s tím bylo nutno provést rekonstrukci laboratoře pro výuku studentů, výzkum a spolupráci s průmyslem. Zavedl jsem tři nové předměty a dokončil rekonstrukci laboratoře, která i dnes je jednou z nejlépe vybavených univerzitních laboratoří v Evropské unii.

MM: Četla jsem, že vaším heslem je: „Hlavně si nebádat do šuplíku!“ Co to pro vás v praxi znamená? Jak velká část vašeho výzkumu na VUT v Brně se skutečně dostala do praxe a změnila reálný svět podobně jako vaše turbína nebo vodojemy?

F. Pochylý: Každá nová myšlenka je výsledkem mnoha výměn názorů na různá témata. Pokud má člověk rozsáhlé mezioborové znalosti a je otevřený diskuzi, pak je to již jen očekávání, kdy vám náhoda cvrnkne do nosu. Ale nesmíte ji uzavřít do šuplíku. Vzhledem k tomu, že jsem přišel na vysokou školu z průmyslu, měl jsem vždy zájem s průmyslem spolupracovat. Jak formou společných grantů, tak v oblasti hospodářské činnosti. A k tomu jsem vedl doktorandy i své spolupracovníky. Takže moje působení a nápady mají neustálý odraz v nových technologiích, a také v moderních konstrukcích hydraulických strojů.

Profesor František Pochylý se svým týmem v Želině v roce 1999. (Zdroj: archiv F. Pochylého)

MM: Jste držitelem několika významných ocenění – Česká hlava, Cena města Brna, Zlatá medaile VUT a čerstvě i Ocenění za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, které jste převzal na letošním MSV v Brně. Které z těchto ocenění vás osobně nejvíce potěšilo a které považujete za nejdůležitější z hlediska vašeho oboru?

F. Pochylý: Všechna tato ocenění charakterizují moji práci. Ale největší radost mám z pocitu, že mi ta ocenění lidé přejí.

Vydání #11
Kód článku: 251131
Datum: 12. 11. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firmy
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Výzkumné a vývojové technologie v Řeži jsou příležitostí pro český výzkum a prům

Centrum výzkumu Řež s.r.o. (CVŘ) je výzkumná organizace, která navazuje na tradici jaderného výzkumu v řežském údolí a rozšiřuje jej do oblastí nových technologií ve sféře základního i aplikovaného, tzv. předkomerčního výzkumu. Je provozovatelem dvou výzkumných reaktorů a celé řady technologií pro výzkum a vývoj v jaderné oblasti.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit