V oblasti současných generací jaderných technologií (Gen II, III, III+) je primárním cílem rozšíření znalostí nezbytných pro pochopení degradačních jevů v materiálech a komponentách v průběhu provozu jaderných zařízení, vývoj metod jejich posouzení a stanovení predikce jejich vývoje s cílem zajistit bezpečné a spolehlivé provozování jaderných zařízení po celou dobu jejich životnosti. Výstavba horkých komor plně vybavených pro hodnocení vlastností a mikrostruktury materiálů, mechanická zkušebna pro zkoušky v širokém pásmu provozních teplot nebo laboratoř pro výzkum a vývoj v oblasti interakcí provozního prostředí s komponentami pro všechny provozní a havarijní režimy jsou příklady pracovišť stavěných v projektu.
Jednou z vlajkových lodí výzkumu a vývoje v CVŘ je oblast nedestruktivních metod testování. V současné době se náš výzkum a vývoj soustřeďuje na ultrazvukové metody – především na metodu phassed array, která v porovnání s klasickým ultrazvukem umožňuje hledat vady v celém objemu a ve všech směrech –zjednodušeně řečeno jde o 3D ultrazvuk.
Jako velmi perspektivní se v současnosti jeví metoda 3D laserového skenování. Disponujeme technologií, která je schopna nejen naskenovat za pomocí laseru daný předmět, ale díky vysokému rozlišení můžeme na vzorcích nebo dokonce celých komponentách hledat vady mikroskopických rozměrů. V CVŘ jsme v rámci této technologie vyvinuli metodu identifikace korozních důlků na lopatkách parních turbín a v současnosti ji s úspěchem rozšiřujeme i na vodní turbíny. Nespornou výhodou této metody je fakt, že je možné komponenty testovat bez nutnosti jejich demontáže – můžeme tak naskenovat například celé oběžné kolo turbíny a hledat na něm vady, aniž by bylo nutné turbínu rozebrat.
Abychom mohli poskytovat komplexní služby v oblasti nedestruktivních metod, rozvíjíme vedle ultrazvuku a laseru i využití magnetické metody, metody vířivých proudů a ve spolupráci s kolegy ze Západočeské univerzity v Plzni i metodu využívající rentgenu. Můžeme tak pokrýt v podstatě celé spektrum metod nedestruktivního testování a tím i velké spektrum možných aplikací – od malých kovových vzorků přes potrubí a velké nádoby až po betony či velké ocelobetonové konstrukce.
Velmi důležitou kompetencí, kterou disponujeme, je výroba umělých vad v testovacích tělesech, které se následně využívají pro ověřování a kvalifikaci nově vyvinutých nedestruktivních metod.
Ve spojení s naší laboratoří pro materiálové testování tak jsme schopni nabízet služby pro velkou škálu průmyslových aplikací – od nedestruktivního testování a kontrol až po mechanické a materiálové testy zaměřené například na korozi, creep či únavu materiálů.
CVŘ je již po mnoho let zapojeno do výzkumu a vývoje fúzních technologií. Projekt SUSEN a navazující projekt R4S velmi významně podporují projekt fúzního tokamaku ITER v několika směrech. Významným příkladem tohoto směrování je zařízení HELCZA (High Energy Load Czech Assembly), které bylo vybudováno v jedné z experimentálních hal CVŘ v Plzni a je primárně určeno pro testování komponent termojaderného reaktoru ITER, jež budou ve styku s plazmatem. Jsou to především testy panelů první stěny reaktoru, vnitřních divertorových terčů a Faradayových antén radiofrekvenčního ohřevu. Tyto testy vyžadují testování tepelným tokem v řádu několika MW na metr čtvereční. Zařízení HELCZA je schopné dosáhnout tepelného toku až 40 MW/m², což ho řadí mezi špičková světová zařízení a v některých ohledech dosahuje dokonce světově unikátních parametrů.