Témata
Reklama

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Tomáš Keprta se již více než dva roky věnuje propagaci společnosti ČKD Blansko a jejích produktů pomocí sociálních sítí, zejména LinkedInu a  Facebooku, kde dosáhl zajímavých výsledků. Je přesvědčen, že by tato forma prezentace v jednadvacátém století měla být standardní. Domnívá se však, že české strojírenství má v tomto ohledu velké rezervy.

Reklama
Reklama
Reklama
Tomáš Keprta, šéf marketingového oddělení ČKD Blansko. (Zdroj: ČKD Blansko)

MM: Můžete čtenářům nejdříve říct něco o sobě?

T. Keprta: V marketingu a obchodu se pohybuji od studií na Masarykově univerzitě, téměř 15 let. Posledních sedm let se věnuji strojírenství a energetice (TOS Kuřim, Zetor, ČKD Blansko). Mým soukromým snem je přispět k navrácení českého strojírenství a průmyslu na přední světové příčky, kam nepochybně patří. Musíme si však osvojit práci s moderními technologiemi a přijmout Průmysl 4.0 jako fakt.

„Marketing cílí na emoce. Musíte zaujmout na první pohled a musí se vám to podařit téměř každý den,“ vysvětluje Tomáš Keprta… (Foto: Tomáš Keprta)

MM: Jak jste se dostal k tomu, že se budete věnovat online reklamě? Ta „tradiční“ již nestačí?

T. Keprta: Online marketing je nedílnou součástí marketingového mixu, čím dříve to české průmyslové podniky přijmou, tím lépe pro ně. V marketingu došlo v posledních letech k významnému posunu. Dávno neplatí, že stačí vytisknout katalog, zúčastnit se veletrhu, zorganizovat akci pro zákazníky třikrát ročně a spravovat nudný web. To vše je samozřejmostí, ale komunikace a získávání informací se přesunulo do online prostředí. Tomu se musíme přizpůsobit.

MM: Je to práce (teď myslím sociální sítě) na plný úvazek? Za dva roky jste dosáhl pěkných výsledků (7 tis. sledujících). Lze takových výsledků dosáhnout, když se tomu člověk bude věnovat jen občas, nebo je potřeba se tomu věnovat denně?

T. Keprta:
Je to každodenní práce na plný úvazek. Důkazem je existence desítek nebo stovek agentur, které se o sociální sítě starají za vás. Outsourcing v této oblasti může být zrádný, zejména když se jedná o průmysl a strojírenství. Musíte znát a věřit svému produktu. Práce agentur je nejenom nákladnější, ale také může být nevěrohodná. Každý produkt je jiný, stejně jako okruh uživatelů a „decision makerů“, na které cílíte.

MM: Reklama či propagace prostřednictvím sociálních sítí má své zákonitosti, které se od tradiční reklamy zásadně liší. Přišel jste na formu, jak je vhodně využívat sám? V čem spatřujete hlavní rozdíly?

T. Keprta:
Zúčastnil jsem se odborných školení, přečetl řadu zajímavých publikací. Existuje několik pravidel, která mají obecnou platnost. Následně si je upravíte pro svoji firmu, značku, produkt. Považuji za nejdůležitější svému obecenstvu ukázat důvěru ve svůj produkt a komunikovat s nimi jako s přítelem nebo dobrým známým.

MM: Podle slov Vojtěcha Lamberta z LCG New Media (Příručka marketéra, www.mmspektrum.com/161051) je pro to, aby byla reklama efektivní, nutné dodržet určitá pravidla. Např. klíčová slova, chytlavé nadpisy apod. Vaše stránka na LinkedInu má jedno velmi výstižné: Bringingsolutions. Líbí se mi! To jste vymyslel vy?

T. Keprta:
Vaše „obecenstvo“ nemá čas nazbyt, stejně jako vy. Při prohlížení LinkedInu, Facebooku nebo Instagramu máte jen okamžik, abyste zaujala. Pokud se vám to nepodaří, ztrácíte jeho pozornost a možná i zakázku. Slogan Bringingsolutions reprezentuje ČKD Blansko jako celek. Navrhnout a postavit hydroelektrárnu je velmi komplikovaný dlouhotrvající proces, kdy potřebujete partnera, který je schopen reagovat na všechny překážky a výzvy. Slogan společnosti nesmí být prázdnou frází. Tento jsem vymyslel na základě získávání zpětné vazby od zákazníků.

MM: Vybíráte pečlivě slova, která na stránky umisťujete?

T. Keprta:
Hlavně si hlídám rozsah textu, pochopitelnost. Vhodné je pracovat i s aktuálními světovými, regionálními tématy. Na dlouhé elaboráty bude mít posléze čas technické oddělení po podepsání kontraktu. Myslím si, že obsáhlý „content marketing“ je důležitou součástí mixu, ale nesmí být osamocen. (Nejen) podle mého názoru je klíčem četnost při udržování kvality.

MM: Využíváte často videa. Lidé se raději dívají, než čtou? Točíte je sám, nebo dáváte přednost profesionálům?

T. Keprta:
Marketing cílí na emoce. Musíte zaujmout na první pohled a musí se vám to podařit téměř každý den. Není to jednoduché, ale jakmile objevíte, co funguje pro vaši značku, budete odměněni novými poptávkami a uzavřenými zakázkami. Videa a fotky pořizuji sám. Produktová fotografie je také klíčová. Máte zhruba půl vteřiny na to, abyste upoutal pozornost (ve feedu sledujícího).

MM: Už jste někdy využil sponzorované odkazy? Kdy to má význam?

T. Keprta:
Naše profily se téměř obešly bez sponzorovaných odkazů. Pokud chcete získat stovky tisíc zobrazení reklamy měsíčně díky sponzorovaným odkazům, připravte si desítky až stovky tisíc korun. Ani velký budget vám však úspěch nezaručí. Velmi doporučuji investovat čas do této formy komunikace. Může vám to pomoci v pochopení vašich potenciálních zákazníků a dostanete se na trhy, kam konvenční reklama nepronikla.

MM: Jakou poslední poptávku jste pomocí LinkedInu získali a čeho se týkala?

T. Keprta:
Poslední poptávka přišla z Indonésie a jedná se o bezpečnostní uzávěr – právě jsem ji předal našemu nabídkovému týmu.

MM: Přes sociální sítě lze také nové sledující oslovovat. Oslovujete sám nové lidi a firmy? Nebo spíše čekáte, až se sami ozvou?

T. Keprta: Komunikace je klíčová. Snažím se odpovídat a reagovat co nejdříve. Případně předám kontakt na odpovědnou osobu. Jsem v první linii.

MM: Které platformě byste dal přednost – LinkedIn, nebo Facebook?

T. Keprta:
Většina společností má profil na Facebooku, protože je to teď běžné. Vlastně neví, co jim to přináší a většinou je to pro ně velmi okrajová záležitost. Ve světovém měřítku je však pro průmyslové podniky mnohem důležitější LinkedIn, kde se potkáte s odborníky z celého světa, kteří rádi diskutují o své práci a posílají tyto informace dál. LinkedIn je nejvíce využíván lidmi ve věkovém rozpětí mezi 46 až 55 lety.

… a dodává: „Máte zhruba půl vteřiny na to, abyste upoutal pozornost.“ (Foto: Tomáš Keprta)


MM: Jaké výhody může podle vás přinést využívání sociálních sítí pro firemní prezentaci? Jaké máte zkušenosti? Můžete uvést nějaké příklady?

T. Keprta:
Považuji tuto prezentaci za nezbytnost. Každodenní přítomnost v online prostoru je důkazem, že jste živá, fungující firma, která chápe fungování trhu a marketingu v 21. století. Může být také rozhodovacím kritériem, zda zakázku získáte, nebo ne.

MM: Jednoznačně tedy doporučujete využívání sociálních sítí také ostatním strojírenským firmám?

T. Keprta
: Ano. Musíte být vidět. Německé, italské nebo rakouské firmy to samozřejmě vědí a vynakládají na tuto formu prezentace nemalé prostředky. Pokud chceme vrátit české strojírenství na výsluní, kam patří, musíme využít veškerých dostupných prostředků. Samozřejmě s ohledem na poměr cena/výkon.

MM: Jak by měly začít? Co byste jim na začátek poradil?

T. Keprta: Je to velmi individuální. Každá společnost je jiná, stejně jako potenciální zákazník. Základem by měla být každodenní prezentace vašeho produktu, zaměstnanců, výroby, zakázek apod. Foťte, komunikujte a nenechte se odradit počátečními neúspěchy.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji vám ještě mnoho úspěchů nejen v online prostředí.

Eva Buzková

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200926
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firmy
Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Související články
Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Budoucnost, která se nedá "vyklikat" online

„Brno“ se v češtině stalo synonymem pro výstaviště. Tato věta není marketingová fráze – je to sociologický fakt, který potvrzují průzkumy. A přesto si každý ředitel firmy, který podepisuje fakturu za účast na veletrhu, dříve nebo později položí otázku: má to ještě smysl? Jan Kubata, generální ředitel společnosti Veletrhy Brno, na ni odpovídá z pozice, která je v Česku unikátní. Jeho pestrý životopis zahrnuje kapitoly od vrcholového sportovce přes úspěšného podnikatele a primátora až po šéfa zahraniční sítě agentury CzechTrade v Chicagu. Dnes stojí v čele největší veletržní správy ve střední Evropě a odpovídá za to, aby nejen Mezinárodní strojírenský veletrh zůstal relevantní i v době digitální transformace a tlaku na efektivitu.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit