Témata
Reklama

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Eva Zajícová

Vystudovala Fakultu strojní na ČVUT v Praze, obor Výrobní inženýrství na Ústavu strojírenské technologie.
Od roku 2014 pracuje v MM Průmyslovém spektru nejprve na pozici editorky, poté odborné redaktorky a od roku 2019 na pozici vedoucí redakce. Technika je její prací i zálibou.

Tomáš Keprta se již více než dva roky věnuje propagaci společnosti ČKD Blansko a jejích produktů pomocí sociálních sítí, zejména LinkedInu a  Facebooku, kde dosáhl zajímavých výsledků. Je přesvědčen, že by tato forma prezentace v jednadvacátém století měla být standardní. Domnívá se však, že české strojírenství má v tomto ohledu velké rezervy.

Reklama
Reklama
Reklama
Tomáš Keprta, šéf marketingového oddělení ČKD Blansko. (Zdroj: ČKD Blansko)

MM: Můžete čtenářům nejdříve říct něco o sobě?

T. Keprta: V marketingu a obchodu se pohybuji od studií na Masarykově univerzitě, téměř 15 let. Posledních sedm let se věnuji strojírenství a energetice (TOS Kuřim, Zetor, ČKD Blansko). Mým soukromým snem je přispět k navrácení českého strojírenství a průmyslu na přední světové příčky, kam nepochybně patří. Musíme si však osvojit práci s moderními technologiemi a přijmout Průmysl 4.0 jako fakt.

„Marketing cílí na emoce. Musíte zaujmout na první pohled a musí se vám to podařit téměř každý den,“ vysvětluje Tomáš Keprta… (Foto: Tomáš Keprta)

MM: Jak jste se dostal k tomu, že se budete věnovat online reklamě? Ta „tradiční“ již nestačí?

T. Keprta: Online marketing je nedílnou součástí marketingového mixu, čím dříve to české průmyslové podniky přijmou, tím lépe pro ně. V marketingu došlo v posledních letech k významnému posunu. Dávno neplatí, že stačí vytisknout katalog, zúčastnit se veletrhu, zorganizovat akci pro zákazníky třikrát ročně a spravovat nudný web. To vše je samozřejmostí, ale komunikace a získávání informací se přesunulo do online prostředí. Tomu se musíme přizpůsobit.

MM: Je to práce (teď myslím sociální sítě) na plný úvazek? Za dva roky jste dosáhl pěkných výsledků (7 tis. sledujících). Lze takových výsledků dosáhnout, když se tomu člověk bude věnovat jen občas, nebo je potřeba se tomu věnovat denně?

T. Keprta:
Je to každodenní práce na plný úvazek. Důkazem je existence desítek nebo stovek agentur, které se o sociální sítě starají za vás. Outsourcing v této oblasti může být zrádný, zejména když se jedná o průmysl a strojírenství. Musíte znát a věřit svému produktu. Práce agentur je nejenom nákladnější, ale také může být nevěrohodná. Každý produkt je jiný, stejně jako okruh uživatelů a „decision makerů“, na které cílíte.

MM: Reklama či propagace prostřednictvím sociálních sítí má své zákonitosti, které se od tradiční reklamy zásadně liší. Přišel jste na formu, jak je vhodně využívat sám? V čem spatřujete hlavní rozdíly?

T. Keprta:
Zúčastnil jsem se odborných školení, přečetl řadu zajímavých publikací. Existuje několik pravidel, která mají obecnou platnost. Následně si je upravíte pro svoji firmu, značku, produkt. Považuji za nejdůležitější svému obecenstvu ukázat důvěru ve svůj produkt a komunikovat s nimi jako s přítelem nebo dobrým známým.

MM: Podle slov Vojtěcha Lamberta z LCG New Media (Příručka marketéra, www.mmspektrum.com/161051) je pro to, aby byla reklama efektivní, nutné dodržet určitá pravidla. Např. klíčová slova, chytlavé nadpisy apod. Vaše stránka na LinkedInu má jedno velmi výstižné: Bringingsolutions. Líbí se mi! To jste vymyslel vy?

T. Keprta:
Vaše „obecenstvo“ nemá čas nazbyt, stejně jako vy. Při prohlížení LinkedInu, Facebooku nebo Instagramu máte jen okamžik, abyste zaujala. Pokud se vám to nepodaří, ztrácíte jeho pozornost a možná i zakázku. Slogan Bringingsolutions reprezentuje ČKD Blansko jako celek. Navrhnout a postavit hydroelektrárnu je velmi komplikovaný dlouhotrvající proces, kdy potřebujete partnera, který je schopen reagovat na všechny překážky a výzvy. Slogan společnosti nesmí být prázdnou frází. Tento jsem vymyslel na základě získávání zpětné vazby od zákazníků.

MM: Vybíráte pečlivě slova, která na stránky umisťujete?

T. Keprta:
Hlavně si hlídám rozsah textu, pochopitelnost. Vhodné je pracovat i s aktuálními světovými, regionálními tématy. Na dlouhé elaboráty bude mít posléze čas technické oddělení po podepsání kontraktu. Myslím si, že obsáhlý „content marketing“ je důležitou součástí mixu, ale nesmí být osamocen. (Nejen) podle mého názoru je klíčem četnost při udržování kvality.

MM: Využíváte často videa. Lidé se raději dívají, než čtou? Točíte je sám, nebo dáváte přednost profesionálům?

T. Keprta:
Marketing cílí na emoce. Musíte zaujmout na první pohled a musí se vám to podařit téměř každý den. Není to jednoduché, ale jakmile objevíte, co funguje pro vaši značku, budete odměněni novými poptávkami a uzavřenými zakázkami. Videa a fotky pořizuji sám. Produktová fotografie je také klíčová. Máte zhruba půl vteřiny na to, abyste upoutal pozornost (ve feedu sledujícího).

MM: Už jste někdy využil sponzorované odkazy? Kdy to má význam?

T. Keprta:
Naše profily se téměř obešly bez sponzorovaných odkazů. Pokud chcete získat stovky tisíc zobrazení reklamy měsíčně díky sponzorovaným odkazům, připravte si desítky až stovky tisíc korun. Ani velký budget vám však úspěch nezaručí. Velmi doporučuji investovat čas do této formy komunikace. Může vám to pomoci v pochopení vašich potenciálních zákazníků a dostanete se na trhy, kam konvenční reklama nepronikla.

MM: Jakou poslední poptávku jste pomocí LinkedInu získali a čeho se týkala?

T. Keprta:
Poslední poptávka přišla z Indonésie a jedná se o bezpečnostní uzávěr – právě jsem ji předal našemu nabídkovému týmu.

MM: Přes sociální sítě lze také nové sledující oslovovat. Oslovujete sám nové lidi a firmy? Nebo spíše čekáte, až se sami ozvou?

T. Keprta: Komunikace je klíčová. Snažím se odpovídat a reagovat co nejdříve. Případně předám kontakt na odpovědnou osobu. Jsem v první linii.

MM: Které platformě byste dal přednost – LinkedIn, nebo Facebook?

T. Keprta:
Většina společností má profil na Facebooku, protože je to teď běžné. Vlastně neví, co jim to přináší a většinou je to pro ně velmi okrajová záležitost. Ve světovém měřítku je však pro průmyslové podniky mnohem důležitější LinkedIn, kde se potkáte s odborníky z celého světa, kteří rádi diskutují o své práci a posílají tyto informace dál. LinkedIn je nejvíce využíván lidmi ve věkovém rozpětí mezi 46 až 55 lety.

… a dodává: „Máte zhruba půl vteřiny na to, abyste upoutal pozornost.“ (Foto: Tomáš Keprta)


MM: Jaké výhody může podle vás přinést využívání sociálních sítí pro firemní prezentaci? Jaké máte zkušenosti? Můžete uvést nějaké příklady?

T. Keprta:
Považuji tuto prezentaci za nezbytnost. Každodenní přítomnost v online prostoru je důkazem, že jste živá, fungující firma, která chápe fungování trhu a marketingu v 21. století. Může být také rozhodovacím kritériem, zda zakázku získáte, nebo ne.

MM: Jednoznačně tedy doporučujete využívání sociálních sítí také ostatním strojírenským firmám?

T. Keprta
: Ano. Musíte být vidět. Německé, italské nebo rakouské firmy to samozřejmě vědí a vynakládají na tuto formu prezentace nemalé prostředky. Pokud chceme vrátit české strojírenství na výsluní, kam patří, musíme využít veškerých dostupných prostředků. Samozřejmě s ohledem na poměr cena/výkon.

MM: Jak by měly začít? Co byste jim na začátek poradil?

T. Keprta: Je to velmi individuální. Každá společnost je jiná, stejně jako potenciální zákazník. Základem by měla být každodenní prezentace vašeho produktu, zaměstnanců, výroby, zakázek apod. Foťte, komunikujte a nenechte se odradit počátečními neúspěchy.

MM: Děkuji za rozhovor a přeji vám ještě mnoho úspěchů nejen v online prostředí.

Eva Buzková

Reklama
Vydání #9
Kód článku: 200926
Datum: 09. 09. 2020
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firmy
Související články
Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Jak ušetřit za energie: 10 kroků k vyšší efektivitě

Ačkoli se zdá, že největší vlna zdražování energií už začíná opadat, potřeba energetických úspor v průmyslu je stále velice naléhavá, a v příštích desetiletích tato naléhavost ještě poroste. Příčinou není jen rostoucí tlak na snižování finančních nákladů na výrobu, ale zejména nutnost omezovat její negativní dopady na životní prostředí, a to při očekávaném zvyšování celkové produkce. Abychom si zajistili udržitelný rozvoj, musíme už nyní hledat možnosti, jak zvýšit energetickou účinnost výroby, a těchto možností využívat.

Související články
Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Ekonomika s přidanou hodnotou v turbulentní době

Z rozhovoru s ředitelem Svazu strojírenské technologie Ivem Červenkou vyplývá, že po chybně provedené transformaci má každá firma nastavenou určitou strategii – ať dobrou, či špatnou. Často ale chybí adaptabilní strategie, kterou je třeba neustále přizpůsobovat měnícímu se prostředí, ne ji fixovat a spoléhat se na to, že se (nějak) prosadí sama. Neprosadí.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Kdo se nestará o budoucnost, ten ji nemá

Pavla Kafku znám jako nositele prestižního titulu Manažer roku 2005, jímž byl oceněn ve funkci CEO firmy Siemens, následně z jeho dlouholetého působení v České manažerské asociaci, a zejména pak, již ve funkci prezidenta ČMA, z organizování v paláci Žofín právě oceňované soutěže Manažer roku. V roce 2018 stál za organizací jubilejního 25. ročníku této akce ve Španělském sále Pražského hradu za účasti premiéra a vybraných ministrů.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit