Témata
Reklama

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 5

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali inovacemi, které jsou často jen halucinací. Dnes se zaměříme na nábor a motivaci.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 5. Spokojený zaměstnanec vytváří větší zisk!

Každá firma stojí především na lidech, o důležitosti náboru není potřeba pochybovat. Řada zaměstnavatelů si stěžuje, že nemůže najít ty správné zaměstnance, fluktuace v řadě sektorů začíná prudce stoupat. Typickým příkladem jsou podniky v automobilovém průmyslu, kde stres v systémech Just in Time dosahuje kritických hodnot a zaměstnanci v rigidních byrokratických strukturách nemají prostor se realizovat, po tisících odcházejí do jiných sektorů. Strategie přivézt téměř nekvalifikované mačkače tlačítek z Rumunska či Ukrajiny přestávají fungovat. Klíčem pro úspěšný nábor je mít atraktivní firemní prostředí a kulturu, do kterých se zaměstnanci hlásí sami a rádi, protože je tento typ práce baví. Inspirací může být například dánský Joe & The Juice, kde zaměstnanci pobírají nižší mzdy než u konkurence, ale mají rádi muziku, příjemné lidi kolem sebe a možnost dělat ty produkty, které je opravdu baví. Konkurenční globální Starbucks má rozhodně důvod k zamyšlení.

Reklama
Reklama
Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.

Být slyšen, být chápán a být rozpoznán

Jak motivovat lidi? Tuto otázku jsem řešil snad stotisíckrát. Po náročných studiích sofistikovaných motivačních teorií obsahových a poznávacích, po různých pokusech s motivačními nástroji, jsem vypozoroval tři kroky, které skutečně fungují. Prvním krokem je naučit se naslouchat, ukázat kolegům, že jsou vyslyšeni. K tomu je potřeba najít si na to čas, chodit do provozu, do různých kanceláří a aktivně poslouchat, co vaše podřízené trápí, co je nebaví a naopak. Vyslechnout si názory zaměstnanců je v řadě montoven přebytečná činnost, na kterou ve stresu a strachu ze zastavení linky není čas, ale v progresivní firmě je „být slyšen“ naprostou nutností.

Pouhé „být slyšen“ však pro motivaci nestačí. Kolega či kolegyně musí vidět, že jsou rovněž chápáni. To poznají jedině tehdy, když po vyslyšení problémů se tyto začnou reálně řešit. A čím kratší je čas mezi „být slyšen“ a „být chápán“, tím vyšší úrovně motivace lze dosáhnout.

Výkon zaměstnance se oceňuje nejen mzdou, ale také dalšími nástroji motivace. Jedním z klíčových je „být rozpoznán“ neboli být veřejně oceněn za dobře odvedenou práci. V českých podmínkách velmi často chybí ono prosté a kouzelné slovíčko děkuji, nemusíte rovnou sahat po diplomu pro nejlepšího pracovníka měsíce. Takové kroky mohou být spíše demotivační. Mou jednoduchou otázkou v provozech proto je, kdy naposled si zaměstnanec pamatuje, že mu jeho nadřízený za dobře odvedený výkon poděkoval. Zkuste položit dotaz ve své firmě a možná budete překvapeni.

Některé talenty nedokážete využít

Kulturní kapitál je novým nástrojem budování konkurenční výhody. Základním principem je pak měření individuální výkonnosti zaměstnanců, týmů a budování výkonné firemní kultury. Organizační transformace začíná s transformací jejich lídrů. Organizace je reflexí povědomí jejich lídrů. Kdo tuto organizaci vede, ten stanovuje její současnou a budoucí kulturu. Chcete-li změnit firemní kulturu, musíte změnit lídry. Na měření záleží, cokoliv měříte, toho dosáhnete. Pokud se zaměříte na měření pouhé ziskovosti v krátkodobém horizontu, pak podle toho bude vypadat i kultura vaší organizace. Pokud budete měřit i dlouhodobé životní hodnoty svých zaměstnanců, klientů, celé své organizace, pak se bude v tomto smyslu měnit i vaše firemní kultura.

A pokud nějací spolupracovníci netáhnou za jeden provaz či nejsou v souladu s firemními hodnotami, pak pamatujte, že jako manažer děláte chybu. Vzpomeňte si na příběh Steva Jobse, který založil Apple, a přesto ho akcionáři po nějaké době vyhodili, neměl výsledky. Dokázal však poté uplatnit svůj talent jinde a založil úspěšné studio Pixar. Po pár letech se vrátil do Applu s velkými díky, že byl před časem vyhozen a že vyhazov bylo to nejlepší, co se mu tehdy mohlo stát. Nebrzděte proto rozvoj těch spolupracovníků, jejichž talent aktuálně nedokážete efektivně využít. Dejte jim prostor, aby svůj talent rozvinuli co nejdříve v jiné firmě.

Pamatuji si příběh jednoho manažera, který rozlícený vpadl do útvaru HR, že mu dalo výpověď dalších dvaceti zaměstnanců a kdy s tím HR konečně začne něco dělat, že už nemá ve výrobě dostatek lidí. Tento manažer je typickým příkladem talentu, který nedokážete využít.

O tom, jak přejít od záměru transformace do skutečné koordinované akce, se zamyslíme příště. Za měsíc na shledanou!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Reklama
Související články
Podpora rozvoje mladých technologicky orientovaných firem

Je všeobecně známo, že zejména v počátečních fázích podnikání či inovačního cyklu, kdy firma vyvíjí nový, nebo modifikuje již existující produkt pro zcela nové využití, vzniká celá řada otázek spojených s designem produktu, se strategií jeho komercializace, s definicí vhodných zahraničních trhů a se smysluplným byznys modelem. Jedná se o kritickou fázi rozvoje firem, protože jen malé části z nich se podaří touto fází projít bezi zásadních problémů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Související články
Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 4.

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali instinktem lovce a schopnostmi rychlé akce, dnes se zaměříme na eliminaci TAGA a inovační myšlení.

Z garáže až na vrchol v PVD technologii povlakování

Pavel Holubář je ředitelem průmyslové společnosti SHM. Tato zkratka značí Super Hard Materials, a to je přesně to, o co tu jde. Zjednodušeně řečeno jde principiálně o fyzikální metody nanášení tenkých vrstev na nástroje, kdy nanesená několikamikronová vrstva dává materiálu zcela jiné mechanické vlastnosti. Především podstatně prodlužuje jeho životnost. Jaká byla 25 let trvající cesta až na samotný vrchol, kdy technologie firmy SHM jsou v současné době rozesety ve 35 zemích světa? O tom – a nejen o tom – jsme si s Pavlem Holubářem povídali.

Cíle a píle jsou tím, co mě žene stále kupředu

Martin Šula, majitel společnosti MSR Engines, založené roku 2004, vyrábí motorizovaná surfovací prkna JetSurf. Zajímavé na tomto projektu je, že úplně všechno vzniká v Brně – Střelice, kam se firma nastěhovala před dvěma lety. Tak se podařilo zvýšit plánovanou kapacitu na 1 500 výrobků ročně. Ale hned první rok zde vyrobili 1 200 surfovacích prken. Firma už ale přistavěla další objekty a hodlá se rozšiřovat i nadále.

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 2.

V minulém vydání jsme si vysvětlili pojem montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. Výroba je de facto poskytovanou službou zvanou „outsourcing“ pro globální a nadnárodní společnosti s nízkým podílem vlastního výzkumu a vývoje. Prvním důležitým krokem je přiznat si submisivní pozici v globálním dodavatelském řetězci a sebrat odvahu ke změně. Odvážní čeští manažeři to dokázali prosadit i v rámci nadnárodních koncernů.

Je třeba udělat seriózní diagnózu českého průmyslu

Český průmysl je nemocný subdodavatelstvím a pouhým montováním. Jsme nad únosnou míru pouhým subdodavatelem Evropské unie, především Německa, mnohokrát subdodavatelem subdodavatelů. Z řemeslníka kdysi světové úrovně jsme se stali nádeníkem. Je třeba to změnit, přestat být závislý na odběratelích, kteří diktují, za kolik jim můžete jejich součástku nebo jejich díl vyrobit. Chopte se příležitosti a vytvořte svůj vlastní finální výrobek s vyšší mírou lidského umu, který můžete prodat komukoliv na světovém trhu, abyste se stali nezávislými!

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Nastal čas očisty a posílení

V rámci našeho seriálu podnikatelských příběhů vám představujeme lidi s mozkem a srdcem na pravém místě, kteří celý svůj profesní život věnují tvorbě firemního ekosystému pro společenské uspokojení a profesní realizaci svých zaměstnanců podílející se na vzniku produktu, jež zajistí stabilitu a perspektivu pro další léta existence firmy. Tentokráte jsme hovořili s ing. Lubošem Švecem, který před 27 lety zprivatizoval tehdejší Teslu Vráble nedaleko slovenské Nitry, kde nyní naleznete špičkový strojírenský provoz.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit