Témata

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí - část 5

Pokračujeme v našem seriálu o transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali inovacemi, které jsou často jen halucinací. Dnes se zaměříme na nábor a motivaci.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 5. Spokojený zaměstnanec vytváří větší zisk!

Každá firma stojí především na lidech, o důležitosti náboru není potřeba pochybovat. Řada zaměstnavatelů si stěžuje, že nemůže najít ty správné zaměstnance, fluktuace v řadě sektorů začíná prudce stoupat. Typickým příkladem jsou podniky v automobilovém průmyslu, kde stres v systémech Just in Time dosahuje kritických hodnot a zaměstnanci v rigidních byrokratických strukturách nemají prostor se realizovat, po tisících odcházejí do jiných sektorů. Strategie přivézt téměř nekvalifikované mačkače tlačítek z Rumunska či Ukrajiny přestávají fungovat. Klíčem pro úspěšný nábor je mít atraktivní firemní prostředí a kulturu, do kterých se zaměstnanci hlásí sami a rádi, protože je tento typ práce baví. Inspirací může být například dánský Joe & The Juice, kde zaměstnanci pobírají nižší mzdy než u konkurence, ale mají rádi muziku, příjemné lidi kolem sebe a možnost dělat ty produkty, které je opravdu baví. Konkurenční globální Starbucks má rozhodně důvod k zamyšlení.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.Ing. Witassek byl jmenovaný výkonným ředitelem Nadace ZET prof. Zeleného.

Být slyšen, být chápán a být rozpoznán

Jak motivovat lidi? Tuto otázku jsem řešil snad stotisíckrát. Po náročných studiích sofistikovaných motivačních teorií obsahových a poznávacích, po různých pokusech s motivačními nástroji, jsem vypozoroval tři kroky, které skutečně fungují. Prvním krokem je naučit se naslouchat, ukázat kolegům, že jsou vyslyšeni. K tomu je potřeba najít si na to čas, chodit do provozu, do různých kanceláří a aktivně poslouchat, co vaše podřízené trápí, co je nebaví a naopak. Vyslechnout si názory zaměstnanců je v řadě montoven přebytečná činnost, na kterou ve stresu a strachu ze zastavení linky není čas, ale v progresivní firmě je „být slyšen“ naprostou nutností.

Pouhé „být slyšen“ však pro motivaci nestačí. Kolega či kolegyně musí vidět, že jsou rovněž chápáni. To poznají jedině tehdy, když po vyslyšení problémů se tyto začnou reálně řešit. A čím kratší je čas mezi „být slyšen“ a „být chápán“, tím vyšší úrovně motivace lze dosáhnout.

Výkon zaměstnance se oceňuje nejen mzdou, ale také dalšími nástroji motivace. Jedním z klíčových je „být rozpoznán“ neboli být veřejně oceněn za dobře odvedenou práci. V českých podmínkách velmi často chybí ono prosté a kouzelné slovíčko děkuji, nemusíte rovnou sahat po diplomu pro nejlepšího pracovníka měsíce. Takové kroky mohou být spíše demotivační. Mou jednoduchou otázkou v provozech proto je, kdy naposled si zaměstnanec pamatuje, že mu jeho nadřízený za dobře odvedený výkon poděkoval. Zkuste položit dotaz ve své firmě a možná budete překvapeni.

Některé talenty nedokážete využít

Kulturní kapitál je novým nástrojem budování konkurenční výhody. Základním principem je pak měření individuální výkonnosti zaměstnanců, týmů a budování výkonné firemní kultury. Organizační transformace začíná s transformací jejich lídrů. Organizace je reflexí povědomí jejich lídrů. Kdo tuto organizaci vede, ten stanovuje její současnou a budoucí kulturu. Chcete-li změnit firemní kulturu, musíte změnit lídry. Na měření záleží, cokoliv měříte, toho dosáhnete. Pokud se zaměříte na měření pouhé ziskovosti v krátkodobém horizontu, pak podle toho bude vypadat i kultura vaší organizace. Pokud budete měřit i dlouhodobé životní hodnoty svých zaměstnanců, klientů, celé své organizace, pak se bude v tomto smyslu měnit i vaše firemní kultura.

A pokud nějací spolupracovníci netáhnou za jeden provaz či nejsou v souladu s firemními hodnotami, pak pamatujte, že jako manažer děláte chybu. Vzpomeňte si na příběh Steva Jobse, který založil Apple, a přesto ho akcionáři po nějaké době vyhodili, neměl výsledky. Dokázal však poté uplatnit svůj talent jinde a založil úspěšné studio Pixar. Po pár letech se vrátil do Applu s velkými díky, že byl před časem vyhozen a že vyhazov bylo to nejlepší, co se mu tehdy mohlo stát. Nebrzděte proto rozvoj těch spolupracovníků, jejichž talent aktuálně nedokážete efektivně využít. Dejte jim prostor, aby svůj talent rozvinuli co nejdříve v jiné firmě.

Pamatuji si příběh jednoho manažera, který rozlícený vpadl do útvaru HR, že mu dalo výpověď dalších dvaceti zaměstnanců a kdy s tím HR konečně začne něco dělat, že už nemá ve výrobě dostatek lidí. Tento manažer je typickým příkladem talentu, který nedokážete využít.

O tom, jak přejít od záměru transformace do skutečné koordinované akce, se zamyslíme příště. Za měsíc na shledanou!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit