Témata

Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí, Část 6.

Pokračujeme v transformačním procesu montovny, tj. podniku, který nemá vlastní produkt či službu, nemá značku, a nemá ani přístup ke koncovému zákazníkovi. V minulém vydání jsme se zabývali motivací, ale i talenty, které neumíme využít. Dnes, v závěrečném dílu našeho seriálu, se zaměříme na principy vlastní transformace a přechod do skutečné akce.

Tento článek je součástí seriálu:
Montovna dlouhodobou prosperitu nezajistí
Díly
Libor Witassek

Dlouhodobě se specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organizmu. Působil jako poradce americké Wharton University of Pensylvannia pro programy podnikání ve střední Evropě. Rovněž působil jako Chairman of Managing Partners přední poradenské skupiny Allied Consultants Europe e.V. Libor je expertem v budování soustav podnikového řízení. S metodou Lean Six Sigma pomohl již několika desítkám globálních firem, například Siemensu, Foxconnu, nebo Johnson & Controls. Působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group a Vítkovice Machinery Group. 

Liborovýn přáním je pomoci vrátit české firmy mezi podniky světové třídy s vlastním vývojem, vlastními produkty a službami a s přímou vazbou na koncové zákazníky. Podporuje podnikatelské aktivity, které jsou na principech trvalé udržitelnosti, zajímám se o využití vodíku v čisté energetice a elektromobilitě.

Díl 6. Kdo se nedívá, ten změny nepřinese!

Ekonomika zcela mění své paradigma, rychlost poměrně rozsáhlých změn je vysoká. Nové byznys modely a organistické manažerské soustavy stále více připomínají organické přírodní systémy, autonomní, samo-diagnostikující, samo-adaptující, samo-konfigurující. Příroda je nejagilnější soustavou, navíc příroda z principu neplýtvá, takže inspiraci není potřeba hledat složitě.

Umění pozorovat a pochopit

Je zcela jasné, že se zásadně mění výrobní i byznys modely jako takové, a to i díky novým technologiím s vysokou produktivitou práce. Globální ekonomika a její součásti jako dodavatelsko-odběratelské řetězce nehledají permanentní růst, ale rovnováhu. Proč máme šanci na světových trzích uspět? Protože je stále mnoho lidí a procesů, kteří tržní rovnováhu narušují. Nesmyslné státní intervence do svobodné tržní směny, přehnané regulace, nebo naopak chybějící regulace neférových podmínek, nevratná změna klimatu či jen prosté chyby manažerů každý den otevírají možnosti pro nové služby a produkty. O kognitivní strategii jsme již psali, zůstává klíčovou schopností manažera či lídra, který se musí umět především dívat.

Ing. Libor Witassek, MBA, je transformačním manažerem firem, dlouhodobě se specializující na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. Působil jako poradce prestižní Wharton University of Pennsylvania, byl předsedou představenstva evropské poradenské skupiny Allied Consultants Europe, působil jako transformační manažer v globálních korporacích GCE Group nebo Vítkovice, a.s., a řadě dalších.

Cyklický procesní model

V přírodě přežijí ty systémy a organismy, které mají schopnost se přizpůsobovat novým podmínkám. V ekonomice je to podobné, protože i ekonomika je živá soustava. V rámci firmy jsou pro celkovou transformaci nezbytné minimálně čtyři principy či kroky. Nejdříve je tedy potřeba identifikovat ty procesy, které jsou funkční a efektivní, které jsou klíčovou dovedností společnosti (esence firmy), a ty chceme dále rozvíjet. Ve druhém kroku je potřeba identifikovat, omezit či zcela eliminovat ty procesy, které jsou neefektivní a nejsou poplatné aktuálnímu prostředí trhu.

Mám-li například strojírnu vyrábějící součástky pro spalovací motory, nemusí mít v našich zeměpisných šířkách smysl zvyšovat tlak na implementaci Six Sigma a investovat do zlepšování procesu na obrábění trysek do těchto motorů. Kontext je dnes především o tom, co bude trh chtít zítra a v dalších letech.

Po identifikaci esence firmy je nutné přejít k třetímu kroku a zvolit vhodný a agilní procesní model pro nastavení pravidel a řízení firmy v nových podmínkách. Excelovské nástroje z „automotive“ zkopírované i s německými nadpisy nemusí být vždy ten nejlepší nástroj pro agilní procesní modely. Je vhodné hledat vlastní modely, nekopírovat, maximálně se inspirovat. Inovace agilního procesního modelu v dnešní dynamické době může mít větší význam než inovace jednotlivých služeb a produktů. Klíčovou vlastností inovovaného byznys modelu musí být smyčka permanentního zlepšování.

Živý organismus je schopen přijímat signály zevnitř a z vnějšku více způsoby, více částmi svého “těla“. Podobné́ je to ve firmě. Je nutné nastavit systém, který naslouchá internímu zákazníkovi (zaměstnancům) a rovněž zákazníkům externím. Nad těmito signály je nutné vytvořit pravidelné meetingy, přijímat rozhodnutí, které́ signály je potřeba řešit, a přejít do koordinované akce. Monitorování těchto signálů je tedy dalším ze čtyř klíčových principů pro úspěšnou transformaci firmy. Včasný a chytrý monitoring prostředí se však již v dnešní komplexním světě bez rozvinutých technologií neobejde.

Takt života a takt pro změny

Koncept digitální firmy není o budoucnosti, to je přítomnost, či spíše už minulost. Jsme svědky fascinující a rychlé transformace celé globální́ ekonomiky. Nezbývá než se učit praxí, nemá smysl čekat. Je potřeba promyslet si všechny předchozí doporučení pro montovny, ale hlavně učinit první krok a začít implementovat ony čtyři klíčové principy transformace. Pro úspěšnou transformaci je naprosto klíčové důsledně řídit plnění potřebných úkolů. Inspirace může být v systému Kanban, kde v zásobníku úkolů PDCA (naplánovat, udělat, ověřit a zlepšit) jsou v každé jeho kategorii v daném okamžiku vždy maximálně tři úkoly. Stejně jako živý organismus má svůj pravidelný rytmus, tak i pro implementaci změny je potřeba zavést pravidelný takt pro řízení porad, výměnu informací, a především měření výsledků. Ani transformační projekty se bez KPIs neobejdou. Co neměříme, to neřídíme!

Naznačil jsem jednu z možných cest k vyšší přidané hodnotě, do reálných změn se již musí každý vydat sám. Tak hodně štěstí a zase někdy!

Partnerem seriálu 5 kroků jak se vymanit z pozice submisivní montovny od autora Libora Witasska je společnost DC Vision. Její tým specialistů s globálním dosahem a lokální implementací se zaměřuje na budování unikátních organizačních soustav řízení a inovačního myšlení. DC Vision je členem globální sítě inovačních firem BCon a  aktivním členem Nadace ZET.

DC Vision

Ing. Libor Witassek, MBA

libor.witassek@dcvision.cz

Související články
MM Podcast: Každé vítězství má svůj příběh

Olga Girstlová byla v 90. letech nepřehlédnutelnou součástí vznikajícího podnikatelského prostředí tehdejšího Československa. Společně se svým otcem a manželem založili v květnu 1990 společnost GiTy. Vsadili na komoditu s obrovským potenciálem technologického růstu. Po 15 letech manželé Girstlovi však dospěli k rozhodnutí společnost prodat a dále se věnovat jiným komoditám, jako například ekologickému stavitelství. 

CIMT 2021 plně prezenční

Zatímco je celý svět paralyzovaný restrikcemi proti šíření koronaviru covid-19, v Pekingu byl dnes zahájený veletrh obráběcích a tvářecích strojů China International Machine Tool Show CIMT 2021 v plné prezenční formě a téměř shodného rozsahu, jako ročníky předešlé. Ve stejný den a po celý týden, jako Hannover Messe Digital Edition – průmyslový veletrh v plně digitální platformě.

Hannover Messe 2021

Inovace, vytváření sítí a sdílení zkušeností ve věku průmyslové transformace – to jsou klíčová motta, která představují letošní ročník digitálního Hannover Messe, na kterém více než 1 800 vystavovatelů představí svá řešení pro výrobu a energetické systémy budoucnosti. Od umělé inteligence po robotiku, od ochrany klimatu po vodík. Nejdůležitější světový průmyslový veletrh plní svoji roli jako inovační a síťová platforma a vytváří uprostřed koronové pandemie globální platformu pro výměnu zkušeností v době průmyslové transformace.

Související články
MM Podcast: Glosa - God Save the Queen

V naivní představě ekonomického perpetuum mobile zaměstnáváme v poměru k reálné ekonomice nejvyšší počet lidí ve státní a veřejné správě v rámci nejrozvinutějších zemí OECD. Rakovinotvorný rozbujelý a nevýkonný úřednický aparát, vědomě bojkotující vznik e-státu, dokonale paralyzuje správu věcí veřejných. A jeho solidarita s aktuálně zdecimovaným privátním sektorem? Home office na 100 % mzdy, její valorizace, statisícové odměny na MF za ušetřené miliardy (…). 

Související články
V hlavní roli strojař

Fakulta strojní VŠB-TUO se pro letošní rok v rámci náborové kampaně vrací k úspěšné sérii V hlavní roli strojař. Kampaň komunikuje myšlenku, že strojaři jsou hvězdy hrající hlavní roli v moderním světě. Jejím cílem je zlepšit vnímání oboru strojírenství, posílit brand fakulty, a samozřejmě také nalákat uchazeče ke studiu strojařiny.

Chytrá kombinace systémů

Vývoj obráběcích technologií v minulém století nabral na obrátkách. Dnes jsme tuto technologii dotáhli téměř k dokonalosti – jsme schopni vyrobit předměty libovolných tvarů v přesnostech na tisíciny milimetru. Dalo by se říct, že pro zlepšení zde už příliš prostoru nezbývá, přesto nás přední výrobci obráběcích strojů a nástrojů pravidelně přesvědčují o opaku. Progresivní a inovativní přístup společnosti Ceratizit je toho jen dalším důkazem. Nedávno na trh uvedla přesnou vyvrtávací hlavu Komflex z produktové řady Komet, která umožňuje automatickou korekci průměru v případě vyvrtávání přesných otvorů. Jak to nástroj dokáže, upřesňuje v následujícím rozhovoru technický ředitel společnosti Ceratizit Česká republika Ing. Jan Gryč.

MSV ve znamení materiálů i technologií

Všichni, kdo máme něco společného se strojírenstvím, pevně věříme, že se v letošním roce opět otevřou brány brněnského výstaviště pro Mekku strojařů z celého světa – Mezinárodní strojírenský veletrh. Na MSV se letos, mimo lidi z dalších oborů, setkají i výrobci plastů a též špičkových zařízení pro plastikářskou výrobu. Na naše otázky odpovídají Pavel Tuláček, jednatel společnosti Gorilla Machines, a David Svoboda, jednatel Sumitomo (SHI) Demag Plastics Machinery Česko.

Aditivně s nadzvukovou rychlostí

Společnost Hermle je známá především pro svá přesná pětiosá obráběcí centra a nadstandardní servis. Už málokdo ví, že vyvinula také stroj pro aditivní výrobu kovových dílů. Přestože je i tato technologie založena na postupném vrstvení kovového prášku na součást, nedochází zde ke spékání prášku laserovým paprskem, ale kovový prášek je tryskou doslova nastřelován na díl nadzvukovou rychlostí. Na detaily jsme se zeptali technického zástupce společnosti Hermle Pavla Němečka.

Názorové fórum odborníků

Respondenty jsme požádali o jejich názor na podobu budoucích technologií. Současná situace přinesla mnoho omezení, mezi jinými postihla také dodavatelské řetězce, znemožnila včasné dodávky do výrobních podniků a přinesla vyšší nároky na bezpečnost zaměstnanců. Jaké nové technologie podle vás mají v současné situaci největší potenciál se prosadit?

Svařování mědi pomocí vláknového laseru

Rychlý rozvoj v oblasti elektromobility vede ke zvýšení poptávky po svařování mědi. To, co ji činí pro danou aplikaci ideální (tj. vysoká elektrická a tepelná vodivost), ji zároveň činí obtížně svařitelnou konvenčními vláknovými lasery. Díky vyšší efektivitě, zhruba dvojnásobné, někteří výrobci zkoušejí používat zelené pevnolátkové lasery. Výsledkem je stabilnější a méně citlivý proces, než jaký byl možný u standardních vláknových laserů.

Procesně stabilní zpracování recyklátů

Do roku 2025 si Evropská unie klade za cíl ročně více než zdvojnásobit používání recyklátů při výrobě plastových výrobků [1, 2]. K dosažení tohoto cíle jsou kromě závazku firem působících na trhu a vyšší kapacity při zpracování plastového odpadu zapotřebí především nové technologie zpracování. Recykláty je nutné používat v daleko větší míře a v ještě vyšších poměrech. S novými procesy vstřikování na jedné straně a inteligentní podporou na straně druhé sleduje výrobce vstřikovacích strojů Engel různé a často velmi slibné přístupy. Výroba boxů a kontejnerů ukazuje na velký potenciál.

Uplatnění kovového 3D tisku

Společnost Misan z Lysé nad Labem se aditivními technologiemi kovových dílů zabývá a tato zařízení v České republice distribuuje už osm let. Dalo by se říct, že je jedním z průkopníků s těmito technologiemi na českém trhu. Z toho pochopitelně vyplývají také její bohaté zkušenosti s touto relativně mladou výrobní disciplínou. Na otázky, kde tyto technologie nacházejí uplatnění a v jakých oblastech mohou vyniknout, jsme se ptali aplikačního inženýra pro kovové aditivní technologie Jana Hudce.

Aditivní výroba velkých dílů

Porto patří k největší průmyslové oblasti Portugalska. Od roku 1956 zde sídlí přední světový výrobce strojů technologie tváření – společnost Adira.

Fórum výrobních průmyslníků

Jaké zásadní problémy vám současná doba přináší do chodu firmy, jak se je snažíte řešit a s jakým výsledkem?

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit