Témata
Zdroj: Škoda Auto

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 13. Výměna know-how v rámci regionu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí, kde se již více než 12 let vyrábí automatická sedmistupňová převodovka. Podobně jako v předchozích dvou dílech i v tomto necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Dnes se zaměříme na unikátní projekt výměny know-how mezi průmyslovými podniky v regionu Vrchlabska.

Tento článek je součástí seriálu:
Inovace v automobilovém průmyslu
Díly
Michal Štefan

Svoji dosavadní profesní dráhu zasvětil automotive a to konkrétně Škoda Auto. Ihned po ukončení odborného vzdělání nastoupil v roce 1997 do závodu ve Vrchlabí. Absolvoval několik odborných stáží, nedávno se mu dostalo příležitost důkladně poznat podmínky v sesterské továrně Volkswagen v Kasselu. Aktuálně je zodpovědný za plánování mechanického opracování dílů převodovky DQ200 ve vrchlabském závodě Škoda Auto. 

Reklama

Jedinečnost projektu spočívá v tom, že se setkávají pracovníci z různých odvětví výroby napříč řídicími orgány, od mistrů až po management. Mezi jeho klíčové cíle patří především rozšíření obzorů poznání rozličných způsobů řízení výroby v průmyslovém odvětví. Nezáleží však, zda se jedná o výrobu v oblasti automobilového průmyslu, nebo například v potravinářství. V podstatě by se dalo říct, že čím jsou jednotlivá zaměření na produkované výrobky rozmanitější, tím větší může být efektivita a přínosy pro účastníky projektu. Důležitým aspektem je přitom zacílení na přípravu a rozvoj pracovníků, kteří uspějí v konkurenčním prostředí, budou se navzájem učit a podporovat. V rámci projektu tak vybraní účastníci projektu posilují své dovednosti prezentování, efektivní komunikace nebo řešení problémů. Významným přínosem je pak získávání všeobecného, mezioborového přehledu, učení se navzájem s následným přenesením teoretických poznatků do praxe.

Jak to vše začalo?

V rané fázi projektu byly tři významné výrobní závody v regionu Vrchlabí. Vedle iniciátora této spolupráce, závodu Škoda Auto Vrchlabí, se jednalo o Argo-Hytos, společnost, která se zabývá výrobou hydraulických systémů, jež se uplatňují na trhu nejen v oblasti automobilového průmyslu. Dalším do projektu zapojeným subjektem byla firma Devro, pobočka se sídlem v blízké Jilemnici. Tento průmyslový podnik vyrábí umělá kolagenní a plastová střeva na masné, drůbeží a mlékárenské výrobky. Tito dva významní regionální zaměstnavatelé byli závodem Škoda Auto Vrchlabí osloveni, zda by měli zájem o projekt zacílený na výměnu know-how a rozvoj vybraných pracovníků. Vedení obou firem tuto nabídku ze strany Škoda Auto Vrchlabí přivítalo. Následovala detailní příprava projektu, stanovení cílů, a především pečlivý výběr účastníků z rozmanitých stupňů řízení výroby a logistiky. Celkem ze tří závodů získalo nominaci na 70 pracovníků z řad mistrů, technických pracovníků a managerů.

Účastníci workshopu Škoda Auto. (Zdroj: Škoda Auto)

Realizace projektu

První vzájemné setkání proběhlo ve firmě Devro, závod Jilemnice. Nejprve se pracovníci Škody Auto důkladně seznámili s výrobními procesy. Měli možnost si projít kompletní závod, přičemž jim odborní pracovníci Devra představili jednotlivé výrobní operace. Následovala společná diskuze, během níž si zástupci obou firem zodpovídali dotazy z různých oblastí, od řízení výroby až po řešení technických nebo personálních záležitostí. A protože se firma Devro, jak už je výše popsáno, zabývá výrobou v oblasti potravinářského průmyslu, značná část diskuze byla věnována přísným předpisům v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Hned několik konkrétních opatření inspirovaných řešením v Devru bylo následně zavedeno i ve vrchlabském závodě Škoda. Dalším, logickým, krokem pak byla návštěva pracovníků Devra ve Škoda Auto Vrchlabí. Zdejší pracovníci si pro kolegy z Jilemnice připravili nejprve prezentaci o historii a současnosti závodu Vrchlabí. Následovala prohlídka továrny, zaměřená na využívání digitalizace a automatizace výroby automatické převodovky. Poté proběhla čilá diskuze s množstvím dotazů orientovaných především na podmínky a procesy zavádění automatizace výroby.

Reklama
Reklama
Reklama

Stejným principem proběhly vzájemné návštěvy i mezi výrobním závodem Argo-Hytos a Škoda Auto. Tyto továrny jsou od sebe vzdušnou čarou vzdáleny pouhých 100 metrů. A přestože se jedná, vzhledem k vyráběným produktům, o zcela odlišné výroby, mají mnoho společného. Především pak v oblasti mechanického obrábění. Zástupci obou firem tak měli opravdu mnoho témat k prodiskutování. Mimo popisů řízení výrobních procesů si vyměňovali především zkušenosti se zaváděním nových technologií, efektivitou nástrojů, a to včetně vynaložených nákladů.

Další fáze projektu

Po půlročním trvání a mnoha uskutečněných návštěvách a vzájemných diskuzích byl projekt všemi zainteresovanými firmami vyhodnocen jednoznačně kladně. Spolupráce tak rozhodně nekončí, ale naopak se již aktivně plánuje její rozšíření na další podniky působící v regionu Vrchlabska. Potvrdilo se, že výměna zkušeností a dovedností se vyplatí i napříč na první pohled naprosto nesourodými výrobami. Vždyť všude pracují lidé a stroje. Problematika řízení výroby se tak prolíná všemi procesy výroby, ať už se jedná o automobil, nebo například knihu.

Reklama

V dalším díle se vrátíme k automatizaci výroby. Přestože v minulosti byl tomuto tématu jeden díl věnován, automatizace ve Škoda Auto Vrchlabí je nekončícím procesem vedoucím ke zvyšování efektivity závodu. Představíme si novinky aplikované v posledních měsících.

Jménem Škoda Auto a MM Průmyslového spektra děkujeme čtenářům za projevený zájem o náš seriál a těšíme se na pokračování v roce 2025.


Vydání #12
Kód článku: 241212
Datum: 11. 12. 2024
Rubrika: Servis / Vývoj a inovace
Související články
Inovace v automobilovém průmyslu: Část 11. Role společenské odpovědnosti

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. V tomto díle necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat tématu podpory regionu, kultury a sportu automobilkou Škoda Auto.

Energetická náročnost obráběcích strojů: Část 3. Inteligentní technologie

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a  napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Smyslem předkládané trilogie článků není rozklíčovat současný stav a doporučit řešení, ale z pohledu konstrukce a provozu výrobních zařízení představit řešení firem, které primárně nehledí na byznys, ale na budoucnost naší planety.

Interim management: Od hašení požárů k trvalé udržitelnosti

Pro otevírací rozhovor prosincového vydání MM Průmyslového spektra jsme oslovili paní Ivu Hovadovou, přední odbornici a certifikovanou interim manažerku specializující se na změnové řízení, rozvoj efektivity firem i strategické nastavení, krizový management, restrukturalizace firem a oblast poprodejních služeb. Od letošního roku je předsedkyní České asociace interim managementu.

Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Inovace v automobilovém průmyslu: 130 let technického vývoje

Tento článek je další částí našeho dlouhodobého seriálu, který vznikl na základě mnohaleté redakční spolupráce se společností Škoda Auto. V předchozích šestnácti částech jsme detailně mapovali technologickou transformaci závodu ve Vrchlabí, jenž se proměnil z montážního provozu v moderní centrum výroby high-tech komponent – sedmistupňových dvouspojkových převodovek DSG. Téměř šestimiliardová investice do přestavby a modernizace závodu, vybaveného více než 550 špičkovými výrobními, měřicími a autonomními systémy patří mezi TOP, co se na našem území nachází. Aktuální příspěvek rozšiřuje tento seriál o širší historický kontext a představuje vývoj značky Škoda Auto v období 130 let její existence.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 12. Příprava a vzdělávání zaměstnanců

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Podobně jako v minulém díle, i v tomto, necháme inovace a techniku stranou a budeme se věnovat „soft“ tématu. Zaměříme se na přípravu a vzdělávání pracovníků, především pak v souvislosti s významným navýšením výroby v roce 2023, odkdy objem vyráběných sedmistupňových automatických převodovek dosáhl téměř 700 tisíc za rok.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 10. Ekologie závodu

Na základě dlouhodobé redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližující realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes se budeme věnovat tématu ekologie.

Inovace v automobilovém průmyslu: Část 1. Historie a transformace výrobního závodu

Na základě historické redakční spolupráce MM Průmyslového spektra se společností Škoda Auto vznikl koncept tohoto seriálu přibližujícího realizaci inovací v jednom ze tří jejích závodů, které se nacházejí v České republice. Jde o výrobní závod ve Vrchlabí. Dnes začneme pohledem do historie.

Digitalizace pro vyšší efektivitu

Vrchlabský závod Škoda Auto patří mezi nejmodernější výrobní provozy koncernu VW. V říjnu finalizoval postupný přechod na sedmidenní týdenní výrobu s roční kapacitou 690 000 dvouspojkových přímo řazených automatických převodovek DQ200. Tento proces se neobejde bez potřebného stupně automatizace výroby s postupnou implementací nejmodernějších digitálních nástrojů, které zajišťují nejvyšší možnou přesnost výroby i při komplexních výrobních operacích.

Budoucnost automobilového průmyslu

Evropská komise představila v červnu tohoto roku klimatický balíček, kde se mimo jiné uvádí, že prodej nových aut na benzinový či dieselový pohon bude možná od roku 2035 vyloučen. Omezení se mají týkat už roku 2030, kdyby se měly emise z automobilů omezit o 55 % proti dnešním hodnotám. Zda je světový automobilový průmysl na tak zásadní transformaci připraven, jsme se zeptali člena představenstva společnosti Škoda Auto Martina Jahna.

Evropská unie a my: Pavel Sobotka

Na podnikatelské subjekty je ze strany Evropské unie postupně kladeno celé spektrum požadavků. Unie vedle sledování svých fiskálních zájmů a cílů v poslední době upíná pozornost směrem k udržitelnému rozvoji. S novou unijní směrnicí CSRD (Corporate sustainability reporting directive) přibývá firmám povinnost zveřejnit spolu s výroční zprávou i zprávu o své udržitelnosti. Mají v ní být obsaženy plány a výhled v oblasti dekarbonizace a společenské odpovědnosti. Za rok 2024 měly povinnost reportovat firmy, které jsou na burze nebo mají vydané cenné papíry. V letošním roce se již povinnost týká všech firem s více než 250 zaměstnanci, obratem nad 50 milionů eur nebo rozvahou nad 25 milionů eur.

Snění o možné budoucnosti Tatry

Podnikatelská vize může znamenat i popuštění uzdy fantazie, ale měla by být vždy spojená s pocitem smysluplnosti a užitečnosti. Představy a fantazii však může mít každý, nemusí k tomu být zrovna majitelem podniku. Často si představuji, jak bych řešil nějaké technické problémy, někdy fantazíruji i o tom, jak bych uspořádal určitou organizaci, aby dobře a efektivně plnila svůj účel. Protože jsem strávil hodně času krizovou záchranou Tatry a protože se snažím skloubit manažerské znalosti a zkušenosti s technickými dovednostmi, tak jsem si během covidové karantény v roce 2020 vysnil, jak by továrna Tatra mohla vypadat třeba v roce 2030. Jsou to mé představy, byť vycházejí i z řady diskuzí s různými kolegy nebo dalšími lidmi.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit