Témata

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama


Neveřejným heslem socialismu bylo dohnat, a pak předehnat imperialistické mocnosti, a ukázat tak sílu „ekonomiky“, v níž všechno patřilo všem. Lhali jsme si do kapsy, že východní blok, a naše země s ním, je vyspělou a prosperující oblastí. Ale bylo to naopak. Stále více jsme zaostávali. S příchodem kapitalismu jsme již slevili z idejí a stačila nám svobodná naděje, že Západ, často zosobňovaný Německem, snad jednou doženeme. Doufali jsme v 10 … 15 let. Ale ono se nám pochopitelně, i přes svůj ekonomický handicap plynoucí ze sloučení se svojí východní „Tante“, nadále vzdalovalo. Bylo rychlejší než my. Často jsme se snažili hledat důvody, proč se již nikdy na našeho souseda nedotáhneme.

Srovnáme-li Německo s námi, je hodně věcí, které máme kromě státních hranic společné, ale v jedné se obě ekonomiky zásadně odlišují. Němci jsou národem kapitalistů, my převážně námezdních pracovníků. Samozřejmě ne každý Němec je podnikatelem a ne každý Čech zaměstnancem, ale v každé zemi je uvedená společenská vrstva historicky zakotvena. Německo má silnou podnikatelskou třídu složenou z dobrých organizátorů, výborných obchodníků a rozvážných investorů. Díky ní tak můžeme najít nápis Made in Germany na všem možném. Proč? Mimo jiné vždy kladli důraz na kvalifikaci a nikdy nepropadli falešné modle terciárního vzdělání pro široké masy. Zatímco my ve velkém chrlíme sociology, politology, manažery a odborníky na evropské dotace, německé školy produkují strojaře, elektrotechniky, chemiky a celou řadu dalších užitečných profesí. Kromě toho si Německo díky své lokaci vytvořilo levnou výrobní základnu ze zemí bývalého východního bloku, které se ho před 30 lety vydaly dohánět. Bohatství totiž není tam, kde se pracuje a investuje, ale tam, kde se inkasují dividendy a kapitálové výnosy. Česká ekonomika byla, je a bude nastavena tak, aby sloužila, nikoli aby bohatla.

Reklama

Samozřejmě každá mince má dvě strany. Zidealizované Německo tratí ze svého veřejného kreditu. Je třeba přiznat jeho podíl na energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Příčinou toho je jeho energetická politika posledních let. Primární vinu za současný stav samozřejmě nese putinovské Rusko, ale v těsném závěsu pak německá zelená politika, a to svým rozhodnutím o překotném odchodu od jádra a tepelných elektráren k obnovitelným zdrojům, s využitím ruského plynu v přechodné fázi. Kancléřka Merkelová nikdy nezastírala své sympatie k Putinovi, které mohly přivést proruské agenty přímo do samého srdce Bundestagu. A když jsme od komunistické propagandy slýchali, že je Západ nad propastí, věděli jsme, že tomu tak není. Avšak karta se obrátila a Německo tam dnes skutečně je, a snadno do ní stáhne i nás, velmi úzce ekonomicky navázanou zemi závislou na exportu.

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Celoevropské řešení pro velké firmy zatím chybí a bohužel průmysl již dlouho enormní ceny energií neustojí. Aby naši západní sousedé podpořili svoji ekonomiku, a zachránili tím podniky, nalijí do ní 200 mld. eur. Touto jednostrannou pomocí ale absolutně destabilizují vnitřní trh a volnou soutěž. Na první pohled se možná může zdát, že tato finanční injekce v sekundárním sledu podpoří naše firmy, ale opak je pravdou. Fungujeme na globálním trhu, kde i německý partner má své odběratele, kteří pochopitelně nejsou v potřebné kondici. 

Závislost Německa na plynu je obrovská. Vyrábí z něho elektřinu, když nesvítí a nefouká, substituuje s ním obnovitelné zdroje, a téměř každá druhá německá domácnost topí plynem. Německý kancléř Scholz byl v Kataru vyjednávat o dodávkách plynu, ale odmítl akceptovat 20letý kontrakt se zdůvodněním, že v té době přece v Evropě již žádný uhlík chtít nebudeme. Tak jej nabídli Japoncům a Číňanům. To je již vrchol zelené zabedněnosti. Nemůžeme být na dvou válečných frontách najednou – s Putinem a s uhlíkem. Na to skutečně nemáme. Musíme si uvědomit, kdo je nyní náš hlavní nepřítel. Čelme ruské agresi a Ukrajině s rozumem pomáhejme. Ale zároveň slevme z požadavků na dekarbonizaci. Ve finále to nakonec stejně může být totiž jedno…

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s ohledem na zkracující se dny a potemnělou oblohu i nadále udržujte zdravý rozum. 


Váš Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com



Vydání #11
Kód článku: 221139
Datum: 16. 11. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

MM Podcast: Glosa - Tschüss Kernenergie

Zelené Německo nás intenzivnějším spalováním uhlí, substituujícím bezjadernou výrobu elektřiny pro uspokojení rostoucích direktivně nastavených požadavků na provoz elektromobilů, může v následujícím období dostihnout, a přiblížit se tak naší produkci 500 gramů emisí CO2 na jednu spotřebovanou kWh, tedy např. 20násobku objemu produkce Švédska, které naopak svoji energetickou koncepci zaměřuje na jádro.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Důraz na udržitelnost, digitalizaci a 3D tisk

Japonsko je zemí, kde se rodí nejmodernější technologie a kde se dbá na udržitelný způsob života. Je kolébkou průmyslu a domovem největších průmyslových firem. Každé dva roky mají návštěvníci z celého světa možnost nahlédnout prostřednictvím veletrhu Jimtof (Japan International Machine Tool Fair) pod pokličku nejnovějších inovací v oboru obráběcích strojů a jejich příslušenství. Díky pozvání Japonské asociace výrobců obráběcích strojů JMTBA jsme měli možnost zúčastnit se tohoto veletrhu osobně. V následující reportáži se vám pokusíme zprostředkovat alespoň pár nejzajímavějších témat, která zde zazněla.

Insolvence subdodavatelů automobilového průmyslu

Automobilový průmysl zaměstnává více než 6 % všech evropských pracovníků. Rostoucí ceny energií, inflace a další aspekty současné krize však ohrožují především subdodavatele tohoto odvětví. Již se vyskytly první případy insolvence. Jaká budoucnost očekává tuto branži? A jak se ve složité době může vyplatit nákup použitých strojů od zkrachovalých podniků?

Kristova léta

Ke svému závěru se nachýlil rok, ve kterém stále rezonovaly všechny krize, které si Evropa nashromáždila za předchozí období. Některé státy se jejich důsledky popraly celkem se ctí, jako například Polsko, další se vrátily do předcovidové úrovně a bohužel Česká republika jako jediná stále lapá po dechu. Proč? Co je důvodem?

Fórum výrobních manažerů

Jaké zkušenosti máte s produktovými/subdodavatelskými dodávkami do obranného průmyslu? Jak bylo náročné se do tohoto sektoru dostat? Jedná se o oblast, která je pro vás v současné době důležitá nejen v rámci vaší výrobní diverzifikace, ale i případných státních garancí?

MM Podcast: Glosa - (Po)citová investice

Kolikrát již v době růstu ekonomiky došlo k nenadálému, často nevysvětlitelnému zlomu? Kdo tahal za konce nití, aby změnil otáčení zeměkoule? Proč se to již stalo součástí naší životní cesty a začali jsme to brát jako samozřejmost, bez hlubšího pátrání po příčinách, navíc s ignorací všech hoaxů a cílené propagandy?

MM Podcast: Glosa - Potěmkinovy vesnice současnosti

Položme si otázku, zdali dokáže evropský průmysl snížit své emise tak, abychom dle dohody Green Deal byli v roce 2050 uhlíkově neutrální.Odpověď zní – nikoliv. Nastavované limity jsou naprosto technicky nereálné. Podle stávající legislativy musíme plyn v průmyslu nahradit do roku 2030 minimálně z poloviny zeleným vodíkem, který ale stále neexistuje. A nemluvě o tom, že na jeho výrobu potřebujeme 10krát více zelené elektřiny, kterou neumíme ani vyrobit, ani uchovat a distribuovat.

Fórum výrobních manažerů

S čím se v současné době v rámci operativy řízení firmy nejvíce potýkáte? Přetrvává stále nedostatek subdodavatelských komponent ve vaší oblasti a s tím související komplikace s plněním termínů zakázek? Ovlivňují vaši ekonomiku provozu cenové úrovně energetických a materiálových vstupů, nedostatek technického personálu či něco jiného? Jak tuto situaci řešíte a podařilo se vám již některé problémy stabilizovat?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit