Témata

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama
Reklama
Reklama


Neveřejným heslem socialismu bylo dohnat, a pak předehnat imperialistické mocnosti, a ukázat tak sílu „ekonomiky“, v níž všechno patřilo všem. Lhali jsme si do kapsy, že východní blok, a naše země s ním, je vyspělou a prosperující oblastí. Ale bylo to naopak. Stále více jsme zaostávali. S příchodem kapitalismu jsme již slevili z idejí a stačila nám svobodná naděje, že Západ, často zosobňovaný Německem, snad jednou doženeme. Doufali jsme v 10 … 15 let. Ale ono se nám pochopitelně, i přes svůj ekonomický handicap plynoucí ze sloučení se svojí východní „Tante“, nadále vzdalovalo. Bylo rychlejší než my. Často jsme se snažili hledat důvody, proč se již nikdy na našeho souseda nedotáhneme.

Srovnáme-li Německo s námi, je hodně věcí, které máme kromě státních hranic společné, ale v jedné se obě ekonomiky zásadně odlišují. Němci jsou národem kapitalistů, my převážně námezdních pracovníků. Samozřejmě ne každý Němec je podnikatelem a ne každý Čech zaměstnancem, ale v každé zemi je uvedená společenská vrstva historicky zakotvena. Německo má silnou podnikatelskou třídu složenou z dobrých organizátorů, výborných obchodníků a rozvážných investorů. Díky ní tak můžeme najít nápis Made in Germany na všem možném. Proč? Mimo jiné vždy kladli důraz na kvalifikaci a nikdy nepropadli falešné modle terciárního vzdělání pro široké masy. Zatímco my ve velkém chrlíme sociology, politology, manažery a odborníky na evropské dotace, německé školy produkují strojaře, elektrotechniky, chemiky a celou řadu dalších užitečných profesí. Kromě toho si Německo díky své lokaci vytvořilo levnou výrobní základnu ze zemí bývalého východního bloku, které se ho před 30 lety vydaly dohánět. Bohatství totiž není tam, kde se pracuje a investuje, ale tam, kde se inkasují dividendy a kapitálové výnosy. Česká ekonomika byla, je a bude nastavena tak, aby sloužila, nikoli aby bohatla.

Reklama

Samozřejmě každá mince má dvě strany. Zidealizované Německo tratí ze svého veřejného kreditu. Je třeba přiznat jeho podíl na energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Příčinou toho je jeho energetická politika posledních let. Primární vinu za současný stav samozřejmě nese putinovské Rusko, ale v těsném závěsu pak německá zelená politika, a to svým rozhodnutím o překotném odchodu od jádra a tepelných elektráren k obnovitelným zdrojům, s využitím ruského plynu v přechodné fázi. Kancléřka Merkelová nikdy nezastírala své sympatie k Putinovi, které mohly přivést proruské agenty přímo do samého srdce Bundestagu. A když jsme od komunistické propagandy slýchali, že je Západ nad propastí, věděli jsme, že tomu tak není. Avšak karta se obrátila a Německo tam dnes skutečně je, a snadno do ní stáhne i nás, velmi úzce ekonomicky navázanou zemi závislou na exportu.

Zoufalí lidé dělají zoufalé činy. Celoevropské řešení pro velké firmy zatím chybí a bohužel průmysl již dlouho enormní ceny energií neustojí. Aby naši západní sousedé podpořili svoji ekonomiku, a zachránili tím podniky, nalijí do ní 200 mld. eur. Touto jednostrannou pomocí ale absolutně destabilizují vnitřní trh a volnou soutěž. Na první pohled se možná může zdát, že tato finanční injekce v sekundárním sledu podpoří naše firmy, ale opak je pravdou. Fungujeme na globálním trhu, kde i německý partner má své odběratele, kteří pochopitelně nejsou v potřebné kondici. 

Závislost Německa na plynu je obrovská. Vyrábí z něho elektřinu, když nesvítí a nefouká, substituuje s ním obnovitelné zdroje, a téměř každá druhá německá domácnost topí plynem. Německý kancléř Scholz byl v Kataru vyjednávat o dodávkách plynu, ale odmítl akceptovat 20letý kontrakt se zdůvodněním, že v té době přece v Evropě již žádný uhlík chtít nebudeme. Tak jej nabídli Japoncům a Číňanům. To je již vrchol zelené zabedněnosti. Nemůžeme být na dvou válečných frontách najednou – s Putinem a s uhlíkem. Na to skutečně nemáme. Musíme si uvědomit, kdo je nyní náš hlavní nepřítel. Čelme ruské agresi a Ukrajině s rozumem pomáhejme. Ale zároveň slevme z požadavků na dekarbonizaci. Ve finále to nakonec stejně může být totiž jedno…

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si s ohledem na zkracující se dny a potemnělou oblohu i nadále udržujte zdravý rozum. 


Váš Roman Dvořák
roman.dvorak@mmspektrum.com



Vydání #11
Kód článku: 221139
Datum: 16. 11. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Související články
Insolvence subdodavatelů automobilového průmyslu

Automobilový průmysl zaměstnává více než 6 % všech evropských pracovníků. Rostoucí ceny energií, inflace a další aspekty současné krize však ohrožují především subdodavatele tohoto odvětví. Již se vyskytly první případy insolvence. Jaká budoucnost očekává tuto branži? A jak se ve složité době může vyplatit nákup použitých strojů od zkrachovalých podniků?

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

MM Podcast: Glosa - Inovačních lídrů zašlá sláva

Většina ze stovky největších společností pochází z USA. Sídlo jich tam má na 60 a na celkové tržní kapitalizaci se podílí dvěma třetinami. Následuje 14 čínských společností, na které jsme se ještě nedávno dívali skrz prsty a viděli jsme v nich především plagiátory. To klíčové nám v naší neohroženosti a neomalenosti unikalo. A jakou v tom všem hraje roli Německo, Francie, Švýcarsko… potažmo celá Evropa? Hádejte. Odpověď je bohužel nasnadě. Nejhodnotnější evropské firmy, které byste spočítali na prstech jedné ruky, jsou spíše ze segmentu módy a luxusního zboží, nikoliv technologií.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit