Témata
Zdroj: Herrenknecht AG

Stroje v pohybu: Velký ocelový krtek

Tentokrát se za pohyblivými stroji vypravíme pod zem. Představíme vám stroje, které dokážou účinně, rychle, bezpečně a bez použití trhacích prací prorazit tunel a zároveň postavit jeho ostění. Jde o plnoprofilové razicí stroje, označované zkratkou TBM (Tunnel Boring Machines). Česky se tento způsob ražby nazývá „technologie mechanizovaného tunelování“.

Tento článek je součástí seriálu:
Stroje v pohybu
Díly
Ivan Heisler

V redakci časopisu MM Průmyslové spektrum zastává pozici odborného redaktora. Vystudoval obor Stavební údržba a rekonstrukce tratí na Vysoké škole dopravy a spojů v Žilině. Po ukončení studia pracoval jako projektant ve Státním ústavu dopravního projektování, poté jako redaktor odborných publikací pro uživatele osobních počítačů a jako šéfredaktor časopisu Počítač pro každého. Do MM Průmyslového spektra nastoupil v roce 2021.

Reklama

Naše civilizace je čím dál více závislá na dopravní infrastruktuře, neustále rozšiřujeme a zahušťujeme síť silnic a železnic. A protože v hustě zastavěných oblastech není pro nové liniové dopravní stavby na povrchu dost místa, přesouváme je pod zem a razíme pro ně tunely. Podzemní trasy jsou voleny také v oblastech, kde cesta nebo trať překonává členitý terén nebo velké vodní plochy. Proto se ve světě staví stále více tunelů.

Stroj TBM bývá dlouhý 80 až 140 metrů. Tento je připraven zakousnout se do úpatí hory Lötschberg ve Švýcarsku, aby vyrazil železniční tunel o průměru 9,43 m. (Zdroj: Herrenknecht)

Doprava však není jediný důvod budování podzemních staveb. Ve velkých městech se staví kolektory pro inženýrské sítě, protože při dnešním obrovském počtu různých rozvodů a vedení a při hustotě těchto sítí dávno není možné, aby se každé jednotlivé vedení ukládalo jen tak do země, do samostatného výkopu. Společný kolektor pojme jak rozvod vody a kanalizaci, tak také rozvod plynu a elektrické kabely, a samozřejmě také kabely komunikační. Vše lze navíc umístit tak, aby v případě poruchy měli technici dobrý přístup k jednotlivým vedením. Další častou podzemní stavbou jsou vodohospodářské stavby, např. vodní přivaděče, a tunely pro dopravu ropy a plynu.

Technici firmy Herrenknecht sestavují stroj TBM o průměru 15,55 m na stavbě italské dálnice A1 z Boloně do Florencie u města Sparvo v roce 2011. (Zdroj: Herrenknecht)

Zeminové štíty
Štíty typu EPBS (Earth Pressure Balance Shield) jsou vhodné pro ražbu tunelů v zeminách a nestabilních horninách, kde se navíc může vyskytovat podzemní voda. Štíty EPBS jsou opatřeny přepážkou, která odděluje prostor čela štítu. Takto vzniklá tlaková komora je vyplněna vyrubanou horninou a v případě potřeby také vodou a stlačeným vzduchem. Tlak této směsi působí proti tlaku, jímž na hlavu stroje působí horninový masiv, a vyrovnává jej. Díky tomu ražba probíhá ve stabilním prostředí a má minimální vliv na stabilitu čelby a celého horninového masivu.

V závislosti na účelu se průměr tunelu raženého technologií mechanizovaného tunelování může pohybovat v širokém rozmezí od několika desítek centimetrů až po více než 15 m. Zatím největší stroj TBM měl průměr 17,6 m a byl použit k ražbě podmořského silničního tunelu v oblasti Hongkongu.

Reklama

Řezná hlava

Na čele plnoprofilového tunelovacího stroje se pomocí hydraulických motorů otáčí řezná hlava, opatřená zuby a disky z tvrdé oceli, jež při pohybu rozrušují horninový masiv. Průměrem hlavy je určen průměr vyraženého tunelu. V případě velkých dopravních tunelů se hlava otáčí zpravidla rychlostí dvou až tří otáček za minutu a postupuje vpřed rychlostí jednoho až dvou metrů za hodinu. Potřebný tlak proti čelu ražby hlavě dodává sada axiálních hydraulických přítlačných lisů rozmístěných po obvodu stroje. Tyto lisy se v případě strojů typu EPBS opírají o hotové ostění, v případě strojů pracujících ve skalním masivu se opírají o konstrukci uchycenou ke skále. Prostor za řeznou hlavou je v případě strojů určených na práci v zeminách a nestabilních horninách chráněn válcovým štítem, který tvoří pažení a brání zhroucení výrubu.

Plnohodnotná technologie TBM byla u nás poprvé použita v letech 2011–2012 při ražbě tunelů nového úseku trasy A pražského metra mezi stanicemi Petřiny a Dejvická. (Zdroj: Metrostav)

Pražské metro
Razicí štít byl použit už při ražbě prvních tunelů pražského metra v 70. letech minulého století. Princip práce tohoto štítu sovětské provenience byl stejný jako v případě současných strojů TBM, dnešní stroje se však mohou pochlubit řadou lepších parametrů, například vyšší rychlostí ražby. Moderní stroje TBM byly u nás poprvé použity před 10 lety, a to na stavbě šestikilometrového úseku trasy metra A ze stanice Dejvická do stanice Nemocnice Motol. Stavbu realizovala společnost Metrostav. Na této stavbě byla pro ražbu dvou jednokolejných tunelů v úseku mezi stanicemi Petřiny a Dejvická použita dvojice plnoprofilových razicích štítů typu EPBS od německé firmy Herrenknecht. Ražba probíhala od léta 2011 do podzimu 2012. Každý z těchto strojů má průměr řezné hlavy 6,08 m, délku 102 m a hmotnost 672 t a pro svoji činnost potřebuje elektrický příkon 2 MW. Při práci štíty postupovaly rychlostí přibližně 1,5 m za hodinu (1,5 m je šířka jednoho prstence použitého prefabrikovaného ostění).

Šnekový a pásový dopravník

Rozrušenou horninu z prostoru za řeznou hlavou průběžně odebírá šnekový dopravník, který ji přesouvá na pásový dopravník. Ten rubaninu odnáší ven z tunelu.

Dosud největší stroj TBM u nás byl použit v letech 2015–2017 při ražbě dvojice jednokolejných trub tunelu Ejpovice na trati Rokycany-Plzeň. Průměr řezné hlavy razicího štítu činil 9,84 mm. (Zdroj: Metrostav)

Prefabrikované ostění

Další důležitou součástí stroje je mechanismus, který postupně po jednotlivých prstencích skládá ostění tunelu. Ostění je tvořeno prefabrikovanými, nejčastěji železobetonovými segmenty, jež ke stroji hotovým tunelem dovážejí speciální vozidla. Pro vykládání segmentů z těchto vozidel a manipulaci s nimi uvnitř stroje slouží malý jeřáb. Montáž ostění probíhá ještě pod ochranou štítu.

Video společnosti Herrenknecht, která vyrábí mechanizované razicí štíty, názorně ukazuje, jak tyto stroje pracují. (Zdroj: Herrenknecht AG)

Související články
Stroje v pohybu: Dálniční most přes staveniště

Tento stroj mají k dispozici švýcarští silničáři. Most Astra je mobilní staveništní most určený pro použití při údržbě dálnice. Práce lze provádět pod mostem, zatímco přes něj projíždějí vozidla ve dvou jízdních pruzích. Díky tomu je možné pracovat během dne, a to bez uzavírek a odklonů dopravy. Most váží přibližně 1 300 tun, jeho celková délka může být až 257 m a pracovní prostor pod mostem má délku až 100 m, šířku 5,08 m a výšku 3,1 m.

Stroje v pohybu – Pražská mobilní zvonohra

Tentokrát vám představíme stroj veskrze zvláštní a jedinečný. Vlastně jde o hudební nástroj. Je to však takový nástroj, jehož schopnost hýbat se je jen velmi obtížně představitelná, i když má v názvu slovo „mobilní“. Je to totiž zvonohra, jejíž hlavní součástí je soubor 57 zvonů. Jen samy zvony váží dohromady bezmála pět tun, hmotnost celého nástroje je 12 000 kg. Takový kolos byste čekali spíš v mohutných zdech chrámové věže než na korbě nákladního automobilu.

Made in Česko – Věž pro Svatou zemi

Píše se letopočet 2017 a pro další rok se chytají dvě významná výročí – 100 let od založení Československa a 70 let od založení státu Izrael. Jak lépe přispět k oslavám obou těchto událostí, tvořících historii, než vybudováním výjimečné české stavby, která by ozdobila historické hlavní město Svaté země – Jeruzalém?

Související články
Stroje v pohybu – Slovenská strela po 85 letech jako nová

Letos na jaře se do podnikového muzea kopřivnické společnosti Tatra Trucks slavnostně vrátil opravený železniční motorový vůz M 290.002 „Slovenská strela“, který je od roku 2010 národní kulturní památkou. Tento čtyřnápravový vůz je zajímavý nejen tím, že dlouho držel rychlostní rekord při přepravě cestujících na pravidelné lince mezi Prahou a Bratislavou, ale také unikátním řešením pohonu.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Made in Česko: Dřevo - historie i budoucnost stavebnictví

Když se řekne montovaná dřevostavba, většině české veřejnosti se i po více než 50 letech automaticky vybaví lidové označení „okál“. Tento fenomén, který po desetiletí definoval tvář českého venkova i předměstí, má své pevné kořeny na severní Moravě. Avšak proměna, kterou české dřevostavby za tu dobu prošly, je neuvěřitelná...

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Laser jako nástroj: Dělení bez břitu

Laserové řezání je jedním z nejčastějších průmyslových využití této technologie. Na první pohled může působit jednoduše – paprsek se propálí skrze materiál a tím jej rozdělí. Kvalitní a opakovatelné výsledky však závisejí na přesném nastavení jednotlivých parametrů, jako je technika řezu, rychlost či například správná volba asistenčního plynu.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Laser jako nástroj: Paprsek v pohybu

Je-li řeč o laseru ve výrobní praxi, nejedná se již jen o paprsek vysílaný ze zdroje, ale o celý systém, který zajišťuje potřebné parametry i opakovatelnost požadovaných úkonů. O jejich výsledné kvalitě rozhoduje souhra výkonu, optiky, pohybu i řízení procesu. Jaké parametry se v praxi skutečně nastavují a proč nestačí mít jen „silnější zdroj“?

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit