Témata

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Podobně jako tomu bylo v rámci loňského podzimního fóra, řešilo se i nyní téma „Inteligentní výroba“. Účastníci měli příležitost vyslechnout názory a zkušenosti odborníků z akademické i komerční sféry týkající se moderních způsobů výroby a řízení v kontextu cyber factory. V následující panelové diskuzi pak významné osobnosti českého průmyslu představily své příběhy úspěšné restrukturalizace firem, souvisejícími právě se zaváděním inteligentní výroby.

Moderování konference se ujali Roman Dvořák, vydavatel a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které je spolupořadatelem konference, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Roman Dvořák mimo jiné v úvodu řekl, že pro zvyšování konkurenceschopnosti našeho průmyslu jsou klíčoví lidé – lidé schopní a vzdělaní. Nové technologie, vybavení výrobních provozů a modernizace konstrukčních pracovišť pokryjeme z tržeb či štědrých dotačních nástrojů. Abychom však do tohoto stavu mentálně dozráli, je nutná změna myšlení v globálním pojetí celé firmy.

Roman Dvořák

Účastníky fóra oficiálně uvítal prof. Vladimír Aubrecht, děkan FEKT VUT v Brně. On sám je mimo jiné světově uznávaným odborníkem na počítačové modelování radiačního transportu energie v termickém plazmatu. Svými slovy potvrdil tezi Romana Dvořáka o tom, že technologie jsou nesmírně důležitým hybatelem rozvoje, ale nejdůležitější roli stále hrají lidé s multidisciplinárním vzděláním.

I. blok – Digitalizace

Prvním prezentátorem se stal Petr Fiedler, proděkan FEKT VUT v Brně. Jeho přednáška měla název Průmysl 4.0 ve výuce průmyslové automatizace na FEKT VUT v Brně. Ve své prezentaci popsal některá témata, týkající se Průmyslu 4.0., z těch aktuálně řešených v Ústavu automatizace a měřicí techniky, kde sám absolvoval doktorské studium. Posluchače velmi zaujal popis návrhu a využití zjednodušené verze rozhraní Asset Administration Shell (AAS), sloužícího jako vstupní brána fyzických entit do světa Průmyslu 4.0., který zazněl v části jeho přednášky.

Prof. Vladimír Aubrecht

Po něm následovala působivá prezentace s názvem Na cestě k tvůrci digitálního prostředí, kterou účastníci vyslechli z úst Libora Witasska, jednatele společností DC vision a Strojcar. Tento odborník, který v minulosti působil například jako poradce americké Wharton University of Pennsylvania pro programy podnikání ve střední Evropě nebo vedl společnost Vítkovice, se dlouhodobě specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. V jeho prezentaci mimo jiné zaznělo, že exponenciální nárůst nových technologií a nová digitální ekonomika nabízejí možnost odpoutat se z pozice dodavatele součástek s minimální přidanou hodnotou a proniknout do pozice tvůrce digitálního prostředí s nejvyšší přidanou hodnotou pro zákazníky.

Libor Witassek

Třetí osobností, prezentující v prvním bloku konference, se stal jeden z moderátorů konference, Jiří Holoubek. Název jeho přednášky zněl Druhá vlna Průmyslu 4.0 – je už opravdu tady? V ní mimo jiné sdělil, že od vyhlášení národní iniciativy Průmysl 4.0 uplynuly čtyři roky, přičemž technická veřejnost vnímala tento koncept doposud velmi rozdílně. Jedna část jej považovala za skutečnou technologickou revoluci, jiní oproti tomu za pouhý marketingový trik. V současné době si však podle jeho slov začínáme společně postupně uvědomovat, že má-li být koncept Průmysl 4.0 naplněn, je nutné věnovat největší pozornost změnám vnitrofiremních i mezifiremních procesů.

Jiří Holoubek

II. blok – Období změn

Druhou část konference zahájil Pavel Sobotka, generální ředitel společnosti Frentech Aerospace. Tento zkušený odborník vyjádřil v rámci své přednášky přesvědčení, že jsme svědky dramatických změn v různých typech výrob. Proto podle něj nelze přístupy paušalizovat a zužovat pouze na hesla digitalizace, 3D tisk a nákup robotů. Zcela jiným způsobem je totiž řízena výroba v automobilovém průmyslu a jinak v zakázkově orientovaných výrobách, kde lze využívat nejvyšší stupeň automatizace jen v omezeném měřítku. Každý typ výroby však musí podle něj být schopen vypořádat se s rychlými změnami – jak požadavků zákazníků, tak podmínek trhu. Nejdůležitější vlastností v různých typech výrob tedy je a bude flexibilita a efektivita.

Pavel Sobotka

O své praktické zkušenosti s realizací projektu Průmysl 4.0 ve firmě Secop se posléze s posluchači podělil Robin Mitana, ředitel firem Sidat Digital a Digitalizácia výrobných a logistických procesov Sidat Digital. Tento odborník se během své praxe již od roku 1989 věnoval oblastem digitálního návrhu výrobků a digitálního návrhu výrobních procesů. Právě jeho zkušenosti byly důvodem zaměření jeho přednášky na představení praktické realizace projektu Průmysl 4.0 ve výrobní firmě. Jeho cílem bylo sdělit své bezprostřední zkušenosti a doporučit, jak při implementaci podobného projektu postupovat.

Robin MitanaNa něj s přednáškou s názvem Od Průmyslu 3.0 k Průmyslu 4.0 navázal Jan Vetiška, vedoucí odboru robotiky a robotů Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Ten v rámci letošního MSV získal s kolektivem výzkumníků z ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Zlatou medaili v kategorii automatizační technika a Industry 4.0. Ústav výrobních strojů systémů a robotiky se tvorbě automatizovaných výrobních soustav věnuje již od přelomu konce 70. let minulého století. Dnes jsou, podle jeho slov, k tvorbě a provozu automatizovaných výrobních soustav využívána také digitální dvojčata. (Více viz rozhovor v tomto vydání MM Průmyslového spektra.)

Jan Vetiška

U řečnického pultu jej poté vystřídal Jan Loos, CNC Sales manager & CNC application engineer, Fanuc Czech, aby posluchače seznámil s Fanuc řešením problematiky Internetu věcí. Tento odborník z oblasti elektrotechniky s 25letou praxí v oboru řízení obráběcích strojů v rámci své přednášky představil Field systém. To je otevřená platforma navržená k inteligentnímu sledování, řízení výroby a plánování preventivní údržby průmyslových zařízení. Důležité je, že připojit je možno nejen zařízení Fanuc, ale prakticky jakýkoliv přístroj libovolného výrobce, který o sobě poskytuje data podle principu IoT – Internet věcí. Aplikace externích autorů jsou totiž nabízeny dodavateli příslušných IoT zařízení, kromě Fanuc nyní například výrobci měřicích strojů, monitorovacích sond, ale i ložisek, nástrojových hlav apod.

Jan Loos

Poté následovala přitažlivě podaná prezentace pánů Tomáše Koutka ze společnosti Promitea partner a Radima Gryce, projektového manažera v B2A Digital Innovation, na téma od tužky k tabletu. Stěžejní otázkou, kterou se ve své prezentaci snažili vyřešit, bylo, co se stane, když lidem ve výrobě seberete všechny papíry a dáte jim do ruky tablet. Podle jejich slov, pokud lidé dostanou software, který jim skutečně pomáhá, akceptují jej a nesnaží se proces obejít. To pak kromě dobře odvedené práce též generuje kvalitní data, kterým vedení může věřit a použít pro svá manažerská rozhodnutí.

Tomáš Koutek
Radim Gryc

Druhý blok pak zakončil Ondřej Bouzek, vedoucí týmu upínací technika, Schunk Intec, s přednáškou s lakonicky výstižným názvem Chytrá výroba. Tento manažer se zkušenostmi z oblastí pohonné techniky, automatizace a strojního obrábění ve své přednášce odhalil, jak nejlépe využít potenciál strojů i výrobních procesů ve firmě. Doporučil posluchačům snížení provozních nákladů spojením přesného, flexibilního obrábění obrobku a dynamické automatizace výroby. Podle jeho slov právě firma Schunk patří v oblasti upínací techniky a automatizace ke světové špičce.

Ondřej Bouzek

III. blok – Teorie i praxe

Závěrečná část posledního letošního Strojírenského fóra se nesla ve znamení velmi živé panelové diskuze, jejímž tématem byla inteligentní výroba v restrukturalizačním procesu. O své názory se zde vzájemně i s posluchači z pléna podělili Monika Šimánková, statutární ředitelka společnosti Hestego, Libor Witassek, jednatel DC vision a Strojcar, Radek Vlček, technický ředitel divize strojíren, Žďas, společně s Radkem Sejtkem, vedoucím projektantem téže firmy, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Zleva: Jiří Holoubek, Libor Witassek, Monika Šimánková, Radek Vlček, Radek Sejtko

V rámci diskuze zazněly otázky a odpovědi k tématu restrukturalizace firemních procesů pomocí nástrojů digitalizace, přičemž se panelisté zabývali procesem od konstrukčního návrhu produktu přes plánování a realizaci výroby až po expedici. Nezapomněli ani na servis po dobu životnosti stroje i její ukončení. Velmi zajímavé byly též jejich názory na tvorbu digitální strategie, zkracování inovačního cyklu, problematiku zkrácení doby výroby či zvýšení kvality produkce a zajištění její stability. Dalším tématem panelové diskuze byla digitalizace dodavatelsko-odběratelských vztahů, přičemž se všichni diskutující shodli, že dodavatel, výrobce i zákazník jsou ve skutečnosti na jedné „digitální vlně“. Následně se diskuze tematicky stočila na dotační podporu MSP, která může být v rozporu se zájmy velkých firem při jejich digitální transformaci. Naopak všeobecná shoda panovala při tvrzení, že digitalizace je důležitým nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti v hodnototvorném řetězci.

Po ukončení programu v univerzitní aule měli účastníci jedinečnou možnost navštívit prostory Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně, a zhlédnout zde pracoviště virtuální reality a v provozu též digitální dvojče výrobní buňky (soustruh a frézka), které využívá pro svou práci pracovníky ústavu navrženou neuronovou síť.

Pracoviště virtuální reality
Související články
MM Podcast: Glosa - Poselství Garcíovi

Jsou věci, které ovlivnit nemůžeme, avšak máme možnost se k nim svobodně postavit. Pokud tak ale činíme ve stresu a se strachem, negativní dopad to jen znásobí. Naopak, uvedeme-li se do klidu s vědomím své vnitřní síly, víry a odhodlání, vše se může nakonec vyvíjet úplně jinak. 

Technická podpora vždy po ruce

Prostřednictvím nové aplikace LiveTechPro nabízí společnost Ceratizit kompetentní okamžitou technickou podporu i v období místního a národního lockdownu vyvolaného pandemií covid-19.

Názorové fórum odborníků

Výzkum a vývoj v oblasti řezných nástrojů podle doc. Jany Petrů z Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě (www.mmspektrum.com/200519) mj. dlouhodobě soustřeďuje svou pozornost na vývoj řezných materiálů, systémů povlakování a konstrukce nástrojů využívajících princip minimálního mazání a chlazení MQL.
Zabývá se těmito trendy také vaše společnost? Naleznou uživatelé výše popsané inovace ve vašich produktových portfoliích? Uveďte příklad.

Související články
Další krok k bezobslužné výrobě

Studie čínské univerzity Beihang, publikovaná v časopise International Journal of Production Research, přímo spojuje prediktivní údržbu s kvalitou výrobků. Jak je však pro výrobce tato dosahovaná prediktivita a vynikající kvalita u operací využívaných při soustružení oceli slučitelná se snižováním počtu pracovníků na dílenských pracovištích nebo s bezobslužnou výrobou? Článek objasňuje důvody, proč jsou pro kvalitu obráběných součástí nezbytné vhodné nástroje ve spojení s procesy zabezpečenými proti selhání.

Související články
Abeceda komunikace (nejenom) pro strojaře, Část 1. Komunikace je jako mariáš

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží nachodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak ikaždodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Fórum děkanů strojních fakult

Jak se současný způsob výuky odráží na studentech – na jejich osobnosti, přístupu ke studiu, k dosahování dílčích výsledků, na přípravě k finální části studia, k následujícímu profesnímu působení, ale i v sociální/osobní rovině vazby pedagog – student?

Pět principů pro zvýšení efektivity

Tork, spadající pod společnost Essity, uvádí na trh novou příručku představující princip „kaizen“. Díky němu mohou podniky zavést filozofii kontinuálních vylepšení.

Když je řemeslo posláním

V součinnosti se zákazníkem navrhovat nástroje s maximální hospodárností a produktivitou – to je cílem rodinné nástrojářské společnosti UniCut, jejíž produkty můžete najít ve výrobních firmách prakticky po celém světě. Její jednatel, Ing. Petr Inemann, s nímž jsme měli možnost hovořit, převzal vedení firmy po svém otci. Nezdědil však jen firmu, ale především, jak sám říká, lásku k řemeslu.

Abychom na změny zareagovali včas

Covid-19 je humanitární krize, která má bezprecedentní dopady na všechna průmyslová odvětví. Podniky stojí před novou výzvou, na kterou musí reagovat. Některé podniky tuto výzvu využijí ke svému rozvoji a expanzi, některé ji jen přežijí, a budou i takové, které zaniknou. První reakcí bývá zastavení všech investic, včetně investic do informačních technologií. A právě informační technologie ukážou, kdo bude vítězem, a kdo poraženým.

Firma a příroda mají k sobě blízko.
Více, než si myslíme.

Společnosti Fosfa je největším zpracovatelem žlutého fosforu v Evropě. Z něho pak vyrábí esenciální směsi zejména pro potravinářské i speciální průmyslové aplikace, které vyváží do více než 80 zemí světa. Vedle toho vyrábí také přírodní ekologické produkty, jako jsou přírodní prostředky péče o tělo i domácnost Feel Eco. Její záběr je ale širší, provozuje první českou vertikální farmu Feel Greens, ve které s pomocí hydroponie pěstuje microgreens, bylinky a saláty zcela bez jakýchkoliv pesticidů, GMO či růstových regulátorů.

Technologie pro mistry horkého tváření

Zavítáte-li do části města Olomouc s názvem Bystrovany, bezpochyby vás zaujme architektonicky velmi čistá budova, součástí jejíž fasády je velké plastické červené logo Weba. Když pak vejdete dovnitř, ohromí vás výrobní hala monumentálních rozměrů s množstvím sofistikovaných strojů různých značek – zejména pak značky Mazak. Od loňského roku mezi nimi můžete spatřit i automatickou obráběcí linku se dvěma stroji Mazak Variaxis 1050.

Hodinky, nebo číselníkové úchylkoměry?

Dnes nejspíše neexistuje strojírenská výroba, kde by se „hodinky“, jak je mnohdy toto měřidlo nazýváno, nepoužívaly. Stejně tak jako „šupléra“ –označující posuvné měřítko– se slangový název „hodinky“ dostal strojařům pod kůži tak, že při použití odborně správného výrazu – číselníkový úchylkoměr – často zaváhají, oč vlastně jde. Pojďme se tedy podívat na hodinky, které jsou nepostradatelným pomocníkem každého strojaře, ale čas měřit neumí.

Inovace podnikatelského modelu, Část 3. Inovační projekty

V našem seriálu vznikajícím ve spolupráci s partnerskou sítí Inovato vás krok po kroku provázíme klíčovými fázemi inovačního procesu v kontextu ekosystému doby a místa. Své zkušenosti vám předávají praktici, kteří mají za sebou mnoho inovačních projektů s tržně úspěšnými výsledky. Přijměte naše pozvání do edukačních eventů.

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členy naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit