Témata
Reklama

Strojírenské fórum 2019: Zaostřeno na inteligentní výrobu

Letošní podzimní, v pořadí již 10. Strojírenské fórum, bylo opět příležitostí pro setkání špičkových odborníků (nejen) z oblasti výroby. Odehrálo se 19. listopadu v prostorách FEKT VUT v Brně.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Podobně jako tomu bylo v rámci loňského podzimního fóra, řešilo se i nyní téma „Inteligentní výroba“. Účastníci měli příležitost vyslechnout názory a zkušenosti odborníků z akademické i komerční sféry týkající se moderních způsobů výroby a řízení v kontextu cyber factory. V následující panelové diskuzi pak významné osobnosti českého průmyslu představily své příběhy úspěšné restrukturalizace firem, souvisejícími právě se zaváděním inteligentní výroby.

Moderování konference se ujali Roman Dvořák, vydavatel a šéfredaktor MM Průmyslového spektra, které je spolupořadatelem konference, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Roman Dvořák mimo jiné v úvodu řekl, že pro zvyšování konkurenceschopnosti našeho průmyslu jsou klíčoví lidé – lidé schopní a vzdělaní. Nové technologie, vybavení výrobních provozů a modernizace konstrukčních pracovišť pokryjeme z tržeb či štědrých dotačních nástrojů. Abychom však do tohoto stavu mentálně dozráli, je nutná změna myšlení v globálním pojetí celé firmy.

Reklama
Reklama
Roman Dvořák

Účastníky fóra oficiálně uvítal prof. Vladimír Aubrecht, děkan FEKT VUT v Brně. On sám je mimo jiné světově uznávaným odborníkem na počítačové modelování radiačního transportu energie v termickém plazmatu. Svými slovy potvrdil tezi Romana Dvořáka o tom, že technologie jsou nesmírně důležitým hybatelem rozvoje, ale nejdůležitější roli stále hrají lidé s multidisciplinárním vzděláním.

I. blok – Digitalizace

Prvním prezentátorem se stal Petr Fiedler, proděkan FEKT VUT v Brně. Jeho přednáška měla název Průmysl 4.0 ve výuce průmyslové automatizace na FEKT VUT v Brně. Ve své prezentaci popsal některá témata, týkající se Průmyslu 4.0., z těch aktuálně řešených v Ústavu automatizace a měřicí techniky, kde sám absolvoval doktorské studium. Posluchače velmi zaujal popis návrhu a využití zjednodušené verze rozhraní Asset Administration Shell (AAS), sloužícího jako vstupní brána fyzických entit do světa Průmyslu 4.0., který zazněl v části jeho přednášky.

Prof. Vladimír Aubrecht

Po něm následovala působivá prezentace s názvem Na cestě k tvůrci digitálního prostředí, kterou účastníci vyslechli z úst Libora Witasska, jednatele společností DC vision a Strojcar. Tento odborník, který v minulosti působil například jako poradce americké Wharton University of Pennsylvania pro programy podnikání ve střední Evropě nebo vedl společnost Vítkovice, se dlouhodobě specializuje na oblast kybernetiky druhého řádu se zaměřením na řízení podniku jako živého organismu. V jeho prezentaci mimo jiné zaznělo, že exponenciální nárůst nových technologií a nová digitální ekonomika nabízejí možnost odpoutat se z pozice dodavatele součástek s minimální přidanou hodnotou a proniknout do pozice tvůrce digitálního prostředí s nejvyšší přidanou hodnotou pro zákazníky.

Libor Witassek

Třetí osobností, prezentující v prvním bloku konference, se stal jeden z moderátorů konference, Jiří Holoubek. Název jeho přednášky zněl Druhá vlna Průmyslu 4.0 – je už opravdu tady? V ní mimo jiné sdělil, že od vyhlášení národní iniciativy Průmysl 4.0 uplynuly čtyři roky, přičemž technická veřejnost vnímala tento koncept doposud velmi rozdílně. Jedna část jej považovala za skutečnou technologickou revoluci, jiní oproti tomu za pouhý marketingový trik. V současné době si však podle jeho slov začínáme společně postupně uvědomovat, že má-li být koncept Průmysl 4.0 naplněn, je nutné věnovat největší pozornost změnám vnitrofiremních i mezifiremních procesů.

Jiří Holoubek

II. blok – Období změn

Druhou část konference zahájil Pavel Sobotka, generální ředitel společnosti Frentech Aerospace. Tento zkušený odborník vyjádřil v rámci své přednášky přesvědčení, že jsme svědky dramatických změn v různých typech výrob. Proto podle něj nelze přístupy paušalizovat a zužovat pouze na hesla digitalizace, 3D tisk a nákup robotů. Zcela jiným způsobem je totiž řízena výroba v automobilovém průmyslu a jinak v zakázkově orientovaných výrobách, kde lze využívat nejvyšší stupeň automatizace jen v omezeném měřítku. Každý typ výroby však musí podle něj být schopen vypořádat se s rychlými změnami – jak požadavků zákazníků, tak podmínek trhu. Nejdůležitější vlastností v různých typech výrob tedy je a bude flexibilita a efektivita.

Pavel Sobotka

O své praktické zkušenosti s realizací projektu Průmysl 4.0 ve firmě Secop se posléze s posluchači podělil Robin Mitana, ředitel firem Sidat Digital a Digitalizácia výrobných a logistických procesov Sidat Digital. Tento odborník se během své praxe již od roku 1989 věnoval oblastem digitálního návrhu výrobků a digitálního návrhu výrobních procesů. Právě jeho zkušenosti byly důvodem zaměření jeho přednášky na představení praktické realizace projektu Průmysl 4.0 ve výrobní firmě. Jeho cílem bylo sdělit své bezprostřední zkušenosti a doporučit, jak při implementaci podobného projektu postupovat.

Robin MitanaNa něj s přednáškou s názvem Od Průmyslu 3.0 k Průmyslu 4.0 navázal Jan Vetiška, vedoucí odboru robotiky a robotů Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně. Ten v rámci letošního MSV získal s kolektivem výzkumníků z ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky Zlatou medaili v kategorii automatizační technika a Industry 4.0. Ústav výrobních strojů systémů a robotiky se tvorbě automatizovaných výrobních soustav věnuje již od přelomu konce 70. let minulého století. Dnes jsou, podle jeho slov, k tvorbě a provozu automatizovaných výrobních soustav využívána také digitální dvojčata. (Více viz rozhovor v tomto vydání MM Průmyslového spektra.)

Jan Vetiška

U řečnického pultu jej poté vystřídal Jan Loos, CNC Sales manager & CNC application engineer, Fanuc Czech, aby posluchače seznámil s Fanuc řešením problematiky Internetu věcí. Tento odborník z oblasti elektrotechniky s 25letou praxí v oboru řízení obráběcích strojů v rámci své přednášky představil Field systém. To je otevřená platforma navržená k inteligentnímu sledování, řízení výroby a plánování preventivní údržby průmyslových zařízení. Důležité je, že připojit je možno nejen zařízení Fanuc, ale prakticky jakýkoliv přístroj libovolného výrobce, který o sobě poskytuje data podle principu IoT – Internet věcí. Aplikace externích autorů jsou totiž nabízeny dodavateli příslušných IoT zařízení, kromě Fanuc nyní například výrobci měřicích strojů, monitorovacích sond, ale i ložisek, nástrojových hlav apod.

Jan Loos

Poté následovala přitažlivě podaná prezentace pánů Tomáše Koutka ze společnosti Promitea partner a Radima Gryce, projektového manažera v B2A Digital Innovation, na téma od tužky k tabletu. Stěžejní otázkou, kterou se ve své prezentaci snažili vyřešit, bylo, co se stane, když lidem ve výrobě seberete všechny papíry a dáte jim do ruky tablet. Podle jejich slov, pokud lidé dostanou software, který jim skutečně pomáhá, akceptují jej a nesnaží se proces obejít. To pak kromě dobře odvedené práce též generuje kvalitní data, kterým vedení může věřit a použít pro svá manažerská rozhodnutí.

Tomáš Koutek
Radim Gryc

Druhý blok pak zakončil Ondřej Bouzek, vedoucí týmu upínací technika, Schunk Intec, s přednáškou s lakonicky výstižným názvem Chytrá výroba. Tento manažer se zkušenostmi z oblastí pohonné techniky, automatizace a strojního obrábění ve své přednášce odhalil, jak nejlépe využít potenciál strojů i výrobních procesů ve firmě. Doporučil posluchačům snížení provozních nákladů spojením přesného, flexibilního obrábění obrobku a dynamické automatizace výroby. Podle jeho slov právě firma Schunk patří v oblasti upínací techniky a automatizace ke světové špičce.

Ondřej Bouzek

III. blok – Teorie i praxe

Závěrečná část posledního letošního Strojírenského fóra se nesla ve znamení velmi živé panelové diskuze, jejímž tématem byla inteligentní výroba v restrukturalizačním procesu. O své názory se zde vzájemně i s posluchači z pléna podělili Monika Šimánková, statutární ředitelka společnosti Hestego, Libor Witassek, jednatel DC vision a Strojcar, Radek Vlček, technický ředitel divize strojíren, Žďas, společně s Radkem Sejtkem, vedoucím projektantem téže firmy, a Jiří Holoubek, prezident Elektrotechnické asociace ČR.

Zleva: Jiří Holoubek, Libor Witassek, Monika Šimánková, Radek Vlček, Radek Sejtko

V rámci diskuze zazněly otázky a odpovědi k tématu restrukturalizace firemních procesů pomocí nástrojů digitalizace, přičemž se panelisté zabývali procesem od konstrukčního návrhu produktu přes plánování a realizaci výroby až po expedici. Nezapomněli ani na servis po dobu životnosti stroje i její ukončení. Velmi zajímavé byly též jejich názory na tvorbu digitální strategie, zkracování inovačního cyklu, problematiku zkrácení doby výroby či zvýšení kvality produkce a zajištění její stability. Dalším tématem panelové diskuze byla digitalizace dodavatelsko-odběratelských vztahů, přičemž se všichni diskutující shodli, že dodavatel, výrobce i zákazník jsou ve skutečnosti na jedné „digitální vlně“. Následně se diskuze tematicky stočila na dotační podporu MSP, která může být v rozporu se zájmy velkých firem při jejich digitální transformaci. Naopak všeobecná shoda panovala při tvrzení, že digitalizace je důležitým nástrojem pro posílení konkurenceschopnosti v hodnototvorném řetězci.

Po ukončení programu v univerzitní aule měli účastníci jedinečnou možnost navštívit prostory Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky FSI VUT v Brně, a zhlédnout zde pracoviště virtuální reality a v provozu též digitální dvojče výrobní buňky (soustruh a frézka), které využívá pro svou práci pracovníky ústavu navrženou neuronovou síť.

Pracoviště virtuální reality
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Pomůže vám integrace reálných prvků digitalizace a robotizace do vaší firmy zajistit vyšší produktivitu ve výrobě a dosažení vyšší efektivity všech vnitropodnikových procesů - od přijetí zakázky, přes konstrukci, výrobu, až po její expedici a v neposlední řadě nahradí tyto prvky scházející pracovní sílu?

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Související články
Úspěšné dny otevřených dveří

Ve druhý dubnový týden 2019 pozvala společnost Grob-Werke hosty na letošní první firemní výstavu do svého sídla v Mindelheimu. Přibližně 400 pozvaných zákazníků a hostů kvitovalo inovativní produkty, praktické ukázky, odborné přednášky a zajímavé komentované prohlídky firmy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Inteligentní výroba obráběcích strojů

Německo-japonská společnost DMG Mori pokračuje v postupném rozvoji svých výrobních závodů po celém světě. Vlastní výroba strojů je též příležitostí, jak prakticky ověřit vlastní řešení pro zajištění potřebné produktivity a přesnosti pomocí inteligentní výroby.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Hlavní trendy EMO Hannover 2017 očima výzkumníků

Hannoverský veletrh EMO je právem považován za výkladní skříň toho nejlepšího, co inovační týmy světových leaderů i jejich následovníků navrhli a v prototypech či již sériově nabízejí. Sektor výrobních strojů bývá na špici technického pokroku v oblasti strojírenství a udává směr dalším oborům, které jej následují. U nás má velkou tradici a není proto s podivem, že letos do Hannoveru zavítalo na 2 200 českých návštěvníků.

Co naznačila největší továrna na světě

Záruka dobrých obchodů, výkladní skříň pro mezinárodní trh, ukázka budoucnosti ve strojírenství – tak hodnotí vystavovatelé veletrh EMO Hannover 2017. Pod heslem Connecting systems for intelligent production představilo své novinky více než 2 200 vystavovatelů z 43 zemí. Tematické těžiště spočívalo v digitalizaci a propojení výrobních procesů. V centru pozornosti byly především výrobní postupy, stroje a zařízení pro zpracování a opracování kovů.

Moderní technologie v mechanice

Vyškovský výrobce teleskopických krytů, kapotáží a jiných výrobků z plechu firma Hestego společně se svojí sesterskou společností KSK Precise Motion, kuřimským výrobcem kuličkových šroubů, uspořádali pro své zákazníky a dealery z tuzemska i zahraničí Technický open house. Během třech dní se této akce zúčastnila celá řada návštěvníků z Německa, Rakouska, Švýcarska, Itálie, Turecka, Ruska, Polska a dalších zemí, kteří využili pozvání a nahlédli tzv. pod pokličku technického rozvoje a výroby samotné. Naše redakce byla též přítomna, a tak vám přinášíme malé poohlédnutí.

Koncept Industry 4.0 v oboru Machine Tools

Stejnojmenný seminář uspořádala v červnu letošního roku Společnost pro obráběcí stroje ve spolupráci s RCMT, se společností Siemens a za mediální podpory časopisu MM Průmyslové spektrum. Přednáškový blok byl určen pro pracovníky managementu i různých úrovní technických a obchodních úseků strojírenských podniků, výrobců obráběcích strojů i pro pedagogy technických vysokých a středních škol.

Roztažená křídla čínského draka

Opět po dvou letech se v Pekingu konal jeden z největších světových veletrhů obráběcích a tvářecích strojů a technologií CIMT (China International Machine Tool), který lze velikostně přirovnat k hannoverskému EMO a který rozlohou a počtem návštěvníků zdaleka předčí jeho milánské zastavení, tokijský Jimtof či chicagský IMTS. Celá světová liga (i ti, kteří třeba na EMO nevystavují) se zde prezentuje po boku domácích producentů oboru obráběcí stroje, nástroje a příslušenství. Letos se termín konání kryl s velikonočním týdnem a křesťanský svět musel tento fakt přijmout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit