Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

Kolébka českého inženýrství: Ústav materiálového inženýrství

Ústav materiálového inženýrství na Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje klíčové pracoviště pro výzkum, vývoj a testování materiálů. Svým širokým záběrem, od pokročilých kovových slitin přes inteligentní polymery až po inovativní povrchové úpravy, nabízí průmyslovým partnerům komplexní zázemí pro řešení aktuálních technických výzev.

Tento článek je součástí seriálu:
Kolébka českého inženýrství
Díly
Reklama

Ústav materiálového inženýrství se profiluje v oblastech:

  • materiálové analýzy: expertní posudky a hloubkové analýzy příčin selhání strojních součástí;
  • aditivní technologie: 3D tisk kovů, polymerů a kompozitů, včetně zakázkového vývoje prášků a filamentů;
  • povrchové inženýrství: vývoj a testování funkčních a ochranných povlaků;
  • diagnostika: komplexní testování mechanických, chemických a strukturních vlastností.

Od softwaru po laboratoře

Ústav disponuje přístrojovým vybavením, které pokrývá potřeby pro komplexní vývoj a testování mechanických, morfologických a chemických vlastností materiálů. V oblasti aditivní výroby využívá tiskárnu kovů InssTek MX-Lab založenou na principu DED (directed energy deposition). Díky třem nezávislým zásobníkům prášků lze tisknout funkčně gradientní materiály nebo kombinovat více kovů v jednom celku, což otevírá dveře k výrobě komponent s lokálně optimalizovanými vlastnostmi.

Zaměstnanci a studenti ÚMI pod vedením doc. Ing. Ladislava Cvrčka, Ph.D. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Povlakovací centrum nabízí unikátní cestu pro transfer technologií do praxe. Je vybaveno laboratorním zařízením HVM Plasma Flexilab 3 pro rychlou optimalizaci procesů a průmyslovým systémem Hauzer Flexicoat 850 pro ověření přechodu do reálné výroby. Obě zařízení pracují na principu magnetronového naprašování (včetně HiPIMS) a jsou ideální pro depozice tvrdých, otěruvzdorných či biokompatibilních povlaků.

Reklama
Reklama
Reklama

Analytické zázemí doplňuje rastrovací elektronový mikroskop JEOL JSM-7600F (SEM/EDX/EBSD), specializované laboratoře vysokoteplotní tribologie, termické analýzy polymerů a komplexní mechanické zkušebny (včetně únavových zkoušek a měření nanotvrdosti). Vlajkovou lodí je pětiosý 3D optický profilometr Sensofar S neox Five Axis, který kombinuje konfokální mikroskopii s 3D profilometrií pro precizní analýzu textury povrchů.

Od jaderné bezpečnosti po implantáty

Jedním z příkladů spolupráce je vývoj ochrany palivových tyčí ze slitin zirkonia pro jaderné elektrárny. Při extrémních haváriích dochází k oxidaci zirkonia a uvolňování vodíku s rizikem exploze. Ve spolupráci s partnery UJP Praha a FJFI ČVUT v Praze jsme využili zkušenosti s metodami magnetronového naprašování. Jako řešení byly zvoleny povlaky na bázi chromu deponované v zařízení Hauzer Flexicoat 850. Povlak účinně chrání slitinu před degradací, což zvyšuje pasivní bezpečnost reaktorů a českým firmám umožňuje přístup k unikátnímu know-how.

Laboratoř kovového 3D tisku. Tiskárna InssTek MX-Lab (DED) se třemi zásobníky prášků pro gradientní materiály (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Dalším příkladem je výzkum a vývoj titanových slitin a jejich recyklace. Ve spolupráci se společností Advanced Metal Powders byla testována možnost recyklace titanu metodou plazmového obloukového tavení pro výrobu prášků pro aditivní technologie. S výrobcem implantátů firmou ProSpon byla následně ověřena možnost 3D tisku z těchto recyklátů. Individuální implantáty vyhověly přísným požadavkům na mechanické i chemické vlastnosti a nelišily se od těch z primárního prášku.

Povlakování zirkoniových palivových tyčí v zařízení Hauzer Flexicoat 850. Vývoj probíhá s partnery UJP Praha a FJFI ČVUT v Praze. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Výrazný ekonomický dopad měla spolupráce s firmou IGS Europe, v rámci níž byl dokončen vývoj sonických metalických nástřiků pro prodlužování životnosti energetických celků. Během tříletého kontrolního období po ukončení projektu přinesl tento vývoj zakázky za více než 43 milionů korun.

Kam kráčí obor?

Materiálové inženýrství již není jen o „hledání nejpevnější oceli“. Dnešním trendem je funkční integrace a udržitelnost. Vidíme posun k materiálům, které mají své vlastnosti „ušité na míru“ konkrétnímu dílu s využitím aditivních technologií. Budoucnost patří inteligentním povrchům, které aktivně snižují tření, odolávají radiačnímu poškození nebo vykazují výbornou biokompatibilitu.

Reklama

Český průmysl by měl věnovat větší pozornost expertní diagnostice a prevenci. Často se setkáváme s tím, že firmy řeší poruchy až v momentě fatálního selhání. Přitom moderní metody umožňují predikovat životnost a předcházet ekonomickým škodám. Další velkou příležitostí je cirkulární ekonomika v kovech i polymerech. Recyklace není jen ekologická nutnost, ale při správném materiálovém inženýrství i značná ekonomická výhoda.

3D tištěná náhrada zápěstního kloubu z beta titanové slitiny s DLC povlakem, vyvíjená s firmou ProSpon (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Propojení akademického know-how s průmyslovou praxí zajistí, že český průmysl neztratí dech v globální konkurenci.


Kolébka českého inženýrství: Ústav výrobních strojů a zařízení (RCMT)

Ústav výrobních strojů a zařízení Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště aplikovaného výzkumu s rozsáhlými vazbami na průmyslovou praxi v oblasti výrobní techniky. Dlouhodobě se zaměřuje na výzkum progresivních témat, která vycházejí z průběžné identifikace hlavních hybných sil v průmyslové výrobě a zájmu průmyslových partnerů.

Vydání #5
Kód článku: 260535
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Servis / Technické školství
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Související články
Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum děkanů strojních fakult

Uveďte prosím stěžejní exponát, který bude vaše fakulta na MSV v Brně prezentovat a proč se škola rozhodla právě pro něj?

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Budoucnost české výroby tkví v inovacích, Část 1. Změna konstrukčního přístupu

Česká republika je zemí s dlouhou vědeckotechnickou, průmyslovou a inovační tradicí, díky níž jsme se z provincie stali jednou ze předních ekonomik světa. Dnes ale nedokážeme plně využít inovační potenciál a zaostáváme za vyspělou Evropou. Co nás brzdí?
Seriál, který připravují odborníci společnosti Autodesk, se na příkladech dobré praxe bude snažit nastínit možné cesty, jak by firmy a jedinci mohli zvýšit svůj inovační potenciál a tížený efekt.

Desatero pro export - Marketingový průzkum poprvé

V dnešním díle našeho exportního seriálu se budeme věnovat marketingovému průzkumu. Ten je základním nástrojem pro posuzování jednotlivých vývozních teritorií a sestavování individuálních exportních plánů. Cílem je vytvořit profily potenciálních trhů, které zahrnou jejich charakteristiky, očekávání a preference. Na základě těchto profilů chceme sestavit klasifikaci atraktivity trhů podle předem určených kritérií. Dalšími cíli jsou analýza konkurence na vybraných trzích, identifikace hrozeb a příležitostí a určení právního rámce a systému autorského práva.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

160 let strojařského vzdělávání v Praze: Lidé a výrobní systémy pro 21. století

Nejcennějším zdrojem, kterým Fakulta strojní ČVUT v Praze disponuje, jsou lidé, ochotní nejen na sobě pracovat, ale nabyté zkušenosti přenášet na další generace studentů. Následující příběhy popisují, jak se moji kolegové z Ústavu technologie obrábění, projektování a metrologie Fakulty strojní ČVUT v Praze snaží připravovat studenty na výzvy 21. století.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit