Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

Kolébka českého inženýrství: Propojit akademický svět s byznysem

Fakulta strojní ČVUT v Praze již dávno není "jen" školou, která vychovává budoucí generace inženýrů. V posledních letech se stala stěžejním hráčem na poli, kde akademická půda plynule přechází v moderní laboratoře řešící konkrétní technologické výzvy firem. O tom, jak se role fakulty mění a jak vypadá moderní spolupráce s byznysem, jsme v prvním dílu našeho nového seriálu hovořili s děkanem fakulty doc. Miroslavem Španielem a jeho zástupcem pro spolupráci s průmyslem dr. Liborem Beránkem.

Tento článek je součástí seriálu:
Kolébka českého inženýrství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Fakulta strojní ČVUT v Praze je vnímána jako kolébka českého inženýrství. Jak se však v posledních letech proměnila její role z čistě vzdělávací instituce směrem k partnerovi pro průmyslový výzkum?

M. Španiel: Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze dlouhodobě staví na pevných akademických základech a vždy byla dodavatelem kvalitních absolventů – inženýrů pro průmysl nejen v českých zemích. V minulosti vždy udržovala těsné vazby s průmyslem, které jsou k plnění takového úkolu nezbytné. V posledních desetiletích dochází k zásadní evoluci role technických vysokých škol v českém technickém ekosystému potencované mimo jiné i legislativními změnami v ČR, a Fakulta strojní ČVUT v Praze se k těmto změnám hlásí a strategicky se orientuje na komplexní hodnotový řetězec – od výchovy talentů přes výzkum až po průmyslové uplatnění výsledků. Tento posun je charakterizován několika klíčovými změnami.

Fakulta strojní významně posílila svou orientaci na výzkum (zejména aplikovaný), který je cíleně formulován ve spolupráci s partnery z průmyslu. Projekty výzkumu a vývoje jsou navrhovány tak, aby řešily konkrétní technologické výzvy a zvyšovaly produktivitu, efektivitu a konkurenceschopnost firem.

Propojujeme akademické prostředí s byznysem. Vytváříme mechanismy pro zapojení firem do akademického života formou společných laboratoří (GEAC, TÜV, Zeiss, Škoda Auto, Prusa Research), společných výzkumných projektů s jasně definovanými výstupy, vedeme s firmami diskuzi a našim studentům zadáváme témata závěrečných prací navázaná na firemní potřeby, v návaznosti na změnu Vysokoškolského zákona připravujeme model průmyslem podporovaných doktorských programů. Tato symbióza přináší výhody oběma stranám. Studenti i výzkumní pracovníci čerpají z reálných dat a výzev, zatímco průmysl získává přístup k inovativním řešením a talentům.

Naše role partnera pro průmyslový výzkum má i mezinárodní rozměr. Spolupracujeme na projektech s významnými evropskými konsorcii, sdílíme kapacity s předními univerzitami a zároveň přinášíme tyto zkušenosti zpět do českého průmyslu. Tato dynamika zvyšuje atraktivitu fakulty pro globální hráče a zároveň posiluje domácí inovační ekosystém.

„Fakulta strojní významně posílila svou orientaci na výzkum, který je cíleně formulován ve spolupráci s partnery z průmyslu,“ říká Miroslav Španiel (vlevo).
„Specifickou, velmi žádanou formou spolupráce jsou studentské projekty. Zadání jejich prací umožňuje firmám řešit reálné vývojové úkoly s dlouhodobým přínosem a současně si vychovávat budoucí odborníky,“ dodává Libor Beránek (vpravo).
(Zdroj: FS ČVUT v Praze)

MM: Mnoho firem má stále obavu, že akademická sféra je příliš pomalá nebo teoretická. Jakými mechanismy FS ČVUT v Praze zajišťuje, aby výsledky spolupráce odpovídaly dynamice trhu?

L. Beránek: Základním principem je jasné ukotvení spolupráce v konkrétním zadání. Projekty nejsou formulovány abstraktně, ale vycházejí z reálného technologického problému partnera, s definovanými milníky, odpovědnostmi a měřitelnými výstupy. To výrazně zkracuje cestu od výzkumu k praktickému uplatnění. Klíčovou roli hraje také organizační a smluvní flexibilita. Fakulta disponuje zkušenými projektovými týmy a manažery, což umožňuje rychlé nastavení smluvních vztahů, ochranu duševního vlastnictví i transparentní a efektivní řízení projektů.

Dalším podstatným atributem naší spolupráce s průmyslovými partnery je zapojení interdisciplinárních a aplikačně orientovaných týmů. Projekty řeší kombinovaně akademičtí pracovníci, doktorandi a studenti, často přímo ve spolupráci s vývojovými týmy firem. To umožňuje rychlou iteraci řešení na základě zpětné vazby z praxe.

Významnou roli hraje i personální provázání s průmyslem. Řada našich akademiků má přímou zkušenost z firemního prostředí, případně se na průmyslových projektech dlouhodobě podílí. To se promítá do realistického nastavení cílů, důrazu na použitelnost výsledků a pochopení ekonomického kontextu technologických rozhodnutí.

S podniky se snažíme budovat dlouhodobá partnerství, kde Fakulta strojní ČVUT v Praze funguje jako agilní výzkumný a inovační uzel. Právě tato schopnost sladit akademickou kvalitu s požadavky průmyslu je dnes jedním z hlavních důvodů, proč se k nám průmysloví partneři opakovaně vracejí.

MM: V čem vidíte největší konkurenční výhodu fakulty oproti komerčním výzkumným centrům?

M. Španiel: Největší konkurenční výhodu Fakulty strojní ČVUT v Praze vidíme v jedinečné kombinaci hluboké odborné expertizy, dlouhodobé kontinuity znalostí a přímého propojení se vzděláváním nové generace inženýrů. Právě tato kombinace je něco, co komerční výzkumná centra zpravidla nabídnout nemohou.

Zatímco komerční centra jsou přirozeně orientována na krátkodobé a střednědobé zakázky, fakulta disponuje schopností pracovat v dlouhých časových úsecích. To nám umožňuje řešit nejen okamžité technologické potřeby firem, ale i strategická témata s dopadem v horizontu pěti, 10 či více let – například v oblasti nových materiálů, energetiky, výrobních technologií nebo digitalizace průmyslu. Pro firmy to znamená přístup k řešením, která nejsou pouze optimalizací stávajícího stavu, ale skutečným zdrojem budoucí konkurenceschopnosti.

Fakulta strojní Českého vysokého učení technického v Praze dlouhodobě staví na pevných akademických základech a vždy byla dodavatelem kvalitních absolventů – inženýrů pro průmysl nejen v českých zemích (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Další zásadní výhodou je šíře a hloubka znalostního zázemí. Fakulta strojní sdružuje špičkové odborníky napříč celým spektrem strojírenských disciplín a je schopna rychle sestavit týmy podle povahy problému. To je v praxi klíčové zejména u komplexních projektů, kde se prolíná mechanika, materiálové inženýrství, automatizace, informatika i systémové řízení.

Velmi důležitým aspektem je také propojení výzkumu s talentovou základnou. Firmy spoluprací s fakultou nezískávají pouze výstupy projektu, ale i přímý kontakt se studenty a doktorandy, kteří se na řešení konkrétních úkolů podílejí. To vytváří přirozený náborový kanál a výrazně snižuje riziko nedostatku kvalifikovaných odborníků v budoucnu.

Nelze opomenout ani nezávislost a objektivitu akademického prostředí. Fakulta není motivována prodejem konkrétního produktu či technologie, ale hledáním nejlepšího technického řešení. Pro řadu firem je právě tento nezávislý pohled s vysokou odbornou autoritou klíčovou přidanou hodnotou, zejména při strategických rozhodnutích.

V souhrnu lze říci, že Fakulta strojní ČVUT v Praze nabízí kombinaci excelentního výzkumu, dlouhodobé perspektivy, lidského kapitálu a důvěryhodnosti, která z ní činí strategického partnera, nikoli pouze dodavatele výzkumných služeb.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pokud za vámi přijde ředitel středně velkého strojírenského podniku, které konkrétní způsoby spolupráce mu můžete nabídnout?

L. Beránek: Snažíme se vždy porozumět jeho konkrétní situaci – zda řeší krátkodobý technický problém, střednědobý rozvoj produktu, nebo dlouhodobou strategickou inovaci. Na tomto základě nabízíme několik forem spolupráce.

Nejrychlejší formou je smluvní výzkum a vývoj. Ten je vhodný v okamžiku, kdy firma potřebuje operativně vyřešit konkrétní technickou výzvu, otestovat nové řešení nebo optimalizovat existující proces. Fakulta je schopna realizovat cílený výzkum s jasným zadáním, harmonogramem a definovaným výstupem, ať už se jedná o výpočty, návrh konstrukce, simulace, prototypování, nebo technologické ověření.

Velmi častou formou spolupráce jsou zakázková měření, testování a expertizy. Nabízíme široký rozsah technických měření, materiálové analýzy, únavové zkoušky, vibrační diagnostiku, měření přesnosti strojů nebo digitální simulace. Pro řadu středních podniků je právě přístup k této infrastruktuře klíčový, protože by se jim její vybudování interně ekonomicky nevyplatilo.

Robotické pracoviště Fakulty strojní ČVUT v Praze (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Další možností jsou společné projekty kolaborativního výzkumu, typicky podporované granty zejména v rámci národních a evropských programů. Fakulta má silné zázemí v přípravě i řízení těchto projektů a dokáže firmě pomoci nejen s technickým obsahem, ale i s administrativní a projektovou stránkou. Pro podniky to znamená možnost realizovat ambicióznější výzkum s významným podílem externího financování a sdíleným rizikem.

Specifickou, ale velmi žádanou formou spolupráce jsou studentské projekty. Zadání bakalářských, diplomových prací, dizertačních témat umožňuje firmám řešit reálné vývojové úkoly s dlouhodobým přínosem a současně si vychovávat budoucí odborníky přesně podle svých potřeb.

V neposlední řadě nabízíme dlouhodobá strategická partnerství. Formou rámcových smluv usilujeme o budování společných výzkumných laboratoří, spolupráci v rámci Studentské tvůrčí činnosti či na hodnocení nejlepších diplomových prací v rámci Zvoníčkovy nadace či o podporu prezentace výsledků nadaných středoškolských studentů v rámci akce Stretech.

Naší ambicí není nabídnout univerzální řešení, ale sestavit kombinaci spolupráce, která odpovídá velikosti firmy, její inovační vyspělosti a konkrétním cílům. Právě tato flexibilita a schopnost přizpůsobit se potřebám průmyslových partnerů patří k silným stránkám Fakulty strojní ČVUT v Praze.

MM: Jak funguje proces „transferu technologií“ na FS? Máte příklady úspěšných patentů nebo řešení, která už dnes reálně zvyšují zisk českých firem?

L. Beránek: Například pro společnost RHI Magnesita jsme vyvinuli unikátní výrobní technologie bezdeformačního orbitálního dělení nekonečného pásma a CNC obrábění systému perodrážka na dělených polotovarech z abrazivního žáromateriálu, pro automatizovanou výrobu keramických komínových vložek, včetně inline kontroly kvality, a pomohli je integrovat do námi navržené nové výrobní linky. Tato aktivita byla oceněna cenou za Průmysl 4.0 od Svazu průmyslu a dopravy ČR a v rámci FS tvoří nezanedbatelné výnosy v rámci licenčních poplatků za užívání.

Dále modulární softwarová platforma pro distribuované monitorování, řízení a optimalizaci výrobních procesů, což je otevřený systém pro podporu optimalizace, monitorování a řízení primárně ohřívacích a tavicích pecí a válcovacích procesů, který integruje řídicí systémy od řízeného procesu až po vyšší podnikové a obchodní řídicí systémy. Byl vyvinut v rámci Centra aplikované kybernetiky ve spolupráci s týmy FS a CIIRC ČVUT v Praze a průmyslového partnera PT Solutions Worldwide, s.r.o. Jednotlivé komponenty platformy, tj. softwarové aplikace a nástroje, již byly aplikovány ve čtyřech komerčních projektech.

Reklama

Tým Ústavu výrobních strojů a zařízení FS se významně podílel na koncepčním návrhu systému řízení obráběcích strojů TOS control a na principech jeho implementace do jednotlivých řídicích systémů. TOS control byl implementován na řídicích systémech Siemens Sinumerik 840D sl a Heidenhain TNC640 a na obráběcím stroji WHT110C, kde přispívá ke zlepšení kvality, spolehlivosti a ekonomičnosti.

Míchací zařízení, jehož hydrodynamicky optimalizované oběžné kolo minimalizuje energetické nároky při koagulačních a flokulačních procesech v technologiích úpravy a čištění vody. Na základě licence již bylo realizováno několik průmyslových implementací, např. zařízení pro dezinfekci vody, flokulační nádrže nebo sorpční jednotky. V současné době dochází k minimálně pěti průmyslovým implementacím ročně, a to nejen držitelem licence v oblasti úpravy vody, ale i autory v rámci smluvního výzkumu aplikovaného na vícefázové chemické reaktory a bioreaktory.

V kolaborativním výzkumu a vývoji Ústavu letadlové techniky FS ČVUT v Praze a Direct Fly s.r.o. s podporou TA ČR vznikl prototyp letounu s krátkým vzletem a přistáním (STOL) v kategorii lehkých sportovních letadel (LSA) s maximální vzletovou hmotností 600 kg, prodávaný jako STOL Cruiser.

Patentovaná cévní náhrada vyrobená z rybího kolagenu a integrovaného pleteného scaffoldu relevantní pro zdravotnictví a protetický průmysl vznikla na základě dlouholeté spolupráce interdisciplinárního vědeckovýzkumného týmu lékařů, techniků, materiálových a procesních inženýrů s podstatnou účastí Odboru biomechaniky FS ČVUT v Praze v rámci společných projektů NT13302-4/2012, NV15-27941A.

Soubor naměřených experimentálních dat o vlastnostech turbovrtulového motoru GE Catalyst, na jehož použití se uzavírá licenční smlouva s GE Aviation Czech.

MM: Jakou roli hrají v tomto ekosystému studenti? Je spolupráce na diplomových pracích pro firmy spíše CSR aktivitou, nebo reálným zdrojem inovací?

L. Beránek: Studenti hrají v inovačním ekosystému Fakulty strojní ČVUT v Praze naprosto klíčovou roli a spolupráci na diplomových či dizertačních pracích rozhodně nevnímáme jen jako formu společenské odpovědnosti, ale jako plnohodnotný a velmi efektivní nástroj inovací.

Diplomové a dizertační práce zadávané ve spolupráci s firmami jsou dnes koncipovány tak, aby řešily konkrétní technické nebo technologické problémy z praxe. Studenti na nich nepracují izolovaně, ale v úzkém kontaktu s akademickým i firemním vedoucím, často s přístupem k reálným datům, výrobním procesům nebo prototypům. Výsledkem nejsou „školní cvičení“, ale návrhy řešení, která firmy v praxi skutečně využívají – ať už ve formě optimalizace konstrukce, zlepšení výrobního procesu, digitálního modelu, nebo funkčního prototypu.

Studentské týmy z FS ČVUT v Praze sklízejí úspěchy například v soutěžích studentských formulí (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Z pohledu firem představují studentské projekty velmi efektivní poměr nákladů a přínosů. Umožňují relativně rychle a s nízkým rizikem otestovat nové nápady, technologie nebo přístupy, které by jinak zůstaly mimo jejich interní kapacity. Nezřídka se stává, že diplomová práce je prvním krokem k následnému smluvnímu výzkumu nebo širší vývojové spolupráci.

Pro fakultu a studenty má tato spolupráce zásadní význam v tom, že výuka zůstává pevně ukotvena v realitě průmyslu. Studenti si již během studia osvojují projektové řízení, práci s termíny, komunikaci se zadavatelem a odpovědnost za výsledek. To výrazně zvyšuje jejich uplatnitelnost na trhu práce a zkracuje adaptační dobu po nástupu do firmy.

MM: Investice do přístrojového vybavení fakulty jsou v posledních letech masivní. Které vaše laboratoře či technologie považujete za naprostou špičku, k níž by se běžná firma vlastními silami nedostala?

M. Španiel: S první částí vaší otázky si dovolím polemizovat. Investice do laboratoří a přístrojového vybavení jsou v důsledku téměř neexistující podpory pražského regionu v porovnání s ostatními regiony systematicky silně podfinancované a pro obnovu zařízení bychom potřebovali mnohem masivnější podporu.

Investice do přístrojového a laboratorního vybavení vnímáme jako jednu z klíčových podmínek toho, aby Fakulta strojní ČVUT v Praze mohla být skutečně rovnocenným partnerem průmyslu. Řada technologií, kterými dnes disponujeme, je na úrovni špičkových průmyslových firem, přesto je patrný dopad nemožnosti systematicky čerpat podporu ze strukturálních fondů EU.

Za naprostou špičku považujeme zejména laboratoře pro pokročilé materiálové inženýrství. Disponujeme zařízeními pro detailní analýzu struktury a vlastností materiálů, únavové testy, testování v extrémních podmínkách či hodnocení degradačních procesů. Tato infrastruktura umožňuje nejen ověřování existujících materiálů, ale i vývoj zcela nových materiálových řešení, což je oblast s vysokou přidanou hodnotou a dlouhodobým strategickým dopadem.

Další výraznou oblastí jsou laboratoře výrobních technologií a obrábění, vybavené špičkovými CNC stroji, robotickými pracovišti a systémy pro monitorování a optimalizaci procesů v reálném čase. Firmám zde nabízíme možnost testovat nové výrobní postupy, nástroje či strategie řízení výroby bez nutnosti zatěžovat vlastní provoz nebo podstupovat provozní riziko.

Velmi silnou pozici má fakulta také v oblasti digitalizace, simulací a virtuálního inženýrství. Výkonné výpočetní kapacity, pokročilé simulační nástroje a digitální dvojčata umožňují detailní analýzu konstrukcí, dynamiky strojů, proudění, přenosu tepla či vibračního chování ještě před fyzickou realizací. Pro řadu firem je právě tato kombinace softwarového a hardwarového zázemí finančně i personálně obtížně dosažitelná.

Obranný průmysl klade mimořádné nároky na spolehlivost, bezpečnost, odolnost systémů, materiálové vlastnosti, energetickou soběstačnost či autonomii provozu – tedy přesně na oblasti, ve kterých má fakulta dlouhodobě silnou odbornou kompetenci (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Nelze opomenout ani laboratoře automatizace, robotiky a mechatroniky, kde propojujeme mechaniku, elektroniku, řízení a software. Tyto laboratoře jsou klíčové zejména pro firmy směřující k Průmyslu 4.0, autonomním systémům a flexibilní výrobě. Výhodou je možnost experimentovat s celými systémy, nikoli pouze s jednotlivými komponentami.

Specifickou infrastrukturu tvoří ekosystém zkušeben leteckých motorů Centra leteckého a kosmického výzkumu FS ČVUT v Praze, který byl doposud využíván především ve společném kolaborativním výzkumu a vývoji s GEAC, ale je otevřen pro další spolupráci s partnery v ČR a zahraničí.

Zásadní přidanou hodnotou však není jen samotné vybavení, ale kombinace technologií s hlubokou expertizou lidí, kteří s ním pracují. Právě schopnost správně navrhnout experiment, interpretovat data a převést výsledky do praktických doporučení je to, co z této infrastruktury činí skutečně unikátní zdroj pro průmyslové partnery.

Pro firmy tak fakulta nepředstavuje alternativu k jejich internímu vývoji, ale rozšíření jejich možností – přístup k technologiím a znalostem, které by jinak byly mimo jejich dosah, a které mohou zásadně urychlit a zkvalitnit jejich inovační aktivity.

MM: Digitalizace a aditivní výroba jsou „buzzwordy“ dneška. Jak konkrétně je FS ČVUT v Praze připravena pomoci firmám s přechodem na Průmysl 4.0?

L. Beránek: Digitalizaci a aditivní výrobu nevnímáme na Fakultě strojní ČVUT v Praze jako módní pojmy, ale jako konkrétní transformační nástroje, které zásadně mění způsob návrhu, výroby i řízení celých průmyslových podniků. Naším cílem je pomoci firmám převést tyto koncepty z úrovně deklarací do funkční praxe.

V oblasti digitalizace a Průmyslu 4.0 nabízíme firmám komplexní podporu, která začíná analýzou jejich současného stavu. Pomáháme identifikovat procesy s nejvyšším potenciálem digitalizace a navrhnout realistickou cestu transformace, nikoli plošnou a nákladnou změnu bez jasného přínosu. Klíčovým nástrojem jsou digitální dvojčata výrobních systémů, která umožňují simulovat výrobní toky, vytížení strojů, energetickou náročnost i dopady organizačních změn ještě před jejich zavedením do provozu.

Významnou roli hrají také pokročilé simulační a datové metody – od virtuálního prototypování a CAE analýz přes sběr a vyhodnocování dat ze strojů až po prediktivní údržbu. Firmám pomáháme nastavit architekturu dat, algoritmy vyhodnocování i integraci těchto nástrojů do stávajících systémů tak, aby digitalizace nebyla samoúčelná, ale přinášela měřitelné ekonomické efekty.

V oblasti aditivní výroby disponuje fakulta špičkovým technologickým zázemím i know-how napříč různými metodami tisku kovů i plastů. Firmám pomáháme nejen s výběrem vhodné technologie, ale především s návrhem dílů pro aditivní výrobu, optimalizací jejich topologie, volbou materiálů a následným testováním mechanických vlastností. To je klíčové, protože skutečný přínos aditivní výroby neleží pouze v samotném tisku, ale v novém přístupu ke konstrukci a funkční integraci dílů.

Důležitým aspektem je i propojení aditivní výroby s digitálním řetězcem – od digitálního návrhu přes simulace až po kontrolu kvality a zpětnou vazbu do vývoje. Právě tato integrace je oblastí, kde firmy často narážejí na limity vlastních kapacit a kde akademické zázemí dokáže nabídnout zásadní přidanou hodnotu.

Součástí naší podpory je rovněž vzdělávání a rozvoj lidského kapitálu. Nabízíme cílená školení, workshopy a společné projekty, které pomáhají managementu i technickým týmům porozumět možnostem a limitům Průmyslu 4.0 a aditivní výroby. Bez kvalifikovaných lidí totiž žádná technologická transformace dlouhodobě nefunguje.

Fakulta strojní ČVUT v Praze tak firmám nenabízí univerzální „balíček Průmysl 4.0“, ale partnerský přístup, který kombinuje analýzu, technologické řešení, experimentální ověření a rozvoj kompetencí. Právě tato kombinace je základem úspěšného a udržitelného přechodu k modernímu průmyslu.

MM: České strojírenství prochází transformací, jejímiž hybateli elektromobilita, energetická krize, automatizace). Které tři obory budou podle vás pro fakultu v příštích pěti letech klíčové?

L. Beránek: České strojírenství dnes prochází strukturální změnou, která není cyklická, ale systémová. Elektromobilita, tlak na energetickou efektivitu, automatizace i digitalizace zásadně mění kompetenční profil celého odvětví, stejně tak čím dále větší poptávka ze strany firem zabývajících se technologiemi pro obranný průmysl.

Prvním klíčovým oborem je energetika a udržitelné technologie a doprava. Zde nejde pouze o klasickou energetiku, ale o celý ekosystém zahrnující nové zdroje, energetickou efektivitu strojů a výrobních procesů, akumulaci energie, vodíkové technologie. Fakulta se v této oblasti soustředí na vývoj a optimalizaci energetických systémů v průmyslovém měřítku, kde je poptávka po technicky robustních a ekonomicky realizovatelných řešeních mimořádně vysoká.

Druhým zásadním oborem je digitalizace výroby, automatizace a umělá inteligence v inženýrských aplikacích. Průmysl 4.0 se posouvá od pilotních projektů k plošnému nasazení. To klade důraz na schopnost navrhovat a provozovat komplexní výrobní systémy, pracovat s daty v reálném čase, implementovat prediktivní údržbu a autonomní rozhodování. Fakulta zde kombinuje klasické strojírenské know-how s informatikou, řízením a datovou analytikou, což považujeme za jednu z našich nejsilnějších kompetencí.

Třetím strategickým oborem jsou pokročilé materiály a výrobní technologie, včetně aditivní výroby. Tlak na snižování hmotnosti, zvyšování životnosti a integraci funkcí do jednoho dílu vyžaduje nové materiály a nové výrobní postupy. Aditivní výroba, hybridní technologie, povrchové úpravy a řízená struktura materiálů zásadně mění možnosti konstrukce. Fakulta zde hraje roli jak ve výzkumu samotných technologií, tak v jejich propojení s návrhem, simulacemi a testováním.

Samostatně je třeba zmínit také význam obranného a bezpečnostního průmyslu, který se v posledních letech stal nedílnou součástí technologické reality Evropy. Nikdo si tuto situaci nepřál, nicméně aktuální geopolitický vývoj jasně ukazuje, že schopnost vyvíjet a vyrábět obranné technologie není volbou, ale strategickou nutností. Z pohledu Fakulty strojní ČVUT v Praze je důležité zdůraznit, že se nejedná o odklon od civilního strojírenství, ale o jeho přirozené rozšíření. Obranný průmysl klade mimořádné nároky na spolehlivost, bezpečnost, odolnost systémů, materiálové vlastnosti, energetickou soběstačnost či autonomii provozu – tedy přesně na oblasti, ve kterých má fakulta dlouhodobě silnou odbornou kompetenci.

Přirozeně klademe důraz nejen na hledání nových řešení a přístupů, ale také na jejich realistické posouzení v poctivé a nepředpojaté diskuzi uvnitř fakulty i s našimi partnery. Společným jmenovatelem všech oblastí je nutnost systémového přístupu. Nejde o izolované technologie, ale o jejich propojení do funkčních celků, které dávají ekonomický i environmentální smysl. Právě v této schopnosti propojovat obory, lidi a technologie vidíme jednu z hlavních rolí Fakulty strojní ČVUT v Praze v nadcházejícím období.

MM: Jaký vzkaz máte pro lídry průmyslových podniků, kteří váhají, zda oslovit akademickou půdu?

L. Beránek: FS ČVUT v Praze jako fakulta veřejné vysoké školy v ČR plní řadu rolí. Spolupráce s průmyslem ve formě nekomerčních i komerčních aktivit je pro nás zásadní. Přijďte, jsme tu pro vás.

Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Miroslav Španiel, ČVUT v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Miroslava Španiela, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Související články
Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Do týmu F1 přímo z české techniky

Jak se lze často dočíst (nejen) na stránkách MM Průmyslového spektra, lidé, kteří absolvovali některou z českých technických univerzit, mají doslova dveře dokořán k nejrůznějším zajímavým pozicím v prestižních společnostech. Přitom mnozí z nich i nadále zůstávají v úzkém kontaktu se svojí alma mater, a tak se o jejich úspěchu dozví naše redakce, která se o něj se svými čtenáři ráda podělí. Nyní hovoříme o dvou absolventech Fakulty strojní ČVUT v Praze – Petru Palizovi a Prokopu Pučejdlovi. Oba spojuje fakt, že našli profesní uplatnění v prestižním McLaren Racing teamu Formule 1.

3D tisk v rukou robotů

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

Kolébka českého inženýrství: Ústav strojírenské technologie

Průmyslová výroba strojírenských součástí začíná vždy prvotním zpracováním surovin a polotovarů technologiemi slévání, tváření, svařování i povrchovými úpravami. Na ÚST se zabýváme právě těmito specializacemi, dále pak zpracováním kompozitů, počítačovou podporou výroby i konečnou kontrolou součástí, a to jak pedagogicky, vědecky, tak i v rámci společných projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu s průmyslovými partnery. ÚST působí ve všech stupních studia, pořádá odborná školení, kurzy a semináře pro odbornou veřejnost, například mezinárodní svářečský inženýr/technolog, korozní inženýr a podobně.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

Pro podporu mladých strojařských talentů

Po vynikajícím konstruktérovi a zakladateli novodobého českého technického pokroku a spolutvůrci základů československého strojírenství, prof. Janu Zvoníčkovi, se jmenuje nadace, která podporuje rozvoj všech oborů studia na Fakultě strojní ČVUT v Praze a výchovu nových generací strojařů. Nadaci fakulta založila v roce 1993 na popud svého tehdejšího děkana.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit