Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

Pro podporu mladých strojařských talentů

Po vynikajícím konstruktérovi a zakladateli novodobého českého technického pokroku a spolutvůrci základů československého strojírenství, prof. Janu Zvoníčkovi, se jmenuje nadace, která podporuje rozvoj všech oborů studia na Fakultě strojní ČVUT v Praze a výchovu nových generací strojařů. Nadaci fakulta založila v roce 1993 na popud svého tehdejšího děkana.

Reklama

V rámci 160letého výročí fakulty se konal i jubilejní 30. ročník soutěže o nejlepší diplomovou práci obhájenou v akademickém roce 2023/2024.

Soutěž je vyhlašována v pěti tematických skupinách:

• konstrukce a technologie – cena prof. Jana Zvoníčka,
• teoretické základy strojírenských oborů – cena prof. Karla Spály,
• technika životního prostředí – cena prof. Jana Pulkrábka,
• dopravní prostředky – cena Josefa Božka,
• řízení a ekonomika podniku – cena prof. Františka Brabce.

Výsledky soutěže jsou vyhlašovány u příležitosti slavnostních promocí v Betlémské kapli.

V letošním ročníku byly jako nejlepší práce vyhodnoceny:

V oblasti konstrukce: Návrh upínacího úhelníku pro velká horizontální obráběcí centra Ing. Vojtěcha Boháče. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
V oblasti technologie: Vliv granulometrie prášku na mechanické a únavové vlastnosti Al aditivně naneseného nadzvukovou kinetizací Ing. Filipa Wicka. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
V oblasti teoretických základů strojírenských oborů: Model malého autonomního robotického vozidla Ing. Petra Herkommera. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
V oblasti techniky životního prostředí: CFD model a měření distribuce průtoku vody v registru trubek sálavého panelu Ing. Jana Pitra. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
V oblasti dopravních prostředků: Analýza životnosti automobilových součástí pomocí výkonové spektrální hustoty pro stochastické zatížení Ing. Martina Štarmana. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
V oblasti řízení a ekonomiky: Simulační studie výrobního systému a jeho meziskladů Ing. Zdeňka Weisheitela. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Práce jsou hodnoceny komisí složenou jak z interních, tak externích členů z průmyslových partnerských firem. Letos se na hodnocení podíleli zástupci firem Wacker Neuson Linz Praha, Continental Automotive Czech Republic Brandýs nad Labem, Mitsubishi Electric Automotive Czech Slaný a Gamma CAE Technologies, kterým patří díky za jejich čas a ochotu.

Poděkování za finanční podporu náleží České komoře autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT), Lázním Poděbrady a dr. Thomasi Morelovi z Gamma Technologies, Inc. (USA).

Související články
Kolébka českého inženýrství: Propojit akademický svět s byznysem

Fakulta strojní ČVUT v Praze již dávno není "jen" školou, která vychovává budoucí generace inženýrů. V posledních letech se stala stěžejním hráčem na poli, kde akademická půda plynule přechází v moderní laboratoře řešící konkrétní technologické výzvy firem. O tom, jak se role fakulty mění a jak vypadá moderní spolupráce s byznysem, jsme v prvním dílu našeho nového seriálu hovořili s děkanem fakulty doc. Miroslavem Španielem a jeho zástupcem pro spolupráci s průmyslem dr. Liborem Beránkem.

Kolébka českého inženýrství: Ústav strojírenské technologie

Průmyslová výroba strojírenských součástí začíná vždy prvotním zpracováním surovin a polotovarů technologiemi slévání, tváření, svařování i povrchovými úpravami. Na ÚST se zabýváme právě těmito specializacemi, dále pak zpracováním kompozitů, počítačovou podporou výroby i konečnou kontrolou součástí, a to jak pedagogicky, vědecky, tak i v rámci společných projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu s průmyslovými partnery. ÚST působí ve všech stupních studia, pořádá odborná školení, kurzy a semináře pro odbornou veřejnost, například mezinárodní svářečský inženýr/technolog, korozní inženýr a podobně.

3D tisk v rukou robotů

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

Související články
Do týmu F1 přímo z české techniky

Jak se lze často dočíst (nejen) na stránkách MM Průmyslového spektra, lidé, kteří absolvovali některou z českých technických univerzit, mají doslova dveře dokořán k nejrůznějším zajímavým pozicím v prestižních společnostech. Přitom mnozí z nich i nadále zůstávají v úzkém kontaktu se svojí alma mater, a tak se o jejich úspěchu dozví naše redakce, která se o něj se svými čtenáři ráda podělí. Nyní hovoříme o dvou absolventech Fakulty strojní ČVUT v Praze – Petru Palizovi a Prokopu Pučejdlovi. Oba spojuje fakt, že našli profesní uplatnění v prestižním McLaren Racing teamu Formule 1.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Miroslav Španiel, ČVUT v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Miroslava Španiela, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit