Témata
Zdroj: archiv P. Palizy

Do týmu F1 přímo z české techniky

Jak se lze často dočíst (nejen) na stránkách MM Průmyslového spektra, lidé, kteří absolvovali některou z českých technických univerzit, mají doslova dveře dokořán k nejrůznějším zajímavým pozicím v prestižních společnostech. Přitom mnozí z nich i nadále zůstávají v úzkém kontaktu se svojí alma mater, a tak se o jejich úspěchu dozví naše redakce, která se o něj se svými čtenáři ráda podělí. Nyní hovoříme o dvou absolventech Fakulty strojní ČVUT v Praze – Petru Palizovi a Prokopu Pučejdlovi. Oba spojuje fakt, že našli profesní uplatnění v prestižním McLaren Racing teamu Formule 1.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Petře, prozraďte nám prosím, jak se seběhlo vše, díky čemuž jste nyní inženýrem Formule 1 v McLaren Racing teamu?

P. Paliza: Formuli 1 jsem sledoval od mala a byl to pro mě sen podílet se na vývoji vozů Formule 1, nicméně cesta do Formule 1 z České republiky nebyla přímočará. Rozhodnul jsem se pro studium strojního inženýrství na ČVUT v Praze, v rámci kterého jsem byl součástí formulového týmu CTU CarTech (nově eForce Prague Formula). Tento projekt mi poskytl první zkušenosti s motosportem a možnost aplikovat znalosti do praxe. V rámci studia jsem začal spolupracovat s průmyslovými firmami formou brigády a také v rámci školních projektů a diplomové práce. Po absolvování magisterského studia jsem nastoupil do firmy Porsche Engineering v Praze, kde byla práce zajímavá vzhledem k tomu, že obsahovala analýzu proudění pomocí CFD simulací, ale také komunikaci se zákazníky a kolegy z německé centrály ve Stuttgartu. Navázal jsem zde spoustu kontaktů, které mi umožnily následně pracovat na vývoji aerodynamiky vozu Porsche pro závody Le Mans přímo v Německu. Po roce a půl se Porsche rozhodlo tento projekt ukončit a já jsem se pokusil uplatnit nabyté znalosti ve Formuli 1, kam jsem nastoupil po úspěšném pohovoru v týmu Force India (dnes Aston Martin) na pozici aerodynamického inženýra. Jakmile se člověk dostane do Formule 1, změna týmu je celkem běžnou praxí, proto jsem využil příležitosti přestoupit do týmu McLaren, která se naskytla před pěti lety, a od té doby jsem součástí tohoto historického týmu.

Práce aerodynamika ve Formuli 1 zahrnuje aplikování principů proudění, které jsem částečně studoval v rámci školy, ale vědomosti jsem získal také samostudiem literatury a zájmem o obor aerodynamiky,“ říká Petr Paliza. (Zdroj: archiv P. Palizy)

MM: Kde a jak jste získal vědomosti a zkušenosti, které vám pak umožnily jít tak profesně zajímavou cestou? Co jste studoval a čemu dalšímu jste se před tím věnoval?

P. Paliza: Od mala jsem se s otcem věnoval stavbě rádiově řízených modelů automobilů, což byla především zábava, ale také mi to umožnilo seznámit se s principy, které se využívají u závodních automobilů. Na střední škole (gymnáziu) jsem se zaměřoval na studium matematiky a fyziky, poté jsem absolvoval studium strojního inženýrství na ČVUT v Praze, obor automobily a spalovací motory. V rámci studia a praxe jsem se soustředil na aplikaci počítačových modelů proudění tekutin, a tyto zkušenosti mi pomohly při cestě do Formule 1. Práce aerodynamika ve Formuli 1 zahrnuje aplikování principů proudění, které jsem částečně studoval v rámci školy, ale vědomosti jsem získal také samostudiem literatury a zájmem o obor aerodynamiky.

MM: Jak se cítíte ve špičkovém týmu, jakým je McLaren Racing? A na čem zde konkrétně pracujete?

P. Paliza: Tým Mclaren je jedním z největších týmů Formule 1 a je zde spousta špičkových vývojářů. Pro úspěch je ale potřeba dobré spolupráce s kolegy a mezi jednotlivými odděleními. V McLarenu máme dobrý kolektiv a prostředí, které umožnuje lidem projevit svůj názor, proto jsem rád součástí tohoto týmu.

Absolventy Fakulty strojní ČVUT v Praze, Petra Palizu a Prokopa Pučejdla, spojuje, kromě společné alma mater, i fakt, že našli profesní uplatnění v prestižním McLaren Racing teamu Formule 1. (Zdroj: archiv P. Palizy)

Pracuji zde jako seniorní aerodynamik, což zahrnuje vývoj tvarů karoserie za účelem dosažení maximálního aerodynamického výkonu vozu.

Poslední dva roky jsem pracoval na podlaze vozu, která je jednou z nejdůležitějších oblastí aerodynamiky vozu. Před půl rokem jsem změnil tým a momentálně pracuji na vývoji předního křídla.

MM: Co považujete v rámci své dosavadní profesní cesty za největší úspěch?

P. Paliza: Za největší úspěch považuji loňské vítězství poháru konstruktérů F1 s týmem McLaren, protože jsem se na tomto úspěchu podílel od samého začátku. Po prvních úspěších v McLarenu v roce 2020 a 2021 přišla sezona 2022, kdy jsme neměli dobré auto, a na začátku sezony 2023 jsme byli dokonce posledním z týmů. Poté přišla změna našeho vedení, a od té doby jsme započali vzestupnou tendenci, která vyústila v zisk poháru konstruktérů.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: A co je podle vaší zkušenosti nejdůležitějším základem pro profesní úspěchy mladých lidí, vysokoškoláků, ale i středoškoláků, v technických oborech?

P. Paliza: Pro úspěch je potřeba snoubit spoustu oblastí. Z mé zkušenosti nestačí jen odborné znalosti, které jsou důležité, ale je potřeba umět pracovat v týmu, a především mít správný postoj a vytrvalost v dobách, kdy se nedaří.

MM: Plánujete se i v dalším profesním životě věnovat Formuli 1? Pokud ano, kde a jakým způsobem? A pokud ne, kam byste chtěl dál svůj profesní život směřovat?

P. Paliza: Momentálně mě práce ve Formuli 1 naplňuje a plánuji pokračovat v oblasti vývoje aerodynamiky. Myslím, že tým McLaren má nakročeno k dalším vítězstvím, a chtěl bych být součástí této cesty.


MM: Prokope, můžete nám přiblížit, v čem spočívá vaše řešení, respektive řešení vašeho týmu, jímž jste před dvěma lety překonal reprezentanty špičkových evropských univerzit na evropském EuroTeQaThon v Mnichově?

P. Pučejdl: Společně s kolegou Edoardem Tasinim jsme navrhli metodu, jak využít přebytečné teplo, které se tvoří při snižování tlaku plynu na redukčních stanicích, před tím, než plyn odchází přímo k odběratelům. Přebytečné teplo je v našem návrhu využito k výrobě elektrické energie, a to prostřednictvím tepelného oběhu, který jako médium nevyužívá vodu a vodní páru, jak je běžné, nýbrž organickou sloučeninu.

V McLaren Racing teamu pracuji v oddělení aerodynamiky, kde náš tým zajišťuje technologickou a softwarovou podporu v oblasti aerodynamických výpočtů,“ říká Prokop Pučejdl. (Zdroj: archiv P. Pučejdla)

MM: Kde a jak jste získal vědomosti a zkušenosti, které vám pak umožnily vyvinout řešení zajímavé pro mezinárodní porotu? Co jste studoval a čemu dalšímu jste se před tím věnoval?

P. Pučejdl: Naše řešení vlastně nebylo založené na tom, že bychom něco přímo vyvinuli. Šlo spíše o to, že nás napadlo propojit zatím spíše experimentální technologii s reálným problémem plynárenského průmyslu. Podložený základní ekonomickou a ekologickou rozvahou tento nápad zřejmě zaujal porotu v soutěži.

O této technologii jsem se dozvěděl na jedné z přednášek termomechaniky na naší Fakultě strojní během studia magisterského programu aplikované vědy ve strojním inženýrství. Já osobně jsem studoval specializaci matematické modelování, ale termomechaniku jsme měli společnou všichni.

MM: Co je podle vaší zkušenosti nejdůležitějším základem pro profesní úspěch mladých lidí, vysokoškoláků, ale i středoškoláků, v technických oborech?

P. Pučejdl: Nevím, jestli se cítím v pozici, abych se k tomu vyjadřoval, ale pokud bych měl zmínit jednu věc, která vždy pomohla mně, tak je to určitě iniciativa. Ani do soutěže EuroTeQaThon, ani na stáž do McLaren Racing mě nikdo netlačil – ani jednu z těchto věcí jsem absolvovat nemusel. Ty příležitosti jsem si našel sám a sám jsem se rozhodl do toho jít.

Škola podporuje studenty, aby jezdili získávat zkušenosti do zahraničí, takže Prokop Pučejdl má nyní možnost věnovat se především práci pro McLarren. (Zdroj: archiv P. Pučejdla)

Konkrétně škola, jako je ČVUT v Praze, určitě nabízí nespočet zajímavých možností, ale zároveň je možné projít studiem jen sledováním studijního plánu a vše mimo něj ignorovat. Když člověk projeví zájem, bývá i přístup druhé strany většinou lepší, než když lidé vědí, že tam člověk je jen proto, že musí.

MM: Jak se cítíte ve špičkovém týmu, jakým je McLaren Racing? A na čem zde konkrétně pracujete?

P. Pučejdl: Pokud se člověk akademicky a profesně věnuje výpočetní mechanice tekutin tak jako já, pak je podle mého názoru Formule 1 jedním z nejatraktivnějších odvětví, kde se tato věda ve velkém uplatňuje. Zároveň je to pro mě jako fanouška sportu unikátní možnost, jak skloubit práci a zábavu. A to, že se tato příležitost naskytla právě u McLaren Racing, který je momentálně nejlepší na světě, je třešnička na dortu.

Reklama

Pracuji zde v oddělení aerodynamiky. Náš tým zajišťuje technologickou a softwarovou podporu v oblasti aerodynamických výpočtů, aby chytřejší kolegové, jako je třeba Petr Paliza, mohli navrhnout to nejrychlejší auto.

MM: Jak lze skloubit velmi náročnou práci, a ještě k tomu v zahraničí, s jistě neméně náročným doktorandským studiem na ČVUT v Praze?

P. Pučejdl: V tomto ohledu patří hlavní dík určitě ČVUT. Škola podporuje studenty, aby jezdili získávat zkušenosti do zahraničí, takže mám teď možnost věnovat se především práci pro McLaren.

V rámci studia a praxe se Petr Paliza zaměřoval na aplikaci počítačových modelů proudění tekutin, a tyto zkušenosti mu posléze pomohly při cestě do Formule 1. (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

MM: Plánujete se i v dalším profesním životě věnovat Formuli 1? Pokud ano, kde a jakým způsobem? A pokud ne, kam byste chtěl dál svůj profesní život směřovat?

P. Pučejdl: Přesně nevím, kam budou mé kroky směřovat v budoucnu, ale abych pravdu řekl, samotný průmysl, ve kterém se mé inženýrské schopnosti uplatní, pro mě byl vždy až na druhém místě. Pokud budu pokračovat v kariéře, kde se budu moct dále věnovat například výpočetní mechanice tekutin nebo programování, pak mi už tolik nezáleží na tom, zda výsledným produktem bude formule, letadlo, nebo něco úplně jiného.

Související články
Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Související články
Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Miroslav Španiel, ČVUT v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Miroslava Španiela, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

Pro podporu mladých strojařských talentů

Po vynikajícím konstruktérovi a zakladateli novodobého českého technického pokroku a spolutvůrci základů československého strojírenství, prof. Janu Zvoníčkovi, se jmenuje nadace, která podporuje rozvoj všech oborů studia na Fakultě strojní ČVUT v Praze a výchovu nových generací strojařů. Nadaci fakulta založila v roce 1993 na popud svého tehdejšího děkana.

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit