Témata
Obrázek generovaný AI

Kam směřují největší strojírenské fakulty v ČR?

Na prahu nového funkčního období (2026–2030) stojí obě největší české strojní fakulty, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně, a to pod vedením stávajících děkanů – doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jelikož oba kandidovali jako jediní uchazeči a mají za sebou jedno funkční období, jejich programová prohlášení představují spíše kontinuitu a reakci na aktuální výzvy než radikální obrat. Z programových tezí obou kandidátů vyplývá, že klíčové priority se soustředí na ekonomickou stabilizaci, posílení vědeckého výkonu, a především redefinici vztahu mezi výukou a průmyslovou praxí.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Ačkoliv se potýkají s ekonomickými problémy pramenícími mj. z poklesu počtu studentů a potřebou náročných reakreditací, směřují obě fakulty k aktivnějšímu a ekonomicky výhodnějšímu modelu spolupráce s průmyslem prostřednictvím technologického transferu a licencování. Zároveň usilují o modernizaci výuky, jak integrací stáží do akreditací (Praha), tak integrací moderních technologií a komerčního vzdělávání (Brno). Oba děkani považují posílení administrativní podpory (projektové týmy, efektivní děkanát) za nezbytný krok k uvolnění akademického potenciálu pro dosažení ambiciózních vědeckých a průmyslových cílů.

Obě největší české strojní fakulty – Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně – vstupují do nového funkčního období 2026–2030 pod vedením stávajících děkanů, doc. Miroslava Španiela a doc. Jiřího Hlinky. Jejich nové mandáty, navazující na dosavadní práci, kladou důraz na ekonomickou stabilitu, posilování vědeckých aktivit a modernizaci výuky v užší spolupráci s průmyslovou praxí. (Zdroj: archiv M. Španiela a J. Hlinky)

Znalostní kompetence absolventů: Profilace a kontakty s praxí

Obě fakulty také jasně chápou, že musí zvýšit atraktivitu studia a zajistit, aby absolventi měli kompetence odpovídající moderním průmyslovým požadavkům, přičemž se ale liší v přístupu k samotné struktuře výuky.

Děkan doc. Španiel se zaměřuje na legislativní a strukturální změny s cílem posílit flexibilitu studia při zachování ekonomické udržitelnosti. Klíčové cíle v oblasti výuky podle něho zahrnují:

  • omezení počtu kontaktních hodin (na maximálně 24 hodin týdně) v souladu s požadavky Rady pro vnitřní hodnocení;
  • posílení reálné volitelnosti předmětů, což dává studentovi větší možnost podílet se na definici svého studijního profilu, aniž by byl kladen důraz na vznik formálních specializací;
  • implementaci průmyslových stáží studentů jako součást akreditace. Děkan Španiel navrhuje zavést projektové předměty, které umožní stáž absolvovat buď u externího partnera zajištěného fakultou či studentem, nebo formou plnohodnotné alternativy na fakultě. Fakulta navíc nedávno zavedla specifické mezioborové bakalářské programy (např. udržitelná mobilita – pohony a vozidla, automatizace a aplikovaná informatika), což reflektuje potřebu reagovat na aktuální technická témata, i když nové programy v nadcházejícím období již nepředpokládá.
  • Brněnský děkan doc. Hlinka zdůrazňuje potřebu budovat pozitivní obraz fakulty poskytující špičkové vzdělání, které vede ke skvělé startovací pozici do profesního života. Jeho program silně akcentuje rozvoj klíčových kompetencí:
  • podpora kritického myšlení a tvořivosti studentů, schopnost samostatného řešení technických problémů;
  • revize studijních plánů s důrazem na profilaci absolventů formou specializací a široké nabídky volitelných předmětů;
  • smysluplné zavádění prvků umělé inteligence, virtuální reality a rozšířené reality do výuky;
  • výrazné posilování role dalšího vzdělávání formou komerčně nabízených kurzů, reagujících na poptávku průmyslu a umožňujících získání nových kompetencí s celoevropskou platností (mikrocertifikáty). Hlinka tedy cílí na obsahovou modernizaci a přímé začlenění nejnovějších technologií a zároveň na systematickou práci s talentovanými studenty.

Spolupráce s praxí a profesní zkušenosti kandidátů

Pro čtenáře MM Průmyslového spektra je jistě klíčovou otázkou, jak se budou fakulty integrovat s průmyslovým prostředím. Oba děkani mají rozsáhlé profesní zkušenosti, které jim poskytují hluboký vhled do potřeb praxe, a oba programy usilují o zásadní transformaci modelu spolupráce s průmyslem.

Miroslav Španiel si během své dlouholeté kariéry na FS ČVUT v Praze vybudoval expertizu v oblastech, které jsou fundamentální pro spolehlivost a životnost kritických strojírenských komponent. Jeho odborné zájmy zahrnují modelování materiálové odezvy, aplikaci moderních výpočtových metod a posuzování pevnosti potrubních systémů a tlakových nádob. Jeho zapojení v projektech se týkalo např. balistické ochrany, jaderných zařízení (identifikace parametrů tvárného porušení pro tlakové nádoby), automobilového průmyslu (Centrum kompetence Josefa Božka) a leteckých technologií. Konkrétní spolupráce s průmyslem zahrnovala kontrolu statické pevnosti a životnosti jednotek pro ventilaci v jaderné elektrárně pro Atlas Copco. Tato rozmanitá a vysoce aplikovaná praxe ho kvalifikuje pro pochopení požadavků průmyslu na materiálovou vědu, integritu konstrukcí a inženýrské výpočty v kritických odvětvích.

Reklama
Reklama
Reklama

Jiří Hlinka má výrazně koncentrovanou profesní dráhu v oboru letecké a kosmické techniky. Jeho výzkumná činnost se zaměřuje na spolehlivost letadlové techniky, mechanické, avionické a elektrické zdrojové soustavy letadel. Hlinka se podílel na řadě velkých mezinárodních i národních projektů zaměřených na vývoj letadel (např. VUT 001 Marabu, EV55) a leteckých technologií (National Competence Centre for Aeronautics and Space). Jeho znalost průmyslového prostředí je hluboká, specifická a mezinárodně prověřená v jednom z technicky nejnáročnějších oborů. Jeho předchozí role proděkana pro vnější vztahy a spolupráci s průmyslem mu navíc dala osm let přímé exekutivní zkušenosti s řízením těchto vazeb.

Přechod od smluvního výzkumu k technologickému transferu

Oba kandidáti se potýkají s problémem, že smluvní výzkum s průmyslem nepřispívá k hodnocení vědeckého výkonu pro rozdělování dotací na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Doc. Španiel si klade za prioritu technologický transfer. Cílem dle něho je motivovat průmyslové partnery k náhradě smluvního výzkumu výhradním nákupem nebo nákupem licence duševního vlastnictví, které se do příslušných dotací započítává. Jedná se o strategický posun, kdy se fakulta snaží změnit vztah z modelu „průmysl jako zdroj zakázek“ na „průmysl jako zdroj nevyřešených problémů a námětů“.

Doc. Hlinka plánuje posilovat motivační nástroje pro využití výsledků VaV v praxi, ať už prodejem duševních práv komerčním subjektům, nebo vlastní komercializací (licenční smlouvy, patenty, spin-off firmy). Tímto se snaží snížit závislost na tradičních dotačních zdrojích. Hlinka navíc aktivně hledá nové zdroje a oblasti pro VaV, které reagují na globální trendy, jako je obranný průmysl, vesmírné technologie, polovodiče a jaderná energetika. Tyto oblasti jsou klíčové pro budoucí růst strojírenství. K podpoře těchto cílů plánuje aktivně nabízet a prodávat duševní vlastnictví, například s využitím pozice „business developera“.

Role technických univerzit v transformaci průmyslu

Evropský, a potažmo český, průmysl se nachází v období hluboké restrukturalizace, ovlivněné digitalizací, energetickou tranzicí a globální konkurencí. Strojírenství, jako páteř české ekonomiky, nemůže zůstat stranou. V této fázi transformace představují největší české strojírenské fakulty v Praze a Brně nepostradatelné partnery, jejichž směřování má strategický význam pro celou republiku.

Zatímco primárně regionálně orientované strojní fakulty v Plzni, Liberci a Ostravě mohou efektivně realizovat podporu místní praxe, často navázanou na silné osobní vztahy plynoucí z regionálního prostředí, Fakulta strojní ČVUT v Praze a Fakulta strojního inženýrství VUT v Brně nesou zodpovědnost s celostátním, a často i mezinárodním přesahem. Jejich programy pro nadcházející funkční období tak ukazují, kam se má český high-tech průmysl ubírat.

Oba děkani si uvědomují, že tradiční model spolupráce s průmyslem, v rámci níž převažuje smluvní výzkum, se vyčerpal a nepřispívá k hodnocení vědeckého výkonu pro rozdělování dotací na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Cesta k transformaci, jak již bylo řečeno, proto vede přes technologický transfer a komercializaci duševního vlastnictví. Tento posun k formalizovanému a zpeněžitelnému transferu znalostí je pro restrukturalizaci průmyslu zásadní, jelikož umožňuje škálovat dopad fakulty po celé republice a generovat investice do modernizace infrastruktury, namísto spoléhání se na lokální, personálně vázané projekty.

Velký význam směřování obou fakult spočívá v jejich aktivním cílení na oblasti, které definují budoucnost průmyslu. Praha i Brno chtějí snížit závislost na tradičních dotačních zdrojích a nahradit útlum financování strukturálních fondů investicemi do nově se rozvíjejících sektorů s vysokou přidanou hodnotou. Doc. Španiel se v rámci posilování kontaktů s praxí aktivně zaměřuje na obranný průmysl. V kontextu jeho odborné expertizy pevnostních výpočtů, modelování materiálové odezvy a kritických konstrukcí má fakulta potenciál k dodávání řešení pro kritické inženýrské obory, které jsou pro průmyslovou stabilitu nepostradatelné. Doc. Hlinka se svým hlubokým zaměřením na leteckou a kosmickou techniku plánuje aktivně posilovat výzkum v oblastech obranného průmyslu, vesmírných technologií, polovodičů a jaderné energetiky. Tyto sektory představují globální trendy a jsou klíčové pro budoucí růst českého strojírenství.

Reklama

Volba těchto děkanů, s jejich prokazatelnými zkušenostmi v aplikovaném, komplexním výzkumu, a jejich programové priority pro nadcházející období hrají zásadní roli. Jejich úspěšnost při realizaci těchto strategických kroků, podpořená efektivními projektovými týmy (jak navrhuje pražský kandidát) a dostatečně dimenzovaným managementem (jak navrhuje jeho brněnský kolega), určí, jak rychle a efektivně se tyto dvě největší strojní fakulty stanou hnací silou transformace, kterou český průmysl naléhavě potřebuje.

Pokud by se fakulty zaměřovaly pouze na regionální zakázky, jejich dopad na národní restrukturalizaci by byl minimální. Avšak díky ambiciózním programům, které cílí na standardizovaný, škálovatelný transfer duševního vlastnictví do klíčových strategických odvětví, mají předpoklady stát se katalyzátory, jež zvednou technologickou úroveň strojírenství v celé zemi.


Lze říci, že obě instituce stojí před transformací, v rámci níž se technické know-how musí stále více promítat do měřitelných výsledků s přímým dopadem na průmysl, které jsou započitatelné do hodnocení vědy. Tento přesun od čistě pedagogického nebo smluvně-výzkumného poslání k modelu aktivního transferu duševního vlastnictví je hlavním směrem pro nadcházející období. Jak se to bude oběma pánům a jejich staronovým týmům dařit, ukáže čas – přeji jim však, aby na této cestě měli pevné zdraví, dostatek sil a loajální okolí, které je podpoří.

Transformace, kterou obě strojní fakulty, ČVUT v Praze a VUT v Brně, podstupují, připomíná přechod od zakázkové výroby k vývoji vlastních finálních produktů v průmyslovém podniku. Zatímco smluvní výzkum je jako plnění jednorázových zakázek (stabilní, ale bez budoucího multiplikátoru), technologický transfer (licencování, spin-offy) je jako vývoj vlastní inovativní technologie. Děkani se tak snaží posunout fakulty od role skvělého řemeslníka k roli inovačního lídra, jehož intelektuální kapitál generuje dlouhodobé výnosy a zároveň zlepšuje hodnocení excelence. Aby toho dosáhli, musí administrativní aparát (tým děkana) fungovat jako profesionální obchodní a právní oddělení, které umožňuje technikům soustředit se na vývoj, nikoli na byrokracii.

Vydání #12
Firmy
Související články
MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Způsob myšlení definuje naši úspěšnost

Ekonomické změny způsobené pandemií vyžadují nové přístupy v oblasti lidských zdrojů a leadershipu. O své zkušenosti a náměty, jak v tomto turbulentním čase efektivně využít lidský potenciál, včetně svého, se s námi podělila Lucie Teisler, vedoucí partnerka poradenské společnosti Anderson Willinger.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit