Témata
Zdroj: Gema

Korozní monitoring v automobilovém průmyslu

Automobilový průmysl patří mezi klíčová průmyslová odvětví současnosti. Běžné osobní vozidlo, které dnes považujeme za samozřejmou součást každodenního života, v sobě spojuje nejnovější inovace z materiálového inženýrství, mechaniky, moderních energetických systémů, elektroniky a softwarového inženýrství. Vývoj automobilů je těsně spojen se vznikem nových materiálů, povrchových úprav a výrobních postupů. Avšak i v těchto nejmodernějších systémech koroze zůstává důležitým problémem a běžnou příčinou selhání vozidla a zkrácení jeho životnosti.

Reklama

Testování korozní odolnosti materiálů a testování účinnosti protikorozních opatření v provozních podmínkách je nákladné a časově náročné, proto se v praxi používají urychlené korozní zkoušky. V provozu jsou vozidla vystavena působení dynamických atmosférických podmínek: ohřevu a sušení během dne nebo ve vytápěné garáži, chlazení a ovlhčování v noci, oplachu dešťovou vodou a kondenzaci mlhy. Důležitým činitelem způsobujícím korozní poškození automobilů je akumulace agresivních iontů, především chloridů, jejichž zdrojem je posypová sůl a v přímořských oblastech také mořský aerosol. Moderní urychlené korozní zkoušky proto sestávají z opakujících se fází ovlhčení (vysoká relativní vlhkost – RV), sušení (nízká RV) a depozice chloridů ve formě deště, mlhy nebo ponoru. V ideálním případě by test měl po relativně krátké době několika týdnů poskytnout výsledky odpovídající reálnému koroznímu poškození po několika letech provozu. Vývoj takového testu ale není jednoduchý vzhledem k množství volitelných parametrů – mezi něž patří například délka jednotlivých fází, teplota, relativní vlhkost vzduchu (RV), rychlost změny podmínek mezi fázemi, složení, koncentrace, pH a způsob aplikace chloridového roztoku – a vzhledem k jejich komplexnímu vlivu na různé materiály a geometrie výrobků.

Standardním postupem, kdy se urychlené testy porovnávají s reálnými provozními podmínkami a navzájem, je vyhodnocení korozního napadení součástek nebo kovových kuponů před expozicí a po ní. Tento přístup ale neposkytuje dostatečné informace o vlivu jednotlivých faktorů na korozní odezvu. Detailnější informace lze získat měřením v reálném čase, a to za použití systému monitoringu korozivity nazvaného CorrSen, sestávajícího z korozních, teplotních a vlhkostních senzorů, malých bezdrátových loggerů a komplexního řešení pro zpracování a prezentaci dat. Výsledkem měření je záznam hloubky korozního napadení, korozní rychlosti a klimatických parametrů v reálném čase. Tento záznam dovoluje sledovat okamžitou odezvu materiálu na změnu okolních podmínek. Na základě těchto informací lze pak měnit jednotlivé parametry urychlené zkoušky tak, aby se dosáhlo co nejrealističtějších výsledků za optimální testovací dobu. Voděodolné loggery CorrSen-H, navržené pro měření ve vysoce agresivních prostředích, mohou být umístěny přímo do zkušební komory (obr. 1). Alternativou je použití vyměnitelných senzorů na kabelu (modifikace -C, viz obr. 6), které lze umístit do korozivního prostředí, zatímco logger je chráněný.

Obr. 1. Loggery CorrSen-H v komoře pro urychlené cyklické korozní zkoušky. (Zdroj: Gema)

Jako příklad aplikace monitorovacího systému CorrSen v urychleném korozním zkušebnictví lze uvést tři experimenty, spojující cyklické zkoušky a korozi automobilových součástek v provozu.

Vliv koncentrace chloridového roztoku na korozní rychlost oceli

Posypové soli a mořský aerosol obsahují chloridy, které jsou známy vysokou korozivitou vůči kovovým materiálům. V cyklických korozních zkouškách se proto pro urychlení často používají roztoky o poměrně vysoké koncentraci chloridů. Nakolik je ale tento přístup realistický a univerzální?

S cílem zodpovědět tuto otázku byly použity senzory CorrSen Fe-250 exponované v podmínkách dvou cyklických zkoušek, skládajících se z ponoru do solného roztoku a z fází ovlhčení (95 % RV) a sušení (50 % RV) za konstantní teploty 35 °C. Rozdíl mezi procedurami spočíval v rychlosti změny podmínek mezi ovlhčením a sušením. V testu 1 se RV měnila rychlostí 0,375 % RV za minutu (změna z 50 do 95 % trvala 2 hodiny), zatímco v testu 2 se podmínky měnily pomaleji, rychlostí 0,150 % RV za minutu (5 hodin). V každé zkoušce byly exponovány dva senzory, z nichž jeden byl ponořován do roztoku s nižší (1 %) koncentrací chloridu sodného a druhý do roztoku s koncentrací vyšší (5 %).

Reklama
Reklama
Reklama

Obr. 2 ukazuje záznam korozní rychlosti senzorů během obou zkoušek. Z výsledků je vidět, že vliv koncentrace NaCl na korozní rychlost není jednoznačný. V testu s pomalejšími změnami klimatických podmínek rostla podle předpokladu korozní rychlost oceli s rostoucí koncentrací chloridového roztoku. Po čtvrté aplikaci NaCl senzor zkorodoval na víc než polovinu své počáteční tloušťky, což odpovídá jeho životnosti. V případě testu s rychlejším ovlhčováním a sušením byla situace opačná a korozní rychlost senzorů kontaminovaných zředěnějším roztokem byla výrazně vyšší. Ve všech případech senzory detekovaly nárůst korozní rychlosti během ovlhčování, kdy se na jejich povrchu vlivem zvyšování okolní RV akumulovala vlhkost. Senzory kontaminované 1% roztokem NaCl detekovaly také zvýšení korozní rychlosti během sušení (odpařování povrchové vrstvy elektrolytu při poklesu vzdušné RV), jak ukazují modré šipky. V případě vyšší koncentrace roztoku tento efekt pozorován nebyl.

Z výsledků je patrné, že jednotlivé parametry urychlené zkoušky mohou mít komplexní vliv na kinetiku koroze a změna jednoho parametru může vést k různým důsledkům v závislosti na dalších faktorech. Studie porovnávající výsledky urychlených zkoušek s korozním poškozením vozidel v provozu ukazují, že příliš vysoké koncentrace chloridů hůře reflektují reálné situace. Lze proto doporučit použití méně koncentrovaných solných roztoků a dosažení požadovaného urychlení korozního procesu například rychlejším sušením a ovlhčováním.

Obr. 2. Průběh korozní rychlosti senzorů exponovaných ve dvou zkouškách s rychlejším (Test 1) a pomalejším (Test 2) ovlhčováním a sušením a s různou koncentrací chloridového roztoku. Šedé čáry odpovídají 15minutovým ponorům senzorů do roztoků NaCl. Hvězdička označuje moment, kdy senzor dosáhl konce své životnosti. (Zdroj: Gema)

Vliv depozitů silničního bahna na korozní proces

Spodní část automobilu bývá během provozu běžně kontaminována blátem ze silnice, které zejména v zimním období obsahuje vysoké koncentrace chloridů a obtížně vysychá. Jaký je vliv takového znečištění na korozi automobilu a je možné vznik těchto depozitů simulovat v urychlených zkouškách?

Vliv bahna na korozní rychlost byl studován ve spolupráci se společností Volvo Cars se sídlem v Göteborgu, a to pomocí senzoru CorrSen Zn-50, simulujícího pozinkovanou část karoserie. Dvě ze tří měřicích částí senzoru byly exponovány s čistým nekrytým povrchem. Třetí měřicí část byla zakryta textilií simulující depozity bahna (Obr. 3). Senzor byl exponován v podmínkách cyklické urychlené zkoušky, zahrnující aplikaci solné mlhy 1% roztoku NaCl a střídání vlhkých a suchých fází.

Obr. 3. Senzor CorrSen Zn-50 simulující korozi karoserie kontaminované bahnem. (Zdroj: Gema)

Obr. 4 ukazuje průběh korozního úbytku tří měřicích částí senzoru. Celkový korozní úbytek po 84 hodinách testu byl u měřicí části pod textilií 18,7 µm, což bylo 6–7krát více než u měřicí části s volným povrchem (2,8–3,3 µm). Na začátku expozice (během depozice solného roztoku) zaznamenaly měřicí části s volným povrchem okamžitou aktivaci a nárůst korozního úbytku. Aktivace materiálu pod textilií byla pomalejší, což svědčí o tom, že depozity mohou zpočátku působit jako bariéra chránící materiál před průnikem agresivních látek. V dalších fázích ale u částí s volným povrchem došlo k výraznému snížení korozní rychlosti, zatímco korozní úbytek části pod textilií byl výrazný a rychlý – koroze pokračovala i po poklesu RV na 55 % během suchých fází, a to v důsledku zadržování vlhkosti.

Obr. 4. Průběh korozní hloubky senzorů Zn-50 s volným povrchem a pod textilií, která simuluje depozity silničního bahna (zakrytý povrch). (Zdroj: Gema)

Tyto výsledky ukazují, že ačkoliv může být průnik agresivních iontů a vlhkosti k povrchu materiálu zpočátku deponovaným bahnem zpomalen, depozity během další expozice zadržují vlhkost a korozivní látky a násobně zvyšují korozní rychlost v porovnání s volným povrchem. Z praktického pohledu tyto výsledky ukazují, že pravidelná údržba a mytí jsou zejména po zimní sezoně důležité proto, aby se snížilo riziko korozního poškození a prodloužila se životnost vozidla.

Jak sušení ovlivňuje korozi

Koroze je proces vyžadující přítomnost vody na povrchu materiálu. Zatímco zcela suchý povrch prakticky nekoroduje, tenká, okem neviditelná vrstva elektrolytu, vzniklá adsorpcí vzdušné vlhkosti a obvykle obsahující také agresivní ionty, vytváří korozivní podmínky. V provozu bývá vozidlo vystaveno nejrůznějším atmosférickým vlivům. Vzdušná RV se výrazně mění v závislosti na počasí a ročním období a v České republice dosahuje v létě během dne hodnot kolem 35 %. Složitý tvar vozidla také vytváří odlišné mikroklimatické podmínky z hlediska rychlosti a míry sušení. Spodní část auta kontaminovaná posypovou solí a bahnem schne pomaleji než střecha vystavená větru a slunci. Části ohřívané motorem jsou pravidelně rychle a kompletně vysušovány. Většina urychlených testů používaných v automobilovém průmyslu definuje fázi sušení jako pokles RV na 50 %, případně na 70 %. Tato hodnota RV je ale výrazně vyšší než hodnoty dosahované v provozu. Je tento parametr důležitý pro urychlené zkoušky, a pokud ano, jaká úroveň lépe odpovídá reálným provozním podmínkám?

Reklama

Pro zodpovězení této otázky byly senzory CorrSen Fe-250 exponovány v podmínkách třech zkoušek, spočívajících v ponoru do 1% roztoku NaCl, ve fázi ovlhčení (95 % RV) a ve fázi sušení (při teplotě 35 °C). Zkoušky se lišily pouze v hodnotách RV při fázi sušení – tyto hodnoty byly nastaveny na 30 %, 50 % a 70 %. Obr. 5 ukazuje průběh korozního úbytku senzorů po první aplikaci solného roztoku.

Obr. 5. Záznam korozní hloubky senzorů Fe-250 při zkouškách s různou RV ve fázi sušení. (Zdroj: Gema)

Korozní rychlost senzorů ve fázích sušení při 30% a 50% RV byla blízká nule. Během sušení při 70% RV byly stanoveny poměrně vysoké korozní rychlosti 5,9, 5,6 a 2,9 nm za hodinu v první, druhé a třetí fázi sušení. Při vysoké vlhkosti byla korozní rychlost senzoru sušeného při 70 % RV nižší než u senzorů sušených při 30 % a 50 % RV. Z těchto výsledků je vidět, že RV při suché fázi ovlivňovala celý korozní proces. Sušení při 70 % RV nebylo pro vysušení ocelového povrchu dostačující a koroze pokračovala. Vliv cyklování se ale projevoval méně než při zkouškách, v nichž byl povrch kompletně vysušen a korozní proces přerušen. Sušení při vyšší RV neodpovídá reálným provozním situacím, kdy materiál bývá běžně kompletně vysušen, jak bylo zjištěno měřením na automobilu (viz obr. 6). Na základě tohoto experimentu lze doporučit snížit RV ve fázi sušení při urychlených korozních testech alespoň na 50 %.

Obr. 6. Instalace senzoru CorrSen Fe-50/C na vozidle v provozu. (Zdroj: Gema)

Uvedené příklady ukazují, že monitoring koroze v reálném čase poskytuje informace zajímavé nejen z vědeckého, ale i praktického hlediska. Plánováno je nasadit senzory na vozidla v provozu, aby bylo možné zmapovat korozivitu na různých částech automobilu v závislosti na klimatických podmínkách.

Více informací o monitorovacím systému CorrSen najdete na internetových stránkách výrobce, v předchozích vydáních časopisu MM Průmyslové spektrum, ve vědeckých článcích popisujících aplikaci systému CorrSen při vývoji urychlených korozních zkoušek pro ocel a zinek a v praktických studiích.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Využití korozního monitoringu v logistice

Korozní poškození během dopravy zboží a při jeho skladování je problémem v mnoha průmyslových odvětvích, např. ve strojírenství, při zpracovávání kovů, v automobilovém, leteckém, nábytkářském a obranném průmyslu. S podobnou situací se můžeme setkat i v oblasti ochrany kulturních památek, kdy k poškození unikátních historických předmětů může dojít například během zápůjček. Důležité je proto vytvořit a sledovat správné podmínky bezpečného skladování a dopravy.

Související články
Komplexní způsob kontroly procesu odmaštění

Článek pojednává o možnostech komplexní kontroly procesu odmaštění v průmyslových aplikacích, tj. především o možnostech kontroly stavu povrchu výrobků před procesem odmaštění a po něm a o kontrole stavu odmašťovacích kapalin pomocí UV-VIS spektroskopie.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průmysl 4.0 v praxi

Reflexe současného poznání s aplikací prvků Průmyslu 4.0 do praxe byla předmětem odborné konference, kterou společnost Ceratizit společně se svými partnery připravila pro téměř stovku účastníků z řad výrobních společností ve svém Technickém centru. Od původního teoretizování o aspektech Průmyslu 4.0 jsme se nyní dostali již k praktických zkušenostem.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Střídavě stejnosměrné názory na elektromobilitu, 4. díl: Jaké jsou limity lithiových baterií

Stěžejní součást bateriových elektrických vozidel představuje trakční baterie, soustava navzájem propojených sekundárních (nabíjecích) galvanických článků, které v podobě chemické energie akumulují tu elektrickou, již z baterie získává elektromotor. Protože se jako jedna z nevýhod elektrických vozidel oproti těm konvenčním uvádí poměr uložené energie a hmotnosti akumulátorů, tedy jejich relativně nízká specifická energie, zaměříme se v tomto díle našeho seriálu právě na ni, představíme si některé možnosti jejího navýšení a zmapujeme důsledky, jaké může pro mobilitu mít.

Cena MM Award na EMO 2019

Také v roce 2019 došlo na udílení cen MM Award. Jedná se o oficiální a jediné ceny udělované na veletrhu EMO. Porota i letos vybírala z mnoha přihlášených exponátů, nejen německých výrobců. Do užšího výběru se jich dostalo jen pár, a nakonec bylo rozdáno pět hlavních cen v pěti kategoriích. S prázdnou neodešly ani firmy, jejichž produkty se ocitly na druhém a třetím místě. I v tomto roce došlo k jistému „posunu“ ve vnímání obsahu jednotlivých kategorií, a tedy i oceněných produktů. Pojďme se podívat na vítězné exponáty podívat jednotlivě. Je to lehký nástin toho, jak EMO vidí němečtí kolegové.

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit