Témata
Foto: Jan Hrdý

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Němci a Rakušané úplně dole. Rusové naopak nahoře. Tak bohužel vypadá graf výrobního PMI indexu prezentovaný bankou J. P. Morgan, který měří převládající trendy jak ve výrobě, tak i ve službách a také to, zda daný trh expanduje, nebo se naopak zužuje. Rusko díky svému vyzbrojování je jednou z mála zemí, v níž výroba od poloviny loňského roku strmě roste. Stejně smutná poznání, ale z opačného břehu a výkonu, přicházejí z německých a rakouských průmyslových facilit. V těsném závěsu je pak naše klesající produkce. Se sevřeným srdcem lze konstatovat, že se nad německou, a potažmo evropskou výrobou stahují mračna.

Základy německé průmyslové lokomotivy se rozpadají jako domino. Spojené státy se vzdalují Evropě a snaží se konkurovat svým zahraničním spojencům v investicích do klimatu. Čína se pro Německo stává rivalem, a to díky své soběstačnosti ve vyspělé průmyslové produkci, jejíž znalostní a zkušenostní kompetence zde byly po dlouhá léta budovány právě německými inženýry. Stále rezonují dopady ran pro zdejší průmyslníky, které plynou z nuceného odstřižení se od levných ruských energií, především zemního plynu. Naše hospodářství kvůli své vysoké subdodavatelské provázanosti s německým průmyslem představuje následnou oběť deindustrializace. Společně s tím nás ke dnu také stahuje stejný hendikep způsobený dopady závislosti na ruském plynu a ropě.

Německé podniky se kvůli rozhodnutí postupně opustit jadernou energii a uhlí a přejít na obnovitelné zdroje energie dostaly ve srovnání s ostatními průmyslovými zeměmi do dramatické nevýhody . Například francouzské podniky platí za elektřinu poloviční částky. Podle průzkumu auditorské firmy Deloitte a Federace německého průmyslu (BDI) je aktuálně přes 60 % firem rozhodnuto přesunout výrobu mimo Německo, zejména v klíčových odvětvích, jako je strojírenství, průmyslové zboží, chemie a automobily. Výrobní náklady jsou pro mnoho klíčových firem tak vysoké, že nadále zde setrvávat se stává otázkou ohrožení stabilní existence. Němci rezignovali na další reformy trhu a éra jejich prosperující ekonomiky těžící z exportu je pryč. Mix drahých energií, těžce splnitelných klimatických závazků a zastavených investic kvůli drahému financování na dlouhou dobu stopnul trajektorii vývoje. 

Spolková republika trpí největším odlivem kapitálu ze všech zemí OECD. Historické klenoty německého průmyslu, společnosti jako BASF, Bosch, Volkswagen, Bayer či Continental, jeden za druhým oznamují hromadné propouštění. Dodavatel technologických systémů pro automobily ZF informoval o potenciálním ohrožení až 12 000 pracovních míst. Nedávno, celkem bez povšimnutí, proběhla médii zpráva, že německý výrobce kuchyňských spotřebičů Miele, rodinný podnik se 125letou tradicí, přesouvá celou výrobu praček do Polska. 

Energie bude v Německu v konsekvenci fatálních rozhodnutí logicky drahá i nadále. Vláda masivně podpořila její nedostatek a nyní je překvapena z problematických důsledků těchto kroků. Pokud si země chce udržet energeticky náročný průmysl, pak se musí změnit energetická politika, například povolením těžby břidlicového plynu, o kterém se dlouhodobě hovoří. Jinak se státní pokladna opět ponoří do vyplácení miliardových dotací. Pokud Němci chtějí zastavit pokles konkurenceschopnosti, musejí jít cestou větší imigrace kvalifikovaných pracovníků a urychlit digitalizaci. Klást důraz na využití obnovitelných zdrojů není špatně, jen se nesmí zapomínat na fosilní paliva, a samozřejmě jadernou energii. Německá vláda se ale obojího zřekla. A kvůli tomu opravdu hrozí, že energeticky náročné průmyslové podniky z Německa odejdou, v důsledku čehož ztratí nejbohatší ekonomika EU až 15 % svého HDP. A to je likvidační.

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno si uchovávejme naději, že Německo nakonec ze všeho může vyjít posíleno. Otázkou však je, jaký toto jeho případné znovuzrození bude mít vliv na ostatní, ekonomicky navázané evropské země, včetně té naší.

Požehnané dny. 🙏




Vydání #3
Firmy
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Související články
Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Na cestě ke zrození stroje, část 6: Projekce

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Pavel Sobotka: Příležitost je nutné v pravý čas chytit za pačesy

Píšeme první kapitolu knihy příběhů, v níž chceme představit úspěšné české podnikatele, kteří něco dokázali a kteří se za svou práci rozhodně nemusejí stydět. I když v České republice má slovo „podnikatel“ spíše pejorativní význam – a zasloužili se o to tzv. „rychlí podnikatelé“, kteří ostrými lokty dokázali rychle zbohatnout na úkor ostatních –, tento seriál ukazuje druhou stranu mince. Nápad, záměr, tvrdá práce, stanovení filozofie firmy, vztah k lidem. Pro mnohé to nebylo jednoduché a my chceme představit právě ty, kteří svou usilovnou prací dokázali, že Česká republika má stále na to, aby se pohybovala na špičce nejen v technologiích, ale i v managementu. Nechť vám tento seriál slouží jako příklad toho, jak nelehká cesta na samotný vrchol v určitém oboru mnohdy vede.

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Fórum výrobních manažerů

Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Fórum děkanů strojních fakult

Zanedlouho začne nový akademický rok, který s sebou, v souvislosti reflexe poznání předchozího covidového období, přinese mnoho změn v přístupu nejen ve výuce, ale i ve fungování vzdělávacích institucí jako takových. Mohli byste prosím uvést, na které novinky a inovace se mohou studenti vaší fakulty těšit?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit