Foto: J. Hrdý

MM Podcast: Glosa - Nároková ekonomika

15. 11. 2023

Výzkum, vývoj a inovace, Restart průmyslu

Přidat do záložek

Odstranit záložku

Po registraci (zdarma) a přihlášení bude stránka přidána do záložek

Aplikovaný výzkum musí ekonomiku primárně posouvat k vyšší přidané hodnotě. Je však třeba stávající přístup hodnocení změnit optikou dlouhodobé efektivity a rentability investovaných prostředků, a to jak účelově, tak do místa určení. Mám tím na mysli například tvorbu dopravní, energetické či digitální infrastruktury nebo transformaci hospodářství na nízkouhlíkové. Bez dotací se totiž firmy na zelenou ekonomiku nepřetransformují.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství.

Reklama

„Také zde máme výrobu zlata, ovšem mechanickou cestou,“ říká císař Rudolf II. magistru Edwardu Kelleymu na prohlídce laboratoří, kde se badatelé pokoušejí o vynálezy všemožné i nemožné podstaty. Zapálený vědec v hereckém podání Josefa Kemra se snaží palicí rozbít atom olova, a získat tím zlato. A na otázku, zdali se mu to daří, odpovídá upřímně, že nikoliv. „Víte, ono záleží na tom, jak se do toho třískne. Ale já na to jednou přijdu.“ Na což císař odvětí, že zde mají jenom samé vědecké kapacity.

Připomenutím této legendární scény, kterou jsem si na úvod editorialu vypůjčil z filmu Císařův pekař, chci poukázat na skutečnost, že i když se daným absurditám na dvoře Rudolfa II. ve filmovém ztvárnění Janem Werichem smějeme, podobně často utopistické badatelské pokusy doprovázejí snahy současných výzkumníků, štědře dotované z rozpočtů příslušných výzkumných ústavů či podpořených projektů. Inovativní linka na toastový chléb značky Penam se stala nedávným symbolem zbytečně utracených peněz daňových poplatníků v aplikovaném výzkumu. Projektů, nad jejichž smysluplností často kroutíme hlavou, je ale dlouhá řada. Vzpomeňme například ty, které se zabývaly preventivním opatřením před škodami způsobenými velkými šelmami či odmašťovacími lázeňskými procedurami. Jen v posledním sedmiletém programovém období bylo dle Nejvyššího kontrolního úřadu u nás vypsáno téměř 800 (přesněji 769) různých dotačních titulů.Kvůli velkému roztříštění poskytovatelů systému dotací není u nás snadné monitorovat toky peněz, které jsou přerozdělovány z několika zdrojů – od ministerstev přes státní instituce až po Grantovou a Technologickou agenturu ČR. V posledním programovém období mezi lety 2014 až 2020 bylo nataženým dlaním poskytnuto 542 miliard korun, drtivá většina z toho k nám doputovala evropským penězovodem.

Tuzemská ekonomika se neřízeně a plíživě postupně přeměnila z tržní ekonomiky na velmi silně závislou na dotacích. Pevnou součástí velké části podnikání se stala pravidelná injekce finančních prostředků. Navíc pokud jsou tyto určeny pro malé a střední podniky, koncerny jsou pak tříštěny na menší právnické subjekty splňující kritéria výzev. Ten, kdo čerpá dotace, disponuje konkurenční výhodou. V tom, kdo se ve výběrovém řízení nakonec stane (ekonomickým) vítězem, nehraje vedle kvality produktu a renomé firmy často roli ani to, jak je subjekt schopen snížit náklady, zefektivnit svoji výrobu či přizpůsobit se ekonomickým šokům způsobeným například energetickou krizí, nýbrž um dosáhnout na dotační měšec a ten pak promítnout do ceny za nabízený produkt, a mít tak konkurenčně navrch.

Kromě podpory investic firmy často čerpají dotace i na svůj běžný provoz. Dle analýzy NKÚ v předcovidovém období k podnikatelům v průměru ročně putovalo na 50 miliard korun, v době covidu díky všem podpůrným sanacím, často pouze prodlužujícím hibernaci již tak téměř mrtvých firem o další měsíce, téměř 70 miliard. Následné uzavření dodávek „živé vody“ tak logicky ukončilo jejich držení se při životě.

Na závěr mi dovolte ještě návrat do společnosti zmiňovaného habsburského panovníka. „Máme rádi vědy, jsme císař a můžeme si to dovolit.“ Těmito slovy ve filmu vítal Rudolf II. magistra Kelleyho a ptal se jej, co mu ukáže. „Světovou premiéru, něco nevídaného,“ odvětí mu jako v transu magistr Kelley. „Již léta se zabývám tvořením umělé bytosti. Vydestiluji nejjemnější substanci z planetárních paprsků a takto získané fluidum zhmotním v bytost ženského pohlaví.“ Homunkula. „Ženská, samé fluidum. To se máme na co těšit,“ odvětí mu Rudolf II. v očekávání zhmotněné éterické bytosti Sirael. Stejně jako císař tak i my často s napětím očekáváme zhmotnění naší „vědmy“ H. L., která se objeví zřídka pouze v případech, kde jí na otevřené scéně nehrozí konfrontace názorů s odbornou veřejností (…).

Buďte zdrávi na těle i na duchu, a přesto přese všechno, i přes skutečnost zkracujících se dnů ustupujících vládnoucí tmě, si nadále zachovávejte pozitivní a dobrou náladu.

Požehnané dny. 🙏

Strukturální fondy EU Výzkum/ vývoj Restart průmyslu Inovace

Vydání #11

Listopad 2023

Energie pro český průmysl

Kód článku: 231134

Datum: 15. 11. 2023

Rubrika: Redakce / Názory

Autor: Roman Dvořák

Firmy

Související články

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Seriál

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Seriál

Inovace bez implementace je halucinace

S transformačním manažerem Liborem Witasskem jsme se při rozhovoru setkali v jeho opavské výrobní firmě Strojcar, kterou mj. používá jako laboratoř svých inovačních počinů, jež následně v roli manažerského konzultanta a interim manažera navrhuje globálním firmám na cestě jejich transformace. Hovořili jsme o naší strukturálně nemocné ekonomice s převahou výroby s nízkou přidanou hodnotou, o příležitostech, které nám přináší Green Deal, o stavu německé ekonomiky, a samozřejmě o budoucnosti českého průmyslu.

Udržitelnost tuzemského průmyslu
1. veletržní vydání
EMO Hannover 2025 a MSV Brno 2025

Výběr z aktuálního vydání

AI + leadership = ekonomická transformace World of Machining - festival obrábění Chytrá automatizace pro kusovou výrobu AI není všelék, je to nástroj

Související články

Seriál

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Seriál

Reklama

Související články

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

MM Glosa: Když apatie a lhostejnost vrhají stín

S koncem školního roku se tradičně naskýtá příležitost k bilancování. Zatímco žáci a studenti se radují z blížících se prázdnin a zaslouženého odpočinku, rodiče a pedagogové si s úlevou vydechnou po dalším náročném období. Měla by to být chvíle radosti a naplnění, avšak při pohledu na současný stav českého školství se spíše nabízí hořká pachuť zklamání a znepokojení. Je na čase si přestat nalhávat, že je vše v pořádku, a i v tomto sektoru začít pojmenovávat věci pravými jmény. Koncept našeho školství nesmyslně stresuje generace dětí i jejich rodičů, a páchá na nich nenapravitelné škody.

MM Glosa: Z křižovatky na kruháč

Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.

MM Glosa: Král je mrtev, ať žije král!

Green Deal = lepší životní prostředí? Nikoliv. Cílem tohoto ideologického projektu bylo změnit chování nás Evropanů, se životním prostředím to bohužel nemělo primárně nic společného. Nechat auta doma v garážích a přesedlat na hromadnou dopravu, nebo v lepším případě na kola, instalovat si drahé a provozně náročné zdroje vytápění, změnit volnočasové aktivity, a tím vším si snížit svoji životní úroveň, aby se vyrovnaly rozdíly ve světě. A co je výsledkem? Drahé energie, jejich nedostatek a další fáze zhoršování životního prostředí. Finance směřují všude možně, jen ne do projektů vedoucích například k zadržení vody v krajině, zabývajících se nakládáním s plastovým odpadem a podobně. Stále jsme poslouchali o potřebě snižovat CO₂ pro záchranu planety. Tyto věty ukazovaly elementární neznalost a byly výsměchem všem vědcům, kteří se enviromentálním otázkám věnují. Konsekvenčním důsledkem je současný stav Evropy.

MM Glosa: Dojná kráva byrokracie

Ideologie Green Dealu, jako senzor laserového navádění, nás pronásleduje na každém kroku. Neutečeme před ní, neschováme se za roh. Žalostný stav zanedbané energetické sítě si vyžádá obrovské investice pro její potřebnou zásadní modernizaci. K financování poslouží desátky z nárůstu cen energií, ke kterým zákonitě musí dojít. Distribuční společnosti to pochopitelně ze svých zisků hradit nebudou.

MM Glosa: Eine große Katastrophe

V Německu to stále vře. Vedle obav z politických iniciativ a churavějící ekonomiky řeší naši západní sousedé i otázky rasismu. Skupina vědců, jejichž úkolem bylo zkoumat, jak kdysi dávno žili dinosauři, se raději zabývá otázkou, zda jména dinosaurů odpovídají dnešnímu duchu doby. Zatímco dinosauři kdysi obývali Zemi bez zájmu o politickou korektnost, jejich jména jsou nyní předmětem vášnivých debat, zdali nejsou rasistická nebo sexistická…

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

MM Podcast: Glosa - Zoufalý amaterismus a ignorace potřeb

Plán REPowerEU s přívlastkem cenově dostupné, bezpečné a udržitelné energie pro Evropu, je cestovní mapou, která má náš kontinent do pěti let vyvézt ze závislosti na ruském plynu. Mj. zde nalezneme mapy, dle nichž je solární potenciál jižní Moravy vyšší než španělské Andalusie a vítr kolem Prahy prý fouká intenzivněji než na Baltu. Prostě ideální země pro obnovitelný život.

MM Podcast: Glosa - I zítřek přinese své problémy

Podle posledních makroekonomických prognóz se nám letos mělo dařit, ekonomika měla růst o 3 až 4 %. Ale aktuální inflace atakovala hranici 14 %, průmyslová dokonce 21 %, ekonomika stagnuje a přichází tzv. stagflace, a v případě větších problémů v produkčních řetězcích, nárůstu cen komodit a dalšího zvyšování úrokových sazeb může česká ekonomika poklesnout. Hrozba stagflace je reálná a neměli bychom ji podceňovat. Většina bezpečnostních expertů si před válkou také myslela, že k ní nedojde (…).

Seriál

Fórum výrobních manažerů

Jakými kroky máme podle vás šanci zlepšit konkurenceschopnost České republiky na světových trzích? Které konkrétní bariéry shledáváte jako zásadní v tlumení rozvoje podnikání, a to jak ze strany státu, tak i „zažitých“ firemních zvyklostí a kultury?

Seriál

Reklama

Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.

Proč jsme nejlepší?

Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

Předplatit