To bylo tenkrát, když pejsek a kočička ještě spolu za tolerance medvěda a pašíka hospodařili. Měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé. Ale oni to vždycky tak neuměli, protože mají malé a nešikovné tlapičky a na těch tlapičkách nemají prsty, jako má člověk, jenom takové malé polštářky a na nich drápky. A tak nemohli dělat všechno tak, jak to dělají lidé. Jednoho dne se pejsek s kočičkou rozhodli, že když mají spíž plnou potravin, na kterou jim z velkého domu zvířátek hezky půjčují, upečou si z nich velký dort.
„Dostala jsem chuť na opravdický dort,“ řekla kočička Alenka, „jenomže nevím, jak se takový dort dělá.“
„To nic není,“ řekl pejsek Karlík, „to je lehké, to já vím, jak se takový opravdový dort dělá! To se do něho dá všecko, co je k jídlu nejlepší, všecko, co nejraději jíš, a pak je ten dort nejlepší.“ „To je pravda,“ řekla kočička, „uděláme si takový nejlepší dort.“ Pejsek a kočička si tedy vzali zástěry a pustili se do vaření.
„Dort musí vypadat moderně,“ řekla kočička a nasypala do toho trochu digitální transformace. „A musí nám především v té formě dobře držet,“ řekl pejsek a skoro z poloviny ji zasypal zelenou infrastrukturou. „A teď tam dáme ještě vzdělávání a pracovní trh,“ řekl pejsek. „Práci tu ne, tu já nerada,“ povídá kočička Alenka, „dej jí tam tak akorát, aby se neřeklo, a naoko tam přidej i podporu pro další zvířátka, aby se jim po prodělané pandemii lépe dařilo, a k tomu ještě i komunikaci, tu já mám tuze ráda, a k ní ještě přihoď větší efektivitu živočišné správy, ať to dobře vypadá,“ řekla kočička. „Mně se zdá, že jsme stále málo kreativní,“ řekl pejsek Karlík, „musíme tam dát trochu výzkumu a vývoje. A na inovace abychom nezapomněli, ty jsou prý také potřeba,“ řekl pejsek a nasypal tam všechno, i to, co již bylo prošlé a nikdo to nechtěl papat. „Jo, jo, inovace jsou dobré,“ schválila to kočička, „ale mělo by tam jistě také přijít zdraví zvířátek a jejich odolnost, ať jim z toho nakonec není tak špatně,“ a dala tam zdravotní péči. Tak do toho svého dortu dávali všechno možné. „Panečku, to bude veliký dort, to nás za něj pan správce Bureš pochválí. To se pak všichni pohostíme. Jen aby se nám nepřipekl (…).“