Témata

MM Podcast: Glosa - Inovačních lídrů zašlá sláva

Většina ze stovky největších společností pochází z USA. Sídlo jich tam má na 60 a na celkové tržní kapitalizaci se podílí dvěma třetinami. Následuje 14 čínských společností, na které jsme se ještě nedávno dívali skrz prsty a viděli jsme v nich především plagiátory. To klíčové nám v naší neohroženosti a neomalenosti unikalo. A jakou v tom všem hraje roli Německo, Francie, Švýcarsko… potažmo celá Evropa? Hádejte. Odpověď je bohužel nasnadě. Nejhodnotnější evropské firmy, které byste spočítali na prstech jedné ruky, jsou spíše ze segmentu módy a luxusního zboží, nikoliv technologií.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Reklama

Snad jste přes neutuchající mediální koronavirovou masáž začátkem roku zaznamenali zprávu, která bez zvýšené pozornosti prošla veřejným prostorem. Pouhé konstatování faktu. Microsoft koupil herního vývojáře, technologickou společnost Activision Blizzard. Na tom by na první pohled nebylo nic zvláštního – další investice softwarového giganta, člověk by tomu běžně nevěnoval pozornost. Pokud by se však nepozastavil nad částkou, kterou nejhodnotnější firma na světě – Microsoft (vloni na podzim v tržní kapitalizaci předběhla Apple) za tuto transakci dala. Necelých 69 miliard dolarů, tedy zhruba 1,5 bilionu korun. K dalšímu překvapení pak dospějeme v okamžiku, kdy si vyhledáme aktuální tržní hodnoty německých značek, považovaných po generace za inovační bohatství své země. Americká společnost Activision Blizzard, založená teprve v roce 2008, o které většina z nás, vyjma herních fanoušků, kteří nad Call of Duty či World of Warcraft strávili stovky hodin, neměla žádné ponětí, za svých 13 let existence dosáhla shodné tržní hodnoty, jako má přes 100 let budované BMW či Mercedes-Benz, resp. celý Daimler nebo 150letý chemický koncern BASF.

Když vidíme tento raketový nárůst hodnoty Activision Blizzard, musí nám dojít, jak gigantickým odvětvím je dnes kreativní průmysl. Můžeme se samozřejmě i nadále bít v prsa, jak jsme dobří, že jsme nejprůmyslovější zemí Evropy s největším podílem této komodity na tvorbě HDP, stabilní ekonomikou založenou na výrobní činnosti, i když s daní kopírující hospodářské cykly. To býval benefit v době, kdy světem vládla výroba ocele a těžba uhlí, a plánované pětiletky se překračovaly s budovatelským odhodláním. Zašlou slávu válcoven trub realitou exponenciálních změn nevzkřísíme. 

Nutno samozřejmě podotknout, že veškerý hardware, na kterém výdělečné softwary, včetně celého ekosystému, běží, musí mít svoji výrobní základnu. Ale zde se žádná raketově rostoucí hodnota z kreativity nevytváří. Ba naopak, hodnoty těchto tradičních firem postupně klesají – v tom lepším případě, pokud nezkrachovaly či je krach nečeká zítra. Strategické selhání některých automobilek ohledně implementace předchozích generací čipů i do nejnovějších automobilů, EV nevyjímaje, jejich zásadní destabilizaci mílovými kroky přibližuje. Velmi znatelně zde vidíme obrysy budoucí distribuce bohatství v oblastech znalostní ekonomiky. Na jedné straně tyto softwarové giganty s velkou mírou inovačního potenciálu a na straně druhé dodavatele klíčových surovin – od ropy až po lithium. A co je mezi čepelemi čím dále více se otevírajících nůžek? Není tam toho málo, např. někde v koutku se krčí montovny a jejich subdodavatelé, jejichž produkce je založena na prosté reprodukci něčeho podle něčího zadání.

Většina ze stovky největších společností pochází z USA. Sídlo jich tam má na 60 a na celkové tržní kapitalizaci firem tohoto žebříčku se podílí dvěma třetinami. Za dominancí amerických společností stojí jejich schopnost inovovat a přinášet zákazníkům nové produkty a služby. Samozřejmě také velikost a vyspělost tamní ekonomiky usnadňuje přechod americkým firmám z lokální úrovně na globální. Po amerických společnostech, co se výše finanční kapitalizace týče, následuje 14 čínských společností, na které jsme se ještě nedávno dívali skrz prsty a viděli jsme v nich především plagiátory. To klíčové nám v naší neohroženosti a neomalenosti unikalo. Samozřejmě se na růstu podepisuje velikost jejich domácího trhu, a funguje jim tak i jako domácí laboratoř pro uvádění inovačních řešení do praxe, často ještě v prototypovém stadiu. Okolní svět by do takového rizika asi nešel. Ale oni ano. V produktu zpětně zohlední reference vybrané skupiny čínských zákazníků a poté s ním zamíří do globálního světa. A jakou v tom všem hraje roli Německo, Francie, Švýcarsko… potažmo celá Evropa? Hádejte. Odpověď je bohužel nasnadě. Nejhodnotnější evropské firmy v onom TOP 100 žebříčku, které byste spočítali na prstech jedné ruky, jsou spíše ze segmentu módy a luxusního zboží, nikoliv technologií.

Jsem frustrovaný z pokryteckého chování farizejů, kteří pochlebovali předchozí vládě, viseli na rtech jejím představitelům a horlivě jim přikyvovali, aby se v mžiku úplně stejně chovali k současné vládní garnituře. Jako by se nechumelilo. Kam vítr, tam plášť.

Reklama
Reklama
Reklama
Vydání #1,2
Kód článku: 220131
Datum: 09. 02. 2022
Rubrika: Redakce / Názory
Firmy
Související články
MM Podcast: Glosa - Sedmnáctá země spolková na kolečkách

Problémy koncernové automobilky jsou vážnější, než si většina lidí umí představit. Kombinace emisního skandálu DieselGate, změny trhu a návyků spotřebitelů, inflace a neschopnosti na to všechno pružně reagovat je pro VW smrticí koktejl. Může jí dokonce hrozit osud finské Nokie či amerického Kodaku, které před lety nedokázaly zachytit nastupující disruptivní změny a se svým ikonickým byznysem skončily. Jak zásadní problém by podobný osud znamenal pro Německo, potažmo celou subdodavatelskou Evropu, se můžeme jen domýšlet.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Související články
MM Podcast: Glosa - Jak se upekl dort (Národního plánu obnovy)

Národní plán obnovy ČR a jeho objem 191 mld. Dokážeme jej skutečně využít? Na Slovensku kolem premiéra Krečmara vzniká poradní tým odborníků, které do tohoto postu neuvedla politická loajalita, jak tomu bývá u nás, ale skutečné zkušenosti globálního charakteru např. s vlastním podnikáním a zaváděním inovací do praxe. Mají jasno, co budoucí průmysl pro nakopnutí země potřebuje. Žádný politický populismus, žádné zpátečnické názory. 

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Fórum výrobních průmyslníků

Jak máte obsazeny výrobní kapacity pro druhé pololetí roku 2021 (příp. ve srovnání se stejným obdobím roku předešlého), co tento stav nejvíce ovlivňuje a jak odhadujete výhledy ohledně svých zakázek pro rok 2022?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak zásadně ovlivňuje vaši výrobu totální nedostatek materiálových vstupů a jak tomu čelíte? Jste nuceni kvůli tomu omezovat výrobu? Promítáte skokové navýšení cen surovin do výsledných cen vašich produktů a jak na to reagují odběratelé?

Fórum výrobních průmyslníků

Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?

Fórum výrobních průmyslníků

Jak se současná doba odráží na chodu vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a kompletace, tak i každodenního přístupu k zamezení šíření koronaviru mezi vašimi zaměstnanci. Dokážete vyčíslit náklady, které jste již do těchto opatření investovali?

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

Byznys je o přidané hodnotě

Česká ekonomika dlouhodobě vykazuje nerovnovážný stav. Budoucnost montoven, a to i úspěšných, nemá z dlouhodobého hlediska perspektivu. Pokud nezvýšíme konkurenceschopnost našich produktů, více se nezačleníme do ekonomiky eurozóny a pokud bude ČNB dále diktovat českému trhu, problémy budou podle kybernetika, podnikatele a manažera Libora Witasska přetrvávat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit