Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

Kolébka českého inženýrství: Ústav strojírenské technologie

Průmyslová výroba strojírenských součástí začíná vždy prvotním zpracováním surovin a polotovarů technologiemi slévání, tváření, svařování i povrchovými úpravami. Na ÚST se zabýváme právě těmito specializacemi, dále pak zpracováním kompozitů, počítačovou podporou výroby i konečnou kontrolou součástí, a to jak pedagogicky, vědecky, tak i v rámci společných projektů aplikovaného nebo smluvního výzkumu s průmyslovými partnery. ÚST působí ve všech stupních studia, pořádá odborná školení, kurzy a semináře pro odbornou veřejnost, například mezinárodní svářečský inženýr/technolog, korozní inženýr a podobně.

Tento článek je součástí seriálu:
Kolébka českého inženýrství
Díly
Doc. Ladislav Kolařík

FS ČVUT v Praze

Reklama
Zleva: Vedoucí Ústavu strojírenské technologie doc. Ing. Ladislav Kolařík, Ph.D., a vedoucí jednotlivých pracovních skupin: Ing. František Tatíček, Ph.D. – tváření, Ing. Jiří Kuchař, Ph.D. – PÚ, doc. Ing. Aleš Herman, Ph.D. – slévání a Ing. Pavel Rohan, Ph.D. – svařování (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Podívejme se nyní na hlavní oblasti pro spolupráci a příklady vybavení. V oblasti slévárenství je možné nabídnout řešení technických i ekonomických výzev již od prvních kroků počítačem podporovaného návrhu odlitku. Výrobu vlastního odlitku lze uskutečnit od výběru formovacích směsí v naší plně vybavené zkušebně, včetně tavení v indukčních nebo odporových pecích s možností vsázky až 100 kg. Vzhledem k dlouholeté tradici oboru na ÚST je možné provádět i technologické audity (orientované na spotřebu energie, optimalizace vsázek, proces tavení).

Ukázka odlévání v laboratoři Ústavu strojírenské technologie (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Ukázka robotického obloukového svařování metodou MAG (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

V oblasti tváření lze nabídnout ověřování tvářitelnosti materiálu a stanovení křivek mezní tvářitelnosti dle ISO norem a další specializované zkoušky, jako např. zkoušku rozšiřováním otvoru, citlivost hran na trhliny apod. (pro tyto účely jsou k dispozici zkušební a tvářecí stroje, ale i zařízení pro hodnocení tvářitelnosti plechů). Analýzu deformace materiálu je možné provádět pomocí systémů Argus a Aramis. Ověřujeme vyrobitelnost dílu – numerické simulace, výrobu prototypů a konstrukci lisovacích nástrojů.

Univerzální zařízení pro měření tvářitelnosti plechů – BUP 600 (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Pracoviště pro kondenzátorové svařování elektrickým odporem (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

V oblasti svařování lze kromě konvenčních metod využít W-LMD (wire – laser metal deposition) a PTA (plasma transferred arc) navařování, realizované ve spolupráci s firmami MM Technical CZ a KSK pro laserové aditivní navařování, resp. plazmové navařování rotačních i lineárních ploch s možností míchání vlastních kovových prášků. Další oblastí je odporové svařování, kde je možné testovat např. svařitelnost, životnost elektrod apod. Dále se zabýváme speciálními technologiemi, jako jsou např. přivařování svorníků, difuzní svařování, svařování elektronovým svazkem a laserem apod.

Reklama
Reklama
Reklama

V oblasti povrchových úprav (PÚ) ÚST nabízí řešení problematiky koroze a protikorozních ochran, ozdobně ochranných PÚ, aplikací funkčních povlaků a vrstev s ohledem na jejich tribologické vlastnosti. Úzké zaměření na progresivní technologie, vytváření galvanických povlaků a vrstev, anodickou oxidaci neželezných materiálů, kompozitní a slitinové povlaky, nanotechnologie v PÚ, koroze potrubních systémů, předúpravy povrchu, technologie žárového zinkování ponorem, žárové nástřiky a organické povlaky.

Ukázka plazmového navařování metodou PTA (Plasma Transferred Arc) pomocí přáškového přídavného materiálu (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Laserová hlava pro aditivní navařování drátovým přídavným materiálem metodou W-LMD (Wire Laser Metal Deposition) (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

ÚST nabízí také komplexní služby v oblasti destruktivních zkoušek (metalografie, zkoušky mechanických vlastností, spektrální chemická analýza) a NDT zkoušek, včetně hledání příčin vzniku selhání strojních součástí či řešení technologických problémů a vyhodnocení kvality různých typů výrobků. Stejně tak ve všech výše uvedených oblastech nabízíme návrh vhodného technologického postupu výroby a jeho optimalizaci.

Členové pracovní skupiny povrchových úprav při terénní kontrole mostní konstrukce dálničního mostu z patinující oceli (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Moderní vybavení mechanické zkušebny – tvrdoměr a mikrotvrdoměr ATM Qness 60A+EVO (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Konkrétní spolupráce s průmyslovými partnery

První příklad se týká zvýšení integrity přesných odlitků. Průmyslový partner chtěl zvýšit kvalitu odlitků ze slitin Fe, Ni a Co a minimalizovat vady. Po úvodní spolupráci byl navržen výzkumný projekt, který byl řešen v rámci projektu TA ČR. Byla navržena unikátní technologie: nízkotlaké lití do skořepin vyrobených metodou vytavitelného modelu (používá se běžně pro slitiny Al, ale pro uvedené materiály ji dosud nikdo nerealizoval). Byla tedy řešena problematika konstrukce stroje, pece, použitých keramik atd. Výsledkem byla realizace LPIC (Low pressure investment casting) pracoviště, kde se prokázalo zvýšení pevnosti a tažnosti odlitků a vzniklo méně vad ve srovnání s gravitačním litím Fe slitin.

Reklama

Další příklad je z oblasti svařování. Partner nás oslovil ohledně problematiky svařování ocelových lan, která se běžně nesvařují, ale spojují pomocí mechanických svorek nebo zaplétáním. Protože lana byla využívána do podmořských kabelových svazků, musela být vytvořena v délce, kdy už je nutné je spojovat, ale bez zvětšení průměru a s dostatečnými pevnostními vlastnostmi spoje. V rámci smluvního výzkumu byl tedy upraven postup a teplotní cyklus konvenčního svařovacího procesu, vyměněn přídavný materiál tak, aby obtížně svařitelný materiál ocelových lan vykazoval v místě spoje dostatečnou pevnost a byl minimalizován vznik vad. Tím bylo dosaženo výrazného zlepšení a zakázka pro průmyslového partnera mohla dále pokračovat.

Zařízení pro slévání metodou LPIC (Low Pressure Investment Casting) - nízkotlaké lití do skořepin vyrobených metodou vytavitelného modelu (Zdroj: FS ČVUT v Praze)
Ukázka pracoviště, kde bylo realizováno svařování ocelových lan (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

V poslední době se zároveň věnujeme výzkumu NDT metody – IR termografii, kterou jsme posunuli na pixel-level popis, který v praxi dlouho chyběl, včetně explicitního fyzikálního modelu měření. Autorský přístup umožňuje kvantifikovat dopad objektivu termokamery, ale především umístění a velikosti defektu na výslednou detekovatelnost, což je základní otázka celého oboru. Zjednoduší se tak optimalizace návrhu senzoru a optiky, a zpřesní odhad limitů detekovatelnosti defektů bez ad hoc kalibrací a heuristik pro každou sestavu.

Strojírenská technologie se v současné době intenzivně vyvíjí, a kromě prvků automatizace, robotizace a digitalizace se objevuje stále častější propojení s optimalizací procesů řízenou prvky umělé inteligence, která se používá také pro prediktivní řízení procesů i kvality výsledného produktu. Dochází tudíž ke vzájemnému propojení technologických, materiálových a diagnostických dat. Z výrobní problematiky se stává problematika multioborová, a to je směr kterým se Ústav strojírenské technologie vydává jak z pohledu vzdělávání, tak i spolupráce s praxí.

Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Kolébka českého inženýrství: Propojit akademický svět s byznysem

Fakulta strojní ČVUT v Praze již dávno není "jen" školou, která vychovává budoucí generace inženýrů. V posledních letech se stala stěžejním hráčem na poli, kde akademická půda plynule přechází v moderní laboratoře řešící konkrétní technologické výzvy firem. O tom, jak se role fakulty mění a jak vypadá moderní spolupráce s byznysem, jsme v prvním dílu našeho nového seriálu hovořili s děkanem fakulty doc. Miroslavem Španielem a jeho zástupcem pro spolupráci s průmyslem dr. Liborem Beránkem.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Miroslav Španiel, ČVUT v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Miroslava Španiela, děkana Fakulty strojní ČVUT v Praze.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Laser jako nástroj: Výhoda bezkontaktnosti

Laserové měření využívá schopnost přesně směrovaného světelného svazku nést informaci o prostoru. Někde stačí přesnost na centimetry, jinde rozhodují mikrometry; pokaždé však jde o rychlé, bezkontaktní a dobře automatizovatelné získání dat. Od raných dálkoměrů vede tato cesta až k dostupným měřidlům dnešní praxe.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit