Témata
Zdroj: FS ČVUT v Praze

Kolébka českého inženýrství: Centrum vozidel udržitelné mobility

Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM) při Fakultě strojní ČVUT v Praze představuje platformu zaměřenou na výzkum silniční mobility, zejména v oblasti pohonných jednotek, emisí a provozu vozidel. Na řešení se podílejí pracoviště fakulty, včetně Ústavu automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel (12120), i další odborníci napříč ČVUT, zejména z oblasti řízení, elektrotechniky a zpracování dat. Těžiště činností spočívá ve výzkumu, na který v řadě případů navazuje vývoj realizovaný ve spolupráci s průmyslovými partnery.

Tento článek je součástí seriálu:
Kolébka českého inženýrství
Díly
Prof. Oldřich Vítek

FS ČVUT v Praze

Reklama

Charakteristickým rysem řešených úloh je systematické propojení experimentů, výpočtových a simulačních nástrojů i konstrukčního návrhu. Experimentální aktivity zahrnují jak provozní měření, tak laboratorní zkoušky na specializovaných pracovištích, včetně infrastruktury VTP v Roztokách. Tyto činnosti jsou doplněny rozsáhlým simulačním zázemím umožňujícím detailní rozbor sledovaných jevů. Vzájemné provázání přístupů vytváří základ pro interpretaci dat i následnou optimalizaci technických řešení.

Hodnocení emisního chování vozidel

Hodnocení emisního chování vozidel a vlivu alternativních paliv nelze spolehlivě provádět pouze na základě laboratorních měření, neboť skutečné emisní charakteristiky jsou významně ovlivněny pracovním režimem motoru, jízdním profilem i okolními podmínkami. To klade zvýšené nároky nejen na experimentální metody, ale především na interpretaci získaných dat.

Testovaná vlaková jednotka a ukázka přenosných analyzátorů pro hodnocení emisního chování kolejového vozidla v reálném provozu (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

V rámci řešení byly realizovány provozní experimenty s využitím mobilních emisních analyzátorů (PEMS) instalovaných přímo na vozidle. Tento přístup umožňuje kontinuálně sledovat složení výfukových plynů v závislosti na okamžitém zatížení pohonné jednotky a stanovit emise vztažené k ujeté vzdálenosti při zachování vazby na reálný jízdní režim.

Hodnocení emisního chování automobilů v reálném provozu: stacionární zařízení pro detekci částic (nahoře) a jeho ekvivalent pro aplikaci na vozidle (dole) (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Součástí experimentální analýzy bylo i hodnocení vlivu alternativních paliv, konkrétně příměsi hydrogenovaného rostlinného oleje (HVO). Bylo prokázáno snížení emisí vybraných složek při nižších podílech tohoto paliva, současně se však projevily změny charakteru spalovacího procesu, které mohou v určitých pracovních režimech vést ke zhoršení některých parametrů. Výsledný efekt paliva je tedy podmíněn konkrétní konfigurací a strategií řízení pohonné jednotky.

Obdobné poznatky přináší také oblast identifikace vozidel s nadměrnými emisemi pevných částic. Pro tyto účely byl vyvinut modulární měřicí systém kombinující stacionární, mobilní a přenosná zařízení založená na optické detekci částic. Měřicí infrastruktura je doplněna o systém identifikace vozidel pomocí kamer a o monitorování provozních a klimatických podmínek, které významně ovlivňují výsledná data.

Reklama
Reklama
Reklama

Provozní ověření potvrdilo schopnost systému identifikovat vozidla s nefunkčními filtry pevných částic na základě zvýšené koncentrace částic ve výfukových plynech. Současně byla prokázána výrazná citlivost výsledků na jízdní režim a okolní podmínky, což komplikuje jejich přímé vyhodnocení.

Získané výsledky ukazují, že emisní chování vozidel je výsledkem komplexní interakce mezi provozním režimem, průběhem spalovacího procesu a strategií řízení pohonné jednotky. Jeho spolehlivé hodnocení proto nelze redukovat na jednotlivé parametry nebo izolovaná měření, ale vyžaduje posouzení těchto vazeb v reálných provozních podmínkách.

Návrh poháněcí soustavy vozidel

Návrh poháněcí soustavy vozidla je zahajován již v koncepční fázi vývoje, kdy je nutné na základě omezených vstupních informací definovat základní architekturu pohonu, rozdělení výkonu i uspořádání jednotlivých komponent. Tato rozhodnutí zásadně determinují další průběh vývoje, přičemž jejich pozdější změny jsou technicky i ekonomicky náročné.

Příklad výstupů z automatizovaného konstrukčního SW nástroje DASY (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Jedním z perspektivních přístupů je využití parametrického modelování propojeného se simulačními nástroji (SW nástroj DASY). Poháněcí soustava je v tomto případě popsána jako systém vzájemně provázaných parametrů, které definují jednotlivé komponenty i jejich funkční vazby.

Zásadním prvkem jsou komplexní obecné parametrické modely, které umožňují realizovat rozsáhlé změny vstupních parametrů bez narušení jejich funkčnosti. I při významných změnách geometrie nebo koncepce tak model zůstává stabilní a použitelný pro další návrhové a výpočtové kroky. U složitých sestav, jako jsou pohonné jednotky, přitom dosažení této robustnosti představuje samostatný konstrukční problém.

Úspora času: srovnání klasického konstrukčního procesu (vlevo) s průběhem téhož při využití DASY (vpravo) (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Klíčovým přínosem navrženého přístupu je vysoká míra automatizace návrhového procesu. Na základě zadaných parametrů lze automaticky generovat varianty konstrukčního řešení, vytvářet 3D modely, připravovat vstupy pro numerické simulace a zpětně promítat jejich výsledky do návrhu. Dochází tak k výrazné redukci manuálních zásahů a rutinních operací.

Výsledkem je několikanásobné zkrácení návrhového cyklu v koncepční fázi vývoje při současném zvýšení konzistence a kvality vstupních dat. Současně vzniká prostor pro systematickou optimalizaci nejen na úrovni jednotlivých parametrů, ale i celkové koncepce poháněcí soustavy.

Navržený přístup byl ověřen na řadě praktických úloh, včetně komerčních projektů realizovaných ve spolupráci s průmyslovými partnery, kde potvrdil svůj přínos jak z hlediska rychlosti návrhu, tak kvality dosažených výsledků.

Reklama

Posuzování pohonů vozidel

Posuzování pohonných jednotek vozidel z hlediska emisí CO2 představuje komplexní úlohu, kterou nelze redukovat pouze na emise vznikající při provozu, ale která vyžaduje zahrnutí celého životního cyklu i širších systémových souvislostí.

V práci je proto aplikován přístup kombinující výpočetní simulace vývoje vozového parku a metodu life-cycle assessment (LCA), tj. hodnocení environmentálních dopadů v průběhu celého životního cyklu vozidla od výroby přes provoz až po jeho vyřazení. Tento přístup umožňuje zahrnout i emise spojené s výrobou energie a klíčových komponent, které jsou v konvenčních metodikách často opomíjeny.

Simulační model je zaměřen na kvantifikaci dopadů různých variant budoucího vývoje vozového parku v České republice. Popisuje jeho dynamiku v čase v závislosti na zastoupení jednotlivých typů pohonů a intenzitě obnovy, a umožňuje vyhodnocovat kumulativní emise i energetické nároky.

Příklad predikce různých scénářů vývoje skladby vozového parku v závislosti na čase (Zdroj: FS ČVUT v Praze)

Výsledky ukazují, že environmentální přínosy jednotlivých koncepcí pohonu jsou významně závislé na okrajových podmínkách, zejména na emisní náročnosti výroby energie a komponent. U bateriových vozidel se výrazně projevuje emisní zátěž spojená s výrobou akumulátorů, která může v delším časovém horizontu zásadně ovlivnit celkové hodnocení.

Analýza současně potvrzuje, že efektivní snižování emisí vyžaduje technologicky neutrální přístup. Vedle elektrifikace proto zůstávají relevantní i spalovací motory, zejména v kombinaci s nízkoemisními nebo syntetickými palivy. Optimální strategie tak musí vycházet z širšího spektra technických řešení a jejich systémového hodnocení.

Navržený přístup umožňuje hodnotit dopady těchto rozhodnutí již v koncepční fázi a identifikovat řešení, která jsou robustní i při změně vstupních předpokladů, včetně jejich nejistot.


Kolébka českého inženýrství: Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky

Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT v Praze je přední pracoviště základního a aplikovaného výzkumu moderní mechaniky. Zaměřuje se na celé strojní inženýrství v oblasti tuhých a poddajných těles a prostředí, mechatroniky a biomechaniky. Ústav nabízí průmyslovým partnerům invenci pro koncepty výrobků a procesů a poskytuje jejich výpočtové a experimentální ověření.

Vydání #7,8
Kód článku: 260720
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Servis / Technické školství
Související články
Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Revoluce udržitelnosti: Dekarbonizace průmyslového tepla

Je-li řeč o snížení emisí v průmyslu, pozornost se upírá hlavně k elektřině. Hlavní částí spotřeby energie ve výrobě je teplo - od ohřevu materiálu přes sušení až po výrobu páry. Jeho dekarbonizace, tedy přechod od spalování fosilních paliv k nízkoemisním nebo bezemisním zdrojům, se proto stává jedním z klíčových kroků na cestě k udržitelnému průmyslu.

Revoluce udržitelnosti: Bezuhlíková ocel je pouze zdánlivý paradox

Výroba oceli je dlouhodobě strategickým odvětvím, na němž nevyhnutelně stojí obrovská část strojírenské výroby. Jak může být ocel „bezuhlíková”, když je uhlík její nedílnou součástí? Odpovědí je změna výrobního procesu – nové technologie, které místo uhlíku využívají vodík a zelenou elektřinu, již v dnešní době přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Modernizace laboratoře pro měření emisí

Od listopadu 2011 je v Roztokách u Prahy otevřen objekt VTP Roztoky. Objekt o celkové ploše 4 200 m2 využívá pro k realizaci svých aktivit zejména Centrum vozidel udržitelné mobility (CVUM), založené při ČVUT v Praze, Fakultě strojní. Budova vznikala právě na základě požadavků vědeckých a akademických pracovníků z ČVUT, kteří hledali nové laboratorní a kancelářské prostory se záměrem vytvořit špičkové výzkumné pracoviště a navázat tak na projekty Výzkumných center spalovacích motorů a automobilů Josefa Božka I, II, úspěšně řešené v  letech 2000 až 2011 pod vedením prof. Jana Macka. Záměr se podařilo realizovat také díky synergii projektů, využitých pro financování výstavby objektu a následně vybavení jednotlivých laboratoří. V loňském roce, sedm let po oficiálním otevření, byla realizována přístavba a obnova emisního vybavení v laboratoři s válcovou brzdou.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Cena MM Award na EMO

Ocenění MM Award od našich německých kolegů z časopisu MM MaschinenMarkt je specialitou veletrhů pořádaných nejen v Evropě, ale po celém světě. Nejinak tomu bylo i na letošním hannoverském EMO, kde proběhlo slavnostní předání exponátům, které odbornou porotu zaujaly. Ceny jsou udělovány ve spolupráci se svazem VDW. Protože se jedná o jediné oficiální ceny udělované na veletrhu EMO a značky MM, VDW a EMO jsou dobře známé v oboru výrobní techniky, věnujeme jim svoji pozornost v retrospektivě veletrhu.

Válcová laboratoř pro měření emisí

Měřením emisí se Škoda Auto zabývá již více než šedesát let. Spolu s vývojem motorů a vozidel a stále se zpřísňující legislativou vznikla potřeba vybudovat Emisní centrum Jih. Základní kámen tohoto centra byl položen v Mladé Boleslavi v létě 2016 a letos v květnu byl otevřen první ze tří měřicích boxů, vybavený nejmodernějšími technologiemi. Celková investice se vyšplhala k 15 milionům eur.

Pochopit zdánlivě samozřejmé věci

Ikona českého strojírenství. Skutečně nepřeháníme, pokud výraz použijeme ve spojení s profesorem Františkem Pochylým z VUT v Brně. Tento vysoce oceňovaný vědec zasvětil svůj život hydraulickým strojům. Jeho největším dílem je revoluční vírová turbína – unikátní vynález, který dokáže efektivně vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů i na místech s nízkým spádem vody, kde by klasické turbíny selhaly. Vírová turbína však zdaleka není jeho jediným převratným dílem. Za svou práci získal řadu významných ocenění, včetně Ceny za celoživotní přínos rozvoji strojírenství, která mu byla udělena na letošním MSV v Brně.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit