Témata
Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze

V diskuzní fórum a současně i živou laboratoř se na jeden den proměnil RICAIP Testbed pro Průmysl 4.0, jenž je součástí CIIRC ČVUT v Praze. Seminář Robotický 3D tisk, který zde proběhl 25. března 2026, ukázal, že aditivní výroba už dávno není jen o „tištění plastových figurek“, ale o robustních průmyslových řešeních, při nichž hlavní role hrají umělá inteligence, precizní monitoring a digitální simulace.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Když vstoupíte do prosklených prostor RICAIP Testbedu CIIRC ČVUT v Praze, okamžitě ucítíte tep moderního technického školství. Tentokrát zde však nebyl k vidění běžný pracovní ruch, ale soustředěná pozornost několika desítek odborníků a studentů. Workshop, pořádaný pod hlavičkou česko-německého centra excelence RICAIP, si dal za cíl ukázat, jak propojit flexibilitu průmyslových robotů s neomezenými možnostmi 3D tisku.

Program zahájil doc. Petr Kolář, který hned v úvodu zdůraznil význam mezinárodní spolupráce v rámci sítě RICAIP (propojující Prahu, Brno, Ostravu a německá centra DFKI či Fraunhofer). (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Od teorie k digitálním dvojčatům

Program zahájil doc. Petr Kolář, který hned v úvodu zdůraznil význam mezinárodní spolupráce v rámci sítě RICAIP (propojující Prahu, Brno, Ostravu a německá centra DFKI či Fraunhofer). Účastníci se dozvěděli, že Testbed není jen hala se stroji, ale komplexní ekosystém zahrnující pět klíčových oblastí – od energetického managementu až po spolupráci člověka se strojem.

Dopolední blok byl doslova nabitý technologiemi. Například Martin Novák z Fakulty strojní ČVUT v Praze představil kritickou roli monitoringu u laserového navařování (LMD). Ukázal, jak pomocí pyrometrů a termokamer v reálném čase regulovat výkon laseru, aby byla zajištěna stabilní kvalita návaru.

Jak zaznělo v diskuzi, které se zúčastnil například Jiří Samek z firmy Sinucraft, cílem je dělat z „hloupých strojů“ chytré pomocníky, kteří ulehčí v personální zátěži firmám bojujícím s nedostatkem kvalifikovaných lidí. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Dalším velkým tématem byla integrace AI. Podle prezentátorů zde nejde jen o samotný tisk, ale o to, aby systémy dokázaly samy rozpoznat vady materiálu nebo optimalizovat dráhy robotů. Jak zaznělo v diskuzi, cílem je dělat z „hloupých strojů“ chytré pomocníky, kteří ulehčí v personální zátěži firmám bojujícím s nedostatkem kvalifikovaných lidí.

Prezentovalo se zde také to, že revoluci představuje spojení aditivní (přidávání materiálu) a subtraktivní (obrábění) výroby. Robot nejdříve vytiskne polotovar, který následně jiný nástroj opracuje do finální podoby – vše v rámci jedné výrobní buňky.

Účastníci se též dozvěděli, že Testbed není jen hala se stroji, ale komplexní ekosystém zahrnující pět klíčových oblastí – od energetického managementu až po spolupráci člověka se strojem. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)
Reklama
Reklama
Reklama

Tři pilíře moderního tisku

Na pódiu též zazněly tři hlavní technologické zkratky, které definují dnešní robotický 3D tisk:

  • PEM (Plastic Extrusion Modelling), tedy velkoformátový tisk z termoplastů, ideální pro prototypování velkých dílů nebo výrobu forem;
  • LMD (Laser Metal Deposition) neboli laserové navařování kovového prášku či drátu, které vyniká v opravách drahých forem a výrobě vysoce odolných vrstev;
  • WAAM (Wire Arc Additive Manufacturing), což znamená obloukové navařování, které sází na rychlost a objem při výrobě velkých kovových struktur.
Po pauze na oběd se teorie změnila v praxi. Účastníci se rozdělili do skupin a sestoupili do dalších částí RICAIP Testbedu Praha, do laboratoří robotiky a výrobních technologií. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Když se data mění v hmotu

Po pauze na oběd se teorie změnila v praxi. Účastníci se rozdělili do skupin a sestoupili do dalších částí RICAIP Testbedu Praha, do laboratoří robotiky a výrobních technologií.

U každého stanoviště probíhala živá debata. Experti z ČVUT v Praze zde přímo u strojů odpovídali na dotazy z praxe. Například: Jak eliminovat deformace materiálu při chladnutí? Jak zajistit, aby robotické rameno neztratilo přesnost při dlouhém tiskovém cyklu? Odpověď byla v obou případech stejná: Digitální dvojče. Simulace procesu v digitálním světě dříve, než se zapne první laser, je totiž právě tím, co dnes odděluje úspěšné projekty od těch neefektivních.

Účastníky workshopu zde velmi zaujal i pohled na precizní pohyby robotických ramen značky KUKA řízených systémem Siemens Sinumerik.

Reklama

Most mezi výzkumem a praxí

Seminář v CIIRC ČVUT v Praze jasně ukázal, že český průmysl má k dispozici špičkové zázemí. Jak zaznělo v závěru workshopu, klíčem k úspěchu je nebát se „položit problém na stůl“ a využít kapacity Testbedu pro testování vlastních řešení.

U každého stanoviště probíhala živá debata. Experti z ČVUT v Praze zde přímo u strojů odpovídali na dotazy z praxe. (Zdroj: CIIRC ČVUT v Praze)

Workshop Robotický 3D tisk však nebyl jen o technologiích. Byl o vizi výroby, která je udržitelná, inteligentní, a především digitálně propojená.

Pro ty, kteří se nemohli zúčastnit osobně nebo si chtějí technické detaily projít znovu, je k dispozici kompletní videozáznam z akce na YouTube kanále RICAIP.

Související články
Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Faktory ovlivňující výsledek tavného svařování

Tento článek je motivován mnoha analýzami provedenými pro průmyslovou praxi, kdy byl řešen důvod nefunkčnosti svařence v důsledku některého z faktorů, které mají dopad na svařitelnost. Svařitelnost je komplexní charakteristika, která vyjadřuje schopnost vytvořit svarový spoj požadovaných vlastností. Cílem této technologie je dosažení požadované jakosti, spolehlivosti a životnosti nerozebíratelného svarového spoje.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Výuka a výzkum aditivních technologií

Inovativní výrobní technologie nacházejí své místo také v technickém vzdělávání. Do svých osnov je dříve či později zakomponovaly všechny technické vysoké školy. Avšak pořízení nákladných technologií se neobejde bez podpory ze strany průmyslového výzkumu. Na Fakultě strojní ČVUT v Praze nyní disponují úplně novým zařízením M2 cusing pro výrobu dílů metodou DMLS německého výrobce Concept Laser, dnes působící pod značkou GE Additive. Stroj dodala společnost Misan a technologie slouží primárně pro výzkum v leteckém průmyslu.

Kolébka českého inženýrství: Propojit akademický svět s byznysem

Fakulta strojní ČVUT v Praze již dávno není "jen" školou, která vychovává budoucí generace inženýrů. V posledních letech se stala stěžejním hráčem na poli, kde akademická půda plynule přechází v moderní laboratoře řešící konkrétní technologické výzvy firem. O tom, jak se role fakulty mění a jak vypadá moderní spolupráce s byznysem, jsme v prvním dílu našeho nového seriálu hovořili s děkanem fakulty doc. Miroslavem Španielem a jeho zástupcem pro spolupráci s průmyslem dr. Liborem Beránkem.

EMO 2025 – očima vystavovatele & návštěvníka

Letošní veletrh obráběcích strojů EMO 2025 vyhlíželi jak lidé pohybující se v oboru výrobní techniky – výrobci strojů, tak i lidé spojení s výrobou jako takovou – uživatelé strojů, s velkým očekáváním. Každý si pak z Hannoveru odvážel své postřehy. V tomto příspěvku se podíváme na některé aspekty veletrhu ze dvou pohledů: právě výrobce a uživatele. Předložené informace vycházejí z volně dostupných zdrojů, dále pak z archivních podkladů autora a jeho vzpomínek. Reportážní výstup šéfredaktora Romana Dvořáka se zaměřil na vybrané expozice, exponáty, firmy a v závěru pak na porovnání evropských a asijských výrobců obráběcích strojů, zde budeme poněkud „klouzat“ po povrchu.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Nové aplikační centrum pro výrobní stroje

Společnost Siemens otevřela ve svém areálu v Praze-Stodůlkách Aplikační centrum pro výrobní stroje v Praze (Application Center for Production Machines Prague). Centrum zaměstnává vysoce kvalifikované technické odborníky, kteří se specializují na výrobní stroje, jejich automatizaci a využití nejnovějších technologií, jako je průmyslový internet věcí.

Veletržní válka světů

Redakce MM Průmyslového spektra věnovala šanghajskému veletrhu obráběcích strojů CCMT 2018 nemalou pozornost ve zpravodajství, které bylo uveřejňováno na webových stránkách v rubrice Očima redakce. V tomto článku a na přiložených obrázcích jsou zaznamenány veletržní postřehy, čínský kolorit, veletržní statistiky i holá fakta z oblasti čínského průmyslu. Něco málo o čínské výrobní technice a technologiích, které byly prezentovány na CCMT 2018, i pár dalších postřehů, jsme připravili do tohoto vydání.

Perspektivy čínského draka

Již několik let vám pravidelně v tomto čase přinášíme reportáže ze dvou klíčových strojírenských veletrhů celého asijského kontinentu, které jsou určitým barometrem srovnání postupného vývoje čínských výrobců obráběcích strojů a komponent, ale i pohledem na zvolené marketingové strategie nadnárodních společností při jejich penetraci na zdejší čínský trh – největší a nejprogresivněji rostoucí na světě. V lichých letech se v Pekingu v dubnu koná veletrh CIMT (China International Machine Tool Show), v sudých přibližně ve shodné době pak v Šanghaji veletrh CCMT (China CNC Machine Tool Fair). Aktuální postřehy z každého dne veletrhu jsme přinášeli prostřednictvím redakčního portálu mmspekturm.com a sociální sítě facebook, s tradičním komplexnějším pohledem na veletrh a čínský komoditní trh jako takový přicházíme nyní.

Open House Pfronten

Koncem ledna 2018 se konalo pravidelné setkání uživatelů technologií DMG Mori ve výrobním středisku ve Pfrontenu. Akci již tradičně podpořila pobočka DMG Mori Czech, která svým parnerům zorganizovala možnost prohlídky sídla mateřské firmy v tomto bavorském městečku na úpatí Alp.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit