Témata
Zdroj: SHM

Depoziční zařízení s vyšší ionizací magnetronu

Spolupráce firmy SHM s akademickými partnery plní důležitou úlohu při vývoji nových povlaků, ale i technologií. Příkladem mohou být úspěšně dokončené projekty např. s Masarykovou univerzitou, výzkumným centrem laserových technologií HiLase a Vysokým učením technickým. Nejnověji firma pokračuje v této strategií i s Univerzitou obrany (UNOB). Tato spolupráce vyvrcholila úspěchem ve výběrovém řízení na dodání nejnovějšího povlakovacího zařízení IONA.

Vjačeslav Sochora

Vedoucí výzkumu a vývoje ve společnosti SHM

doc. Zbyněk Studený

Vedoucí Katedry strojírenství a Skupiny materiálových věd, strojírenských technologií a mechaniky na Fakultě vojenských technologií Univerzity obrany v Brně.

Reklama

Laboratoře Katedry strojírenství Fakulty vojenských technologií Univerzity obrany jsou vybaveny nejnovějšími měřicími přístroji pro hodnocení mikrostruktury, morfologie a chemického složení jak kovových materiálů, tak i tenkých vrstev na nich nanesených. Katedra má k dispozici také laboratoř korozních zkoušek a defektoskopie. Proto s ní společnost SHM navázala spolupráci při zkoumání povrchových vlastností vrstev založených na wolframové bázi kovových skel, které jsou ve firmě SHM nově vyvíjeny v kooperaci s Masarykovou a Palackého univerzitou. Kovová skla patří mezi materiály s amorfní strukturou (viz obr. 1) a unikátními vlastnostmi neobvyklými pro kovy (např. vyso­kou tvrdostí a houževnatostí a nízkou smáči­vostí). Společnost SHM je jednou z mála firem, které dokážou průmyslově připravit tyto sloučeniny ve formě tenkých vrstev pomocí technologie PVD (Physical Vapour Deposition).

Obr. 1. Lom vrstvy kovového skla, který reprezentuje homogenní amorfní strukturu (Zdroj: SHM)

Ve spolupráci s kolegy z UNOB výzkumníci ze společnosti SHM zkoumali tribologické chování těchto vrstev. Během jejich vývoje bylo již dříve zjištěno, že vykazují unikátní kombinaci funkčních vlastností. K těmto vlastnostem patří plastická tvrdost na úrovni nitridických otěruvzdorných vrstev TiN či CrN (což je pěti- až desetinásobek hodnot naměřených u běžných ocelí) a současně značně vysoká lomová houževnatost (viz obr. 2). Dále se tyto vrstvy vyznačují extrémně nízkou drsností povrchu (na úrovni nm), vysoce homogenní strukturou a velice nízkou povrchovou volnou energií, která je předpokladem pro nízkou míru přilnavosti povrchu ke kapalinám. Všechny tyto vlastnosti předurčují uvedené vrstvy k výrobě nástrojů v plastikářském průmyslu nebo jako potenciální náhradu teflonu (PTFE), aniž by došlo k abrazivnímu opotřebení.

Obr. 2. Vlevo: Vtisk diamantového hrotu do povlaku TiN s viditelnými trhlinami v rozích a po stranách. Vpravo: Vtisk diamantového hrotu do kovového skla bez jakýchkoliv viditelných trhlin. (Zdroj: SHM)

Kolegové z UNOB poté prokázali velice dobré tribologické vlastnosti těchto vrstev pomocí metod scratch test a ball on flat. Bylo zjištěno, že vrstvy kovových skel vykazují velice nízké koeficienty tření (COF), a to nejen vůči běžně používanému diamantovému indentoru, kde dosahovaly hodnot COF < 0,06, ale i v kontaktu s průmyslově relevantními materiály, jako je např. korozivzdorná ocel AISI 440C (COF < 0,9) nebo extrémně tvrdá korundová keramika Al2O3 (COF < 0,6), a to bez nutnosti mazání. Testy navíc prokázaly značnou odolnost těchto vrstev proti šíření trhlin, což svědčí o jejich vysoké odolnosti v široké škále potenciálních aplikací. Veškeré výsledky této studie jsou uvedeny v odborné publikaci [Studeny et al., Adv. Eng. Mater. (27), 2025].

V rámci další spolupráce mezi SHM a UNOB je ověřována i korozní odolnost těchto vrstev. Testy korozní odolnosti stále probíhají. Už nyní ale víme, že vybrané vrstvy kovových skel vykazují výjimečnou korozní odolnost v extrémně agresivním prostředí solné mlhy, kde se ani po 1 000 hodinách expozice neobjevují známky korozního napadení.

Reklama
Reklama
Reklama

Depoziční zařízení IONA

Nově postavené povlakovací zařízení IONA (obr. 3) je výsledkem dlouholetého vývoje týmu firmy SHM v oblasti PVD technologií. Kombinuje obloukové napařování a magnetronové naprašování v jednom povlakovacím cyklu, čímž propojuje výhody obou depozičních metod – vysokou hustotu iontů, generovanou obloukovým výbojem, a rovnoměrnou depozici vrstev, dosaženou magnetronem. Výsledkem jsou unikátní povlaky na bázi nitridů přechodových kovů, a to nitridů, jež jsou dopovány např. borem, uhlíkem či křemíkem z keramických terčů. Výsledné množství dopovaných prvků ve vrstvě je proměnné a na rozdíl od konkurenčních technologií není závislé na fixním složení slitin. To přináší rozdílné mechanické vlastnosti, ale i odlišnou strukturu v rámci jednoho povlaku, který ve výsledku zvýší životnost nástrojů nebo kompletně změní povrchové chování materiálů z pohledu elektrických, optických nebo hydrofobních vlastností.

Nové povlakovací zařízení IONA firmy SHM (Zdroj: SHM)

Technologie je postavena na rotačních válcových katodách s velmi efektivním chlazením, díky němuž dosahuje jednak vysokých proudů na obloukových katodách (až 300 A) a jednak vysokých výkonů na magnetronových katodách (až 40 kW). To má za následek vysoké depoziční rychlosti. Druhým efektem je však i vysoká plošná výkonová hustota u magnetronových terčů (až 450 W.cm–2), která se ukázala jako zásadní pro výslednou kvalitu magnetronových vrstev. Vrstvy jsou více homogenní, kompaktní a bez poruch. Na obr. 4 je porovnání topografie TiN pro výkon 10 kW a 40 kW.

Obr. 4. Porovnání topografie pro vrstvy TiN při výkonu 10 kW (vlevo) s viditelnými defekty a při výkonu 40 kW (vpravo) s kompaktní, hladkou strukturou (Zdroj: SHM)

Obecně se pro DC magnetrony používají ploché terče s několikanásobně nižšími hustotami výkonu (cca desítky W.cm–2) a to má za následek nízkou ionizaci odprášených částic, a tím pádem i nízkou kvalitu nadeponované vrstvy, která se např. při obrábění nevyrovná vrstvám připraveným obloukovou technologií s ionizací více než 50 %, ačkoliv drsnost magnetronových povlaků v porovnání s obloukem je výrazně nižší. Jednou z možností, jak dosáhnout vyšších ionizací, je využít technologii HiPIMS (High Power Impuls Magnetron Sputtering), která v krátkém pulzu dosáhne na terči vysoké výkonové hustoty, a tudíž i ionizace. Jde však o krátký pulz s nízkou depoziční rychlostí. Dalšími nevýhodami je náročnost na konstrukci zdroje, jeho výsledná cena a komplikovanost samotného řízení procesu.

Reklama

V odborných studiích, provedených ve spolupráci s Masarykovou univerzitou [Klein et al., Surface and Coatings Technology (489), 2024] a [Klein et al., Surface and Coatings Technology (500), 2025], jsme prokázali, že s DC magnetronem dosahujeme obdobných hodnot ionizace jako při použití technologie HiPIMS (např. pro titan až 30 %, viz obr. 5), aniž bychom tratili na výsledné depoziční rychlosti. Nejedná se však jen o základní výzkum potenciálu magnetronu ve firmě SHM; tyto výsledky byly přeneseny do praxe, kde náš nový, čistě magnetronový povlak TIGAAN TAPS už slaví úspěchy při závitování (viz článek Inovativní povlak pro závitování nerezových ocelí v časopisu MM Průmyslové spektrum 09/25). Další perspektivní oblastí je metoda frézování ocelí pomocí vyměnitelných břitových destiček, pro kterou aktuálně vyvíjíme nový magnetronový povlak.

Obr. 5. Poměr ionizovaných částic (IMFF) pro různé materiály (hliník, chrom, titan) v závislosti na výkonu (dolní osa X) a na odpovídající hustotě výkonu (horní osa X) (Zdroj: SHM)

IONA na Univerzitě obrany

Společnost SHM se úspěšně zúčastnila výběrového řízení, pokud jde o dodání povlakovacího zařízení na Univerzitu obrany. Univerzita plánuje využít zařízení IONA nejen při výuce, ale především při výzkumných projektech týkajících se funkčních vrstev v obranném průmyslu. Očekává se rozsáhlé využití zejména u povlaků s vysokou tvrdostí a tepelnou stabilitou, nízkým třením, elektrickou nevodivostí, optickou absorbancí či specifickými reflexními vlastnostmi. Tyto typy vrstev nacházejí uplatnění nejen při obrábění, ale například i v optických systémech, senzorice a aplikacích v obraně.

„Spolupráce s univerzitami je pro nás důležitým krokem k propojení výzkumné sféry a průmyslové praxe. Univerzitní prostředí umožňuje hlubší testování a rozvoj nových materiálů, zatímco naše zkušenosti z průmyslu posouvají celý proces směrem k reálnému využití,“ uvádějí zástupci společnosti SHM.

Projekty společnosti SHM a Univerzity obrany tak otevírají další kapitolu ve vývoji moderních PVD systémů vyráběných v České republice. Kombinace technologické inovace a akademické spolupráce slibuje přinést řadu nových materiálových řešení (s vysokou přidanou hodnotou) pro průmyslovou i vědeckou praxi.

Vydání #5
Kód článku: 260502
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Produktový článek / Povrchové úpravy
Související články
Nový výkonný a univerzální PVD povlak

Povlak Bigaan byl uveden na trh již v roce 2018 a uplatňuje se hlavně při frézování ozubených kol do převodovek motorů. Letos společnost SHM představuje jeho druhou generaci, která kombinuje velmi tvrdý základ se závěrečnou kluznou vrstvou ve formě hexagonálního nitridu boru. Aplikační testy u zákazníků vykazují minimálně o 50 % lepší užitné vlastnosti v porovnání s běžně užívanými povlaky.

Povlaky ta-C
připravované magnetronovou depozicí

Diamantové vrstvy jsou svatým grálem otěruvzdorných povlaků připravovaných na řezné nástroje. Existuje řada různých technologií přípravy, v principu rozdělených do dvou skupin: je to technologie nízkoteplotní fyzikální a technologie vysokoteplotní chemická. V našem případě se jedná o fyzikální způsob přípravy vrstev obecně nazývaný jako technologie PVD. Technologie PVD se dále dělí na depozici pomocí nízkonapěťového oblouku a depozici pomocí magnetronového naprašování. Obě metody mají své výhody a svá úskalí.

Jiný úhel pohledu aneb galaxie vlastností povlaků

Průmyslové PVD povlaky jsou dnes již technickou normálií. Jsou samozřejmostí nejenom v obrábění a tváření, ale i v mnoha typech komponent. Navzdory tomu zůstává hledání nových aplikací stále velmi komplikované. Přehled základních vlastností a jejich kombinací v různých neobvyklých aplikacích by mohl být inspirací a pomocí konstruktérům a technologům při řešení praktických technických problémů, které jsou zažitými postupy řešitelné velmi obtížně.

Související články
PVD dvojče pro náročné tváření a lisování

Vývoj nového PVD povlaku pro tváření se tentokrát ubíral docela nezvyklou cestou. Nešlo v principu o vývoj nového systému, ale o technologicky poměrně náročnou kombinaci stávajících povlaků s velmi odlišnými vlastnostmi a s odlišným způsobem depozice. Výsledkem je povlak, jehož chování v náročných tvářecích aplikacích příjemně překvapilo i samotné vývojáře. Výkon samostatných vrstev v těchto aplikacích byl nepřesvědčivý, významné navýšení životnosti tvářecích nástrojů však přineslo jejich spárování.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Laser jako nástroj: Když světlo dostane směr

Letos v květnu uběhne 66 let ode dne, kdy byl vědecké veřejnosti poprvé v praxi představen vynález laseru. V dnešní době již laserové technologie, generování a zesilování elektromagnetického záření pronikají téměř do všech oborů lidské činnosti. Od svého objevu prošla tato inovativní technologie významným vývojem, který postupuje i nadále.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Odlehčovací optimalizace 3D tištěné frézy

Vývoj v oboru obrábění se tradičně potýká s mimořádným dynamickým zatížením soustavy na straně jedné a požadavky na přesnost a produktivitu obrábění na straně druhé. Nalezení takové konstrukce nástroje, která odolá extrémním provozním podmínkám, a přitom umožní proces obrábění urychlit, může vést k zefektivnění výrobního procesu. Příkladem toho může být vývoj odlehčené frézovací hlavy. Dosavadní konstrukce obráběcích nástrojů vycházely z jednolitých plných tvarů zaručujících vysokou tuhost na úkor dynamických vlastností nástroje. Změnou vnitřní struktury je však možné najít optimum mezi těmito protichůdnými požadavky.

Obrábění těžkoobrobitelných materiálů

Stále rostoucí požadavky výrobců proudových motorů vyžadují kontinuální vývoj žárupevných materiálů. Klasické metody obrábění jsou zde na hranici svých možností, efektivní alternativou je elektroerozivní řezání drátovou elektrodou.

Cyklické zkoušky pro reálnější simulace

Životnost, trvanlivost, odolnost, ale i třeba degradace jsou důležitými pojmy, pokud se bavíme o životním cyklu jakékoliv součásti. Kupující nebo odběratel požaduje záruky, že právě obdržený díl, zařízení či konstrukce bude fungovat předem stanovenou dobu, navíc je-li ve hře také otázka bezpečnosti. Udělení certifikace či určení doby trvanlivosti často předcházejí různé zkoušky. Důležitou skupinou z nich jsou urychlené korozní zkoušky. Nejen jimi se v úzké spolupráci s průmyslem zabývají ve vědecko-technickém parku v Kralupech nad Vltavou.

Koroze napříč všemi obory

Mezinárodní konference Eurocorr, která každoročně přiláká k účasti tisícovku zástupců komerční i akademické sféry včetně nejvýznamnějších celosvětově uznávaných korozních inženýrů, řadu sponzorů a vystavovatelů z oblastí povrchových úprav a povlaků kovů, chemických úprav prostředí, elektrochemických protikorozních ochran, korozního monitoringu, inspekce a zkušebnictví a mnoha dalších, se letos v září díky Asociaci korozních inženýrů poprvé v historii konala v Praze.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Tak trochu jiný povlak

Vývoj PVD povlaků probíhá v průmyslovém měřítku od 90. let. Standardem pro obrábění a tváření se staly různé technologické a chemické obměny vrstev TiAlN a CrAlN. Zdálo se, že v této oblasti již nelze dosáhnout převratnější změny. Ukazuje se však, že to možné je.

Příklady táhnou: Vývoj nezastavíš

Vyrůstal mezi součástkami v rodinné garáži, aby se posléze přes studium fyziky plazmatu stal uznávaným vývojářem, manažerem a od 1. ledna příštího roku také novým ředitelem šumperské společnosti SHM. Hovoříme o Mojmíru Jílkovi mladším a jeho životní cestě od studia na „matfyzu“, spálených laboratorních sond přes vývoj patentovaných vrstev až po jeho způsob vedení lidí i zajímavé koníčky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit