Když jsem v prvním článku psal o Mercosuru jako o šanci, netušil jsem, jak rychle se tento obraz rozvine. Brusel od té doby uzavřel dohodu s Indií a v březnu podepsal i smlouvu s Austrálií, která odstraní 99 % cel na evropský export. Tato spolupráce navíc zahrnuje těžbu strategických surovin, jako jsou lithium a wolfram. Mercosur, Indie, Austrálie: tři kontinenty, tři dohody, jeden jasný signál. Evropa buduje exportní platformu pro příští desetiletí. Otázka, kterou jsem položil minule – budeme na to připraveni? – však zůstává.
Reklama
Škoda: odchod, který dává smysl
Škoda Auto oznámila, že v polovině roku ukončí prodej v Číně. Zatímco před 10 lety tam prodávala 300 tisíc aut ročně, loni to bylo pouhých 15 tisíc. Na první pohled to vypadá jako prohra, ale čísla hovoří jinak: Škoda loni celosvětově dodala přes milion vozů, zvýšila provozní zisk na rekordních 2,5 miliardy eur a v Evropě se stala třetí nejprodávanější značkou. V Indii navíc zdvojnásobila dodávky na 70 tisíc vozů a rozjíždí výrobu ve Vietnamu.
Škoda opouští bojiště, kde pravidla diktuje čínská vláda a stovky lokálních konkurentů, a míří tam, kde má reálnou šanci růst. Postupuje tak přesně opačně než koncern VW, který v Číně dál ztrácí, a přitom je nucen na domácím trhu propouštět.
Autorem příspěvku je Tomáš Duba, sales executive s 30letou praxí v průmyslové automatizaci. Své zkušenosti z vedení obchodních týmů čerpal v renomovaných společnostech jako Siemens, Danfoss či Innomotics. Už příští měsíc se můžete těšit na jeho další komentář k aktuálnímu dění v průmyslu. (Zdroj: archiv T. Duby)
Čínský paradox
Oliver Blume, šéf VW, veřejně přiznal, že se Německo může od Číny v mnohém učit. Čínské pětileté plány označil za „optimálně strukturované“ a vyzdvihl tamní disciplínu i schopnost realizace. Jsou to tvrdá slova od vedoucího firmy, která právě ruší 50 tisíc pracovních míst.
Čína mezitím nezpomaluje. BYD, největší výrobce elektromobilů na světě, plánuje pro rok 2026 export 1,5 milionu vozů a staví továrnu v Maďarsku. V únoru poprvé prodal v zahraničí více aut než na domácím trhu. Evropa dnes z Číny dováží více automobilů, než tam vyváží, což představuje historický zlom.
České trumfy, o kterých se nemluví
V tomto kontextu je zajímavé sledovat, kde naše republika naopak posiluje. Český obranný průmysl zažívá nebývalý rozkvět. Bítešská PBS Group získala přímý kontrakt s americkým letectvem na proudové motory pro novou generaci muničních systémů. Pražská firma LPP vyvinula Narwhal – první českou střelu s plochou dráhou letu a doletem 680 kilometrů, která je výsledkem kompletně domácího vývoje. Skupina Omnipol zvýšila tržby o 284 % a celkový export vojenského materiálu z Česka vzrostl z 15 miliard v roce 2021 na 94 miliard v roce 2024.
Reklama
Reklama
Reklama
Pozoruhodným trendem je také aktivita českých investorů v Německu, kteří využívají tamní ekonomické oslabení k akvizicím. Země, od které jsme se dříve učili, se nyní stává příležitostí pro české podnikatele. To je posun, o kterém se před pár lety nikomu ani nesnilo.
Hrát, nejen přihlížet
Obchodní dohody jsou podepsané a nové trhy se otevírají. Český průmysl – od Škodovky přes zbrojaře až po investory v Německu – dokazuje, že umíme víc, než si připouštíme. Nejsme jen montovnou na konci dodavatelského řetězce. Máme firmy, které vítězí v tendrech pro U.S. Air Force, vyvíjejí vlastní zbraňové systémy a rostou rychleji než jejich západní konkurence.
Nyní je čas přestat o sobě pochybovat. Je třeba začít hrát – ne jako náhradníci, ale jako špičkoví hráči, kteří patří do základní sestavy.
V minulých dvou článcích jsem psal o obchodních dohodách, které EU uzavírá s Mercosurem, Indií a Austrálií. A věci se hýbou: Uruguay a Argentina dohodu ratifikovaly a Evropská komise oznámila, že ji začne prozatímně provádět – i bez souhlasu Evropského parlamentu. Obchodní mosty se staví. Otázka ale zní: budeme mít na druhé straně co nabídnout?
Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme na to, proč je člověk alfou a omego tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „goodmanismus“.
Ekonomie není jen o hromadění peněz, je to především věda o lidském životě a volbách, které každý den činíme. V novém seriálu MM Průmyslového spektra se necháme inspirovat knihou doc. Jany Pitekové nazvanou Tvoje ekonomie, která srozumitelným a čtivým jazykem přibližuje základní ekonomické principy každodenního života. Postupně se podíváme se na to, proč je člověk alfa a omega tržního koloběhu a jak ekonomické zákonitosti ovlivňují naše každodenní fungování v práci i v soukromí – lidsky, srozumitelně a bez zbytečných vzorců. Seriál sleduje cestu od mikroekonomických základů a lidského rozhodování až po makroekonomické souvislosti a specifický koncept autorky „Goodmanismus“.
Slavnostní podpis obchodní dohody mezi EU a zeměmi Mercosuru v polovině ledna vyvolal bouřlivé reakce. Vidíme traktory v ulicích a protesty zemědělců. Jejich obavy o férové podmínky rozumím a nemůžeme je brát na lehkou váhu. Ale v této emotivní debatě zcela zaniká hlas, který je pro budoucnost České republiky existenční – hlas průmyslu a exportérů. Jako manažer s třicetiletou zkušeností v technickém B2B obchodu tuto dohodu nevnímám jako hrozbu, ale jako strategickou příležitost.
Evropský strojírenský průmysl, a automobilový obzvláště, prochází největší strukturální proměnou za poslední dekády. Vytratila se předvídatelnost a garance dlouhodobého růstu. Pojmem dneška se stala nejistota, kterou na mnoha trzích doprovází pokles ziskovosti, propouštění a rekordní vlna insolvencí – především v Německu, tradičním centru evropského průmyslu, tedy u našeho klíčového partnera. Jen v první polovině roku zde vzrostl počet velkých firemních bankrotů o pětinu.
Již třetím rokem je Česko na křižovatce. Profesní spolky si do kabiny automobilu naložily vládu i s premiérem a opět společně vyrážejí na spanilou cestu opředenou světelnými paprsky protínajícími tribuny, kde mohou za úplatu sedět zástupci firem, a být tak součástí této společenské události. Avšak bez volby jakékoliv, natož správné odbočky posádka stále krouží na kruhovém objezdu a všechny možné sjezdy míjí, jako by je neviděla. Za rok pojede znova, pravděpodobně již s jinými pasažéry. A ono je to v důsledku vlastně jedno. Naše garnitura napříč politickým spektrem za souběžného pochlebování zástupců profesních svazů totiž vyniká ve třech věcech.
Jak silná koruna, růst energií, tlak na mzdy, úrokové sazby a inflace ovlivňují vaši konkurenceschopnost na světových trzích? Které regiony světa začínají podle vás na „evropské realitě“ profitovat?
Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?
Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.
Jakým způsobem se po 15 měsících od vypuknutí pandemie koronaviru tento stav projevuje ve vaší společnosti – jak z pohledu objemu zakázek, jejich realizace a ekonomiky jako takové (např. vlivem navýšení cen vstupních materiálů, nedostatku některých komponent)? Dokážete predikovat, jak se bude situace ve vaší komoditě vyvíjet ve druhé polovině roku, na čem bude záviset?
Pokročilé reaktory IV. generace slibují páru o teplotách 500 °C a vyšších, do komerčního provozu se však dostanou nejdříve kolem roku 2050. Lehkovodní malé modulární reaktory (SMR) budou k dispozici o deset i více let dříve, jejich pára ale dosahuje jen necelých 300 °C. Mezeru mezi oběma generacemi může překlenout sekundární stupeň mechanické komprese páry. Článek představuje koncept multiaplikačního teplárenského a průmyslového komplexu MASMRaK a ukazuje jej na reaktorech NuScale VOYGR a NUWARD 400 i na příkladech konkrétních českých tepláren.
Digitální transformace průmyslu s sebou přináší velké množství dat, která nabízejí obrovský potenciál využití. Díky umělé inteligenci a strojovému učení mohou projektanti a datoví specialisté strukturovat, analyzovat a vyhodnocovat velké objemy těchto dat a využívat je nejrůznějšími způsoby v rámci celého životního cyklu produktu a služeb. Razantní nástup uvedených technologií je výzvou pro většinu oborů, a samozřejmě průmysl, resp. strojírenství, není výjimkou. Přechod k automatizaci procesů je ve většině firem již nějakou dobu realizován, ale umělá inteligence tuto evoluci značně urychlí. Přináší totiž nové způsoby zefektivnění všech procesů – od návrhu přes výrobu, expedici až po postprodejní servis a komunikaci se zákazníkem.
Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.
Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje výrobu obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a jež po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.
Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici
Vysoký podíl redakčního obsahu
Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů.... již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou