Témata
Zdroj: K2 Atmitec

Mladí hrdinové: Programování je prostě baví

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery technologických firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi ze softwarové společnosti K2 atmitec.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
Ondřej Filip, programátor

MM: Měl jste k technice vztah už od dětství, nebo se ve vás talent pro technické obory, zejména pro IT, probudil až později?

O. Filip: Během základní školy jsem se začínal zajímat o počítače – jak fungují, co všechno umí, a začal jsem si dokonce i zjišťovat informace, jak počítače stavět. Bylo to takové první setkání s IT technikou, což mě v té době velmi bavilo. To také následně vedlo k volbě střední školy, kterou jsem si zvolil záměrně se zaměřením právě na IT. Na škole jsme se učili vytvářet webové stránky nebo také programovat, což se ihned stalo mým koníčkem, a díky tomu mě programování baví dodnes.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k plnému úvazku ve společnosti K2 atmitec? A kdo ovlivnil nebo co ovlivnilo vaši profesní cestu a jak?

O. Filip: Po skončení základní školy se zájmem o IT jsem se dostal na Střední školu elektrotechniky a informatiky v Ostravě, která spolupracovala právě se společností K2 atmitec. Ve druhém ročníku nám nabídli docházení do kroužku podnikové informatiky, což mě velmi zaujalo a bez váhání jsem se kroužku účastnil.

V období maturitních zkoušek jsme měli jako druhý ročník povinné praxe ve firmách a já si vybral právě tuto firmu. Bral jsem to jako velkou výhodu, protože jsem si tak mohl vyzkoušet programování v reálném firemním prostředí, což bylo nakonec velmi přínosné. Po skončení praxí mi byla následně nabídnuta práce v této firmě formou brigády, kterou jsem s radostí přijal. Roky plynuly, ze střední školy jsem se přesunul na Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava, opět se zaměřením na IT, a po dokončení studia jsem se rozhodl přejít z brigády na plný úvazek. Byla to tedy velmi přímočará cesta, která mi dala mnoho zkušeností i vědomostí.

Pokud jde o ovlivnění profesní cesty, pak určitě musím zmínit své okolí, školy, na kterých jsem studoval, a v neposlední řadě kolektiv, který tady máme.

„Kdyby si studenti mohli už na školách častěji osahat reálné projekty, pracovat v týmu na něčem, co dává smysl, a viděli by ten hmatatelný výsledek své práce, věřím, že by to spoustu z nich nadchlo úplně stejně jako kdysi mě,“ říká Ondřej Filip. (Zdroj: K2 atmitec)

MM: Co vás na IT obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za zajímavou výzvu?

O. Filip: Baví mě řešení problémů, které mají smysl. Abych to upřesnil, pokud existuje nějaký problém a existuje také jeho řešení, které opravdu někomu pomůže nebo například usnadní a zefektivní práci, pak se na tomto řešení chci podílet. A mnohdy právě taková řešení zahrnují ty největší a nejzajímavější výzvy, ať už technické, logistické, či jiné.

MM: Kterou jste vystudoval školu a co vám v souvislosti s vaším současným zaměstnáním dala?

O. Filip: Vystudoval jsem Vysokou školu báňskou v Ostravě. Škola mi dala určitě nový náhled na aktuální technologie v oblasti IT a také povědomí o tom, jak tyto technologie fungují, což velmi často využívám právě ve firemním prostředí. Dále jsem se díky škole mohl podívat do zákulisí jiných firem v rámci různých exkurzí, a inspirovat se tak pro mé aktuální zaměstnání.

MM: Proč jste si pro svoje profesní uplatnění vybral právě K2 atmitec a jaké byly důvody pro vaše rozhodnutí do firmy po dokončení školy nastoupit na plný úvazek?

O. Filip: Protože jsem zde pracoval i brigádně, rozhodně hrálo roli známé prostředí, příjemný kolektiv a také samotná náplň práce. Baví mě, že v této firmě máte přímý kontakt s koncovým zákazníkem. Vidíte, že vaše práce nekončí nikde v šuplíku, ale aktivně se využívá a pomáhá lidem, což při rozhodování o nástupu bylo pro mě velmi důležité.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak byste si představoval svoji budoucí kariéru, respektive zaměstnání snů?

O. Filip: Musím říci, že jsem spokojený. Aktivně bych si chtěl zdokonalovat své znalosti a rozvíjet svůj potenciál, což mi je zde umožněno. Kdybych měl zmínit, kam by moje kariéra mohla směřovat, tak to bude určitě práce s AI, což je dnes velmi populární téma.

MM: Myslíte si, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů, ať už IT, nebo dalších? Proč tomu tak je?

O. Filip: Myslím si, že technické obory mohou na první pohled působit příliš složitě a abstraktně. Spousta mladých lidí za tím vidí těžkou matematiku nebo hodiny zírání do monitoru, ale už nevidí ten reálný a kreativní výsledek na konci. Navíc, pokud nemají ve svém okolí někoho, kdo by jim tu techniku ukázal z té zábavnější a praktické stránky, snadno je ta počáteční náročnost zkrátka odradí.

MM: A když o tom uvažujete právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby víc vašich vrstevníků mělo zájem studovat technické obory a také v nich posléze pracovat?

O. Filip: Když vyjdu ze své vlastní zkušenosti v IT oboru, tak naprosto klíčová je praxe a úzké propojení škol s firmami u dětí již v raném věku. Mně osobně to velmi pomohlo. Mladým lidem by se mělo mnohem dřív a častěji ukazovat, co ta práce reálně obnáší – že to není jen nudné psaní kódu, ale hlavně řešení problémů, které někomu dalšímu reálně pomohou a usnadní život. Kdyby si studenti mohli už na školách častěji osahat reálné projekty, pracovat v týmu na něčem, co dává smysl, a viděli by ten hmatatelný výsledek své práce, věřím, že by to spoustu z nich nadchlo úplně stejně jako kdysi mě.

Tomáš Szkandera, CEO K2 software

MM: Jak jste se do IT firmy dostal? Zajímala vás tato oblast odjakživa, nebo jste prošel i dalšími technickými obory?

T. Szkandera: Do firmy jsem nastoupil už ve druhém ročníku vysoké školy jako brigádník. Studoval jsem informatiku a hledal práci, která by mi umožnila získat první zkušenosti v oboru. Oslovil jsem společnost K2, absolvoval pohovor, a následně jsem začal pracovat jako programátor. Od té doby se IT stalo přirozenou součástí mé profesní dráhy.

MM: Pokud jste zažil i práci v jiných oborech, tak jaký je rozdíl mezi prací v podniku, který je producentem softwaru, oproti jinému oboru?

T. Szkandera: Mimo IT jsem měl zkušenosti pouze z brigád, například ve skladu nebo v supermarketu. Od roku 2003 ale působím ve společnosti K2, kde jsem začínal jako brigádník během studia. Po dokončení školy jsem přešel na pozici programátora, následně jsem vedl tým jako teamleader a postupně jsem se posunul až do role CEO společnosti K2 Software.

„Nemyslím si, že by bylo dnes obtížné získat mladé lidi pro IT. Naopak – technologie jsou přirozenou součástí jejich života už od základní školy a řada z nich se s programováním setkává velmi brzy. Na střední školu tak často přicházejí se základním povědomím, někdy i s praktickými zkušenostmi,“ říká Tomáš Szkandera. (Zdroj: K2 atmitec)

MM: Je v dnešní době obtížné získat pro IT mladé lidi?

T. Szkandera: Nemyslím si, že by bylo dnes obtížné získat mladé lidi pro IT. Naopak – technologie jsou přirozenou součástí jejich života už od základní školy a řada z nich se s programováním setkává velmi brzy. Na střední školu tak často přicházejí se základním povědomím, někdy i s praktickými zkušenostmi.

Potvrzuje se mi to i v praxi. V rámci programovacího kroužku, který organizujeme pro střední školy v Ostravě, je každý rok vidět, že i studenti prvních ročníků mají čím dál lepší základy. Zároveň platí, že pokud se podaří jejich zájem dál rozvíjet a dát jim smysluplné projekty, jejich motivace rychle roste.

MM: Jak konkrétně postupujete ve vaší firmě, abyste získali a také si udrželi šikovné mladé lidi?

T. Szkandera: Naší strategií je pracovat s mladými talenty co nejdříve, a to už na úrovni středních škol. Studenti k nám docházejí do firmy na kroužek, kde je zapojujeme do praktických úloh a seznamujeme je s reálným vývojem softwaru. Díky tomu získávají zkušenosti, které doplňují teoretické znalosti ze školy.

Těm nejšikovnějším následně nabízíme letní brigády, během nichž si své znalosti dále prohlubují a získávají větší samostatnost. Řada z nich pak pokračuje ve spolupráci i během studia, často ve flexibilní formě. Po nástupu na vysokou školu jim dáváme ještě větší prostor zapojit se do reálných projektů a postupně růst.

MM: Jak je dále motivujete? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

T. Szkandera: Studenti u nás často pracují už během celé vysoké školy. V průběhu studia jsou zapojeni do konkrétních vývojových týmů, kde si mohou vyzkoušet různé role. Od testování až po vývoj jednotlivých částí systému. Díky tomu postupně zjišťují, co je nejvíce baví a kde mají největší potenciál.

Reklama

Velký důraz klademe na pravidelnou komunikaci o jejich dalším směřování. Snažíme se, aby práce dávala smysl, byla pro ně zajímavá a zároveň je posouvala dál. Pokud se to podaří, je pro ně přirozené po studiu plynule přejít na plný pracovní poměr.

Nemáme pevně dané kariérní schéma, ale nabízíme prostor pro růst – jak po technické linii, tak směrem k vedení lidí. Věřím, že i moje vlastní profesní cesta je důkazem, že u nás může člověk postupně vyrůst do vyšších pozic.

MM: Se kterými školami K2 atmitec spolupracuje a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

T. Szkandera: Spolupracujeme především se středními průmyslovými školami v Ostravě, konkrétně se Střední průmyslovou školou elektrotechniky a informatiky a se Střední školou teleinformatiky.

Každý rok v říjnu zahajujeme programovací kroužek, kde studentům představíme naši firmu i plán práce na celý rok. Naším cílem je, aby si během tohoto období prošli kompletním procesem vývoje softwaru – od analýzy přes samotnou implementaci až po testování, včetně automatizace.

Studenti obvykle pracují na vývoji webové aplikace, která má reálné využití ve firmě. Díky tomu vidí, že jejich práce není jen teoretické cvičení, ale má konkrétní dopad v praxi. Tento přístup se nám dlouhodobě osvědčuje, protože propojení výuky s reálným prostředím je jedním z klíčových faktorů efektivního rozvoje IT dovedností.

MM: Jak často se stává, že mladý člověk u vás po absolvování školy nastoupí na plný úvazek? Je Ondřej spíše výjimkou?

T. Szkandera: Ondřej rozhodně není výjimkou. Spolupráci se středními školami rozvíjíme dlouhodobě, více než osm let, a díky tomu se nám postupně vytvořil stabilní přísun mladých talentů. Každý rok tak několik studentů dokončí vysokou školu a ve většině případů plynule pokračují v práci, kterou u nás začali už během studia.

(Zdroj: K2 Atmitec)

Tento model se nám velmi osvědčuje – studenti si u nás vybudují vztah k firmě, znají prostředí i tým a mají za sebou konkrétní výsledky. Díky tomu je pro ně přechod na plný úvazek přirozeným krokem.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší zkušenější pracovníci nabídnout mladým, a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší společnosti?

T. Szkandera: Mezigenerační spolupráci považuji za klíčovou. V našich týmech se ji snažíme cíleně podporovat tím, že kombinujeme zkušenější kolegy s mladšími. Zkušenější přinášejí hlubokou znalost firemních procesů i samotného systému K2 a dokážou mladším kolegům vysvětlit, proč jsou některé věci navržené právě tak, jak jsou. Díky tomu mladší kolegové lépe chápou souvislosti a jejich práce jim dává větší smysl.

Naopak mladší kolegové přinášejí nový pohled, energii a pomáhají s operativními úkoly. Vzhledem k tomu, že systém K2 vyvíjíme už od roku 1991 a je velmi rozsáhlý, mají zkušenější kolegové často na starosti více modulů. Díky podpoře mladších se tak mohou více soustředit na rozvoj nových funkcionalit a větších celků, což je pro ně nejvíce motivující.

V praxi se nám potvrzuje, že právě tato kombinace zkušeností a nového pohledu funguje nejlépe – dochází k přirozenému předávání know-how i k inovacím. Tento princip je obecně považován za jeden z nejefektivnějších způsobů rozvoje týmů, protože mentoring a sdílení zkušeností zvyšují motivaci i kvalitu práce.


Mladí hrdinové: Krásné produkty i perspektiva

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat... V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy ZVVZ Machinery.

Vydání #5
Kód článku: 260527
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Příklady táhnou: Nadchnout sám sebe i ostatní

Dnes je generálním ředitelem hned dvou firem z oblasti informatiky. Na rozdíl od mnoha jiných však jeho cesta na manažerský vrchol nebyla spletitá, nýbrž podivuhodně přímá. Začala kvalitním vzděláním na české technické střední škole, a následně na univerzitě, a pokračovala přímo do významné softwarové společnosti, která je jednou z těch, v nichž nyní zastává nejvyšší pozici. Řeč je o Tomáši Szkanderovi, CEO ve společnosti K2 Software a současně CEO ve společnosti U & Sluno. Podívejme se blíže na jeho příběh.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

AI, emoce a ERP na japonské vlně

Brněnské divadlo Reduta se opět po roce stalo dějištěm celodenní konference Status. V úterý 21. října 2025 na toto tradiční místo ostravská společnost K2 pozvala významné zákazníky - majitele a klíčové manažery úspěšných firem - aby jim představila novou verzi svého ERP systému, nazvanou K2 nara.

Dělejte to jinak: Nejistota na trhu je ten správný čas na investice

Společnost Galvan CZ, sídlící v ostravské části Přívoz, patří k významným hráčům v oblasti povrchových úprav kovů a galvanického pokovení. Dnes se s jejími službami a výslednými produkty setkáte v mnoha průmyslových odvětvích. Etablovala se jako stabilní dodavatel Tier 1 / Tier 2 v oblasti automotive, ale zároveň je nadále schopná zpracovat každou zakázku z jiných strojírenských oborů – velkou část její produkce tvoří dodávky pro výrobce jízdních kol nebo kolejových vozidel, pro stavebnictví nebo pro petrochemické projekty.

Dělejte to jinak: Jak propojit tisíce tun oceli s inteligencí?

Výroba hřebíků a spojovacího materiálu se může zvenčí zdát jako neměnné řemeslo. Pohled do zákulisí společnosti Hašpl, předního českého výrobce, však ukazuje zcela jinou realitu. Tradiční strojírenství je dnes úzce propojeno s automatizací, robotizací a pokročilým digitálním řízením procesů. Firma, která ročně zpracuje tisíce tun oceli a patří k významným evropským dodavatelům, úspěšně dokazuje, že i zdánlivě obyčejný produkt vyžaduje hi-tech zázemí.

Dělejte to jinak: Jak řízení procesů mění svět výrobních firem?

V jednom slavném českém filmu zazněla hláška: „I skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále.“ Dnes tento zlidovělý citát ožívá novým významem. Úkolem lidí ve skladech či ve výrobě už totiž není jen odvést rutinní práci, ale také rozumět datům a plně využívat technologie, které se stávají jejich pravou rukou.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit