Témata
Zdroj: Bühler

Mladí hrdinové: Naučit se řemeslo, které má budoucnost

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat (nebo také demotivovat)...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi (nejen) z firmy Bühler.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Otázky pro Vojtěcha Andrše, donedávna pracovníka ve společnosti Bühler, v současnosti učitele Odborného výcviku na Střední škole gastronomické a technické Žamberk, s níž společnost Bühler úzce spolupracuje.

MM: Měl jste k technice vztah už od dětství, třeba vlivem profese svých rodičů, nebo se ve vás technický talent probudil až později?

V. Andrš: Už jako malý jsem pomáhal tátovi v dílně. Otec je truhlář a má doma vybavenou dílnu. Práce rukama mě bavila vždy více než učení. Bavilo mě sledovat, jak ze dřeva vznikají různé věci, a časem jsem si začal zkoušet vyrábět vlastní drobnosti. Vůně dřeva, zvuk pilky nebo kladiva, to všechno mi bylo blízké. Později jsem ale měl možnost vidět i práci s kovem u známého, který má doma soustruh a frézku, a to mě docela zaujalo, takže jsem začal přemýšlet o tom, že bych se tomu mohl věnovat víc. I proto jsem si nakonec vybral obor nástrojař.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k práci ve společnosti Bühler?

V. Andrš: Po absolvování základní školy jsem nastoupil do učebního oboru nástrojař v Letohradě. Nejvíce mě ve škole naučila praxe, kde jsem měl možnost pracovat s různými stroji a technologiemi. Během letních prázdnin ve druhém ročníku jsem nastoupil na brigádu do firmy Bühler, v rámci níž jsem začal pracovat v nástrojárně na konvenční frézce. Měsíc a půl této brigády mi přineslo cenné zkušenosti, které mi poskytly pevný základ pro další rozvoj.

„Na technice mě vždycky bavilo to, že za sebou člověk něco vidí. Něco konkrétního, co funguje. V našem oboru je důležitá přesnost, zručnost a schopnost přemýšlet. Baví mě, když věci do sebe zapadají, když má práce smysl a výsledek je vidět,“ říká Vojtěch Andrš.
(Zdroj: Bühler)

Postupně jsem do firmy Bühler začal docházet pravidelně jak na odbornou praxi, tak na brigádu, a během té doby jsem si prošel řadou různých pracovišť napříč celým závodem. Po vyučení jsem se rozhodl pokračovat ve studiu a nastoupil jsem na dvouletou nástavbu v oboru provozní technika v Hradci Králové, kde jsem si doplnil vzdělání a složil maturitu.

Po maturitě jsem nastoupil do firmy Bühler jako zaměstnanec a po dobu jednoho roku jsem zde pracoval na CNC soustruhu.

Právě škola mi do mého současného zaměstnání dala mnoho. Získal jsem základy práce s různými druhy strojů, schopnost číst technickou dokumentaci i důraz na přesnost při výrobě součástek. A hlavně jsem měl možnost poznat různé přístupy učitelů a mistrů, kteří mě inspirovali při mé vlastní pedagogické praxi.

MM: Co vás na technice obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za zajímavou výzvu?

V. Andrš: Na technice mě vždycky bavilo to, že za sebou člověk něco vidí. Něco konkrétního, co funguje. V našem oboru je důležitá přesnost, zručnost a schopnost přemýšlet. Baví mě, když věci do sebe zapadají, když má práce smysl a výsledek je vidět.

Na své práci mám rád to, že můžu pomáhat mladým klukům naučit se řemeslo, které má budoucnost. Není to jen o tom stát u stroje, ale také o tom rozumět materiálu, nástrojům, naučit se přesnosti, zodpovědnosti a mít vztah k tomu, co dělám. Výzvou je pro mě například najít cestu k žákům, kteří ze začátku nemají moc motivace. Chci jim ukázat, že práce rukama není nic podřadného, ale důležitá a užitečná činnost.

MM: Jak se stalo, že jste se od strojařiny dostal k pedagogické činnosti? A čím je pro vás tato práce zajímavá?

V. Andrš: Po maturitě jsem nastoupil do firmy Bühler a rozhodl jsem se, že bych mohl zkusit dálkové studium na vysoké škole. Zaujal mě obor učitelství praktického vyučování na Univerzitě Hradec Králové. Po roce práce v Bühleru jsem dostal nabídku od Střední školy gastronomické a technické v Žamberku, zda bych nechtěl pracovat jako učitel odborného výcviku pro obor obráběč kovů. Tento obor má odborný výcvik už od prvního ročníku přímo ve firmě Bühler. Rozhodl jsem se nabídku přijmout a práci učitele jsem vzal. Jsem zaměstnanec školy, ale většinu času trávím se žáky právě ve firmě Bühler.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak byste si představoval svoji budoucí kariéru?

V. Andrš: Dokud bude fungovat spolupráce mezi firmou a školou, rád bych zůstal na své pozici. Líbí se mi způsob fungování firmy a také to, že žáci jsou po celé tři roky součástí provozu a výrobního procesu.

MM: Proč myslíte, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů?

V. Andrš: Myslím, že už to začíná na základní škole, kde chybí praktické vyučování v dílnách. Vzpomínám na svoji základní školu, v níž jsme při pracovních činnostech probírali teoreticky pěstování zeleniny a ovoce. Moje základní škola neměla pozemky ani dílny. To je podle mě největší problém. Žáci by na druhém stupni mohli například vyrábět poličku ze dřeva, ptačí budku a tak dále, nebo by mohli pracovat na záhoncích.

Také si myslím, že škola i média by měly víc ukazovat, jak technické obory ve skutečnosti vypadají, co všechno se v nich dá dělat a kam se s nimi dá v životě posunout. Mnoho mladých by se možná rozhodlo jinak, kdyby věděli, že ve strojírenství se dá dobře uživit a rozvíjet se.

MM: A když o tom uvažujete právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby víc vašich vrstevníků mělo zájem studovat technické obory, a také v nich posléze pracovat?

V. Andrš: Když se na to podívám z pohledu mladého člověka, první, co mě napadne, je: ukažte mi, proč by mě to mělo bavit. Mladí dnes potřebují vidět smysl. Nestačí říct, že je to potřebné nebo dobře placené. Potřebují zažít, že to může být zajímavé, moderní a praktické. Proto by mělo být více exkurzí do firem, ukázek reálné práce a možností už na základní škole si věci osahat, a to nejen v učebnici.

Ve společnosti Bühler je každoročně pořádán Techné – zážitkový den pro žáky základních škol a jejich rodiče. Lidé z firmy je zde informují o možnostech uplatnění žáků posledních ročníků, kteří by se rádi prosadili v technických oborech. Prezentují moderní stroje, technologie a prostředí inovativní výrobní společnosti. (Zdroj: Bühler)

Hodně pomůže také změna v tom, jak se o technice mluví. V médiích, ve školách i doma. Pokud se neustále opakuje, že na učiliště jdou jen ti slabší, kdo tam dobrovolně půjde? Ale když se ukáže, že je to cesta k solidnímu životu, profesní jistotě, a třeba i podnikání, hned to zní úplně jinak.

Důležité je také přiblížit technické obory jazykem, kterému mladí rozumí – třeba přes sociální sítě, krátká videa nebo příběhy mladých řemeslníků, kteří to dotáhli daleko. Je potřeba dát mladým možnost se s někým ztotožnit.

Otázky pro Ing. Jana Bryšku,
manažera obrobny ve firmě Bühler CZ

MM: Jak jste se vlastně původně dostal k práci ve strojírenském podniku? Zajímala vás strojařina už od dětství, třeba v rámci rodinná tradice, nebo šlo o souslednost nějakých událostí, které vás zavedly až sem?

J. Bryška: Od mládí jsem se zajímal o vše, co souviselo s technikou a elektrotechnikou. Na konci základní školy jsem se nelehce rozhodoval, jakému oboru se budu nakonec věnovat. Zvítězila strojařina a nelituji toho. Na školách jsem preferoval konstrukční směr a jako konstruktér jsem, po kontaktu na veletrhu pracovních příležitostí v Brně, nastoupil do našeho závodu v Žamberku.

MM: V dnešní době je obecně obtížné získat mladé lidi pro strojařinu. Jak na to jdete ve vaší společnosti? Jak je ve vaší firmě motivujete k tomu, aby u vás nejen začali pracovat, ale též aby u vás zůstali? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

J. Bryška: Každoročně pořádáme Techné – zážitkový den pro žáky základních škol a jejich rodiče, kde informujeme o možnostech uplatnění žáků posledních ročníků, kteří by se rádi prosadili v technických oborech. Prezentujeme moderní stroje, technologie a prostředí inovativní výrobní společnosti.

„Každoročně k nám ze SŠ gastronomické a technické v Žamberku přichází několik absolventů, což nám pomáhá pokrýt přirozenou fluktuaci ve firmě. Vzhledem k tomu, že už tyto studenty známe, je pro nás jednodušší odhadnout jejich potenciál a schopnosti,“ říká Jan Bryška.
(Zdroj: Bühler)

Naše další aktivity pro popularizaci technických oborů jsou oblíbené exkurze, technické kroužky a projektové dny pro žáky základních škol a příměstské prázdninové tábory s technickým zaměřením.

Dlouholetou spolupráci podporujeme individuálním rozvojovým plánem a možností vyzkoušet si práci kolegů na jiných odděleních jako příležitost k další seberealizaci.

MM: Nepochybuji, že vaše společnost spolupracuje s technickými školami. Které to jsou a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

J. Bryška: Klíčovým partnerem v této oblasti je pro nás právě Střední škola gastronomická a technická Žamberk. Společně rozvíjíme mladé strojaře v oborech obráběč kovů a klempíř se zaměřením na strojírenskou výrobu. Naše společnost jim poskytuje zázemí pro praktickou výuku, během které využívají naše moderní vybavení. Kromě této nejužší spolupráce pracujeme také přibližně s dalšími 10 středními školami. Ročně našimi programy projde přibližně 50 středoškolských praktikantů. Kromě středních škol budujeme také spolupráci se základními školami v regionu. Společně probouzíme v žácích radost z tvoření a vztah k technice. Děláme to různými způsoby – od materiální podpory až po projektové dny v našem tréninkovém centru.

Reklama

MM: Jak často se stává, že mladý člověk, který ve vaší firma absolvoval praxi, u vás po ukončení školy také nastoupí na plný úvazek?

J. Bryška: Každoročně se jedná o několik absolventů, což nám pomáhá pokrýt přirozenou fluktuaci ve firmě. Vzhledem k tomu, že už tyto studenty známe, je pro nás jednodušší odhadnout jejich potenciál a schopnosti. Na druhou stranu se však během praxí někdy ukáže, že daný praktikant nesplňuje naše standardy spolupráce a přístupu k práci.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší zkušenější pracovníci nabídnout mladým, a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší firmě, konkrétně mezi vámi či vašimi staršími kolegy a vaším synem či jeho vrstevníky?

J. Bryška: Z mého pohledu jde o rovnováhu mezi respektem a snahou pochopit životní hodnoty druhého. Samozřejmě hledáme ty nejlepší kombinace týmů pro předání životního know-how. Snažíme se propojovat radost ze sdílení informací s nadšením naslouchat – a to včetně okamžité efektivní aplikace v praxi. Jediným úskalím na cestě k plynulému předávání zkušeností je pro nás přirozená touha mladých zkoušet nové životní příležitosti nebo se stěhovat do jiného regionu.


Vydání #7,8
Kód článku: 250723
Datum: 25. 06. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

66. MSV v Brně – živoucí dějiště velkých věcí

Letošní, už 66. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu je za námi. Věříme, že málokdo z našich čtenářů si jeho návštěvu nechal ujít, a řada z nich jej dokonce spoluvytvářela v roli vystavovatelů. Zdaleka ne všichni návštěvníci však měli celé čtyři dny na to, aby mohli zhlédnout stánky ve všech pavilonech. Jednodennímu návštěvníkovi mohlo leccos uniknout, a vystavovatelé, ač na výstavišti strávili třeba celý týden, měli zpravidla povinnosti v rámci svých expozic a na prohlídku celého veletrhu jim čas nezbyl. Jestliže patříte do některé z těchto dvou skupin nebo jste se na veletrh vůbec nedostali, možná uvítáte tento článek.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Cestu k odškodnění komplikují i mýty

Zpracovatelský průmysl, do něhož spadá i strojírenství, je nejrizikovějším oborem z hlediska pracovních úrazů. Podle Českého statistického úřadu se v něm v roce 2022 stalo 16 848 případů, více než třetina všech pracovních úrazů v Česku. Poškození mají nárok na odškodnění. Co vlastně mají firmy i zaměstnanci dělat, jakmile se v práci podobná nehoda stane? Kdo kompenzaci vyplácí? O tom jsme si povídali s Tomášem Beckem ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit