Témata
Zdroj: Streicher Plzeň

Mladí hrdinové: Různorodost a hledání řešení

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy Streicher Plzeň.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
Miroslav Ferda, elektrikář-elektromechanik

MM: Měl jste k technice vztah už od dětství, nebo se ve vás talent pro obory související se strojírenstvím probudil až později?

M. Ferda: K technice jsem měl blízko už od mládí, stále jsem něco doma tvořil se svým tátou, ale naplno se můj zájem rozvinul až během studia. Když jsem se dostal k oboru elektrikář, začalo mě to opravdu bavit a postupně jsem si uvědomil, že právě tímto směrem bych se chtěl vydat i profesně.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k plnému úvazku ve společnosti Streicher Plzeň? A kdo ovlivnil nebo co ovlivnilo vaši profesní cestu a jak?

M. Ferda: Na základní škole jsem vůbec nevěděl, kam si mám dát přihlášku. V té době nám doma jeden elektrikář předělával elektroinstalaci, a to byl přesně ten okamžik, kdy jsem si řekl: „Sakra, tohle je ale zajímavá práce! Tu bych jednou chtěl dělat.“ Po základní škole jsem tedy nastoupil na střední odborné učiliště elektrotechnické v Plzni-Skvrňanech a začal jsem studovat obor elektrikář-silnoproud. První rok jsme měli praxi pouze ve škole, ale druhý rok probíhala praxe ve firmách. Měl jsem tehdy možnost jet se podívat právě do společnosti Streicher. Moc se mi tu líbilo a brzy jsem sem začal docházet. Ve společnosti Streicher jsem získal první reálné zkušenosti. Práce mě bavila a zároveň jsem měl štěstí na skvělé kolegy i vedení. Po dokončení studia jsem dostal nabídku nastoupit na plný úvazek, což jsem rád přijal. Velký vliv na moji cestu měli především kolegové a vedoucí střediska pan Jaroslav Racek, kteří mě podporovali, předávali mi zkušenosti a motivovali mě dál se zlepšovat.

„Na technice mě baví hlavně to, že je to obor, kde se člověk neustále učí něco nového. Práce elektrikáře je velmi specifická, rozmanitá, má jasná pravidla a vyžaduje zodpovědnost i přesnost. Každý projekt je trochu jiný a právě ta různorodost a hledání řešení mě na tom baví nejvíc,“ říká Miroslav Ferda.
(Zdroj: Streicher Plzeň)

MM: Co vás na technice obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za zajímavou výzvu?

M. Ferda: Na technice mě baví hlavně to, že je to obor, kde se člověk neustále učí něco nového. Práce elektrikáře je velmi specifická, rozmanitá, má jasná pravidla a vyžaduje zodpovědnost i přesnost. Každý projekt je trochu jiný a právě ta různorodost a hledání řešení mě na tom baví nejvíc. Moje práce zahrnuje velmi široké spektrum činností v oblasti elektroinstalací, zejména servis strojů a zařízení. Podílím se ale také přímo na elektroinstalaci našich zařízení ve výrobních halách a v takzvaných čistých prostorech. Ve společnosti Streicher se věnujeme zakázkové výrobě, takže každý projekt je trochu jiný a přináší nové výzvy, ať už jde o silnoproudé, nebo slaboproudé zaměření.

MM: Kterou školu jste dále vystudoval a co vám škola v souvislosti s vaším současným zaměstnáním dala?

M. Ferda: Jak už jsem zmínil, vystudoval jsem obor elektrikář-silnoproud a následně jsem se rozhodl dál vzdělávat formou nástavbového dálkového studia s maturitou v oboru „provozní elektrikář“. Škola mi dala především pevné základy, na kterých jsem mohl pak v praxi stavět. Skutečné zkušenosti člověk ale získá až přímo v práci.

„Když budu mluvit za elektrikáře, není jednoduché najít šikovného kluka, který má zájem, chce se učit a kterého baví postupovat dál ke složitějším věcem. Ale neříkám, že takoví nejsou. Velkou roli v přístupu k práci hraje rodina a škola,“ říká Jaroslav Racek.
(Zdroj: Streicher Plzeň)

MM: Proč jste si pro svoje profesní uplatnění vybral právě Streicher Plzeň a jaké byly důvody pro vaše rozhodnutí sem po dokončení školy nastoupit na plný úvazek?

M. Ferda: Rozhodnutí nastoupit do společnosti Streicher pro mě bylo poměrně jednoduché, protože už během praxe jsem poznal, jak to ve firmě funguje. Líbilo se mi pracovní prostředí, přístup kolegů i celková atmosféra. Důležité pro mě bylo také to, že jsem tu cítil podporu a možnost se rozvíjet, což se mi potvrdilo i po nástupu na plný úvazek. Dnes tu pracuji téměř deset let a jsem za tu příležitost rád. Byl jsem mile překvapen, jak velkou podporu tu dostávají mladí lidé.

MM: Jak byste si představoval svoji budoucí kariéru, respektive zaměstnání snů?

M. Ferda: Do budoucna bych se chtěl dál rozvíjet ve svém oboru, zlepšovat své odborné dovednosti a získávat nové zkušenosti, které mě posunou zase o kus dál. Elektrotechnika je oblast, která se neustále vyvíjí, takže je pořád co se učit, a to mě na tom baví.

Reklama
Reklama
Reklama

Důležité je pro mě dělat práci, která má smysl, baví mě a kde za sebou vidím konkrétní výsledky. Zároveň si hodně vážím prostředí, ve kterém pracuji – ve firmě se cítím dobře, máme tu skvělý kolektiv a vzájemnou podporu, což je pro mě klíčové.

Pokud může člověk dělat práci, která ho naplňuje, má kolem sebe fajn lidi a zároveň má možnost se dál rozvíjet, je to podle mě ideální kombinace. A přesně to se mi tady daří naplňovat.

MM: Proč myslíte, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů?

M. Ferda: Myslím si, že technické obory jsou ve srovnání s jinými směry někdy zbytečně vnímány jako příliš náročné nebo méně atraktivní. Často si pod tím lidé představí jen těžkou práci nebo složitou teorii, ale realita je mnohem pestřejší a zajímavější.

Ve skutečnosti jde o obory, které mají velkou budoucnost, nabízejí stabilní uplatnění a zároveň dávají člověku možnost vidět konkrétní výsledky své práce. To je podle mě něco, co spoustě mladých lidí může vyhovovat, jen o tom třeba nemají dost informací nebo jim chybí zkušenosti.

Strojírenskou divizi společnosti Streicher Plzeň najdete ve Štěnovicích u Plzně v ulici K Lomu. Stavební divize a současně sídlo společnosti se nachází v Plzeňské ulici. (Zdroj: Streicher Plzeň)

Velkou roli podle mě hraje i to, že mladým lidem někdy chybí větší jistota a důvěra v sebe samé. Mají pocit, že by to nezvládli, i když na to ve skutečnosti mají. Přitom často stačí nebát se a postupně se učit.

Z vlastní zkušenosti vím, že když má člověk kolem sebe podporu – ať už ve škole, nebo v práci – a vidí, že jeho snaha má smysl, motivuje ho to a posune dál.

MM: A když o tom zauvažujete právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby mělo zájem studovat technické obory víc vašich vrstevníků, a také pro to, aby v nich absolventi studia také skutečně pracovali?

M. Ferda: Podle mě je důležité mladé lidi více podporovat a ukazovat jim, že technika má smysl a budoucnost. Pomáhá i možnost vyzkoušet si práci už během studia, jako jsem to měl já. Z vlastní zkušenosti bych poradil hlavně nebát se a zkusit to. V nejhorším případě to nevyjde, ale člověk aspoň získá zkušenost. Mladí lidé mají často mnohem víc schopností, než si myslí, jen si musí víc věřit.

Miroslav Ferda při práci v čistých prostorech společnosti Streicher Plzeň (Zdroj: Streicher Plzeň)
Jaroslav Racek, vedoucí oblasti elektro

MM: Jak jste se do strojírenského podniku dostal vy sám? Zajímala vás technika odjakživa, nebo jste prošel i dalšími obory?

J. Racek: Do firmy Streicher jsem přišel v roce 1993, když existovala pouze stavební část. Narodil jsem se kousek odtud a od svého dědy jsem se dozvěděl, že firma přijímá nové zaměstnance. Zašel jsem za tehdejším jednatelem Petrem Linhartem a nastoupil jsem jako elektrikář. Asi po třech týdnech jsem vyrazil na osm měsíců na zkušenou do mateřské firmy v Deggendorfu, což mi dalo jak zkušenosti v oboru, tak jazykovou průpravu, kterou využívám dodnes. Krátce po mém návratu už začala výroba i ve strojírenské divizi, kde od té doby působím také.

Co se týče přímo volby oboru, musím říct, že i když mě jako kluka bavilo zapojovat jednoduché obvody nebo sestavit zesilovač, nebylo pro mě jednoduché rozhodnout se ve 14 letech pro konkrétní směr. A myslím, že to pro mladé lidi není jednoduché ani dnes.

MM: Můžete říct, jaký je rozdíl mezi prací ve strojírenském podniku a prací v jiném oboru, než je strojírenství?

J. Racek: Moje profesní cesta je spjatá s firmou Streicher, kde působím ve stavební i strojírenské divizi a kde od roku 2001 vedu středisko elektro. Moje práce je obrovsky rozmanitá, což je jedna z věcí, které mě na ní baví.

Reklama

Pracovní náplň se v rámci divizí příliš neliší. Moji kolegové ve středisku elektro mají na starosti servis strojů a zařízení a různé činnosti v oblasti elektroinstalace. Já provádím revize na všech budovách obou divizí firmy a revize všech strojů a také přípojek k regulačním stanicím. Na starosti mám také energetiku – od objednávání elektrické energie a plynu přes hlídání spotřeby až po energetické audity. Nově se intenzivně věnuji správě fotovoltaických elektráren, které ve firmě máme. Nejstarší z nich je v provozu už 16 let, ale k nově nainstalovaným přistupujeme daleko více strategicky jak z hlediska nakládání s energií, tak z hlediska cenové politiky.

MM: Je v dnešní době obtížné získat pro strojařinu mladé lidi?

J. Racek: Neřekl bych, že je dnes situace jiná než před deseti nebo dvaceti lety. Mladí lidé mají mnoho možností, čemu se věnovat, a jak už jsem říkal, rozhodnout se na konci základní školy pro jeden obor, je zkrátka obtížné. Když budu mluvit za elektrikáře, není jednoduché najít šikovného kluka, který má zájem, chce se učit a kterého baví postupovat dál ke složitějším věcem. Ale neříkám, že takoví nejsou. Velkou roli v přístupu k práci hraje rodina a škola.

MM: Jak konkrétně postupujete ve vaší firmě, abyste získali a také udrželi šikovné mladé lidi? Jak je motivujete k tomu, aby u vás nejen začali pracovat, ale aby u vás také zůstali? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

J. Racek: U nás ve firmě funguje už přes třicet let učňovské středisko, kde žáci nejen získají praktické dovednosti, ale také poznají, jak to ve firmě chodí. Jakmile je to možné, zapojují se do reálné práce a spolupracují s kolegy. Během praxe si také něco přivydělají, mají zaplacené obědy a dopravu. Získají tedy celkem dobrou zkušenost, na jejímž základě se můžou rozhodnout, jestli se dané profesi chtějí opravdu věnovat. Někdo se ve strojařině – nebo v našem případě v oboru elektro – sám najde, někdo ale zjistí, že to pro něj není.

V roce 2024 oslavil Jaroslav Racek třicáté výročí působení ve společnosti Streicher Plzeň. Za dlouhodobou spolupráci firma tradičně oceňuje své zaměstnance cihličkou zlata. (Zdroj: Streicher Plzeň)

Každopádně když je vidět, že se žák snaží a má zájem, snažíme se ho podporovat – vysvětlujeme, pomůžeme, chceme, aby se tu cítil dobře. Je to úplně jiný přístup, než jaký zažila moje generace, když jsme byli v učení.

MM: Se kterými školami společnost Streicher Plzeň spolupracuje a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

J. Racek: Společnost Streicher spolupracuje s řadou především plzeňských středních škol zaměřených na oblast strojírenství a stavebnictví. V učňovském středisku je nejvíce žáků ze Střední průmyslové školy strojnické a středního odborného učiliště prof. Švejcara. V oblasti elektro spolupracujeme se Středním odborným učilištěm elektrotechnickým Plzeň a s Vyšší odbornou školou a střední průmyslovou školou elektrotechnickou Plzeň.

Žáci u nás absolvují povinnou praxi, což je, jak už jsem zmínil, ta nejplynulejší cesta, jak po absolvování školy nastoupit do zaměstnání, protože už znáte spoustu kolegů a víte, jak to v práci chodí. A firma zase zaměstná někoho, o kom ví, jak k práci přistupuje. Je to přínosné oboustranně.

Děláme také exkurze, díky kterým žáci získají představu, jak vypadá zakázková strojírenská výroba. Na místní základní škole naše firma pořádá technický kroužek, kde se děti pod dohledem mistrů z našeho učňovského střediska učí pracovat s nářadím a různými materiály a vyrábějí jednoduché předměty a stroje.

MM: Jak často se stává, aby mladý člověk po absolvování školy nastoupil u vás na plný úvazek, nebo je Miroslav Ferda spíše výjimkou?

J. Racek: Co se týče žáků v našem učňovském středisku, po absolvování školy jich ve firmě zůstává mezi 30–40 procenty. Oblast elektro není v naší firmě tak rozsáhlá, takže Míra Ferda je spíše výjimkou.

Pamatuji si, že se Míra přišel ucházet o praxi společně se třemi dalšími kluky. Byl tehdy ve druhém ročníku a na rozdíl od ostatních projevoval od začátku velký zájem – na všechno se ptal, o všechno se zajímal. Postupně u nás začal dělat i na výrobních zakázkách. Když na praxi nastoupil, byli se ve firmě podívat také jeho rodiče, což jsem velmi ocenil. Míra na sobě pracuje stále. Ve firmě, jejíž mateřská společnost sídlí v Německu a která se věnuje zakázkové výrobě pro zahraniční zákazníky, je jeho velkou výhodou i znalost angličtiny.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší, zkušenější pracovníci nabídnout mladým a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší firmě?

J. Racek: Myslím, že dokážeme spolupracovat velmi dobře a se vzájemným respektem. Přiznám se, že dříve jsem byl v těchto otázkách trochu skeptický, ale Míra Ferda mi ukázal, že se mezi mladými lidmi najdou šikovní lidé, kteří mají zájem se rozvíjet.

Jsem přesvědčený, že i my starší na sobě musíme pracovat a vnímat, že dnešní mladí lidé vyrůstají v jiném světě, než ve kterém jsme vyrůstali my. Snaha chápat se a vycházet si vstříc musí být oboustranná.


Mladí hrdinové: Programování je prostě baví

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery technologických firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi ze softwarové společnosti K2 atmitec.

Vydání #6
Související články
Příklady táhnou: Rozhodovat se okamžitě a správně

Podívejme se společně do Štěnovic u Plzně, tradiční bašty českého strojírenství. Zde se setkáme s Emilem Černým, mužem, který v závěru roku 2024 usedl do nově vytvořeného křesla obchodně-technického ředitele ve společnosti Streicher Plzeň.

Inženýrské mistrovství je naším šperkem

Jen málokteré jméno je v novodobé historii českého strojírenství spjato s jednou značkou tak pevně jako Antonín Růžička a Wikov. Za 23 let, během nichž stál v čele této průmyslové skupiny, proměnil ve spolupráci s Martinem Wichterlem trosky tradičních fabrik na globálního hráče, který definuje špičku v oboru ozubených kol a převodových mechanismů. Muž, který prošel érou divoké transformace, krizemi i obdobím masivního růstu, se k 1. lednu 2026 rozhodl opustit roli generálního ředitele a vydat se vlastní cestou.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

Stroje rostou se zákazníkem, říká pamětník českého obrábění Miroslav Otépka

Česká republika si v letošním roce připomíná 100 let od svého vzniku. Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu v Brně je 60 let. Redakce MM Průmyslového spektra se rozhodla také zavzpomínat a k rozhovoru pozvala Miroslava Otépku, který stál u zrodu konstrukce a výroby českých obráběcích strojů. Miroslav Otépka se z profese dělníka vypracoval na respektovaného majitele jedné z největších českých strojírenských firem. Aktivita, optimismus a dobrá nálada ho neopouštějí ani ve věku, kdy se jiní věnují odpočinku. Možná je to jeho filozofií a jak sám říká: „Práce mi nikdy nic nevzala, vše, co jsem dělal, dělal jsem rád.“

Jak se transferuje know-how

„Pokud někde postavím pět strojů a budou z nich padat šrouby, které budu odesílat do zahraničí, tak to je samozřejmě jiná přidaná hodnota, než když vybuduji vývojové centrum, kde mám devadesát procent vysoce sofistikovaných pozic, spojené s výrobním závodem,“ říká programový ředitel GE Aviation pro Českou republiku Milan Šlapák, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra rozhovor.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit