Témata
Zdroj: ŽĎAS

Mladí hrdinové: Tři generace v téže firmě

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy - majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat (nebo také demotivovat)…
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy ŽĎAS ve Žďáru nad Sázavou.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Otázky pro Michaelu Kellerovou, mladou pracovnici

MM: Jste žena – ty ve strojařině často nevidíme… Měla jste k technice vztah už od dětství preferovala jste například Merkur před panenkami? Nebo se ve vás strojařský talent probudil až později?

M. Kellerová: Vztah k technice jsem měla již od dětství, protože pocházím z technické rodiny, ale více se to začalo projevovat až na střední škole.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k plnému úvazku ve společnosti ŽĎAS? A kdo ovlivnil nebo co ovlivnilo vaši profesní cestu a jak?

M. Kellerová: Moji rodiče a prostředí, ve kterém jsem vyrůstala.

„Ve ŽĎASu pracují moji rodiče, a pracovali zde i moji dědové. Proto jsem měla od malička k tomuto podniku velmi blízko,“ říká Michaela Kellerová.
(Zdroj: ŽĎAS)

MM: Co vás na technice obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za přínosnou výzvu?

M. Kellerová: Jedná se o velmi rozmanitou práci. Stále se dozvídám nové zajímavé a různorodé věci.

MM: Kterou jste vystudovala střední školu a co vám v souvislosti s vaším současným zaměstnáním dala?

Reklama
Reklama
Reklama

M. Kellerová: Vystudovala jsem VOŠ a SPŠ ve Žďáře nad Sázavou. Dala mi základní přehled o strojírenství a nové kamarády, na které jsem se mohla spolehnout.

MM: Proč jste si pro svoji praxi vybrala právě ŽĎAS a jaké byly důvody pro vaše rozhodnutí sem na plný úvazek po dokončení školy nastoupit?

M. Kellerová: Ve ŽĎASu pracují moji rodiče, a pracovali zde i moji dědové. Proto jsem měla od malička k tomuto podniku velmi blízko.

MM: Jak byste si představovala svoji budoucí kariéru, respektive zaměstnání snů?

M. Kellerová: Ráda bych se zdokonalila ve svém oboru a prohloubila svoje znalosti. Do budoucna bych se ráda více věnovala auditorské činnosti.

Metalurgie – rentgenová kontrola ve ŽĎASu. (Zdroj: ŽĎAS)

MM: Proč myslíte, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů?

M. Kellerová: Naše školství technické obory dostatečně nepodporuje.

MM: A když byste o tom uvažovala právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby víc vašich vrstevníků mělo zájem studovat technické obory, a také v nich posléze pracovat?

M. Kellerová: Podchytit zájem o technické obory již od počátků vzdělávání například formou různých technických kroužků.

Otázky pro Soňu Machovou, referentku personalistiky

MM: Jak jste se do strojírenského podniku dostala vy sama? Zajímala vás strojařina jako taková, nebo pro vás, jako člověka z oblasti HR, není rozdíl mezi obory?

S. Machová: Při hledání nové práce mě zajímala oblast HR, a tak jsem se dostala do společnosti ŽĎAS, kam jsem nastoupila na personální oddělení. Z administrativních úkonů jsem se postupně dostala až k HR. Nemohu tedy říct, že by to byla právě strojařina, která mě dovedla na tuto pozici, ale zároveň mi tento obor není cizí. Rozdíl mezi obory nemohu posoudit.

MM: A jaký je rozdíl mezi HR prací ve strojírenském podniku oproti jinému oboru, který jste třeba také během své praxe poznala?

S. Machová: Vzhledem k tomu, že jsem předtím v HR nepracovala, nemohu relevantně posoudit rozdíl mezi HR prací ve strojírenském podniku oproti jinému oboru.

„Ze všech praktikantů, kteří k nám docházeli na praxi, k nám na plný úvazek nastoupilo okolo 35 % absolventů,“ říká Soňa Machová.
(Zdroj: ŽĎAS)

MM: Je v dnešní době obtížné získat pro strojařinu mladé lidi?

S. Machová: Ano, je to obtížné. Spousta mladých lidí sice studuje strojařinu nebo příbuzné obory, ale neplánuje u nich zůstat a živit se prací v těchto oborech.

MM: Jak je ve vaší firmě motivujete k tomu, aby u vás nejen začali pracovat, ale též aby u vás zůstali? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

S. Machová: Studentům nabízíme podporu již při studiu, kdy jim poskytujeme středoškolské a vysokoškolské stipendium. Po nástupu do naší společnosti poskytujeme další podporu ve vzdělávání v jejich oboru, tak aby se ve své kariéře mohli dále posouvat. Studentům, kteří se zabývají strojařinou a podobnými obory, můžeme nabídnout kariéru na odděleních konstrukce, kvality, technologie a dalších.

Reklama

MM: Jak konkrétně ve vaší firmě postupujete, abyste získali a také udrželi šikovné mladé lidi?

S. Machová: Studenty oslovujeme již na školách a kariérních veletrzích, kdy jim primárně nabízíme možnost absolvovat odbornou praxi nebo stáž v naší společnosti. Pro nás je to možnost studenty lépe poznat a pro studenty si uvědomit, co obnáší práce ve strojírenské společnosti. V návaznosti na praxi poté studentům nabízíme možnost využití stipendijního programu. Po nástupu do práce se absolventi nejdříve zaučují u zkušenějších kolegů, aby od nich získali praktické zkušenosti, a také jim tito kolegové ze začátku poradí „co a jak“, aby se v naší společnosti dobře zorientovali. Dále jim nabízíme podporu v dalším rozvoji a kariérním postupu.

MM: Se kterými školami ŽĎAS spolupracuje a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

S. Machová: Naše společnost spolupracuje se Střední průmyslovou školou Žďár nad Sázavou, Střední průmyslovou školou Třebíč a VUT FSI v Brně. Společně se Střední průmyslovou školou Žďár nad Sázavou již několikátým rokem pořádáme technický kroužek Mámo, táto pojď si se mnou hrát!. Tento kroužek je určen studentům základních škol, kterým se tak snažíme přiblížit strojařinu a příbuzné obory a vzbudit v nich zájem o studium těchto oborů. S VUT FSI v Brně pravidelně pořádáme soutěž o nejlepší maturitní práci. Ta je určena maturantům ze Střední průmyslové školy Žďár nad Sázavou a Střední průmyslové školy Třebíč. Díky této soutěži se 10 nejlepších autorů maturitních prací může dostat na VUT FSI v Brně bez příjímacích zkoušek, a autoři tří nejlepších prací jsou navíc naší společností finančně ohodnoceni.

Strojírenská výroba ve ŽĎASu – CNC soustruh a konstrukce a projekce. (Zdroj: ŽĎAS)

MM: Jak často se stává, že mladý člověk, který ve vaší firmě absolvuje praxi, u vás také po absolvování školy nastoupí na plný úvazek?

S. Machová: Ze všech praktikantů, kteří k nám docházeli na praxi, k nám na plný úvazek nastoupilo okolo 35 % absolventů.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší zkušenější pracovníci nabídnout mladým, a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší firmě?

S. Machová: Mezigenerační spolupráce je určitě důležitá. Starší zkušenější pracovníci mohou mladším kolegům předat své mnohaleté zkušenosti, a naopak mladí pracovníci mohou těm starší nabídnout vhled do moderních technologií.


Mladí hrdinové: Práce, která nikdy nezůstane stejná

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat (nebo také demotivovat)...

Vydání #3
Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Související články
Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Abeceda komunikace
(nejenom) pro strojaře,
Část 4. Přijímací pohovor bez stresu

Člověk je tvor společenský a komunikace je jeho stěžejní dovednost. Komunikujeme proto, aby se něco stalo. Aby se naplnil náš záměr. Ať už chceme někoho pobavit, poučit, informovat, nebo přimět ke spolupráci, potřebujeme, aby nám rozuměl. Cílem úspěšné komunikace je dosáhnout určitého efektu. Aby se tak stalo, musíme použít správný obsah, formu, ale i správné načasování. Hranice mezi úspěchem a neúspěchem je velmi často daná právě (ne)schopností komunikovat. Ve spolupráci s odbornicí na strategickou komunikaci Mirkou Čejkovou pro vás připravujeme seriál, který, jak věříme, bude inspirací pro zlepšení vašich komunikačních dovedností.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Cestu k odškodnění komplikují i mýty

Zpracovatelský průmysl, do něhož spadá i strojírenství, je nejrizikovějším oborem z hlediska pracovních úrazů. Podle Českého statistického úřadu se v něm v roce 2022 stalo 16 848 případů, více než třetina všech pracovních úrazů v Česku. Poškození mají nárok na odškodnění. Co vlastně mají firmy i zaměstnanci dělat, jakmile se v práci podobná nehoda stane? Kdo kompenzaci vyplácí? O tom jsme si povídali s Tomášem Beckem ze společnosti Vindicia, která se na odškodnění specializuje.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Vývoj českého průmyslu nevidím příliš optimisticky

Návrat firem na ruský trh, realita, nebo fikce? Obnova ukrajinské ekonomiky? Eskalace problémů českého průmyslu? Je ekonomika služeb řešením současné krize? Přehodnocení plánu Green Deal? Na tyto a některé další otázky se redakce MM Průmyslového spektra zeptala Pavla Cesneka, generálního ředitele společnosti Žďas, jednoho z nejstarších tuzemských strojírenských podniků.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit