Témata
foto: archiv Žďas

Vývoj českého průmyslu nevidím příliš optimisticky

Návrat firem na ruský trh, realita, nebo fikce? Obnova ukrajinské ekonomiky? Eskalace problémů českého průmyslu? Je ekonomika služeb řešením současné krize? Přehodnocení plánu Green Deal? Na tyto a některé další otázky se redakce MM Průmyslového spektra zeptala Pavla Cesneka, generálního ředitele společnosti Žďas, jednoho z nejstarších tuzemských strojírenských podniků.

Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Začátkem vypuknutí pandemie jste se v podcastu našeho časopisu vyjádřil, že krizi jste čekal již od roku 2018, že covid byl pouhý akcelerátor a dále očekáváte pokračování krize i v roce 2021. Jsme na sklonku roku 2022 a konec krize je v nedohlednu. V průmyslu se pohybujete téměř 20 let, v jaké kondici se podle vás aktuálně nachází český průmysl, potažmo strojírenství?

P. Cesnek: Domnívám se, že pozice českého průmyslu, strojírenství nevyjímaje, se bude zhoršovat. Ceny vstupů, zejména tlak na jejich navýšení, včetně mezd, budou tuto situaci zhoršovat. Nevidím důvod pro optimismus. Všichni jsme si mysleli, že krize covidem končí. Průmysl se začal nadechovat, trhy začaly fungovat, obnovila se zákaznická komunikace face to face a byznysové nálady začaly být pozitivní. Na začátku letošního roku však nastal zvrat v podobě ruské invaze na Ukrajinu, na což ekonomika reaguje. Problémy, které máme, se prohlubují, a nadále se prohlubovat budou. Nesnáze v oblasti dodávek některých komponent na trhu budou eskalovat a některá odvětví budou dlouho čekat, než příslušné komponenty obdrží. Dodavatelské řetězce budou ještě více komplikovanou záležitostí, což už pociťujeme všichni.

Ing. Pavel Cesnek, MBA, generální ředitel Žďas
Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracoval v Armádě České republiky, pak ve firmě Deloitte, vedl OP Prostějov, Unex a 10 let působil v managementu velkých průmyslových společností v Rusku a na Ukrajině. Posledních 20 let se zabývá problematikou restrukturalizací a krizového řízení průmyslových podniků. V říjnu 2016 nastoupil do Žďasu jako finanční ředitel, od dubna 2017 je generálním ředitelem a místopředsedou představenstva.
(foto: archiv Žďas)

MM: Jedna vaše teze zní: „Pomoc hledejme na konci své ruky, ne od státu.“ Ke složité bezpečnostní situaci se přidala energetická krize. Hodně firem a podnikatelů kritizuje nedostatečnou pomoc státu v souvislosti s vysokými cenami plynu a elektřiny. Pořád se tohoto tvrzení držíte?

P. Cesnek: Jedinou pomoc od státu bych očekával v přehodnocení plánu Green Deal. V této souvislosti jsem přesvědčený, že špatná implementace projektu Green Deal částečně způsobila současné přemrštěné ceny energií. Politicko-ekonomický konflikt s Ruskem problémy ještě zhoršil a prohloubil. Co se týká finanční pomoci české vlády, je zcela jasné, že nemůže být bezedná a nekonečná. Narůstající dluh bude muset jednou někdo zaplatit. Často si kladu otázku, jak nekonečný tento účet je, a až bude opravdu nutná reálná pomoc, z čeho se bude pro domácnosti a lidi vyplácet? Nejsem sice makroekonom, ale chápu, že když se dluhy hromadí již několik let a řeší se vytištěním dalších peněz, tak inflace musí logicky vylétnout. Osobně nejsem zastáncem plošného rozdávání finančních prostředků. Je těžké stanovit hranici komu ano, a komu ne. Nevím, zda jsou rozhodnutí vlády spravedlivá a jakým podnikům dotace poskytovat. V současné době se velkým podnikům nepomáhá vůbec. Ty si budou muset ostatně jako vždy pomoci samy. Nějaké dotace jsou přiděleny středním a malým firmám, ale přesné informace nemám, takže mi nepřísluší je hodnotit. Podle mne, v této nelehké době stát tápe v tom, jak nejlépe pomoci. Myslím si, že neví, komu dát a zdali bude podpora dostatečná a včas. Dnes firmy bojují o přežití. V jaké kondici bude po této zimě český průmysl, to je velkou neznámou, ale bude to velký test pro nás všechny.

Pokud příští rok přinese další problémy s energiemi, tak bude mít český průmysl velké potíže. Především nebude konkurenceschopný. Naše výrobní kapacity budou nahrazeny levnějšími z Indie, Číny a z dalších zemích jihovýchodní Asie,“komentuje problémy s energiemi Pavel Cesnek.
(Foto: archiv Žďas)

MM: V médiích mne zaujal titulek: Výrobce zdravotnických lůžek Linet se zbavil závislosti na plynu, nahradil ho lehkými topnými oleji. Společnost nepotřebuje plyn ani pro topení a teplou vodu. Ty vyřešila pomocí odpadního tepla. Neznám podrobnosti, ale není to pozitivní zpráva, že situace s energiemi může mít řešení?

P. Cesnek: Ano, pozitivní zpráva to určitě je. Dobrý manažer má intuici a schopnost předvídat. Válečný konflikt však předvídat neumíte a žádná analýza ho predikovat neumí. Jsem přesvědčený, že v únoru, než Putin zahájil invazi, nikdo nepředpokládal, že válečný konflikt vypukne, bude eskalovat a mít takové sáhodlouhé a globální důsledky, včetně rostoucích cen energií. Společnosti, které měly trhy v Rusku a na Ukrajině, musely během posledního půlroku činnost ukončit a rychle je nahradit jinými. Ve všech firmách, kde jsem doposud působil, dělám taková opatření, aby byl podnik na krizi připraven. Moje profesní portfolio je krizové řízení a restrukturalizace výrobních společností. Vždy je nutné počítat s tím, že nějaká krize přijde, a posledních pět až osm let jsou takové situace více a více aktuální. V ČR je dost manažerů, kteří mají zkušenost z roku 2008 a krizové řízení umí. Ale pokud pracujete v nadnárodních korporacích, kde zásadní procesy a rozhodnutí jsou řízeny centralizovaně, obvykle úplné kompetence krizového manažera nemáte, mateřská společnost vám to nedovolí. V krizovém řízení se pohybuji 20 let a jsem zvyklý na neustálé změny, ale takovou situaci, jaká je nyní, množství problémů na mnoho různorodých frontách, jsem ještě nezažil. Manažer, který kontinuálně navyšuje rozpočet o 1 až 2 procenta ročně, toho není za současných podmínek schopen. Nevíme, jaký bude kurz, ceny energií, jak vysoká bude inflace a mnoho dalších ekonomických a průmyslových parametrů. Nelze ani z 50% jistotou nic naplánovat.

Reklama
Reklama

MM: Pět let jste strávil v ruském Novosibirsku, kde jste pracoval pro firmu Sibelektroprivod, poté v ukrajinském Luhansku, kde jste řídil firmu výrobce lokomotiv Luhanskteplovoz, pak jste se opět přesunul do Ruska, kde jste pracoval v Transmashholdingu a řídil restrukturalizaci celé skupiny. Máte tedy bohaté zkušenosti z obou zemí, které jsou dnes ve válečném konfliktu, jenž hospodářskou krizi dále komplikuje. Vidíte v těchto zemích vůbec nějaké další budoucí ekonomické příležitosti pro Evropu a ČR?

P. Cesnek: V byznysu i v osobních životech těžce prožíváme, co se na Ukrajině a v Rusku stalo a děje. Jsem hluboce přesvědčen, že současné ruské vedení nebude fungovat věčně. Kdy se situace uklidní, kam bude Rusko směřovat, zda to bude trvat jednu generaci, nebo dvě a zda se podaří obnovit důvěru a vztahy, zatím nevíme. S jistotou však víme, že situace se někdy a nějakým způsobem uklidní. Byznys je pragmatický a určitě se tam vrátí. Nová ruská vláda, která jistě dříve nebo později nastoupí, bude hledat ekonomické příležitosti k partnerství a obnově ruské infrastruktury. Nyní se hovoří o ekonomické obnově Ukrajiny. Dokud však budou probíhat boje, o žádné celkové obnově Ukrajiny nemůžeme uvažovat. Aktuálně vidím smysluplné příležitosti v místních regionech a v hospodářských jednáních s představiteli jednotlivých gubernií. Před válkou se ukrajinská ekonomika transformovala příznivě, některá odvětví se restrukturalizovala velmi dobře. Po válce bude muset ukrajinská ekonomika projít privatizací, na které se jistě bude podílet zahraniční kapitál. Čím si Česká republika prošla v 90. letech, to bude Ukrajina pravděpodobně prožívat po konfliktu. Tato válka a ekonomický přerod stojí a bude stát celou Evropu a Ameriku hodně peněz. Uvidíme, jaký bude byznysový apetit za rok, za dva, za tři. Kdo bude rozdělovat regiony a bilanční prostředky, to se ještě uvidí, bude to velké politikum. Kdo bude první na značkách, ten bude mít samozřejmě výhodu. Musíme počítat s tím, že Ukrajina je složitý trh, a ne každý se tam umí pohybovat a orientovat. Tak jako každá národní ekonomika, tak i ukrajinská má své plusy i minusy.

Čím si Česká republika prošla v 90. letech, to bude Ukrajina pravděpodobně prožívat po konfliktu. Tato válka a ekonomický přerod stojí a bude stát celou Evropu a Ameriku hodně peněz. Uvidíme, jaký bude byznysový apetit za rok, za dva, za tři. Kdo bude rozdělovat regiony a bilanční prostředky, to se ještě uvidí, bude to velké politikum. Kdo bude první na značkách, ten bude mít samozřejmě výhodu. Musíme počítat s tím, že Ukrajina je složitý trh, a ne každý se tam umí pohybovat a orientovat,“ říká k problematice ekonomické obnovy Ukrajiny Pavel Cesnek.
(Foto: Pixabay.com)

MM: Ve svém profesním manažerském životě se zaměřujete na restrukturalizace firem. Dle některých ekonomů a podnikatelů je Česká republika pouze subdodavatelskou zemí, montovnou, která neprodukuje finální výrobek s přidanou hodnotou. Sdílíte tento názor?

P. Cesnek: Nesdílím názor, že v ČR je malá produktivita práce. Jezdím po celém světě, navštěvuji firmy a nemyslím si, že Češi neumí nebo nechtějí pracovat. Pokud se jedná o přidanou hodnotu, a přiznám se, že toto sousloví nemám rád, tak ano, ta se generuje někde jinde. Jestliže nebudeme vyvážet investiční celky a nebudeme mít finální produkt, tak produktivita přepočtená na hlavu a vydělanou korunu nebude taková, jako je například v Německu. Slovo montovna je pro mne klišé. I v montovnách potřebujete kvalifikované pracovníky. Neříkám, že všichni ve firmách musí být odborníci a technici, ale manuální práce je v mnoha výrobních procesech velmi sofistikovaná. Spousta německých firem přesouvá do ČR i technologicky náročnou výrobu, technické know-how tvoří už zde. Nemám konkrétní čísla, kolik je skutečných montoven, a neznám definici toho, co je montovna. Česká republika je průmyslovou subdodavatelskou zemí. Čím nižší marže, tím nižší riziko. Je nutné si uvědomit, že pokud kompletujete celé investiční celky, určujete konečnou cenu, nesete daleko větší rizika.

Proklamovaná ekonomika služeb, dle mého názoru, není řešením. Musíme mít průmysl lehký, střední i těžký. Česká republika byla a je průmyslovou zemí. V těchto odvětvích by měla být soběstačná a dále si zachovat image nejprůmyslovější země střední Evropy,“ říká k požadované struktuře tuzemského průmyslu Pavel Cesnek.
(Foto: archiv Žďas)

V této souvislosti bych zmínil proexportní politiku státu. Například německý podnikatel má daleko lepší podmínky než česká firma, a to nejen reputační, ale i podpůrné ze strany státu, včetně vládní úrovně. Německý stát rovněž podporuje a nabízí lepší úvěrové podmínky, jdou do daleko více rizikovějších realizací než naše státní agentury EGAP nebo Česká exportní banka. Mnohem více bychom uvítali ekonomickou diplomacii v zemích, kde je byznys a politika citlivě vnímána a podnikatel se zde složitě etabluje.

Reklama

Pokud příští rok přinese další problémy s energiemi, tak bude mít český průmysl velké potíže. Především nebude konkurenceschopný. Naše výrobní kapacity budou postupně nahrazeny levnějšími z Indie, Číny a z dalších zemí jihovýchodní Asie. Cena energií se pravděpodobně na původní úroveň nevrátí. Uvítali bychom alespoň nějakou rozumnou cenovou hladinu. Dle mého názoru proklamovaná ekonomika služeb, a tomu pojmu ne zcela rozumím, není řešením. Musíme mít přece průmysl lehký, střední i těžký, se silnou podporou vzdělávacích institucí, kde se budou vynalézat a vyrábět moderní produkty. Česká republika byla a je průmyslovou zemí. V těchto odvětvích by měla být soběstačná a dále si zachovat image nejprůmyslovější země střední Evropy.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Související články
Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
Část 9. Majitelé středně velkých firem

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice, sedmá ekonomice a osmá se zaměřila na personalistiku. Dnes budeme diskutovat o tématu podnikání ve středně velké firmě.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Související články
Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

USA: Sázka na stabilní trh

Spojené státy americké se řadí mezi největší vývozce na světě. Pro naše firmy představuje nejúspěšnější exportní destinaci z mimoevropských trhů. Za poslední období dochází k postupnému nárůstu našeho exportu, v roce 2019 poprvé v historii přesáhl 100 mld. Na trh USA vyvážíme zboží s nejvyšší inovační hodnotou, jako jsou např. letecké motory, zdravotnická zařízení či mikroskopy. Tyto komodity by se nyní mohly rozšířit o další sektory, jako například výrobní stroje pro high-tech výrobu.

Fórum výrobních manažerů

Silné rozkolísání cen energetických a materiálových vstupů stále není ustáleno, a bohužel se nezdá, že by tomu tak mělo v blízké budoucnosti být. Jak se vám daří tato skutečnost ve střednědobém výhledu promítat do stability vaší firmy? Byli jste již nuceni tento fakt zohlednit do cen vašich produktů? Spatřujete zde určitou nápomocnou roli státu?

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - S koulí u nohy

Leží, sotva se hýbe, vzdychá, heká a je na umření. Vtipy o rýmičce, „smrtelné“ mužské chorobě, se staly koloritem témat ženských diskuzí, když jejich metrákového pořízka, který je za běžných okolností pevný jako skála a odvážný jako lev, skolí ucpaný nos a škrábání v krku. Covidové trable posledních dvou let v porovnání se současným střemhlavým pádem evropské ekonomiky do recese jsou onou banální rýmičkou, která se v době propuknutí zdála býti tím nejhorším, co nás mohlo v našich životech potkat.

Jak vést firmu k prosperitě ve složité době,
část 8. Personalistika a firemní kultura

Společně s Českou asociací interim managementu připravujeme v průběhu celého roku sérii 10 podcastů, do kterých si renomovaný krizový manažer Petr Karásek jako své hosty zve kolegy ze společných projektů. V úvodním rozhovoru s ním novinářka a tisková mluvčí Jana Dronská hovořila o smyslu podnikání a strategii firmy. Ve druhé a třetí části společně s pozvanými hosty diskutovali o vzniku nových produktů a zavádění inovací do praxe, čtvrtá část byla věnována aspektu obchodování a péče o zákazníka, pátá pak plánování a průchodu zakázky firmou, šestá nákupu a logistice a sedmá ekonomice. Dnes se zaměříme na personalistiku.

Na cestě ke zrození stroje, část 8. Logistika

Série 10 článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit