Témata
foto: archiv Žďas

Vývoj českého průmyslu nevidím příliš optimisticky

Návrat firem na ruský trh, realita, nebo fikce? Obnova ukrajinské ekonomiky? Eskalace problémů českého průmyslu? Je ekonomika služeb řešením současné krize? Přehodnocení plánu Green Deal? Na tyto a některé další otázky se redakce MM Průmyslového spektra zeptala Pavla Cesneka, generálního ředitele společnosti Žďas, jednoho z nejstarších tuzemských strojírenských podniků.

Iva Ruskovská

Stála u zrodu PR v ČR. Od 90. let se této problematice aktivně věnovala jako odborný konzultant nebo tiskový mluvčí v komerční a státní sféře. Mimo jiné vedla první tisková centra v období povodní v ČR nebo působila jako tisková mluvčí a vedoucí oddělení PR a marketingu ÚVN Praha. V současné době se věnuje copywritingu.
Vystudovala sociologii a aplikovanou psychologii na FF UP Olomouc, kde také dokončila doktorské studium. Dlouhodobě se věnuje problematice sebereflexe a efektivní komunikace. V této oblasti absolvovala studium na FF UK Praha a řadu certifikovaných kurzů v zahraničí.

Reklama

MM: Začátkem vypuknutí pandemie jste se v podcastu našeho časopisu vyjádřil, že krizi jste čekal již od roku 2018, že covid byl pouhý akcelerátor a dále očekáváte pokračování krize i v roce 2021. Jsme na sklonku roku 2022 a konec krize je v nedohlednu. V průmyslu se pohybujete téměř 20 let, v jaké kondici se podle vás aktuálně nachází český průmysl, potažmo strojírenství?

P. Cesnek: Domnívám se, že pozice českého průmyslu, strojírenství nevyjímaje, se bude zhoršovat. Ceny vstupů, zejména tlak na jejich navýšení, včetně mezd, budou tuto situaci zhoršovat. Nevidím důvod pro optimismus. Všichni jsme si mysleli, že krize covidem končí. Průmysl se začal nadechovat, trhy začaly fungovat, obnovila se zákaznická komunikace face to face a byznysové nálady začaly být pozitivní. Na začátku letošního roku však nastal zvrat v podobě ruské invaze na Ukrajinu, na což ekonomika reaguje. Problémy, které máme, se prohlubují, a nadále se prohlubovat budou. Nesnáze v oblasti dodávek některých komponent na trhu budou eskalovat a některá odvětví budou dlouho čekat, než příslušné komponenty obdrží. Dodavatelské řetězce budou ještě více komplikovanou záležitostí, což už pociťujeme všichni.

Ing. Pavel Cesnek, MBA, generální ředitel Žďas
Vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově a Vysokou školu ekonomickou v Praze, pracoval v Armádě České republiky, pak ve firmě Deloitte, vedl OP Prostějov, Unex a 10 let působil v managementu velkých průmyslových společností v Rusku a na Ukrajině. Posledních 20 let se zabývá problematikou restrukturalizací a krizového řízení průmyslových podniků. V říjnu 2016 nastoupil do Žďasu jako finanční ředitel, od dubna 2017 je generálním ředitelem a místopředsedou představenstva.
(foto: archiv Žďas)

MM: Jedna vaše teze zní: „Pomoc hledejme na konci své ruky, ne od státu.“ Ke složité bezpečnostní situaci se přidala energetická krize. Hodně firem a podnikatelů kritizuje nedostatečnou pomoc státu v souvislosti s vysokými cenami plynu a elektřiny. Pořád se tohoto tvrzení držíte?

P. Cesnek: Jedinou pomoc od státu bych očekával v přehodnocení plánu Green Deal. V této souvislosti jsem přesvědčený, že špatná implementace projektu Green Deal částečně způsobila současné přemrštěné ceny energií. Politicko-ekonomický konflikt s Ruskem problémy ještě zhoršil a prohloubil. Co se týká finanční pomoci české vlády, je zcela jasné, že nemůže být bezedná a nekonečná. Narůstající dluh bude muset jednou někdo zaplatit. Často si kladu otázku, jak nekonečný tento účet je, a až bude opravdu nutná reálná pomoc, z čeho se bude pro domácnosti a lidi vyplácet? Nejsem sice makroekonom, ale chápu, že když se dluhy hromadí již několik let a řeší se vytištěním dalších peněz, tak inflace musí logicky vylétnout. Osobně nejsem zastáncem plošného rozdávání finančních prostředků. Je těžké stanovit hranici komu ano, a komu ne. Nevím, zda jsou rozhodnutí vlády spravedlivá a jakým podnikům dotace poskytovat. V současné době se velkým podnikům nepomáhá vůbec. Ty si budou muset ostatně jako vždy pomoci samy. Nějaké dotace jsou přiděleny středním a malým firmám, ale přesné informace nemám, takže mi nepřísluší je hodnotit. Podle mne, v této nelehké době stát tápe v tom, jak nejlépe pomoci. Myslím si, že neví, komu dát a zdali bude podpora dostatečná a včas. Dnes firmy bojují o přežití. V jaké kondici bude po této zimě český průmysl, to je velkou neznámou, ale bude to velký test pro nás všechny.

Pokud příští rok přinese další problémy s energiemi, tak bude mít český průmysl velké potíže. Především nebude konkurenceschopný. Naše výrobní kapacity budou nahrazeny levnějšími z Indie, Číny a z dalších zemích jihovýchodní Asie,“komentuje problémy s energiemi Pavel Cesnek.
(Foto: archiv Žďas)

MM: V médiích mne zaujal titulek: Výrobce zdravotnických lůžek Linet se zbavil závislosti na plynu, nahradil ho lehkými topnými oleji. Společnost nepotřebuje plyn ani pro topení a teplou vodu. Ty vyřešila pomocí odpadního tepla. Neznám podrobnosti, ale není to pozitivní zpráva, že situace s energiemi může mít řešení?

P. Cesnek: Ano, pozitivní zpráva to určitě je. Dobrý manažer má intuici a schopnost předvídat. Válečný konflikt však předvídat neumíte a žádná analýza ho predikovat neumí. Jsem přesvědčený, že v únoru, než Putin zahájil invazi, nikdo nepředpokládal, že válečný konflikt vypukne, bude eskalovat a mít takové sáhodlouhé a globální důsledky, včetně rostoucích cen energií. Společnosti, které měly trhy v Rusku a na Ukrajině, musely během posledního půlroku činnost ukončit a rychle je nahradit jinými. Ve všech firmách, kde jsem doposud působil, dělám taková opatření, aby byl podnik na krizi připraven. Moje profesní portfolio je krizové řízení a restrukturalizace výrobních společností. Vždy je nutné počítat s tím, že nějaká krize přijde, a posledních pět až osm let jsou takové situace více a více aktuální. V ČR je dost manažerů, kteří mají zkušenost z roku 2008 a krizové řízení umí. Ale pokud pracujete v nadnárodních korporacích, kde zásadní procesy a rozhodnutí jsou řízeny centralizovaně, obvykle úplné kompetence krizového manažera nemáte, mateřská společnost vám to nedovolí. V krizovém řízení se pohybuji 20 let a jsem zvyklý na neustálé změny, ale takovou situaci, jaká je nyní, množství problémů na mnoho různorodých frontách, jsem ještě nezažil. Manažer, který kontinuálně navyšuje rozpočet o 1 až 2 procenta ročně, toho není za současných podmínek schopen. Nevíme, jaký bude kurz, ceny energií, jak vysoká bude inflace a mnoho dalších ekonomických a průmyslových parametrů. Nelze ani z 50% jistotou nic naplánovat.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Pět let jste strávil v ruském Novosibirsku, kde jste pracoval pro firmu Sibelektroprivod, poté v ukrajinském Luhansku, kde jste řídil firmu výrobce lokomotiv Luhanskteplovoz, pak jste se opět přesunul do Ruska, kde jste pracoval v Transmashholdingu a řídil restrukturalizaci celé skupiny. Máte tedy bohaté zkušenosti z obou zemí, které jsou dnes ve válečném konfliktu, jenž hospodářskou krizi dále komplikuje. Vidíte v těchto zemích vůbec nějaké další budoucí ekonomické příležitosti pro Evropu a ČR?

P. Cesnek: V byznysu i v osobních životech těžce prožíváme, co se na Ukrajině a v Rusku stalo a děje. Jsem hluboce přesvědčen, že současné ruské vedení nebude fungovat věčně. Kdy se situace uklidní, kam bude Rusko směřovat, zda to bude trvat jednu generaci, nebo dvě a zda se podaří obnovit důvěru a vztahy, zatím nevíme. S jistotou však víme, že situace se někdy a nějakým způsobem uklidní. Byznys je pragmatický a určitě se tam vrátí. Nová ruská vláda, která jistě dříve nebo později nastoupí, bude hledat ekonomické příležitosti k partnerství a obnově ruské infrastruktury. Nyní se hovoří o ekonomické obnově Ukrajiny. Dokud však budou probíhat boje, o žádné celkové obnově Ukrajiny nemůžeme uvažovat. Aktuálně vidím smysluplné příležitosti v místních regionech a v hospodářských jednáních s představiteli jednotlivých gubernií. Před válkou se ukrajinská ekonomika transformovala příznivě, některá odvětví se restrukturalizovala velmi dobře. Po válce bude muset ukrajinská ekonomika projít privatizací, na které se jistě bude podílet zahraniční kapitál. Čím si Česká republika prošla v 90. letech, to bude Ukrajina pravděpodobně prožívat po konfliktu. Tato válka a ekonomický přerod stojí a bude stát celou Evropu a Ameriku hodně peněz. Uvidíme, jaký bude byznysový apetit za rok, za dva, za tři. Kdo bude rozdělovat regiony a bilanční prostředky, to se ještě uvidí, bude to velké politikum. Kdo bude první na značkách, ten bude mít samozřejmě výhodu. Musíme počítat s tím, že Ukrajina je složitý trh, a ne každý se tam umí pohybovat a orientovat. Tak jako každá národní ekonomika, tak i ukrajinská má své plusy i minusy.

Čím si Česká republika prošla v 90. letech, to bude Ukrajina pravděpodobně prožívat po konfliktu. Tato válka a ekonomický přerod stojí a bude stát celou Evropu a Ameriku hodně peněz. Uvidíme, jaký bude byznysový apetit za rok, za dva, za tři. Kdo bude rozdělovat regiony a bilanční prostředky, to se ještě uvidí, bude to velké politikum. Kdo bude první na značkách, ten bude mít samozřejmě výhodu. Musíme počítat s tím, že Ukrajina je složitý trh, a ne každý se tam umí pohybovat a orientovat,“ říká k problematice ekonomické obnovy Ukrajiny Pavel Cesnek.
(Foto: Pixabay.com)

MM: Ve svém profesním manažerském životě se zaměřujete na restrukturalizace firem. Dle některých ekonomů a podnikatelů je Česká republika pouze subdodavatelskou zemí, montovnou, která neprodukuje finální výrobek s přidanou hodnotou. Sdílíte tento názor?

P. Cesnek: Nesdílím názor, že v ČR je malá produktivita práce. Jezdím po celém světě, navštěvuji firmy a nemyslím si, že Češi neumí nebo nechtějí pracovat. Pokud se jedná o přidanou hodnotu, a přiznám se, že toto sousloví nemám rád, tak ano, ta se generuje někde jinde. Jestliže nebudeme vyvážet investiční celky a nebudeme mít finální produkt, tak produktivita přepočtená na hlavu a vydělanou korunu nebude taková, jako je například v Německu. Slovo montovna je pro mne klišé. I v montovnách potřebujete kvalifikované pracovníky. Neříkám, že všichni ve firmách musí být odborníci a technici, ale manuální práce je v mnoha výrobních procesech velmi sofistikovaná. Spousta německých firem přesouvá do ČR i technologicky náročnou výrobu, technické know-how tvoří už zde. Nemám konkrétní čísla, kolik je skutečných montoven, a neznám definici toho, co je montovna. Česká republika je průmyslovou subdodavatelskou zemí. Čím nižší marže, tím nižší riziko. Je nutné si uvědomit, že pokud kompletujete celé investiční celky, určujete konečnou cenu, nesete daleko větší rizika.

Proklamovaná ekonomika služeb, dle mého názoru, není řešením. Musíme mít průmysl lehký, střední i těžký. Česká republika byla a je průmyslovou zemí. V těchto odvětvích by měla být soběstačná a dále si zachovat image nejprůmyslovější země střední Evropy,“ říká k požadované struktuře tuzemského průmyslu Pavel Cesnek.
(Foto: archiv Žďas)

V této souvislosti bych zmínil proexportní politiku státu. Například německý podnikatel má daleko lepší podmínky než česká firma, a to nejen reputační, ale i podpůrné ze strany státu, včetně vládní úrovně. Německý stát rovněž podporuje a nabízí lepší úvěrové podmínky, jdou do daleko více rizikovějších realizací než naše státní agentury EGAP nebo Česká exportní banka. Mnohem více bychom uvítali ekonomickou diplomacii v zemích, kde je byznys a politika citlivě vnímána a podnikatel se zde složitě etabluje.

Reklama

Pokud příští rok přinese další problémy s energiemi, tak bude mít český průmysl velké potíže. Především nebude konkurenceschopný. Naše výrobní kapacity budou postupně nahrazeny levnějšími z Indie, Číny a z dalších zemí jihovýchodní Asie. Cena energií se pravděpodobně na původní úroveň nevrátí. Uvítali bychom alespoň nějakou rozumnou cenovou hladinu. Dle mého názoru proklamovaná ekonomika služeb, a tomu pojmu ne zcela rozumím, není řešením. Musíme mít přece průmysl lehký, střední i těžký, se silnou podporou vzdělávacích institucí, kde se budou vynalézat a vyrábět moderní produkty. Česká republika byla a je průmyslovou zemí. V těchto odvětvích by měla být soběstačná a dále si zachovat image nejprůmyslovější země střední Evropy.

MM: Děkuji vám za rozhovor.

Související články
O stavu ekonomiky a roli vůdců

V povídání s Janem Urbanem, vysokoškolským pedagogem, podnikovým poradcem, publicistou a autorem řady knih a článků, se prolíná řada myšlenek nedávno zesnulého profesora Milana Zeleného, i když se osobně nikdy nepotkali. Několik top manažerů a emeritních CEO, kterým jsme tento rozhovor poskytli před zveřejněním, doporučilo slova Jana Urbana tesat do kamene. V intencích uvažování excelentních ekonomů Zeleného i Urbana lze říci, že dosud panuje rozpor, který nastiňuje tento rozhovor: trend zaměňování popisu akce za akci samotnou se spíše prohlubuje místo toho, aby v praxi ustupoval – v politice, podnikání i ve vzdělávání.

Krize jako cesta k žádoucí změně

Hlavním životním mottem Ing. Vlastislava Břízy, majitele a generálního ředitele společnosti Koh-i-noor, je tvrzení, že kdo je připraven, není zaskočen. Společný rozhovor probíhal v intencích této jeho celoživotní strategie.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Související články
Kvalitní subdodavatelé se nemusí bát o zakázky

Energetická krize a válka na Ukrajině zasáhla především evropskou ekonomiku. Hospodářské kormidlo se den ze dne otočilo a jednotlivé státy začaly posilovat svoji obranyschopnost. Průmysl je více soustředěn na oblast obranného a bezpečnostního charakteru, a subdodavatelé tak mají šanci svůj byznys diverzifikovat. Co se podařilo a co by mohlo být lepší, v tomto zajímavém segmentu podnikání, jsme diskutovali s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiřím Hynkem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Musíme mít dovednosti orientačního běžce

S krizovým manažerem Petrem Karáskem, viceprezidentem České asociace interim managementu, jsme se sešli po pěti letech od posledního otevíracího rozhovoru pro náš časopis. Zajímalo nás, jakými turbulencemi z pohledu krizového manažera český průmysl za tu dobu prošel. Zda majitelé firem mění směr a portfolio svého podnikání. Zda se za pětileté období navýšil počet produktů s tuzemskou přidanou hodnotou, a jaké jsou aktuální podmínky pro podnikání v ČR.

Deset zastavení s JK: 3P - Pozoruj/Pochop/Podnikej

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Pravděpodobně jsme na prahu stagflace

Český export tvoří 80 % HDP a polovina všech tuzemských zaměstnanců působí v oblastech propojených s exportem. Jaká je současná situace u českých výrobců a exportérů? Jsou kroky ČNB pro ně přijatelné? Vyřeší migrační vlna situaci na českém trhu práce, a proč musí byznys počítat s politikou více než kdy jindy? Redakce MM Průmyslového spektra tentokrát diskutovala s místopředsedou Asociace exportérů České republiky Ing. Otto Daňkem.

Fórum výrobních manažerů

Kde vy osobně spatřujete případnou Achillovu patu českého průmyslu, která jej destabilizuje v krizových časech? Pokud stále existuje cesta nápravy, jaká by to podle vás byla?

Príhovor Štefana Kassaya: Život sa neriadi podľa algoritmov

Pozdravy dobré ráno, pekný deň sa považujú za slušnosť a dobrú výchovu. Rovnako na pracovisku je prejavom spolupatričnosti aj úsmev, vzájomný stisk rúk a pochopenie nálad. Veľa prezrádza výraz tváre ako reflexia vnútorných pocitov a pripravenosti na plnenie plánovaných úloh. Vlastných a zosúladených s pracovnými povinnosťami podľa zosnovaného algoritmu.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Je něco shnilého ve státě dánském

Historička ekonomie Antonie Doležalová tvrdí, že to, co prožíváme, je příležitostí. Čas prý ukáže, jestli bude promarněná, nebo využitá. My Češi jsme byli obdivováni pro svůj podnikatelský zápal. Jak jsme pilní a pracovití. Jak jsme jednotní a soudržní. Jak umíme odhodit své osobní zájmy ve prospěch celku. Jak jsme kulturní a vzdělaní. Jaká je ale současná realita?

Podnikatelské prostředí není stabilní. Nemáme cenovou stabilitu

Mojmír Hampl je přední český ekonom, který se většinu svého profesního života věnuje problematice financí, měnové a fiskální politiky. MM Průmyslovému spektru poskytl rozhovor, kde se mimo jiné vyjadřuje k současné politice ČNB, k důvodům, proč Česká republika aktuálně nesplňuje podmínky pro přijetí eura, a proč je nutné provést zásadní reformy tak, aby veřejný dluh byl udržitelný.

Žijeme na dluh dalších generací

Petr Novák aktuálně zastává pozici Director of Automotive Operations ve společnosti JTEKT European Operations. Je zodpovědný za devět výrobních závodů ve Francii, Belgii, ČR, Anglii a Maroku. Obrat této divize čítající 4 000 zaměstnanců představuje 1, 2 miliardy eur.

Deset zastavení s JK: Síťování

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit