Témata
Zdroj: Siemens

Mladí hrdinové: Tvořit skutečně využívaná funkční řešení

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové sledujeme nejen tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též jejich šéfy – manažery ve strojírenských nebo technologických firmách. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat (nebo také demotivovat)...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi ze závodu Siemens Trutnov.

Tento článek je součástí seriálu:
Mladí hrdinové
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Vojtěch Čermák, aplikační inženýr v oddělení Business Excellence

MM: Měl jste k technice vztah už od dětství, třeba pod vlivem profese svých rodičů, nebo se ve vás technický talent probudil až později?

V. Čermák: K počítačům mám vztah už od dětství, největší vliv na to měl můj táta, který je také programátor. V té době jsem spíše dával přednost hraní počítačových her než programování. K tomu jsem se dostal až na střední škole.

MM: Jaká byla vaše profesní cesta od základky až k práci ve společnosti Siemens NST Trutnov?

V. Čermák: Moje profesní cesta začala na konci třetího ročníku střední školy, kdy jsme měli povinnou dvoutýdenní praxi ve firmách. Díky tátovi jsem se dostal na oddělení Business Excellence v trutnovském Siemensu. Po těchto praxích jsem dostal možnost pokračovat v rámci letní brigády. Ve čtvrtém ročníku jsem pak v Siemensu pokračoval s pravidelnými pátečními praxemi, kdy jsem tvořil svojí maturitní práci. Po úspěšném složení maturity jsem ve volném čase pokračoval při studiu na brigádě. Z toho nakonec byla práce na plný úvazek.

„Menší zájem o technické obory je hlavně problémem viditelnosti. Pokud člověk nikdy neviděl kovárnu, tak si kovařinu nikdy nevybere. Bylo by dobré, aby už základní školy ukazovaly žákům technické profese a jejich možnosti,“ říká Vojtěch Čermák. (Zdroj: Siemens)

MM: Kterou jste vystudoval školu a co vám v souvislosti s vaším současným zaměstnáním škola dala?

V. Čermák: Jsem absolventem Střední průmyslové školy v Liberci, obor informační technologie. Škola mi v podstatě dala všechno, co ke své práci potřebuji. Během studia jsme se mohli seznámit skoro se všemi oblastmi IT od programování mikrokontrolerů přes správu sítí, sestavování počítačů, tvorbu mobilních, desktopových i webových aplikací až po tvorbu vlastních videoher.

MM: Co vás na technice obecně a na vaší práci konkrétně baví nebo co považujete za zajímavou výzvu?

V. Čermák: Na technice mě nejvíce baví možnost tvořit funkční řešení, u kterých je vidět, že jsou skutečně používána a šetří uživatelům čas. Baví mě zjišťovat a poznávat, jak věci fungují na pozadí, jak se aplikace nasazují, jak běží a jak se zajišťuje jejich bezpečnost a spolehlivost.

MM: Co konkrétně na svém současném působiště děláte? A čím je pro vás tato práce zajímavá?

V. Čermák: V rámci své pozice se věnuji vývoji webových aplikací s využitím low-code platformy Mendix. Tato technologie nám umožňuje urychlit proces vývoje ve srovnání s tradičními metodami, což přináší efektivitu a flexibilitu. Práce je pro mě zajímavá díky své různorodosti, u každé aplikace se staráme o celý její vývojový cyklus od založení projektu přes vývoj až po nasazení i následnou údržbu.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jak byste si představoval svoji budoucí kariéru?

V. Čermák: Do budoucna bych se chtěl více věnovat pozadí vývoje aplikací. Rád bych působil třeba na pozici devops nebo cloud specialisty, tedy někoho, kdo se stará o to, aby aplikace běžely bezpečně a spolehlivě.

MM: Proč myslíte, že je dnes mezi mladými lidmi vcelku malý zájem o studium technických oborů?

V. Čermák: Já jsem z oboru IT, kde si myslím, že tento problém není. Za mě je to problém viditelnosti. Protože i v rámci IT jsou specializace, které jsou více oblíbené než jiné. Specializace, jako je AI nebo počítačová grafika, jsou více oblíbené než správci sítě nebo programátoři firmwaru. To hlavně díky tomu, že AI v poslední době udělala obrovský pokrok a skoro každý používá chat GPT a jiné LLM. Vedle toho správa internetových sítí vypadá nezajímavě. A za mě to je stejné i u ostatních technických oborů, studenti základních škol a gymnázií neví, co od technických oborů očekávat.

MM: A když o tom přemýšlíte právě z pohledu mladého člověka, napadá vás, jak by tuto situaci bylo možné změnit? Co by bylo dobré udělat pro to, aby víc vašich vrstevníků mělo zájem studovat technické obory, a také v nich posléze pracovat?

V. Čermák: Podle mě je to hlavně problém viditelnosti. Pokud člověk nikdy neviděl kovárnu, tak si kovařinu nikdy nevybere. Za mě by bylo dobré, aby už základní školy ukazovaly žákům technické profese a jejich možnosti.

Adam Petráč, vedoucí oddělení Business Excellence

MM: Jak jste se vlastně původně dostal k práci ve firmě, zabývající se pokročilými technologiemi, respektive konkrétně v Siemens NST Trutnov? Zajímala vás technika už od dětství, třeba jakožto rodinná tradice, nebo šlo o souslednost nějakých událostí, které vás zavedly až sem?

A. Petráč: Technika mě fascinovala už od dětství – vždy jsem rád rozebíral různá zařízení a zajímalo mě, jak fungují. Proto jsem se rozhodl studovat elektrotechniku na FEL ČVUT v Praze.

Po dokončení studia jsem se přirozeně poohlížel po možnostech uplatnění v oboru. Siemens mě zaujal nejen jako renomovaná společnost s dlouholetou tradicí v elektrotechnice, ale především proto, že nabízená pozice byla zaměřená na digitalizaci – oblast, která byla mým koníčkem už od mala.

„Snažíme se mladým lidem poskytnout jasné perspektivy růstu a rozvoje v rámci celé naší společnosti. Vytváříme prostředí, kde mohou získávat zkušenosti na zajímavých projektech a postupně si budovat svou kariéru,“ říká Adam Petráč. (Zdroj: Siemens)

Lákala mě práce na rozhraní mezi klasickou technikou a digitálními technologiemi. Tato kombinace mého technického vzdělání a dlouhodobého zájmu učinila rozhodování velmi snadným a po škole jsem nastoupil do Siemens NST Trutnov.

MM: V dnešní době je obecně obtížné získat mladé lidi pro technické profese. Jak na to jdete ve vaší společnosti? Jak je motivujete k tomu, aby u vás nejen začali pracovat, ale též aby u vás zůstali? Například jakou kariéru jim dokážete nabídnout?

A. Petráč: Nabízíme studentům možnost účastnit se trainee programů nebo vypracovávat u nás své závěrečné práce a odborné praxe. To je pro nás příležitost seznámit se se studenty a představit jim naše možnosti a pracovní prostředí. Díky tomu se nám daří ukázat, jak zajímavá je práce ve velké technologické společnosti a co přináší.

Reklama

Co se týče kariérních možností, snažíme se mladým lidem poskytnout jasné perspektivy růstu a rozvoje v rámci celé naší společnosti. Vytváříme prostředí, kde mohou získávat zkušenosti na zajímavých projektech a postupně si budovat svou kariéru.

MM: Nepochybuji, že vaše společnost spolupracuje s technickými školami. Které to jsou a jak konkrétně tato spolupráce probíhá?

A. Petráč: Spolupracujeme se Střední průmyslovou školou v Trutnově a Střední průmyslovou školou elektrotechniky a informatiky v Dobrušce. Studentům těchto škol nabízíme odborné technické přednášky a praktické ukázky. Zároveň jsme těmto školám pomohli vybavit odborné laboratoře výrobky Siemens.

Studentům těchto škol také nabízíme možnost vykonávat u nás praxi, kde si mohou sami zvolit její průběh tak, aby je co nejvíce bavila a ukázala jim v detailu oblasti, které je zajímají.

MM: Jak často se stává, že mladý člověk, který ve vaší firmě absolvoval praxi nebo byl třeba na exkurzi a podobně, u vás po absolvování školy také nastoupí na plný úvazek?

A. Petráč: Není to příliš často, ale občas se najde student, u něhož se ideálně protnou naše aktuální potřeby a jeho zájem. Jsou to například oblasti jako HR, vedení projektů nebo digitalizace. Když si takto sedneme, dokážeme vybudovat opravdu smysluplnou spolupráci, a postupně z toho často vznikne trvalý pracovní vztah.

MM: Jak se díváte na mezigenerační spolupráci ve firmě? Co mohou starší zkušenější pracovníci nabídnout mladým, a naopak co mladí mohou nabídnout jim? A jak to funguje v praxi ve vaší firmě, konkrétně mezi vámi či vašimi staršími kolegy a mladými pracovníky?

A. Petráč: Mezigenerační spolupráce je podle mého názoru velice důležitá. Zkušenější kolegové mohou předávat své know-how mladším, a naopak ti svým moderním a agilním přístupem mohou oživit zaběhlé postupy a ukázat nové směry.

U nás se vždy snažíme přiřadit zkušenějšího kolegu k nováčkovi, aby si mohli navzájem vyměňovat zkušenosti, názory a přístupy. Zároveň nové kolegy podporujeme v samostatnosti, aby si dokázali sami hledat cesty a rozvíjet se ve svém oboru. Osobně se snažím mladým kolegům a kolegyním být k dispozici jako mentor a současně od nich získávám nové pohledy na řešení problémů.


Související články
Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Nejlepší z nejlepších za rok 2021

56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací zasedlo letos v odborných porotách ceny Wernera von Siemense. Jejich úkol byl nesnadný – vybrat nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce, kteří se stanou nositeli těchto prestižních ocenění za rok 2021. Ceny byly uděleny v rámci slavnostního večera, který se konal ve čtvrtek 19. května.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit