Témata
Zdroj: Streicher

Příklady táhnou: Rozhodovat se okamžitě a správně

Podívejme se společně do Štěnovic u Plzně, tradiční bašty českého strojírenství. Zde se setkáme s Emilem Černým, mužem, který v závěru roku 2024 usedl do nově vytvořeného křesla obchodně-technického ředitele ve společnosti Streicher Plzeň.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Už od útlého dětství lákala Emila manuální činnost a rád trávil čas v dílně, kde mohl tvořit. Zlomový okamžik přišel na konci základní školy, kdy bylo nutné učinit rozhodnutí kam dál.

„Když půjdu k samým začátkům toho, jak jsem se dostal do firmy Streicher, bylo to opravdu dílo náhody,“ vzpomíná s úsměvem Emil Černý na své první profesní kroky. „Když se blížil konec základní školy a bylo potřeba se rozhodnout, co dál, viděl táta článek v novinách, kde Streicher inzeroval praxi v učňovském středisku. Zaujalo nás to, a vlastně jsem se díky možnosti praxe dostal k oboru na průmyslovce.“

Inzerát tak de facto vytyčil směr Emilovy budoucí kariéry. Rozhodl se pro studium na Střední průmyslové škole strojnické v Plzni, kde si vybral obor mechanik-seřizovač. Jednalo se o specializaci primárně zaměřenou na programování obráběcích strojů. Hned od prvního ročníku střední školy začal docházet na praxi do učňovského střediska firmy Streicher. Získal tak neocenitelný kontakt s reálným průmyslovým prostředím, který si udržel i během následného vysokoškolského studia, po němž ve společnosti zakotvil natrvalo.

„Ve srovnání s pracovním prostředím, které je často plné nejrůznějších ‚kdyby a co by‘, je prostředí bojových sportů nebo dynamické střelby mnohem přímočařejší. Člověka to zkrátka nutí rozhodovat se okamžitě a správně,“ říká Emil Černý.
(Zdroj: Streicher)

Studium, které vytyčilo směr

Logickým krokem po maturitě na střední průmyslové škole bylo pro technicky nadaného studenta pokračování ve studiu na akademické půdě. Zvolil si Fakultu strojní na Západočeské univerzitě v Plzni (ZČU). Původní plán byl přitom jasný a navazoval na jeho středoškolské zaměření – chtěl se věnovat strojírenské technologii a zaměřit se na obrábění. Jak už to však v životě bývá, plány se mění.

První ročník na Fakultě strojní je pro všechny studenty jednotný, což poskytuje ideální prostor pro rozhlédnutí se po širším spektru technických disciplín.

„Už v prvním ročníku mě ale začala bavit spíš konstrukce. Měl jsem blízko k počítačům a bavilo mě kreslit a modelovat. Po prvním ročníku jsem se proto rozhodl jít na konstrukci,“ popisuje svůj tehdejší přerod Emil Černý, který nakonec úspěšně absolvoval katedru konstruování výrobních strojů a zařízení.

Vysokoškolské studium pro něj však nebylo jen o získávání tvrdých technických znalostí, ale také o formování vlastní osobnosti a budování sebedůvěry.

„V širší rodině jsem byl nejmladší, brácha i bratranci byli starší než já, takže jsem se cítil spíš jako outsider,“ popisuje své tehdejší pocity. Univerzitní prostředí mu ale umožnilo tento stín překročit.

Firma Streicher je členem Českého národního polovodičového klastru. V dubnu 2025 se proto jednatel Jiří Lopata a Emil Černý zúčastnili zahájení činnosti Českého polovodičového centra. (Zdroj: Streicher)

„Poznal jsem, že dokážu řešit i složité úkoly a mám celkem dobrou schopnost hledat určité spojitosti a rozeznávat nějaké vzorce. To, že člověk zvládne složitější úkoly, mu dá větší sebedůvěru,“ konstatuje.

Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Emil Černý školu dokončil s červeným diplomem, vyhrál soutěž o nejlepší diplomovou práci a uspěl v řadě studentských projektů. To vše mu dodalo nezbytnou odvahu řešit reálné a komplexní technické problémy v průmyslové praxi.

Lidé, kteří určují cestu

V životě každého úspěšného člověka hrají roli osobnosti, s nimiž se na své profesní cestě potká. Nejinak je tomu v příběhu Emila Černého, jehož směřování ovlivnila hned čtveřice výjimečných mužů.

Prvním z nich byl Jiří Krejčí, který měl ve společnosti Streicher na starosti učňovské středisko v době, kdy tam Emil jako student nastupoval na praxi.

„Nejenom že nám dal výkres a polotovar, který jsme obráběli, ale vždycky nám taky řekl, proč to děláme a k čemu výrobek je,“ vzpomíná Emil Černý. „Pomohlo mi to vytvořit si vztah k tomu, co jsem dělal. Práce nebyla jen něco otravného, co trvá osm hodin a odpoledne už mě to nezajímá.“

Reklama
Reklama
Reklama

Druhým zásadním hybatelem byl konstruktér Libor Kepka, s nímž se Emil potkal během svého bakalářského studia, kdy už jako praktikant působil přímo v oddělení konstrukce firmy Streicher. Právě Kepka byl tím, kdo definitivně utvrdil jeho rozhodnutí věnovat se konstrukci.

„Libor mi ukázal silový rozklad z mechaniky na jednom konceptu brusného stroje. Bylo fajn vidět, že principy z mechaniky, kterou jsme se učili hodně teoreticky, někdo v praxi opravdu využívá. To mě tenkrát hodně zaujalo a otevřelo mi to oči,“ vypráví.

Kepka byl pro něj velkým vzorem – sám byl excelentní v mechanice, školu rovněž absolvoval s červeným diplomem a řešil složitou diplomovou práci zaměřenou na dynamické výpočty.

Třetí významnou osobností byl profesor Stanislav Hosnedl z Fakulty strojní ZČU v Plzni. Jeho doménou byla engineering design science – obor propojující teorii s praktickým inženýrstvím.

Emil několikrát ročně reprezentuje firmu na nejrůznějších veletrzích. Zde je s kolegou Jakubem Červeným na veletrhu V2025 v Drážďanech. (Zdroj: Streicher)

„Učil nás správně pochopit zadání a umět se zaměřit na to důležité,“ vysvětluje Emil Černý. „Když se například řekne optimalizace – co to vlastně znamená? Mnoho lidí chce něco optimalizovat, ale často si ani neuvědomí, co je vlastně hledaným optimem. Jen opakovaně zkouší něco měnit a sleduje, co se stane. To ale není optimalizace. Ta začíná ve chvíli, kdy člověk ví, čeho chce dosáhnout, a dokáže k tomuto optimu systematicky konvergovat. Pan profesor touto metodikou žil a já jsem pochopil, že si z ní pro sebe můžu vzít spoustu věcí. Ukázalo mi to, že je potřeba jít nekompromisně po tom cíli.“

Čtveřici uzavírá Jiří Lopata, jednatel firmy Streicher. Právě on sehrál klíčovou roli tím, že Emilovi Černému dal potřebnou důvěru a poskytl mu ve firmě příležitost se profesně i manažersky rozvíjet.

Křest ohněm a léta růstu

Když Emil po studiích vybíral, kam zamíří na plný úvazek, jeho kroky přirozeně směřovaly k firmě Streicher, se kterou byl spjatý už od střední školy. Na stole však ležela ještě jedna lákavá nabídka – od společnosti Mubea, kde zpracovával svou diplomovou práci – ve Streicheru se tehdy diplomové práce ještě nevedly.

V roce 2015 nastoupil na hlavní pracovní poměr jako výpočtář, neboť pevnostním výpočtům se intenzivně věnoval už na univerzitě. Hned v začátcích ho ale čekala obrovská zkouška. Odjel na čtyřměsíční zaškolení do sesterské firmy Streicher Maschinenbau v německém Deggendorfu. Tehdy tam působili tři výpočtáři pro celou skupinu, avšak záhy dva z nich odešli. Zůstal jen Emil a jeden další kolega. Najednou museli ve dvou zvládnout obrovské množství projektů.

„Spolupráce s panem Švingerem, který v Mubee působil v oblasti vývoje, byla naprosto skvělá a málem mě nalomila. Nakonec jsem se ale rozhodl, a dnes vím, že správně, pro Streicher,“ bilancuje zpětně své rozhodnutí.

„Bylo to opravdu intenzivní zaškolení, ale zároveň jsem získal spoustu velmi zajímavých zkušeností z různých typů projektů,“ vzpomíná na německý křest ohněm.

Nastupoval s vizí, že bude konstruktér, který občas něco spočítá, ale vrátil se jako ostřílený výpočtář hluboce ponořený do projektů celé skupiny. Po narození prvního syna Emil Černý pobyt ukončil a do Německa už jen dojížděl, protože skloubit práci v zahraničí s rodinou bylo nesmírně náročné.

Při bojové medicíně je nutné dělat rychlá rozhodnutí. (Zdroj: Steicher)

Při vysvětlování složitých výpočtů na různých jednáních si okolí brzy všimlo, že dokázal komplexní inženýrské problémy srozumitelně komunikovat. To byl vlastně počátek jeho cesty k obchodu.

Postupně převzal vedení oddělení konstrukce, které úspěšně vedl sedm let. Za tu dobu se mu podařilo oddělení významně rozšířit. Z původních tří lidí vybudoval tým 17 kolegů, v němž se od zkušených konstruktérů, kteří tvoří stabilní jádro oddělení, učí studenti ZČU v Plzni a jehož součástí jsou také externí spolupracovníci. Stále častěji se ocital v přímém kontaktu se zákazníky při řešení jejich technických výzev, až se plynule přesunul do oblasti obchodu. Tato evoluce vyvrcholila na sklonku roku 2024, kdy se Emil Černý stal obchodně-technickým ředitelem.

Zásadním historickým milníkem na této cestě byl rok 2019, kdy firma začala ještě před vypuknutím pandemie s vývojem modulárního systému vakuových komor pod názvem S-Cube. Produkt byl na trh uveden počátkem roku 2020 a byl k němu vytvořen zcela nový web. Dnes Emil Černý hodnotí tento krok jako naprosto klíčový.

„Tím, že přišel covid a nesmělo se nikam jezdit, přesunula se komunikace hodně do online prostoru. Nám to s naším novým produktem ohromně pomohlo získat spoustu nových zákazníků,“ vysvětluje paradox, který firmě zafungoval jako odrazový můstek k dalšímu růstu.

Vize bez hranic a umění naslouchat

Když se Emila Černého zeptáte na jeho další profesní sny a plány, zjistíte, že ambice mu rozhodně nechybí.

„Snů je spousta! Tím prvním je ještě více rozšířit tým a stabilizovat naši pozici ve vícero oblastech. Pokud jde o vývoj, aktuálně vdechujeme život dalšímu zbrusu novému produktu, tentokrát na čištění. Cílíme s ním primárně na polovodičový průmysl, který má neskutečný potenciál. Zároveň sháníme partnery po celém světě, abychom měli obchodní zastoupení nejen v Evropě, ale i v Americe a Asii. To je obrovská výzva. Pokud se nám to podaří, věřím, že budeme mnohem úspěšnější. V oboru, ve kterém podnikáme, totiž není vůbec žádný limit. Takže těch výzev bude před námi pořád dost,“ prozrazuje.

Reklama

Být ředitelem v takto progresivní technické společnosti vyžaduje specifický soubor dovedností. Dle jeho slov však nejde pouze o tvrdé technické znalosti.

„Obecně si myslím, že asi v kterékoliv oblasti – ať už je to technická, finanční, nebo jakákoliv jiná – tkví 80 % úspěchu dobrého manažera v komunikaci. Záleží na tom, jak dokážete mluvit s lidmi a vysvětlit to, co máte na mysli,“ definuje svou manažerskou filozofii. „U technických oborů je to potřeba o to víc, že probíraná témata jsou velmi komplexní, takže je naprosto klíčové umět se přesně zaměřit na ty skutečně důležité parametry.“

Jak vyrovnat tlak technického světa

Manažerská práce plná vizí, plánování a pohledů do budoucnosti je nesmírně vyčerpávající. Udržet si zdravou mysl vyžaduje schopnost dokázat naplno „vypnout“. Emil Černý našel svoji rovnováhu hned ve dvou naprosto odlišných oblastech – v rodině a ve světě bojových sportů.

„Moje práce je velmi pestrá a zaměřená do budoucna, takže obecně jsem moc rád, když po práci můžu dělat cokoliv, co je ukotvené čistě v přítomnosti. Třeba hrát si s dětmi. Pro ně je koncept času úplně jiný než pro nás dospělé, oni skutečně žijí v přítomnosti, což člověka obrovsky nabíjí. Když máme možnost vyrazit někam s rodinou, baví mě vidět ten svět trošku očima mých dětí,“ usmívá se.

Podle slov Emila Černého, jakožto otce tří synů, které s manželkou vychovávají, děti žijí v přítomnosti, což člověka při trávení času s nimi nabíjí. (Zdroj: Steicher)

Druhým pilířem jeho psychohygieny jsou aktivity, které, jak sám říká, drží člověka nohama pevně na zemi. Dříve sportovní šerm, historický šerm, box a v posledních sedmi letech především thajský box. Jeho zájmy však zasahují i do vysoce specializovaných odvětví. Extrémně ho zajímá bojová medicína, dynamická střelba a výcvik taktiky boje v uzavřených prostorech, známé pod zkratkou CQB (Close Quarters Battle). Již celých 10 let je hrdým členem specializované organizace Hard Task a několikrát do roka poctivě absolvuje některý z jejich náročných výcviků.

„Ve srovnání s pracovním prostředím, které je často plné nejrůznějších ‚kdyby a co by‘, je prostředí bojových sportů nebo dynamické střelby mnohem přímočařejší. Člověka to zkrátka nutí rozhodovat se okamžitě a správně. A to na základě znalostí, které jsou dlouhodobě získávané a osvojované do hloubky – ať už se bavíme o manipulaci se zbraní, nebo o poskytování první pomoci. Je to pro mě nesmírně motivační právě proto, že je to svět úplně odlišný od toho mého pracovního,“ uzavírá Černý.


Příklady táhnou: Strojařina, selský rozum i digitální logika

Když se setkáte s Pavlem Smejkalem, vedoucím sekce technické přípravy výroby ve společnosti Rotana, rychle pochopíte, že moderní strojařina už dávno není jen o hlučných halách a šponách. Je o datech, lidech, vizích a schopnosti vidět firmu jako jeden živý, propojený organismus.

Vydání #9
Kód článku: 260915
Datum: 02. 09. 2026
Rubrika: Redakce / Management a řízení
Seriál
Související články
Mladí hrdinové: Různorodost a hledání řešení

Mladých lidí, kteří se rozhodnou zasvětit svůj profesní život některému z technických oborů, je čím dál méně. To je, a zejména může být, pro naši zemi opravdový problém. Tím více si musíme vážit těch, kdo se na techniku dali, a hlavně těch, kdo v oboru zůstali. V seriálu Mladí hrdinové se podíváme blíže nejen na tyto techniky, kteří mají před sebou slibnou kariéru, ale též na jejich šéfy – majitele či manažery strojírenských firem. Vždyť právě oni mohou své mladé kolegy motivovat...
V tomto díle našeho seriálu jsme si povídali s lidmi z firmy Streicher Plzeň.

MM Glosa: Matematika jako osud. Náš osud

Čísla jsou neúprosná. Průzkum z března letošního roku ukázal, že matematika je pro mladé lidi mezi 16 a 26 lety jedním z hlavních důvodů, proč si nevybírají určité studijní obory. Téměř polovina respondentů ji nemá ráda a záměrně se jí při volbě studia vyhýbá. A výsledky přijímacích zkoušek nanečisto? Průměrná úspěšnost v matematice nedosáhla ani čtvrtiny. Ze středních odborných škol matematika při maturitě prakticky mizí – letos z ní maturoval každý 10. žák, v roce 2013 to bylo na 36 % maturantů. Tato čísla neznačí jen školský problém. Jsou to čísla o budoucnosti našeho průmyslu, naší ekonomiky, naší budoucnosti.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Související články
Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Příklady táhnou:
Z Čech až na vrcholky

Ing. Marek Kožnar dnes pracuje na pozici manažera projektů v oblasti forenzních technologií a eDiscovery ve společnosti Deloitte v Mnichově. Za hlavní (ale zdaleka ne jediný) benefit tohoto místa s manželkou a dětmi považují fakt, že bydliště mají přímo v alpském městečku Zillertal. Na počátku jeho profesní dráhy, která jej dovedla až na úpatí evropských velehor, stálo české technické vzdělání, konkrétně pražské ČVUT.

Digitální gramotnost: Připravte tým na průmysl budoucnosti

Digitalizace a umělá inteligence zásadně proměňují nejen průmyslovou výrobu a požadavky zákazníků, ale také kvalifikaci zaměstnanců. Pokud chcete zvýšit svoji efektivitu, udržet konkurenceschopnost a připravit svůj tým na nové technologické výzvy, zapojte se do projektu Digi pro firmu, který realizuje Úřad práce ČR a který je financován ze strany Národního plánu obnovy.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Dělám věci jinak, než jsou zaběhlé stereotypy

Královstvím Vladimíra Kováře je jeho firma Unicorn. Firma vznikla v roce 1990 poté, co Vladimír Kovář pracoval na VŠE jako systémový programátor. Poté za zlomek ceny originálních školení vyškolil spoustu uživatelů, systémáků i programátorů v Sinixu, operačním systému založeném na Unixu od společnosti Siemens. Tady poznal, co firmám chybí, co potřebují ke svému chodu - a tak se mu rozšířily obzory o další témata. Tady lze viděl počátek Unicornu.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit