Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci vracíme.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením.

Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Pro toto vydání jsme oslovili Ing. Daniela Poláka, Ph.D., který nám poskytl odpovědi na naše otázky.

Reklama
Reklama
Reklama
Jméno: Daniel PolákRok narození: 1982Absolvent školy: VŠB-TUOSoučasná pozice: vedoucí výzkumu a vývoje robotických a mechatronických systémů

Jakou střední školu jste studoval? Věnoval jste se během ní mimoškolním aktivitám?

Už jako malého kluka mě přitahovala auta a technika obecně, takže jsem bez velkého váhání nastoupil na Střední průmyslovou školu v Ostravě-Vítkovicích. Zde jsem vystudoval obor Strojírenství se zaměřením na výpočetní techniku.

V průběhu studia jsem se aktivně snažil vylepšit svou finanční situaci. Nejčastěji jsem využíval možnosti pracovat na brigádách pro studenty přes pracovní agenturu. Nebral jsem však jakoukoliv brigádu, ale snažil jsem se vybrat si práci v nějakém průmyslovém provozu, kde bych se mohl seznámit s využívanými technologiemi a zařízeními. Nejvíce času jsem v rámci absolvovaných brigád strávil ve společnosti, která se zabývá výrobou litých hliníkových a ocelových kol pro osobní automobily a vysokozdvižné vozíky. Za dobu téměř čtyř let jsem zde prošel téměř všemi provozy.

Připraví studenta na VŠ technického směru lépe gymnázium, nebo průmyslová škola?

Osobně si myslím, že na studium vysoké školy technického směru je obecně lépe připraven absolvent střední průmyslové školy. Důvodem k tomuto tvrzení je to, že absolvent střední průmyslové školy musí v průběhu studia projít nejen obecnými předměty, jako je například mateřský i cizí jazyk, matematika nebo fyzika, ale také nemalým počtem specificky profilovaných technických předmětů více či méně souvisejících se zaměřením daného oboru. Nutno však podotknout, že absolventi gymnázia jsou obvykle lépe vybaveni po stránce cizích jazyků. Když pak nastoupí na vysokou školu technického směru, mají v rámci prvních dvou tří semestrů možnost v rámci tzv. vyrovnávacích předmětů dohnat znalosti v oborových předmětech. Je ale evidentní, že během jednoho semestru lze jen těžko dostudovat vše, čím projde řádný student střední průmyslové školy v průběhu čtyř let. Neméně důležitým faktem je také to, že student střední průmyslové školy má možnost získat kromě studia odborných technických předmětů i určité praktické zkušenosti související s daným oborem.

Pro jakou VŠ jste se rozhodl a jaké byly vaše důvody?

Mým snem již z dob druhého stupně základní školy byl průmyslový, respektive automobilový design. Obecně až do dnešního dne platí, že auta jsou mým velkým koníčkem. Takže jsem již při výběru střední školy kalkuloval s tím, že bych šel dále studovat na Vysoké učení technické do Brna. Přihlášku jsem si do Brna podal, ale jak už to někdy bývá, rozhodl jsem se nakonec jinak a nastoupil jsem na Strojní fakultu Vysoké školy báňské – Technické univerzity v Ostravě, kterou jsem měl ve svém výběru jako druhou volbu. Hlavním důvodem byla určitá obava, že jako absolvent oboru Průmyslový design ve strojírenství nenajdu uplatnění ve svém vysněném automobilovém designu a skončím u návrhů například nových tvarů PET lahví pro minerální vodu. A to jsem nechtěl! Raději jsem tedy nastoupil na Fakultu strojní VŠB-TUO s vizí, že budu studovat obor Aplikovaná mechanika a snad lépe najdu uplatnění třeba v oblasti kolem crash testů osobních automobilů.

Co vás na technice fascinuje?

Technika je úžasná již ze své podstaty. Nabízí obrovskou rozmanitost a je spojena s tvůrčí činností, tedy projekcí souboru schopností, intelektu a nadání tvůrce jednotlivce nebo celého řešitelského týmu. Konkrétní řešení daného technického systému je poplatné době a aktuálním technologickým možnostem. Když se pak po nějaké době na technický systém podíváte znovu, zjistíte, že vás napadají nové způsoby a možnosti, jak daný problém řešit. A to je na technice fascinující! Stále je něco, co můžete zdokonalovat.

Jaká je vaše specializace a proč jste zvolil právě tento obor?

Na Fakultě strojní VŠB-TUO jsem vystudoval bakalářské, magisterské a následně i doktorské studium v oboru Robotika. V průběhu prvních semestrů bakalářského studia jsem totiž zjistil, že volba oboru, na který jsem se přihlásil pomocí přihlášky na vysokou školu (Aplikovaná mechanika), není závazná a že studijní obor ještě mohu do konce třetího semestru změnit. Podrobně jsem si tedy prošel všechny obory, které tehdy Strojní fakulta nabízela, a místo Aplikované mechaniky jsem si vybral Robotiku. Nabyl jsem dojmu, že robotika je ztělesněním toho, co má budoucnost. Dnes změny oboru rozhodně nelituji.

V čem vidíte výhody a nevýhody technického vzdělávání v ČR?

Jsem přesvědčen o tom, že hlavním úkolem technického vzdělávání (jak na středoškolské, tak i na vysokoškolské úrovni) by měla být výuka časově aktuální a kvalitní odborné teorie ve spojení s konkrétními příklady. Jako silnou nevýhodu současného vzdělávacího systému vidím způsob financování, který je založen na počtu studentů, nikoliv na výsledné kvalitě absolventů. S tím souvisí i snižování nároků na studenty, jehož výsledkem je navýšení procenta absolventů vysokých škol ve srovnávacích statistikách České republiky s okolními zeměmi EU, což má samo o sobě z hlediska kvality absolventů nízkou vypovídající hodnotu.

Výhodu vidím v tom, že i v naší malé zemi prokazatelně existují katedry a výzkumná pracoviště, která se mohou chlubit týmem odborníků a nabídnou studentům nejen kvalitní výuku, ale také možnost již během studia participovat na výzkumných a vývojových projektech. Velmi si cením lidí, kteří usilují o úzkou spolupráci zejména technických univerzit s firmami.

Na co by se měli studenti během studia zaměřit a čemu se naopak vyhnout?

Studenti by se měli vyvarovat toho, aby si vybírali studijní obor jenom kvůli získání titulu cestou nejmenšího odporu. Domnívám se, že v dnešní době rychlého technologického pokroku a konkurence na trhu práce je potřeba vybírat studijní obor podle toho, co je skutečně aktuální a co má perspektivu do budoucna. V průběhu studia by se pak studenti měli snažit o to, aby byli co nejlepší. V případě technických oborů platí dvojnásob, že by se měli snažit věci pochopit a ne se je pouze mechanicky naučit. Významným faktorem ovlivňujícím výslednou kvalitu absolventa je totiž jeho osobní přístup ke studiu.

Jaký máte názor na duální systém? Zavedli byste jej i v ČR?

Zkušenosti z Německa, Rakouska nebo Švýcarska ukazují, že duální systém je pro zajištění výsledné kvality absolventů zejména technických oborů vhodný. Je jisté, že ve zmíněných zemích duální systém vzdělávání funguje mimo jiné také proto, že tyto země disponují nesporně vyšší ekonomickou úrovní a stabilitou. Ta pochopitelně ovlivňuje jak schopnost konkrétních firem financovat studia, tak reálnou nabídku pracovních míst. Na základě těchto skutečností si nejsem jist, zda je duální systém stejně dobře aplikovatelný i v České republice. Jsem pro, aby se aplikoval základní princip – propojení studia s praxí a ostatní detaily, aby byly přizpůsobeny našim možnostem. Z vlastní zkušenosti vím, že již dnes existují případy, kdy studenti čtvrtého nebo pátého ročníku magisterského studia aktivně spolupracují s konkrétními firmami za účelem řešení témat diplomových prací a následným nástupem na konkrétní pracovní pozice. Ukazuje se, že tak je to správné.

Bylo pro vás těžké najít si praxi během studia? A co bylo její náplní?

Bylo a s politováním musím říci, že mimo běžné brigády jsem žádnou praxi během studia nenašel. V daném čase a s danými zkušenostmi jsem nabyl dojmu, že nemám téměř žádné možnosti. Svůj volný čas jsem však v nadstandardní míře věnoval výuce modelování v CAD systému Pro/ENGINEER (dnes Creo), který se na katedře robotiky, respektive Fakultě strojní VŠB-TUO dodnes vyučuje. Nabyté schopnosti jsem pak zúročil nejen při řešení bakalářské a diplomové práce.

Jaké jsou vaše doposud získané pracovní zkušenosti, jaký pracovní post nyní zastáváte?

Po ukončení magisterského studia jsem v roce 2006 nastoupil do společnosti Robotsystem, s. r. o., na pozici konstruktéra a od roku 2013 zde pracuji jako vedoucí výzkumu a vývoje robotických a mechatronických systémů. Firma Robotsystem, s. r. o., je společnost disponující vysoce kvalifikovaným tvůrčím týmem a při řešení komplexních robotických zařízení spolupracuje s mnoha dalšími univerzitami, výzkumnými centry a firmami. Postupně jsem měl možnost participovat na vývoji a následně vést vývoj prototypů servisních robotů z oblasti záchranářské a zdravotnické techniky. Vývoj každého z realizovaných robotů byl a je zcela jedinečný a specifický poměrně širokou škálou oborů, které zahrnuje. V praxi jsem tak mohl prohloubit již během studia nabyté zkušenosti z oblasti konstrukce robotů, pohonů a převodů, zdrojových systémů, pevnostních analýz a optimalizací konstrukcí nebo konstrukčních materiálů. Kromě výše uvedeného mám možnost získávat cenné zkušenosti také v oblasti designu. Můj klukovský sen je tak naplněn i přes to, že se nejedná o design osobních automobilů.

Jaké jsou vaše další ambice?

To je otázka, kterou si kladu i já sám. Upřímně musím konstatovat, že dělám práci, která mě opravdu baví a naplňuje. Mám k dispozici skvělý tým odborníků a zároveň přátelský kolektiv. Lidské zdroje je možné téměř neustále zlepšovat, podobně jako techniku. V současné době si kladu za cíl systematičtěji než kdy jindy vytvářet podmínky pro osobní odborný růst jednotlivců a tím pádem i celého pracovního kolektivu. Je možné uvažovat o svém dalším růstu z hlediska pracovní pozice. Prioritou pro mě ale je, abych byl i nadále v úzkém kontaktu s tvůrčí prací, která je spojena s inovací nebo vývojem zcela nových zařízení. Robotika jako taková je krásná a ta servisní navíc nabízí téměř nekonečné možnosti rozvoje. Z hlediska vzdálenější budoucnosti však nemohu říct, zda láska k robotice nebude nakonec poražena láskou k automobilům a automobilové technice. Vzhledem k tomu, jakým směrem se však v posledních letech automobilní průmysl ubírá a jak masivní nástup autonomních robotických systémů lze v oblasti osobní i veřejné dopravy v relativně blízké budoucnosti očekávat, je docela možné, že jednou budu skutečně participovat na vývoji automobilů, aniž bych musel opustit branži robotiky.


Reklama
Související články
Sázejme olivovníky, ať mají naši potomci co sklízet

Profesor Stanislav Hosnedl se celý svůj odborný život věnuje oboru konstruování výrobních strojů a zařízení. Značným podílem přispěl k rozvoji konstrukční vědní disciplíny Engineering Design Science and Methodology, ve které se stal uznávaným odborníkem nejen u nás, ale i v zahraničí. K jeho pedagogické a vědecké činnosti jej přivedly kroky z výrobní praxe. Tak by tomu mělo být. Stanislav Hosnedl je Plzeňák tělem i duší s aktivními kontakty po celém světě. Bylo nám ctí, že jsme mu mohli na letošním MSV v Brně předat Zlatou medaili za celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Diskutovaný Průmysl 4.0

Fenomén Průmysl 4.0, nastínění možných směrů vývoje a příprava společnosti na změny způsobené novými technologiemi – to jsou diskutovaná témata konferencí a seminářů současnosti. Podpora výzkumu a vývoje se musí soustřeďovat na technologicky významné oblasti vycházející z potřeb české průmyslové praxe. Odborníci zdůrazňují potřebu vzdělávání a zvyšování kvalifikace zaměstnanců.

Autodesk University 2014

Na konci loňského roku se ve městě Las Vegas uskutečnil již dvacátý druhý ročník konference Autodek University. Co říci na úvod? Snad jen, že během konference firma Autodesk představila řadu nových produktů a služeb a to i v oblastech, ve kterých softwarové firmy běžně nepůsobí. Zastavíme se pouze u dvou přednášek, které korelují s obsahem časopisu MM Průmyslové spektrum. Zbylých více než 600 hodin ponechme bez zájmu.

Související články
Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Digitalizujeme svět obrábění

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Elektromobilita pro energetickou nezávislost

Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.

Firmy oceňují studentskou mezioborovou spolupráci

Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.

Česko a Sasko společně pro plasty

Pracovní skupina zabývající se technologiemi plastů a vláknových kompozitů se na Vysoké škole v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz) začala postupně ustavovat v zimním semestru roku 2015.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Partnerství k podpoře a zviditelnění strojařiny

Česká republika se v současné době nachází v celé řadě oblastí na rozcestí. K těm nejzásadnějším patří školství, které od roku 1990 prochází dramatickým vývojem a stále hledá svoji optimální cestu, bohužel s velmi často měněnými cílovými souřadnicemi. Základním úkolem vzdělávacího systému vždy bylo připravit jedince nejen na život, a to v čím dál složitějším prostředí, ale jasnou součástí tohoto úkolu musí být u vysokých a středních škol – s podporou základních a mateřských – příprava na budoucí profesi s plnohodnotným a přínosným uplatněním na trhu práce.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice. Vysoké školy a firmy bijí na poplach. V České republice je dlouhodobě velký nedostatek technicky vzdělaných lidí. Proto poptávka po technicích na trhu práce není překvapením. Vyvstává zde otázka, jak tuto situaci zlepšit. Odpověď není jednoduchá. Jen málo středoškoláků, kteří se rozmýšlejí, jakou cestou se bude ubírat jejich budoucí studium, přesvědčí argument téměř jistého zaměstnání v případě absolvování technického oboru. Mnohem větší výpovědní hodnotu mají ohlasy a názory lidí, kteří studium vysoké školy úspěšně absolvovali a nyní pracují na významných postech v technicky zaměřených firmách. Právě proto vám s nimi budeme každý měsíc přinášet rozhovory.

Možnosti v prosperující firmě

Je na zaměstnanci, jak dokáže využít zavedený systém kariérního postupu a prosadit se třeba z pozice obráběče kovů na vyšší manažerský post, říká personalistka firmy Brück AM Drahomíra Smetáková.

Profesor Stanislav Hosnedl 80

V říjnu tohoto roku se prof. Stanislav Hosnedl dožívá významného životního jubilea 80 roků. V roce 1964 dokončil studia v oboru Konstrukce obráběcích strojů na VŠSE FST v Plzni. Roku 1984 získal vědecko-akademický titul CSc., který po revoluci, později v roce 1990, obhájil také na ČSAV Praha. V roce 1992 se habilitoval a konečně v roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor Strojní inženýrství.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit