Témata
Reklama

Digitalizace v oblasti obráběcích strojů je poměrně nový fenomén. Svět digitalizace se stává svébytným ekosystémem a Siemens jako jediný má pro jeho vytvoření a fungování potřebnou škálu nástrojů – od simulačních programů pro plánování a virtuální zprovoznění strojů, výrobků i procesů přes řídicí systémy a další prvky průmyslové automatizace po monitoring a sběr dat, cloudová úložiště i manažerské nadřazené systémy. Jaké výhody digitalizace přináší, ukázal Siemens na letošním Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně mimo jiné také na prototypu multifunkčního obráběcího centra MCU450 společnosti Kovosvit MAS.

Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec kombinovanou formu doktorského studia po dlouhých letech nedostudoval (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Dvojnásobná premiéra, dokonale vyladěný stroj

Po velmi dlouhé době prezentoval Siemens v rámci své expozice na MSV v Brně reálný obráběcí stroj společnosti Kovosvit MAS, a. s. Společná prezentace multifunkčního obráběcího centra MCU450 určeného pro kontinuální obrábění tvarově složitých povrchů z pěti stran na stánku Siemens byla výsledkem historicky dlouhodobé a úspěšné spolupráce obou společností. „Důvodů pro naše rozhodnutí bylo mnoho. Společnost Kovosvit prošla v minulém roce velice složitým obdobím, a i přes to dokázala na letošním strojírenském veletrhu vystoupit jako suverénní výrobce strojů a představit svým zákazníkům hned tři novinky,“ uvádí Eva Klocová, obchodně-technická specialistka společnosti Siemens a duše celého projektu.

Na stroji MCU450 byly v české premiéře představeny ovládací obrazovky uživatelského prostředí Sinumerik Operate v nové softwarové verzi 4.8 SP1, které zejména pro technologii frézování přinášejí uživatelům celou řadu vylepšených vlastností, a to hlavně v oblasti rychlosti a přesnosti obrábění. Dvojitá premiéra musela být ale dokonale připravená. Například bylo potřeba domluvit spolupráci mezi specialisty Siemens z technologického a aplikačního centra v Erlangenu a aplikačními inženýry a technology Kovosvitu.

Úspěšně byly testovány mechanické vlastnosti stroje i funkce nového softwaru. Optimalizace stroje proběhla na výbornou a MCU450 byl na svou premiéru opravdu dobře připraven. Poděkování za hladký průběh patří technickému řediteli společnosti Kovosvit MAS Petru Heinrichovi,“ chválí spolupráci Klocová.

Protože novinky vždy vzbuzují mimořádný zájem, obě společnosti se domluvily, že představí i něco víc než pouze řídicí systém – pohony a motory se známým obchodním označením Sinumerik, Sinamics a Simotics. Prostřednictvím stroje MCU450 byl návštěvníkům letošního veletrhu prezentován také rozvaděč osazený pouze Siemens komponenty. „Protože jsme předváděli prosklený a nasvícený rozvaděč, mohli zákazníci obdivovat i dokonalé zadrátování a skvělou profesionální práci pracovníků firmy Elektroprof. Veletržní poselství je jednoznačné – MCU450 se prostě povedl a je skvělým doplňkem portfolia pětiosých strojů společnosti Kovosvit MAS,“ dodává Klocová.

Reklama
Reklama

Sinumerik – pozvánka do světa digitalizace

Siemens nabízí komplexní portfolio řešení pro digitalizaci oblasti stavby obráběcích a výrobních strojů, které zahrnuje softwarové systémy i automatizační technologie. Doplněním produktu NX dokáže Siemens pokrýt celý procesní řetězec CAD-CAM-CNC, a to je nejvýznamnější konkurenční výhoda.

Siemens jako jediný na světě nabízí komplexní řešení, které umožňuje podnikům navrhnout celý konstrukční a výrobní proces obráběcího stroje a optimalizovat výrobní provozy ve virtuálním světě. A právě prostřednictvím nejnovějšího přírůstku do rodiny obráběcích strojů výrobce Kovosvit MAS se podařilo tyto výhody předvést. Otevřenost řídicího systému Sinumerik je pro nastupující digitalizaci jednoznačnou předností. Díky této vlastnosti systému Sinumerik se MCU450 mohlo virtuálně objevit i na letošním strojírenském mezinárodním veletrhu v Hannoveru EMO 2017.

Zajímavostí bylo, že byl stroj připojen na novou cloudovou platformu společnosti Siemens zvanou MindSphere, a to i přesto, že nebyl fyzicky v Hannoveru přítomen. Povedla se opravdu mimořádná věc a stroj, který se nacházel v době konání veletrhu EMO 2017 v Sezimově Ústí v České republice na montážní hale, byl k vidění také v Hannoveru. Na dálku tak bylo možné sledovat aktuální data stroje i na mezinárodní výstavě. Tuto možnost dostalo pouze několik světových výrobců.

Propojení stroje MCU450 do nadřazených systémů a efektivní využití informací z nich získaných byly prezentovány také návštěvníkům veletrhu v Brně. „Zaměřili jsme se především na data užitečná pro koncové uživatele a naše praktické ukázky se týkaly dvou modulů z portfolia Sinumerik Integrate. Pro detailní analýzu využití stroje z hlediska různých statistických vyhodnocení se mohli zájemci podívat, jak funguje modul Analyze My Performance nebo modul Manage My Programs, který zajišťuje komfortní síťový přenos programů a dalších výrobních podkladů mezi strojem a technologem,“ vysvětluje Eva Klocová.

Díky speciálnímu simulačnímu programu doplňoval expozici obráběcího centra MCU450 virtuální robot Kuka, což představovalo variantu plné automatizace stroje. Robotizované pracoviště je podporováno ze strany řídicího systému Sinumerik opcí Run My Robot, která umožní ovládat robot přímo z numeriky stroje, což je pro obsluhu stroje velkou výhodou. Velmi dobře zpracovaná simulace pro výrobní linku tak otevírá další možnosti nového stroje.

Velký dík za hladký průběh projektu MCU 450 patří technickému řediteli společnosti Kovosvit MAS Ing. Petru Heinrichovi.

Místo pro pět os – například aerospace

Oborem, kde má systém Sinumerik významné postavení, je letectví a kosmonautika, a tak zvaný aerospace. Právě letecký a vesmírný průmysl svými nekompromisními požadavky vytvořil prostor pro stavbu vysoce sofistikovaných strojů. Co vlastně opravňuje letecký průmysl k tomu, aby zvedl pomyslnou laťku tak vysoko? Zcela jednoznačně to jsou speciální technologie pro letectví a kosmonautiku, naprosto dominantní roli zde hrají materiály, s nimiž letecký průmysl pracuje. Konstrukční dílce stále více využívají kompozitní (vícesložkové) a mnohavrstvé materiály. Obráběné díly pro letadla jsou stále složitější a tomu se musí přizpůsobit i vlastní obráběcí proces pro letecký průmysl. Základní pojem proto představuje pětiosé obrábění. Ale ani nejlepší technologie a sebedokonalejší výrobky nejsou postačující, aby uspokojily vysoké nároky leteckého průmyslu. I nejlepší obráběcí funkce musejí být spojeny s dostatečnou produktivitou stroje a právě zde se může letecký a vesmírný průmysl plně spolehnout na vlastnosti řídicího systému Sinumerik 840D sl. Mezi jeho největší přednosti patří špičková funkcionalita a mimořádný uživatelský komfort pro snadné nastavení a měření, maximální přesnost s víceosou kinematickou analýzou, korekce i těch nejmenších chyb za chodu stroje, perfektní řízení pohybu a vysoce dynamické pohony s perfektně přizpůsobenými postprocesory a softwarem NX CAM, jež jsou zárukou sladěného procesu od prvotní myšlenky až po dokončený obrobek. Přednosti řídicího systému Sinumerik 840Dsl se odrážejí v tzv. multifunkčních strojích. Tyto stroje umožňují opracování složitých dílců na jedno upnutí a jsou z hlediska vynaložených nákladů vysoce efektivní, protože není třeba přepínat před nebo po frézování součásti na soustruh nebo karusel. Je to dokonalé řešení právě pro letecký a vesmírný průmysl a i takovou variantu umí svým zákazníkům nabídnout multifunkční obráběcí centrum MCU450.

Stavba obráběcího centra MCU 450 a jeho představení na MSV 2017 v Brně byly o vzájemné důvěře a respektu mezi firmou Siemens a Kovosvit MAS. Na fotografii autorka článku Eva Klocová společně s technologem Kovosvitu MAS Milanem Pfauserem.

Fakulta strojní ZČU v Plzni – partner společnosti Siemens

Díky mimořádné shodě náhod se povedlo od samého začátku stavět stroj pro konkrétního zákazníka – katedru technologie obrábění Západočeské univerzity v Plzni,“ říká Eva Klocová.

Umístění stroje na plzeňské univerzitě ovšem nabízí mnohem víc. Umožňuje novou a efektivní spolupráci mezi univerzitou a společnostmi Kovosvit MAS a Siemens. Protože základním posláním univerzity je a vždy bude vzdělávání, je hlavním cílem využití stroje MCU450 zejména výuka studentů. „V tomto ohledu se stroj na akademickou půdu dostává v naprosto ideální čas, vzhledem k tomu, že v akademickém roce 2018–19 se v Plzni otevírá nový studijní obor profesně zaměřeného bakalářského studia Programování NC strojů.“.

Profesní bakalář je více propojen s průmyslovou praxí, podpora praktické části studia je domluvena s jednotlivými podniky, kde studenti mohou absolvovat předepsanou praxi. Studium je orientováno na přípravu studentů především pro jejich nástup do průmyslové praxe. Jde o akreditovaný studijní program. Jedním z podniků, kde budou studenti předepsanou praxi vykonávat, se stala také společnost Kovosvit MAS.

MCU450 bude na katedře technologie obrábění například součástí výzkumu v oblasti víceosého obrábění. Kromě návrhů progresivních obráběcích strategií je dalším komplexním zadáním také zkoušení nových nástrojů a řezných materiálů včetně měření parametrů řezného procesu. Stroj bude dále využit i pro témata disertačních prací – tím prvním bude např. vývoj nových strategií obrábění tvarových ploch. Bude také vybaven průmyslovou vysokorychlostní kamerou a ukázky obrábění bude možné přenášet jak k výrobci, tak i na obrazovku v pražské centrální budově Siemens na Stodůlkách. Kamera má však i další význam pro vzdělávací proces. Záběry z kamery umožní studentům naprosto snadno vidět, co se odehrává v obráběcím prostoru, a to i tehdy, pokud přímo u stroje nebudou fyzicky přítomni.

Premiéru s přenosem obrazu z obráběcího prostoru jsme si úspěšně vyzkoušeli na letošním MSV v Brně, kdy jsme takto propojili stánky Kovosvitu a Siemens a na stánku výrobce bylo možné vlastní obráběcí proces na MCU450 sledovat. A opravdu bylo co sledovat, poděkování za skvěle připravenou veletržní technologii patří Milanu Pfauserovi ze společnosti Kovosvit MAS,“ popisuje Eva Klocová zkušenosti z veletrhu MSV. Do budoucna by měl být stroj napojen na Siemens cloudovou platformu MindSphere. „Uvažujeme také o společných technologických workshopech a předvádění aktuálních novinek i školení,“ dodává ke spolupráci s plzeňskou technikou. Aktuálně se připravuje společný projekt týkající se výroby letecké součástky, a to jednak tradičním způsobem výroby na MCU450 a jednak pomocí aditivní technologie 3D tisku.

Vizualizace výměny obrobku automatizovaného pracoviště stroje MCU 450 vznikla ve spolupráci s firmou Kuka.
V expozici firmy Siemens na MSV bylo demonstrováno rychlé a přesné měření obrobků skenovací sondou Sprint firmy Renishaw při porovnání referenční a naměřené plochy v NX11.

Dětská technická univerzita v Plzni

Na půdě Fakulty strojní ZČU v Plzni vznikl také projekt Dětské technické univerzity, který od samého začátku vzbuzuje velkou pozornost. Společnost Siemens je hrdým partnerem tohoto projektu. Žákům prvního a druhého stupně základních škol přibližuje Dětská technická univerzita zábavnou formou technické obory. Malí studenti tak během roku projdou napříč všemi katedrami fakulty a vyzkouší si pod vedením zkušených odborníků celou řadu experimentů. Výroba jednoduchých kovových postaviček a zvířátek a vlastní seznámení se s obráběcím strojem do výuky malých studentů neodmyslitelně patří. Na úspěšné absolventy kroužku čeká v létě 2018 slavnostní promoce, kdy z rukou děkana Fakulty strojní převezmou diplomy.

Luboš Kroft ze ZČU v Plzni ukazuje žákům Dětské technické univerzity v Plzni krásy a tajemství obrábění.
Reklama
Související články
Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Související články
Na cestě ke zrození stroje, část 5: Zakázka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Na cestě ke zrození stroje, část 3:
Cenová nabídka

Série deseti článků, jejichž autorem je konstruktér Michal Rosecký, popisuje proces výroby obráběcího stroje. Krok po kroku nás provází tímto náročným procesem, na jehož závěru je po stránce vývoje a výroby rentabilní moderní výrobní zařízení s inovativními prvky, o které trh projeví zájem a po uvedení do provozu přinese zákazníkovi deklarovanou profitabilitu, technické parametry a návratnost investic.

Zlatá medaile pro prof. Kassaye

Po dvouleté pauze, zapříčiněné hygienickými opatřeními ke snížení šíření pandemie koronaviru, se opět otevřely brány MSV v Brně, v rámci kterého se udílejí i ocenění Zlatých medailí. A to jak vystaveným exponátům, tak tradičně, již od roku 2006, díky iniciativě redakce našeho časopisu, také ocenění osobnosti za její celoživotní tvůrčí technickou práci a dosažené inovační činy.

Jste připraveni na budoucnost? Zjistěte to...

Každý den se probouzíme do situace, kdy nekonečný boj o nové zákazníky o kousek přitvrdí, je stále náročnější a vyhraje ten, kdo se nejlépe a nejrychleji přizpůsobí. Jak řekl rakouský psychiatr Viktor Frankl, základní lidskou vlastností je svoboda rozhodnout se, i když její uplatnění nemusí být lehké. Člověk není svobodný ve vztahu k podmínkám, v nichž žije, ale má svobodu v tom, jaké k nim zaujme stanovisko. Jak se rozhodnete vy?

Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Praktický výzkum nám dělá svět lepším

Prof. Ing. Milan Gregor, PhD. se narodil v Prievidzi a dětství prožil v Necpaloch. Zde u příležitosti oslav 600. výročí první písemné zmínky byl v roce 2015 oceněn Cenou primátorky Prievidzy za mimořádné zásluhy v rozvoji hospodářství, vědy a techniky a šíření dobrého jména Slovenské republiky v zahraničí.

Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Strojírenské fórum 2018: Zaměřeno na nové technologie a materiály

Příběh pátého ročníku Strojírenského fóra se začal psát 10. května 2018 na půdě Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně konferencí na téma moderní výrobní technologie a materiály s důrazem na aditivní výrobu z velké části kovových materiálů a na inovativní aplikace kompozitních materiálů. Na sto účastníků z řad výrobní a akademické sféry vyslechlo na 13 přednášek a následně v pozdních odpoledních hodinách se větší část z nich odebrala na exkurzi po šesti VaV pracovišťích zaměřených na nové technologie. Plný den poznání a nových setkání. Pojďme se k němu vrátit fotoreportáží.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit