Témata
Zdroj: archiv V. Mašínského

Příklady táhnou:
Krásné, velké, chytré domy

Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

Nanejvýš zajímavá profesní dráha Vladimíra Mašínského začala prozaicky – maturitou na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Poté se dostal na Fakultu architektury ČVUT v Praze.

„Moje další směřování v té době ovlivnili jednak moji přátelé, kteří už v Praze studovali, a pak některé osobnosti spojené s Prahou a ČVUT, jako Alena Šrámková nebo Roman Koucký,“ vzpomíná Vladimír Mašínský a dodává: „V Praze byl také kladen velký důraz na technickou přípravu, takže například díky důkladné deskriptivní geometrii jsme později přišli na parametrické řešení střech obchodního centra Livat v Pekingu, fasády stadionů a geometrii olympijského stadionu v Londýně.“

„Pracoval jsem u větších firem, přičemž s architekturou se velmi jednoduše dalo cestovat. Dělal jsem proto prakticky současně na projektech v Británii, Číně, Rusku,“ říká Vladimír Mašínský. (Zdroj: archiv V. Mašínského)

Na otázku, které nejmarkantnější rozdíly vidí mezi naším technickým školstvím a technickým školstvím v ostatních vyspělých zemích, odpovídá architekt Mašínský: „Čechy jsou malé a záleží na vztazích a reputaci. Je vcelku jednoduché někoho oslovit nebo se k němu dostat do ateliéru. V zahraničí je obecně konkurence mnohem větší a vztahy méně osobní.“

Podle jeho slov je také určitě dobré najít si během studia mentory a lidi, kteří člověka posouvají. Jako příklad uvádí pražskou VŠE, kde je úvod studentů do praxe systematizován, včetně setkávání s mentory.

Střecha projektu Transformace Olympijského stadionu v Londýně. (Zdroj: archiv V. Mašínského)

„Pro mě byl však zásadním člověkem Oliver Plunkett, partner v jedné z největších inženýrských společností Buro Happold,“ říká. „Vedení, rozvoj a důvěra je základ, aby si mladý člověk věřil, něco zkoušel a také se naučil dotáhnout zadané úkoly. Co mě zde však chybělo, byl ekonomický rozměr architektury a real estate. Málokterý architekt totiž rozumí developmentu, nebo ví, jak funguje trh s nájmy, s nemovitostmi, jak se stanoví ekonomický smysl stavby. Setkal jsem se i s tím, že velcí architekti museli z projektu odejít, protože se jejich vize nedaly odůvodnit. Další oblastí, kterou architekti opomíjejí, jsou digitální technologie, nikoli pro stavbu, jako je BIM, ale pro správu a správné fungování budov.“

Reklama
Reklama
Reklama

Brána do světa

Po absolvování ČVUT dále následovalo studium architektury na TU Delft v Nizozemí. „To byla brána do světa mezinárodní architektury,“ vzpomíná Vladimír Mašínský.

Doslova nabit poznatky z Delftu se posléze dále kvalifikoval v Nizozemí a následně v roce 2011 vyrazil do Londýna.

„Pracoval jsem u větších firem, přičemž s architekturou se velmi jednoduše dalo cestovat,“ vzpomíná Vladimír Mašínský. „Dělal jsem proto prakticky současně na projektech v Británii, Číně, Rusku. V posledních letech také v USA. U každého projektu začínáte od začátku, pěkně od nuly.“

Po letech praxe v roli architekta však začal více přemýšlet nad inovacemi z pohledu investora. První příležitost ovlivnit vznik inovačních projektů se mu naskytla v Canary Wharf Group v Londýně, kde se rozhodli vytvořit inovační ekosystém a rovnou jej otestovat na stávajících budovách.

Díky důrazu, který byl na FA ČVUT kladen technickou přípravu, později Vladimír Mašínský s kolegy přišli například na řešení geometrie olympijského stadionu v Londýně. (Zdroj: archiv V. Mašínského)

„Digitální rozměr budov mne začal zajímat čím dál víc,“ vzpomíná Mašínský. „Od navrhování ve 3D – první model jsme tvořili na ČVUT v roce 2000, první integrovaný model BIM jsme vytvořili v roce 2004 a například střecha stadionu v Londýně se vyráběla přímo z 3D modelu, bez převodu na papír. Nyní mě zajímá především asset management pomocí digitálních aplikací – proptech a trendy v real estate technologiích.“

Reklama

Proto se v roce 2018 připojil ke společnosti Sharry.tech, která vyvíjí softwarová řešení pro moderní kancelářské budovy. Aktuálně expanduje do Spojených států. Vladimír Mašínský má v Sharry na starosti strategická partnerství a business development. Tato česká firma je dnes úspěšná například při vybavování kancelářských mrakodrapů na Manhattanu nejmodernějšími chytrými technologiemi a spolupracuje s největšími partnery a architekty, jako je například KPF v New Yorku.

Chytrá budova roku 2021
Vladimír Mašínský říká: „One Vanderbilt je komerční kancelářská budova, společný projekt SL Green Realty Corp. a Hines. Jde o čtvrtou nejvyšší budovu v New Yorku otevřenou v roce 2020. Několik měsíců před otevřením se klient rozhodl revidovat stávající technologie, jednak z pohledu user experience lidí, kteří budou v budově pracovat, a dále přijít s digitální aplikací zpříjemňující život v budově. Přes partnery jsme se konečně dostali před klienty a prošli výběrovým řízením. Včetně série presentací, pilotních realizací na jiném mrakodrapu v NYC a jednání s dalšími partnery. Nakonec společnost Sharry zvítězila. Naše aplikace zjednodušuje rezervování konferenčních prostor, sdílených zasedacích místností, objednávání jídla. Především ale propojuje sérii technologií od turniketů přes výtahy až po vstup do prostor jednotlivých firem. Vše v jedné aplikaci, která slouží jako digitální klíč k pohybu budovou pro lidi, kteří tam pracují, i pro návštěvy. I proto se podařilo vyhrát cenu Smart Building of the Year časopisu Commercial Observer za rok 2021.” (Zdroj: archiv V. Mašínského)

„Po projektech s Canary Wharf Group v Londýně a spolupráci s dalšími developery jsem se rozhodl více se věnovat inovacím v real estate. Se Sharry se nám podařilo prosadit digitální zážitky u klientů v New Yorku, na nejprestižnějších adresách na Manhattanu,“ říká k tomu Vladimír Mašínský a dodává: „Říká se, že startup z Evropy má dokonale vymyšlenou technologii, kterou neumí dobře prodávat, a americké firmy umí prodávat, aniž by měly cokoliv hotového. A speciálně u architektů je nejdůležitější, jak umí s klientem komunikovat. Věřím, že my umíme obojí.“

Řešení: Model z papíru

Zeptáte-li se Vladimíra Mašínského na nějaké zajímavé či humorné zážitky, které za dobu svého působení v nejrůznějších zemích nasbíral, vzpomíná s oblibou zejména na příběh, který dokonale zobrazuje český smysl pro improvizaci.

Na olympijském stadionu v Londýně vznikl problém: nová střecha se působením větru hýbala až 150 mm nahoru a dolů. Nové nosníky tedy musely být alespoň 150 mm nad stávajícími tribunami. (Zdroj: archiv V. Mašínského)

„V Londýně na olympijském stadionu vznikl problém: nová střecha se působením větru hýbala až 150 mm nahoru a dolů. Nové nosníky tedy musely být alespoň 150 mm nad stávajícími tribunami. Ze 3D modelů neexistovala záruka, že se tam ty nosníky vejdou, a tak v pátek v poledne přišlo nařízení, aby se celý projekt zastavil, dokud se celá stavba znovu nezaměří. Vystříhal jsem si model nosníku z papíru, přiložil na správné místo a změřil toleranci. Obešel jsem stadion a manuálně zkontroloval odchylky. Za dvě hodiny se stavba rozjela.“

Po letech praxe v roli architekta začal Vladimír Mašínský více přemýšlet nad inovacemi z pohledu investora.

Nicméně nyní, po více než 10 letech v zahraničí, má Vladimír Mašínský již zcela jiné plány.  „Rozhodl jsem se vrátit do Česka,“ říká. „Příležitostí je tu spousta, anebo se dají vytvořit i vlastním developmentem.“

Můžeme se tedy těšit, že díky zkušenostem a podnikavosti Vladimíra Mašínského se v české kotlině objeví v dohledné době další krásné, velké a chytré budovy.

Architekt Vladimír Mašínský je absolventem FA ČVUT v Praze a prestižní Technische Universiteit Delft v Nizozemsku. Působil jako architekt mj. v londýnském ateliéru Populous a jako specialista na fenomén tzv. smart cities ve společnosti Canary Wharf Group. Je spoluautorem například projektu zastřešení olympijského stadionu v Londýně nebo návrhu fasády fotbalového stadionu pro mistrovství světa.


Související články
Jak vytvořit draka

Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Související články
Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Královská disciplína

Z dostupných výzkumů víme, že do čtvrté třídy mají děti matematiku rády, ale poté se již ve srovnání se světem propadáme. Všechny ty pompéznosti s digitální revolucí a kampaně za větší počet studentů v technických oborech nemůžou padnout na úrodnou půdu, pokud nedokážeme vyučovat matematiku tak, aby se k ní děti rády vracely. A pro případnou eliminaci neúspěchů raději zrušíme povinnou maturitu z matematiky. 

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, Prof. David Tuček, UTB Zlín

Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Stroje v pohybu – Autonomní studentská formule

Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.

Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit