Olympijský stadion v Londýně – London Stadium, West Ham United s kapacitou 45 000 diváků – byl po rozsáhlé transformaci slavnostně otevřen v září 2015. Od té doby se zde odehrály zápasy mistrovství světa v ragby a další sportovní i kulturní události, například koncert Rolling Stones. Zajímavou i nádhernou střechu stadionu navrhl český architekt, absolvent FA ČVUT, Vladimír Mašínský. Jeho životní vášní jsou však nejen sportovní stadiony, ale obecně velké, chytré budovy.
Nanejvýš zajímavá profesní dráha Vladimíra Mašínského začala prozaicky – maturitou na gymnáziu ve Vysokém Mýtě. Poté se dostal na Fakultu architektury ČVUT v Praze.
„Moje další směřování v té době ovlivnili jednak moji přátelé, kteří už v Praze studovali, a pak některé osobnosti spojené s Prahou a ČVUT, jako Alena Šrámková nebo Roman Koucký,“ vzpomíná Vladimír Mašínský a dodává: „V Praze byl také kladen velký důraz na technickou přípravu, takže například díky důkladné deskriptivní geometrii jsme později přišli na parametrické řešení střech obchodního centra Livat v Pekingu, fasády stadionů a geometrii olympijského stadionu v Londýně.“
Na otázku, které nejmarkantnější rozdíly vidí mezi naším technickým školstvím a technickým školstvím v ostatních vyspělých zemích, odpovídá architekt Mašínský: „Čechy jsou malé a záleží na vztazích a reputaci. Je vcelku jednoduché někoho oslovit nebo se k němu dostat do ateliéru. V zahraničí je obecně konkurence mnohem větší a vztahy méně osobní.“
Podle jeho slov je také určitě dobré najít si během studia mentory a lidi, kteří člověka posouvají. Jako příklad uvádí pražskou VŠE, kde je úvod studentů do praxe systematizován, včetně setkávání s mentory.
„Pro mě byl však zásadním člověkem Oliver Plunkett, partner v jedné z největších inženýrských společností Buro Happold,“ říká. „Vedení, rozvoj a důvěra je základ, aby si mladý člověk věřil, něco zkoušel a také se naučil dotáhnout zadané úkoly. Co mě zde však chybělo, byl ekonomický rozměr architektury a real estate. Málokterý architekt totiž rozumí developmentu, nebo ví, jak funguje trh s nájmy, s nemovitostmi, jak se stanoví ekonomický smysl stavby. Setkal jsem se i s tím, že velcí architekti museli z projektu odejít, protože se jejich vize nedaly odůvodnit. Další oblastí, kterou architekti opomíjejí, jsou digitální technologie, nikoli pro stavbu, jako je BIM, ale pro správu a správné fungování budov.“
Po absolvování ČVUT dále následovalo studium architektury na TU Delft v Nizozemí. „To byla brána do světa mezinárodní architektury,“ vzpomíná Vladimír Mašínský.
Doslova nabit poznatky z Delftu se posléze dále kvalifikoval v Nizozemí a následně v roce 2011 vyrazil do Londýna.
„Pracoval jsem u větších firem, přičemž s architekturou se velmi jednoduše dalo cestovat,“ vzpomíná Vladimír Mašínský. „Dělal jsem proto prakticky současně na projektech v Británii, Číně, Rusku. V posledních letech také v USA. U každého projektu začínáte od začátku, pěkně od nuly.“
Po letech praxe v roli architekta však začal více přemýšlet nad inovacemi z pohledu investora. První příležitost ovlivnit vznik inovačních projektů se mu naskytla v Canary Wharf Group v Londýně, kde se rozhodli vytvořit inovační ekosystém a rovnou jej otestovat na stávajících budovách.
„Digitální rozměr budov mne začal zajímat čím dál víc,“ vzpomíná Mašínský. „Od navrhování ve 3D – první model jsme tvořili na ČVUT v roce 2000, první integrovaný model BIM jsme vytvořili v roce 2004 a například střecha stadionu v Londýně se vyráběla přímo z 3D modelu, bez převodu na papír. Nyní mě zajímá především asset management pomocí digitálních aplikací – proptech a trendy v real estate technologiích.“
Proto se v roce 2018 připojil ke společnosti Sharry.tech, která vyvíjí softwarová řešení pro moderní kancelářské budovy. Aktuálně expanduje do Spojených států. Vladimír Mašínský má v Sharry na starosti strategická partnerství a business development. Tato česká firma je dnes úspěšná například při vybavování kancelářských mrakodrapů na Manhattanu nejmodernějšími chytrými technologiemi a spolupracuje s největšími partnery a architekty, jako je například KPF v New Yorku.
Chytrá budova roku 2021
Vladimír Mašínský říká: „One Vanderbilt je komerční kancelářská budova, společný projekt SL Green Realty Corp. a Hines. Jde o čtvrtou nejvyšší budovu v New Yorku otevřenou v roce 2020. Několik měsíců před otevřením se klient rozhodl revidovat stávající technologie, jednak z pohledu user experience lidí, kteří budou v budově pracovat, a dále přijít s digitální aplikací zpříjemňující život v budově. Přes partnery jsme se konečně dostali před klienty a prošli výběrovým řízením. Včetně série presentací, pilotních realizací na jiném mrakodrapu v NYC a jednání s dalšími partnery. Nakonec společnost Sharry zvítězila. Naše aplikace zjednodušuje rezervování konferenčních prostor, sdílených zasedacích místností, objednávání jídla. Především ale propojuje sérii technologií od turniketů přes výtahy až po vstup do prostor jednotlivých firem. Vše v jedné aplikaci, která slouží jako digitální klíč k pohybu budovou pro lidi, kteří tam pracují, i pro návštěvy. I proto se podařilo vyhrát cenu Smart Building of the Year časopisu Commercial Observer za rok 2021.” (Zdroj: archiv V. Mašínského)
„Po projektech s Canary Wharf Group v Londýně a spolupráci s dalšími developery jsem se rozhodl více se věnovat inovacím v real estate. Se Sharry se nám podařilo prosadit digitální zážitky u klientů v New Yorku, na nejprestižnějších adresách na Manhattanu,“ říká k tomu Vladimír Mašínský a dodává: „Říká se, že startup z Evropy má dokonale vymyšlenou technologii, kterou neumí dobře prodávat, a americké firmy umí prodávat, aniž by měly cokoliv hotového. A speciálně u architektů je nejdůležitější, jak umí s klientem komunikovat. Věřím, že my umíme obojí.“
Zeptáte-li se Vladimíra Mašínského na nějaké zajímavé či humorné zážitky, které za dobu svého působení v nejrůznějších zemích nasbíral, vzpomíná s oblibou zejména na příběh, který dokonale zobrazuje český smysl pro improvizaci.
„V Londýně na olympijském stadionu vznikl problém: nová střecha se působením větru hýbala až 150 mm nahoru a dolů. Nové nosníky tedy musely být alespoň 150 mm nad stávajícími tribunami. Ze 3D modelů neexistovala záruka, že se tam ty nosníky vejdou, a tak v pátek v poledne přišlo nařízení, aby se celý projekt zastavil, dokud se celá stavba znovu nezaměří. Vystříhal jsem si model nosníku z papíru, přiložil na správné místo a změřil toleranci. Obešel jsem stadion a manuálně zkontroloval odchylky. Za dvě hodiny se stavba rozjela.“
Nicméně nyní, po více než 10 letech v zahraničí, má Vladimír Mašínský již zcela jiné plány. „Rozhodl jsem se vrátit do Česka,“ říká. „Příležitostí je tu spousta, anebo se dají vytvořit i vlastním developmentem.“
Můžeme se tedy těšit, že díky zkušenostem a podnikavosti Vladimíra Mašínského se v české kotlině objeví v dohledné době další krásné, velké a chytré budovy.
Architekt Vladimír Mašínský je absolventem FA ČVUT v Praze a prestižní Technische Universiteit Delft v Nizozemsku. Působil jako architekt mj. v londýnském ateliéru Populous a jako specialista na fenomén tzv. smart cities ve společnosti Canary Wharf Group. Je spoluautorem například projektu zastřešení olympijského stadionu v Londýně nebo návrhu fasády fotbalového stadionu pro mistrovství světa.
Už několikrát jsme v našem časopise představili formule, které jsou dílem studentů českých technických univerzit. Mezi nimi rozhodně nesmí chybět ta, která spatřila světlo světa na VUT v Brně – dravý i elegantní Dragon 9.
Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.
Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.
Smyslem nové série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali profesora Davida Tučka, děkana Fakulty managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.
Prostřednictvím našich článků už jsme vám na stránkách časopisu představili mezinárodní soutěž Formula Student a také několik týmů z českých technických univerzit, jež se do ní každoročně zapojují s vlastnoručně postavenými závodními auty. Tentokrát bude řeč o novince – prvním českém samořiditelném monopostu, s nímž se tým eForce z ČVUT účastní této soutěže v nové kategorii Driverless.
Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.
Téměř veškeré hlavní fosilní zdroje energie planety – ropa nebo uhlí, se nacházejí v nějak problematických oblastech, ať už místem, nebo politicky, či ekonomicky, a závislost na nich je snadno zneužitelná. Proto je snaha o energetickou samostatnost tak strategicky důležitá pro celou Evropu.
Ve středu 22. května letošního roku se mohli příznivci rychlých aut zúčastnit slavnostního odhalení formule Vector 05, kterou sestavili studenti VŠB – Technické univerzity Ostrava. Cílem studentského týmu Formula TU Ostrava bylo postavit již pátý monopost konkurenceschopného závodního vozidla kategorie pro spalovací motory a získat zkušenosti ve využití standardních a nestandardních technologií, a samozřejmě vyhrát na mezinárodních závodech Formula Student.
Přinášíme vám pohled na problematiku školství a jeho vliv na tvorbu vyspělé ekonomiky očima dvou odborníků - slovenského výzkumného pracovníka a podnikatele prof. Milana Gregora a podnikatele a neústupného reformátora českého školství ing. Jiřího Rosenfelda. S oběma dotyčnými jsme v předchozích vydáních realizovali profilové rozhovory mapující jejich dosavadní profesní příběh. Oblast školství jsme z nich vyjmuli pro tento komplexní pohled, který ve společném regionálním kontextu spatřujeme za velmi poučný a inspirující. Názory vycházejí a jsou opřeny o bohaté zkušenosti jejich působení jak na akademické půdě, tak i v byznyse.
Už po patnácté se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil ojedinělý výukový projekt DESING, v němž studenti z několika zdejších fakult pracují v multioborových týmech na tématech zadaných průmyslovými podniky. Vyvrcholením jeho, již 15. ročníku, byl jubilejní 10. mezinárodní workshop, který proběhl začátkem dubna ve Vědeckotechnickém parku Plzeň. Čtyři nejúspěšnější plzeňské a dva bavorské studentské týmy tu v anglicky vedených prezentacích představily návrhy svých technických produktů.
Kombinace magisterského titulu z oboru Industrial Engineering na VUT a inženýrského diplomu ze školy Arts et Métiers – to je dokonalý startovní můstek pro uplatnění ve špičkových zahraničních firmách. Pro brněnskou rodačku Pavlínu Trubačovou to byl začátek profesní cesty do CERNu.
„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.
Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.
Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem.
Proč jsme nejlepší?
a mnoho dalších benefitů.
... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou
