Témata
Reklama

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Téměř na všech tuzemských technických fakultách (až na čestné výjimky) permanentně klesá počet studentů. Důvodem není v globálním pojetí snižující se zájem mladé generace o studium na vysokých školách. Naopak, humanitní obory na veřejnoprávních či ekonomické a manažérské na soukromých školách se těší čím dál většímu zájmu. Přesto pokračuje trend snižování zájmu o studium technických oborů i přes skutečnost, že právě po těchto absolventech a žádných jiných je v praxi zvyšující se zájem a do budoucna s ohledem na vývoj hi-tech techniky tomu nebude jinak. Přesto se absolventi středních škol stále hlásí na humanitní obory, po jejichž absolvování získávají uplatnění stále obtížnější a na konec končí například i jako pokladní v supermarketech.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Roman Dvořák

Je absolventem oboru Strojírenská technologie Fakulty strojní ČVUT v Praze, kde nakonec nedostudoval kombinovanou formu doktorského studia (...). V roce 1997 nastoupil do vydavatelství Vogel Publishing na post odborného redaktora vznikajícího strojírenského titulu MM Průmyslové spektrum. V roce 1999 přijal nabídku od německého vlastníka outsourcingovat titul do vlastního vydavatelství. 

Studenti technických oborů nacházejí uplatnění ve špičkových specializacích, získávají drahocenné zkušenosti v zahraničí u matek svých zaměstnavatelů. Po stáži se velká část z nich vrací zpět do vlasti na vysoké manažerské posty či na soukromé podnikání obohacena o obrovské zkušenosti a kontakty v technické a obchodní sféře.

A právě tyto osoby chceme v našem novém seriálu oslovovat. Měsíc co měsíc budeme přinášet příběhy mladých lidí, kteří využili příležitosti odejít do zahraničí za odborným poznáním a nyní působí na vysokých pozicích v prestižních světově působících společnostech. Rádi bychom, aby následující příběhy byli inspirací nejen pro středoškoláky při volbě jejich další studijní cesty.

Reklama
Reklama

Příběh první

Ing. Tomáš Kotýnek Production and Quality Manager Doppelmayr Cable Car, Vancouver, WA, USA Rok narození: 1979

Jakou vysokou školu jste studoval a z jaké střední školy jste přišel?

Jsem absolventem ČVUT v Praze, Fakulty strojní, obor Technologie výroby a řízení podniku. Na tuto školu jsem nastoupil po absolvování The English College in Prague.

Proč jste se rozhodl pro studium této VS a konkrétní specializace?

Ve věku, kdy jsem se rozhodoval o budoucím studiu, patřila mezi mé oblíbené předměty matematika a fyzika, a zároveň Fakulta strojní nabízela možnost studia oborů týkajících se letadel, což mě tehdy oslovilo. Obor výrobních technologií a managementu strojírenských podniků jsem si zvolil až během svého studia. Fakulta strojní také nabízela možnost studia v anglickém jazyce se skupinou mezinárodních studentů, což výborně navazovalo na předchozí English College. Z dnešního pohledu se volba studovat předměty v anglickém jazyce ukázala jako naprosto správná.

Na co z dob studií vzpomínáte rád a co naopak bylo špatné a v čem by se měly v porovnání se světem naše technické VŠ zlepšit?

Jak jsem uvedl výše, Fakulta strojní nabízela možnost studia v AJ, což mi usnadnilo zúčastnit se dvou dlouhodobých studijních pobytů v zahraničí, jmenovitě v Dánsku na The Engineering College of Horsens a v Indonésii na Institutu Teknologi Bandung. Jakýkoli styk s jinou kulturou, jiným jazykem a jiným způsobem života a vyučování člověka nesmírně obohatí a nabízí možnost porovnání.

Způsob výuky na ITB byl většinou porovnatelný s pražskou Fakultou strojní (i když v případě studentů z exotické Evropy byl přístup o něco individuálnějši než u řadových studentů), na druhou stranu život v Asii je jednou velkou lekcí sám o sobě. V Dánsku se jednalo spíše a Komenského školu hrou; metodologické postupy byly založeny na řešení praktických úloh. Například ke zkouškám byla povolena jakákoli literatura včetně PC. Otázky byly jednoduše postaveny tak, že u toho člověk musel přemýšlet a rozumět dané problematice. Tomu byla také uzpůsobena výuka, kterou vedli jak pedagogové, tak profesionálové z praxe. Úroveň znalosti anglického jazyka byla mezi dánskými studenty tak vysoká, že na začátku semestru přišel vyučující (marketingový ředitel celosvětově operující firmy) do třídy a oznámil: „Máme zde mezi sebou několik studentů ze zahraničí, takže tento semestr budou hodiny v angličtině... včetně závěrečné zkoušky, aby měli všichni stejné podmínky.“

Právě styk s praxí a možnost aplikace učební látky při řešení konkrétních praktických problémů bylo to, co mi na Fakultě strojní ČVUT nejvíce chybělo. Který ze systémů je lepší či horší, si však musí zhodnotit každý sám pro sebe, je to hodně individuální, každému vyhovuje něco jiného.

Na co by se měli studenti během studia soustředit a čeho naopak vyvarovat?

Je mi jasné, že následující se jednodušeji řekne, než realizuje, nicméně by se podle mého názoru studenti měli soustředit na pochopení učební látky a proniknutí do její podstaty, na pochopení zákonitostí, principů a řádů, které řídí veškeré procesy; nejen nabiflování se telefonního seznamu. Za další je třeba naučit se logickému a systematickému přístupu k řešení problémů; toho však nelze dosáhnout jinak než řešením praktických úloh, děláním chyb a učením se z nich. Velmi důležité je také osvojit si schopnost vyhledat, vytřídit a použit nalezené informace, včetně schopnosti zhodnotit důvěryhodnost zdroje. Naprosto zásadní je schopnost domluvit se v zahraničí, tedy studium jakýchkoliv jazyků.

Ke všemu výše uvedenému je však zapotřebí vzdělávacího systému, který k tomu studenty povede. Bez takového systému se může dobře nasměrované úsilí často obrátit v boj s větrnými mlýny, což je škoda.

Jakou máte dosavadní praxi, z jakých nabídek jste si po absolvování vysoké školy následně vybíral?

1. Siemens Kolejová vozidla, Praha, ČR: 3 roky, Project Quality Manager
2. Siemens Kolejová vozidla, Maracaibo, Venezuela: 1,5 roku, Commisioning, Mainenance and Warranty Issues Manager
3. Doppelmayr Cable Car, Wolfurt, AT: 3 roky, Project Quality Manager (projekty Caracas Cable Tren Bolivariano a MGM Las Vegas City Center)
4. Doppelmayr Cable Car, Vancouver, WA, USA: Production and Quality Manager (projekt Oakland Airport Connector)

Po studiu vysoké školy jsem absolvoval několik pohovorů v různých firmách na území ČR. Do Siemens Kolejová vozidla jsem se dostal na doporučení vedoucího mé diplomové práce, kterou jsem zpracovával pro Parker Hannifin.

Ing. Tomáš Kotýnek se nyní ve Vancouveru v Doppelmayr Cable Car podílí z pozice manažera výroby a kvality na finalizaci projektu Greater Toronto Airport Authority pro torontské letiště.

Jakým způsobem (cestou) jste se dostal na stávající post a za co jste zodpovědný?

Při práci na projektech pro Caracas a Las Vegas jsem získal zkušenosti s výrobou několika klíčových komponent dodávaného APM (Automated People Mover) systému vyráběných v Evropě. Jednou z největších výzev projektu pro Oakland, CA, bylo překlopení výroby z Evropy do USA, s nutností dosáhnout požadované úrovně kvality, nepřekročení stanovených nákladů a daného časového harmonogramu. Po dosažení určité fáze projektu nebylo již efektivní tyto úkony vykonávat na dálku, a navíc četnost letů do USA a zpět a čas strávený pryč od rodiny přesáhly únosnou mez. Proto jsme se s manželkou rozhodli pro dočasný přesun do USA.
Jsem zodpovědný za výběr dodavatelů, dohled nad konstrukcí z pohledu vyrobitelnosti a nákladové hospodárnosti, management kvality výroby a montáže jednotlivých komponent a subsystémů, vytváření výrobních a kontrolních specifikací, přejímání prvních kusů a ostatních hotových produktů, kvalifikování zvláštních výrobních procesů, jako např. PIT (Pneumatic Impact Treatment) v USA, a přenos know-how specifických výrobních procesů a kontrolních postupů do USA.

Jaké máte další ambice v zahraničí?

Momentálně pracuji na úspěšném ukončení stávajícího projektu. Co se týče náročnosti koncového zákazníka, délky a složitosti dodávaného systému a celkového rozpočtu, je projekt pro Oakland největší a nejnáročnější projekt, se kterým se DCC doposud potýkal. Tomu odpovídá i množství nabytých poznatků a zkušeností v oblastech managementu kvality, řízení výroby a projektového vedeni. Vše je ještě znásobeno možností být přímo ve styku s koncovým zákazníkem a s dodavateli v prostředí, které se svými zvyky, způsobem fungování, řízení a komunikace zásadně odlišuje od evropského prostředí. Firma, pro kterou pracuji, se bude i do budoucna zabývat výrobou lanových transportních systémů po celém světě. Mým profesním cílem po návratu do Rakouska, kde má naše firma sídlo, je aplikovat nabyté zkušenosti a vědomosti pro budoucí projekty, vyvarovat se tím alespoň některých chyb, které jsme jako firma při realizaci tohoto projektu udělali, zoptimalizovat a zefektivnit klíčové procesy. Jelikož máme malého syna a dceru na cestě, je mým osobním cílem nalézt a udržet přijatelnou rovnováhu mezi časem stráveným v práci a časem věnovaným rodině a sobě samému.

Máte zájem se časem vrátit zpět do ČR a čím byste se chtěl zde zabývat?

Určitě ano. Manželka je také Češka, je to země, kde jsme se narodili. Časově je to však zatím hodně otevřené a i díky tomu jsem se ještě konkrétněji nezamýšlel nad tím, čím bych se po návratu chtěl zabývat. Písničky ale nejspíš skládat nezačnu

.

Co podle vás, viděno zvenčí, našemu průmyslu v porovnání s tím, co nyní znáte, schází?

Výroba s vysokou přidanou hodnotou. Výroba produktů, které nedělají ostatní. Kontinuita mezigeneračního předávání znalostí a zkušeností. Národní hrdost. Strašně se v České republice krade, a tím škodíme jen sami sobě.

Zpracoval
Roman Dvořák

roman.dvorak@mmspektrum.com

Reklama
Související články
Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

Formule Vector 03 připravena závodit

Ostravský studentský tým představil v pořadí již třetí prototyp formule Vector 03. Tentokrát se tým Formula TU Ostrava zaměřil na vývoj nového pneumatického řazení formule, zavěšení kol a telemetrii.

IA CR Garant rozvoje techniky a konkurence schopnosti

S aktuálními novými zajímavými poznatky ze všech oblastí techniky vás budou členové IA CR seznamovat i v rámci seriálu v MM Průmyslové spektru, jehož první příspěvek prof. Maříka se týká otázek spojených se strategií Průmysl 4.0.

Související články
Semináře - platforma předávání zkušeností

Celoživotní systém profesního vzdělávání – nikdy nekončící proces, přinášející jeho aktérům benefity v podobě získaných zkušeností, vzájemně sdílených v dané komunitě. V tom se nachází jeho největší hodnota.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Česká škola 21. století

V paláci Rytířská České spořitelny v Praze se konal třetí ročník konference Česká škola 21. století, tentokráte na téma Mozky odcházejí, firmy pláčou... Dopolední část byla věnována přednáškám a diskusnímu panelu, odpolední pak samostatným čtyřem sekcím.

Překážky na cestě k technickému vzdělání, část 1: Problém začíná již na základní

V červencovém vydání MM Průmyslového spektra jsme avizovali sérii článků, které budou věnovány výsledkům projektu „Maturita efektivní a sociálně spravedlivá“, financovaného Technologickou agenturou ČR. Jde o studii, jejímž hlavním cílem je odpovědět na otázku, co určuje úspěšné zakončení středního vzdělání a složení maturitní zkoušky a jak systém středního vzdělání a současný model státních maturit ovlivňují rozhodování studentů o jejich budoucí vzdělávací a profesní dráze. Proto se projekt zaměřuje nejen na intelektuální dispozice studentů, ale také na nerovnosti, které významně ovlivňují to, jak mladý člověk svůj intelektuální potenciál dalším vzděláváním rozvine.

Výuka mechatroniky a automatizace

Svaz strojírenské technologie realizuje projekt zaměřený na vzájemnou provázanost a podporu praxe při výuce mechatroniky a automatizace na středních odborných školách a učilištích. Jelikož jedním z hlavních směrů činnosti svazu vedle podpory a ochrany podnikatelských zájmů jejich členů je spolupráce s vysokými a středními školami, je tento projekt tzv. ve správných rukách u ideálního řešitele. Pojďme zrekapitulovat dosavadní realizované kroky v rámci projektu „Propojení praxe s výukou mechatroniky a automatizace pro žáky středních odborných škol a učilišť“, reg. č. CZ.1.07/1.1.00/54.0057.

Spolupracujme ve vzdělávání

V rámci Roku průmyslu a technického vzdělávání vyhlášeného loni na podzim uspořádal Svaz průmyslu a dopravy ČR na počátku června další z řady diskusních panelů, tentokrát s podtitulem „Spolupráce ve vzdělávání: To je, oč tu běží“. Celodenní akci hostila Škoda Auto ve svém Škoda Muzeu v Mladé Boleslavi.

Studium: Investujeme čas a finance správným směrem?

Očekávat, že všichni nezaměstnaní absolventi humanitních oborů najdou své profesní uplatnění ve službách, je mylná představa stále přetrvávající nejen v hlavách našich politiků, ale i rodičů dětí, jež je na studia "měkkých" oborů vysílají. Průmysl spolu se stavebnictvím má v naší zemi tradici a nabízí uplatnění zhruba pro 38 % populace.

Konstrukční a designérské projekty na ZČU v Plzni

Celá řada studentských projektů na vysokých školách je realizována s úmyslem zapojit aktéry do reálných situací, se kterými se následně setkají v praxi. Některé z nich však mají tu smůlu, že z mnoha důvodů skončí dříve, než si autoři mysleli, jiné mají díky své promyšlené koncepci potenciál existence a rozvoje na mnoho let dopředu. To je případ interdisciplinárního týmu vyučujících vedeného profesorem Hosnedlem na Západočeské univerzitě v Plzni. Pojďme se společně na projekty podívat a zjistit co stojí za jejich úspěchem.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Téměř na všech tuzemských technických fakultách (až na čestné výjimky) permanentně klesá počet studentů. Důvodem není v globálním pojetí snižující se zájem mladé generace o studium na vysokých školách. Naopak, humanitní obory na veřejnoprávních školách či ekonomické a manažerské na těch soukromých se těší čím dál většímu zájmu. Přesto pokračuje trend snižování zájmu o studium technických oborů i přes skutečnost, že právě po těchto absolventech a žádných jiných je v praxi zvyšující se poptávka a do budoucna tomu s ohledem na vývoj hi-tech techniky nebude jinak. Přesto se absolventi středních škol stále hlásí na humanitní obory, po jejichž vystudování získávají stále obtížněji uplatnění a nakonec končí například i jako pokladní v supermarketech.

Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Téměř na všech tuzemských technických fakultách (až na čestné výjimky) permanentně klesá počet studentů. Důvodem není v globálním pojetí snižující se zájem mladé generace o studium na vysokých školách. Naopak, humanitní obory na veřejnoprávních školách či ekonomické a manažerské na těch soukromých se těší čím dál většímu zájmu. Přesto pokračuje trend snižování zájmu o studium technických oborů i přes skutečnost, že právě po těchto absolventech a žádných jiných je v praxi zvyšující se poptávka a do budoucna tomu s ohledem na vývoj hi-tech techniky nebude jinak. Přesto se absolventi středních škol stále hlásí na humanitní obory, po jejichž vystudování získávají stále obtížněji uplatnění a nakonec končí například i jako pokladní v supermarketech.

O výuce plastů a kompozitů pro strojaře

Významným aspektem, který na fakultě strojní ČVUT v Praze charakterizoval vývojový proces výuky plastů a kompozitů již od přelomu 60. a 70. Let, bylo důsledné spojování výuky s výzkumem. Základem výuky totiž bylo nejenom předávání stávajících znalostí v oboru, ale také vytváření nových znalostí vlastním výzkumem, ať již základním nebo aplikovaném. Jedná se o proces, který je v současné době zdůrazňován v diskusích o reformě vysokého školství. Pokračování z minulého vydání.

Informace = základ úspěchu

Švédská společnost Seco Tools je předním světovým výrobcem v oblasti vývoje a výroby řezných nástrojů pro obrábění kovů. V České republice pořádala vyčerpávající odborný seminář pro obrábění nerezových ocelí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit