Témata
Reklama

V mnoha strojírenských firmách, které jsem navštívil, mají inovace rozděleny na dvě části: CI (Continual Improvement) - kontinuální zlepšování, a R&D (Research and Development) - výzkum a vývoj. Oddělení CI se obvykle stará o drobnější technická a organizační zlepšování v procesech a v provozech. Souvisí s lean managementem, metodou Six Sigma a metodou kaizen (každý den na každém pracovišti jedno malé zlepšení). Oddělení R&D má za úkol, často ve spolupráci se strategickým marketingem, vyvíjet nové produkty - výrobky nebo služby. Strategický marketing ve spolupráci s topmanagementem zase vymýšlí nové obchodní modely. Zřejmě v podnicích nenajdete oddělení, které by nemuselo něco zlepšovat a inovovat. Které aktivity jsou nejnáročnější? Asi změna konceptu - skoková inovace. Ale jak na trhu práce najít člověka, který to bude umět?

Nové myšlenky a nápady

Je škoda, že při výběrových pohovorech se u vývojářů a konstruktérů více zkoumá, jaké mají vzdělání, jak dobrou mají angličtinu, co všechno mají za sebou, a méně se zkoumá, jak jsou tvořiví. Tento postup se hodí spíše pro oddělení CI než pro R&D. Je proto moudré nachystat si pro ně řadu úkolů. Např. uchazeči o pozici vývojáře dostanou za úkol vymyslet technické řešení nějakého firemního problému. Když firma dostane dvacet námětů na jeho vyřešení, tak z 90 % svůj problém vyřeší. Šéf R&D může posoudit přístup řešitelů a způsob řešení. Je někdo více konceptuální a jiný spíše detailista?

Reklama
Reklama

Jak poznáme konceptualistu?

Jak už jsem se předminule zmínil, inovace je postupné zlepšování konceptu. To se děje tak dlouho, dokud je co zlepšovat. Jakmile se koncept inovačně vyčerpá, musí se vymyslet nový koncept. Například osvětlení: od Edisonovy žárovky přes zářivky a výbojky až po osvětlení LED a OLED. Chcete-li získat výborného vývojáře pro nové koncepty – skokové inovace –, dejte si záležet na jeho výběru. Co se vyplácí zkoumat?

  1. Nechte uchazeče vypracovat tzv. Torranceho figurální test. Je to obrázkový test, v němž jsou nedokončené obrázky, které něco připomínají: květinu, loďku, šibenici, noty, šneka apod. Úkolem uchazečů je tyto obrázky v limitu dokreslit. Je jim zdůrazněno, že je mají dokreslit tak, jak by to nikdo jiný neudělal. A ještě přidat vtipný nadpis či komentář. Většina lidí sklouzne k tomu, že se nechá svést naznačenými liniemi. Za to uchazeči dostanou nula bodů. Pokud použijí řešení, které už použilo 1–5 % respondentů nebo nikdo, dostanou tři body. V testu se zkoumá originalita výtvoru, schopnost práce s detailem, schopnost pracovat ve více kategoriích a schopnost mít více než jeden originální nápad – tedy že se uchazeč brzy nevyčerpá.
  2. Nechte uchazeče vypracovat řešení na jednoduché zalesnění Sahary. Používám to už léta a mohu říci, že někteří manažeři či vývojáři mají úžasné nápady.
  3. Nechte je napsat seznam deseti vynálezů, které bude lidstvo potřebovat do roku 2030. Ať přesně popíší jejich funkci, nestačí výrok „měl by se vynalézt lék na rakovinu“.
  4. Nechte je napsat esej, např. na téma „Jak funguje svět, v němž jsou lidé jenom hlavami“, nebo „Jak funguje svět, když si lidé mohou navzájem číst myšlenky“. Výstupem bývají neuvěřitelné příběhy a postřehy.
  5. Zeptejte se uchazečů, které vynálezy z posledních dvaceti let je nejvíce zaujaly a proč. Záměrně jim dejte omezení, aby v tom nebyl internet a chytré telefony.
  6. Chtějte po uchazečích, aby popsali svá bývalá pracoviště, jejich kompetence, co se jim líbilo a nelíbilo a co by udělali jinak. Jak by vytvořili ideální pracoviště R&D.
  7. Je moudré, aby si uchazeč mohl prohlédnout vaše pracoviště R&D a promluvit si s pracovníky – potenciálními kolegy.
  8. Nepodléhejte tzv. haló efektům – sympatiím, nesympatiím (připomíná mi někoho nesympatického), není upravený, není výřečný, nebo naopak moc, je obézní apod. Hlídejte se, aby se vám to nestalo.

Výsledky pohovorů a testů

Když jste srovnávali výsledky všech přihlášených uchazečů na pozici vývojáře – konstruktéra (dvoukolově), dostali jste se do vášnivé diskuze, koho přijmout, a koho ne. V tomto dohadování je důležité, abyste si uvědomili, jaké jeho vlastnosti jsou nejdůležitější a jaké nedostatky můžete uchazeči odpustit. Co je nejdůležitější pro danou profesi a co bude vyhovovat vedoucímu. Potřebuje pochlebovače, nebo skvělého vývojáře? Snesou jej ostatní? Potřebuje šéf R&D rozčeřit hladinu zatuchlého rybníka? Udělejte si tabulku a pak zvažujte všechna pro a proti. Není jednoduché si férově odpovědět.

Po skončení zkoumání výsledků se obvykle zjistí, že požadavky na uchazeče byly příliš přísné, šlo o hledání ideálního uchazeče, který neexistuje. Znovu je třeba si říci: Jaké jeho tři předpoklady jsou pro nás absolutně nejdůležitější? A pokud je někdo splňuje vrchovatou měrou – přijměte jej.

Tabulka ukazuje příklad, kdy dotyčný nesplňuje absolvování ČVUT, ale „jen“ TU v Liberci – materiálové inženýrství. Nesplňuje 5 let praxe, ale pracoval 3 roky v tom nejlepším týmu profesora Nebojsy. Anglicky se dobře domluví, ale nebude ji potřebovat každý den na úrovni C2. Není stoprocentně týmový hráč. Je velmi poctivý. Umí se motivovat a je odvážný. A jako jediný má komplexní konceptuální tvořivost.

Adaptační proces

Na počátku adaptačního procesu musí nový pracovník R&D dostat „lejstro“, v němž je na každých 14 dní tzv. „kolečka“ rozepsáno, co má kde dělat, co má být výstupem, kdo to zkontroluje a podepíše. V podstatě se zkoumá, jak si na různých úsecích (příprava výroby, technologie, výroba, logistika, R&D, marketing apod.) počínal, čeho si všímal, na co se ptal, jak se celkově projevoval. Pokud je všude nevýrazný, jen zabíjí čas, tak je možné, že je z nějakého důvodu apatický či vyhořelý. Nebo je nesnášenlivý a sebestředný. Příště si rozebereme, jak má dnešní vývojář myslet a jednat.

PhDr. Karel Červený, MSc., MBA

Reklama
Související články
Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vyda-vatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Na kapitánském můstku strojíren

Ing. Jiří Rosenfeld, CSc. vloni oslavil sedmdesáté narozeniny a je znám svými velmi zajímavými, až kontroverzními názory, které ale mají svou logiku. Stojí v čele společnosti Slovácké strojírny ve funkci generálního ředitele od roku 1997, v roce 1999 se stal předsedou představenstva, v dozorčí radě ale působil již od roku 1993. Za přínos regionu a podnikání v něm se stal v roce 2014 Osobností roku Zlínského kraje a v roce 2017 se pak dostal do finále soutěže EY podnikatel roku.

Související články
Kontakt s regionálními firmami je pro mě obrovskou inspirací

V cyklu podnikatelských příběhů jsme tentokrát měli možnost vyzpovídat Ing. Jiřího Holoubka, jehož profesní kariéra byla spojena především se společnosti ELCOM. V současné době se Jiří Holoubek vrcholově věnuje problematice Průmyslu 4.0.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Mysleme globálně, jednejme lokálně, Téma na leden: Transformační trendy

Profesor systémů řízení a jeden z nejrespektovanějších českých ekonomů Milan Zelený se svými spolupracovníky zřídil Nadaci ZET za účelem rozvoje podnikatelství národního, regionálního i místního vlastnictví, rozhodování, autonomie a soběstačnosti za účelem zvýšení konkurenceschopnosti jak českých podniků, tak podniků v USA, Číně a v dalších transformujících se ekonomikách.

Je jedno, co umíte, důležité je, co uděláte, Část 1. Šéf magor

Průmyslové podniky jsou plné kreativních a činorodých lidí, kteří dokážou chrlit nápady jeden za druhým. Nápadů jsou plné šuplíky. Má to ale jeden háček. Do průmyslové praxe se dostane jenom zlomek těchto nápadů. Kde se stala chyba? Jak to udělat? Kterou metodu použít? Nasadit inovační proces? To je spousta otázek, které se budeme snažit v tomto seriálu zodpovědět v širších souvislostech.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Život podle profesora Kassaye

Profesor Štefan Kassay se řadí mezi klíčové osobnosti podnikatelského a vědeckého života, a to nikoliv pouze na Slovensku, ale i v okolních evropských zemích. Vyučil se jako soustružník a díky své neskonalé touze po poznání se vypracoval mezi evropskou elitu a nenašli byste zde jemu rovnému, který by dokázal v takové míře integrovat podnikatelské, ekonomické, vědecké, pedagogické a diplomatické znalosti, jako právě profesor Kassay. V oblasti vědy a vzdělávání vidí zásadní impuls pro rozvoj jednotlivce a společnosti a proto mj. založil svoji nadaci, která tyto kroky podporuje.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Fórum děkanů strojních fakult

Jaký smysl spatřujete v existenci zahraničních studentů – a to z úhlu pohledu spolustudentů, univerzity a společnosti jako takové? Kolik těchto studentů aktuálně máte na fakultě ve studijních programech v bakalářském a navazujícím mag-isterském stupni? Sledujete dále jejich cestu – odcházejí z republiky, nebo zůstávají?

Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit