Témata
Zdroj: Wikipedie

Příklady táhnou - Být součástí něčeho velkého

Začít po gymnáziu studovat na technické univerzitě, to chce velký kus cílevědomosti a odhodlání. Maturita na gymnáziu sice určitě není zadarmo, ale - jak říká Ing. Petr Jániš - třeba strojnické tabulky vidí student gymnázia leda tak z vlaku. I přes tento počáteční handicap se tento maturant z krnovského gymnázia v roce 1998 nejen na první pokus dostal na Fakultu strojní VŠB-TUO, ale také ji o pár let později úspěšně absolvoval, aby s titulem Ing. a se spoustou nabytých znalostí vyrazil dobývat svět.

Tento článek je součástí seriálu:
Příklady táhnou aneb mladí nechť jsou inspirací
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

„Strojařinu jsem si vybral na radu svých rodičů,“ vzpomíná Petr Jániš. „Ti totiž vždy zdůrazňovali, že člověk má studovat to, co by ho uživilo. A protože měli velký rozhled, bylo jim v té době jasné, že bude čím dál větší hlad po strojařích.“

„Člověk se má při rozhodování o tom, co bude dělat, soustředit hlavně na jednu věc – aby se mohl skutečně realizovat,“ říká Petr Jániš. (Zdroj: archiv P. Jániše)

Přijímací pohovory absolvoval Petr Jániš dokonce ne na jedné, ale na třech technických univerzitách – kromě Ostravy také v Brně a Praze. Nakonec se rozhodl pro Vysokou školu báňskou – Technickou univerzitu Ostrava (studium 1998–2005), protože mít domov (a ostatně většinu rodiny) na dosah rozhodně nebylo k zahození. (Kdyby tak v té době tušil, kolik stovek kilometrů od severní Moravy jej nakonec práce zavede…)

„Škola mi dala především velký všeobecný rozhled technického směru, a to zejména mimo mantinely dané střední školou,“ říká. „A samozřejmě především vhled do praxe ve firmách. Už v té době měla VŠB velmi dobře rozjetou spolupráci s různými firmami. Diplomovou práci jsem proto psal ve spolupráci s firmou Festo, na téma v ní vyráběných komponent. V průběhu této spolupráce jsem přišel do styku s nejrůznějšími zařízeními a s realitou výrobní firmy.“

Reklama
Reklama
Reklama

Studium na univerzitě se podle jeho slov nesmírně lišilo od toho na gymnáziu. Především mu dalo „background“ – široký soubor více či méně elementárních znalostí. To Petr Jániš hodnotí jako jeden z největších benefitů vysokoškolského studia, kterým prošel.

Z Budějovic do Wolfsburgu

Po ukončení studia, již v červnu 2005, nastoupil Ing. Petr Jániš jako procesní inženýr do české pobočky společnosti Robert Bosch v Českých Budějovicích. „Vždy jsem chtěl pracovat pro nadnárodní společnost, a zde byla práce zajímavá a perspektivní. Tak jsem v Budějovicích zůstal 12 let,“ říká.

Jeho zdejší kariéra byla poměrně strmá a rozhodně velmi zajímavá. Již po dvou letech se ve firmě Robert Bosch stal projektovým vedoucím projektů pro společnost Volkswagen, přičemž produktem, za který byl zodpovědný, byl vývoj palivového čerpadla. V roce 2008 pak do portfolia projektů, které řídil, přibyl vývoj palivového čerpadla pro platformu VW Golf, pod niž spadají i další vozy vyráběné v rámci koncernu Volkswagen. V roce 2009 následovalo jmenování Ing. Jániše na pozici zkráceně zvanou „EKAM” – engineering key account manager fuel supply unit– a to pro celý koncern VW. V roce 2012 následovala pozice vedoucího skupiny vývoje palivových čerpadel – nejen pro koncern VW, ale i pro spoustu dalších zákazníků jako například BMW, PSA, Daimler, GM... Další krok v kariéře se odehrál v roce 2014, kdy se Petr Jániš stal platformním vedoucím vývoje pro „brushless pump” (elektricky komutovaná palivová pumpa) ve firmě Robert Bosch ve Stuttgartu.

V březnu 2020 byl Petr Jániš jmenován vedoucím oddělení vývoje palivové soustavy pro platformy MQB A1 (platforma VW Golf) a MQB A2 (platforma VW Tiguan/Touran). (Zdroj: Wikipedie)

Již o dva roky později však přijal nabídku od společnosti Volkswagen, pro jejíž projekty na pozicích u Roberta Bosche pracoval. Od roku 2016 se tak píše Jánišovo působení u firmy Volkswagen AG ve Wolfsburgu, kde pracuje dodnes.

Začal zde podobně jako dříve u Bosche – stal se projektovým vedoucím vývoje palivových čerpadel, avšak rovnou s celosvětovou působností. V březnu 2020 byl posléze jmenován vedoucím oddělení vývoje palivové soustavy pro platformy MQB A1 (platforma VW Golf), MQB A2 (platforma VW Tiguan/Touran) a PHEV (plug-in hybridní vozidla), a to, jak jinak, také s celosvětovou působností. Z dílny jeho týmů tak vycházejí komponenty k vozům, jako jsou VW Golf, Škoda Octavia, Seat Leon, Audi A3, VW Tiguan, Škoda Kodiaq, Audi Q3 a též plug-in hybridní vozidla jako například e-Golf či Tiguan PHEV.

Reklama

„V říjnu to bude celkem osm let, co působím za hranicemi,” říká Petr Jániš a na otázku, jaké jsou jeho další plány, odpovídá: „Chci se profesně dále vyvíjet a dosáhnout víc v rámci firmy Volkswagen. Do Čech se zatím vrátit nemíníme, ale uvidíme, co přinese budoucnost,” dodává.

Avšak přestože již zakotvil ve druhé typicky německé firmě, mnohé oceňuje i na firmách českých. Například vidí rozdíl v přístupu k řešení problémů – podle jeho slov, zatímco lidé v českých firmách se snaží najít řešení rychle, v německých firmách za každým rozhodnutím stojí velký byrokratický aparát, což řešení problému často zpomaluje.

Jak Petr Jániš hodnotí české technické školství?
„Za hranicemi ČR je patrné velmi úzké propojení školství s praxí ve firmách. Je to zažitý systém, studenti realizují své diplomové či dizertační práce přímo ve firmách, přičemž zhruba 80 % těchto studentů v těchto firmách pak zůstane. V ČR tohle za mě bylo jen ve velmi omezené míře a myslím, že ani dnes to není tak běžné, jak by být mělo a mohlo. Na druhé straně na českém technickém školství velice oceňuji, že stojí na pevných kořenech z minulosti, na obrovském know-how z doby, kdy ještě Československo bylo skutečnou technickou velmocí.“

Možnost seberealizace

Ing. Jániš má jednu velkou výhodu – jeho nejbližší rodina, manželka Denisa a syn Jakub Petr, žijí v Německu s ním. Vzpomíná na dobu, kdy si prošli dojížděním, což samozřejmě nebylo nic příjemného. Rozhodnutí o přestěhování rodiny do Německa nebylo snadné, protože dcera Sabina, jako i ostatní příbuzní obou manželů, žijí v Česku. Přesto k přestěhování v polovině roku 2018 nakonec došlo a je zřejmé, že šlo o šťastné rozhodnutí.

„Člověk může dělat cokoli, ale musí mít krytá záda partnerem, rodinou,” říká Petr Jániš. „Myslím, že nic z toho, co se mi podařilo v posledních několika letech, by nebylo, kdybych neměl svou ženu, která vytváří zázemí, ve kterém se mohu cítit dobře a soustředit se na svou práci.”

Ing. Jániš má jednu velkou výhodu – jeho nejbližší rodina, manželka Denisa a syn Jakub Petr, žijí v Německu s ním. Pětiletý Jakub Petr také velmi kladný vztah ke zvířatům a umí jezdit jezdí na koni. (Zdroj: archiv P. Jániše)

Manželka Ing. Jániše, Denisa, v Německu také našla svoji možnost realizace. Využila možnosti naplno se věnovat tomu, co od malička miluje a považuje za další velký smysl života (a co ostatně milují oba dva) – zvířatům. Za celou dobu, co jsou spolu, se jim již podařilo zachránit koně, pejsky i kočky. Zachráněná zvířata si nechávají. Jejich pětiletý syn Jakub Petr má také velmi kladný vztah ke zvířatům, už například jezdí na koni, a dcera Sabina se též aktivně a již úspěšně věnuje jezdeckému sportu.

Je třeba dodat, že ačkoli to v minulosti byli především Petrovi rodiče, kdo měli zásluhu na tom, že se z něj stal úspěšný člověk, nezapomíná Ing. Jániš ani na pedagogy nebo na kolegy z firmy Robert Bosch, kteří jej pomohli nasměrovat na správnou profesní dráhu. K pedagogům patří hlavně profesoři Víteček a Noskievič, doc. Wagnerová a doc. Landryová z Katedry automatizace řízení a inženýrské informatiky.

Přestože Petr Jániš již zakotvil ve druhé typicky německé firmě, mnohé oceňuje i na firmách českých.

„Tehdy se proslýchalo, že je po Katedře pružnosti a pevnosti druhou nejobtížnější na strojní fakultě,” vzpomíná Jániš. „A já jsem si chtěl dokázat, že jsem dospěl a že ten těžký obor zvládnu...”

Nejen po celou dobu studia, i v průběhu své profesní dráhy měl a má Petr Jániš na mysli to hlavní: „Člověk se má při rozhodování o tom, co bude dělat, soustředit hlavně na jednu věc – aby se mohl skutečně realizovat. Pokud se mu to daří, je spokojený. Už v průběhu studia se tedy musí zamýšlet nad tím, zda studuje to, co ho bude bavit, a ne si pouze odbýt čtyři či více let jen proto, aby měl akademický titul!“

Související články
Příklady táhnou: Umět řídit i motivovat

Ačkoli byla Ing. Andrea Urban - tehdy ještě Andrea Kovačiková ze Žiliny- již od střední školy orientována humanitním a ekonomickým směrem, vystudovala posléze v doktorandském programu obor Strojírenská technologie na ostravské VŠB-TUO. A také toto vzdělání ji katapultovalo do prestižních pozic ve špičkových technologických firmách, z nichž zatím poslední, od roku 2014, je Volvo stavební stroje v německém městě Hameln.

Příklady táhnou:
Maximum aerodynamiky pro nejrychlejší vozy

Petra Palizu již od mládí zajímaly automobily a záhy se rozhodl, že se v dospělosti bude podílet na jejich vývoji. V průběhu prvních ročníků studia Wichterlova gymnázia v Ostravě si ujasnil, že jeho profesní dráha povede přes strojírenský obor na univerzitě. Že se za několik let bude podílet na vývoji nejrychlejších automobilů na světě, by jej nejspíš v té době ještě nenapadlo…

Český mozek pro světové vozy

Rozhodnete-li se pořídit si nový vůz, pravděpodobně nebudete znát člověka, který rozhodl o konkrétním dílu, jež bude součástí automobilu. Pokud však tím vozem bude Škodovka, pak je velmi pravděpodobné, že mužem, který o mnohém ve vašem voze rozhodoval, je Ing. Radek Urbiš, PhD., MBA.

Související články
Český mozek pro německé inovace

Ing. Petr Grulich pracuje jako poradce a podporovatel vývojových týmů pro speciální technická témata ve společnosti Robert Bosch GmbH v německém Stuttgartu. Ačkoli to podle jeho jména nepoznáte, je Čech. Tento rodák z České Lípy je absolventem Ústavu mechaniky, biomechaniky a mechatroniky Fakulty strojní ČVUT. Je jedním z těch „našich“, díky nimž v zahraničí začínají chápat, že Česko není jen o pivu a hokeji.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Příklady táhnou aneb mladí budiž inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Prognózovat vývoj ekonomiky by bylo jednodušší, kdyby šlo jen o ekonomiku, říká ekonom Miroslav Zámečník

Složitá geopolitická situace natolik ovlivňuje ekonomické světové dění, že s jistotou prognózovat vývoj české ekonomiky není jednoduché. Klasické spouštěče, které ohlašují krizi, nefungují. Kdo dnes v recesi uspěje, proč je ČR pořád pro zahraniční investory zajímavá a která firma se budoucnosti bát nemusí? To jsou témata, nad kterými redakce MM Průmyslového spektra diskutovala s hlavním analytikem České bankovní asociace Miroslavem Zámečníkem.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

Vždy se snažíme konkurenci předběhnout

Špičkový výzkum a transfer high-tech technologií do medicínské, průmyslové a environmentální praxe s důrazem na mezinárodní spolupráci je hlavním cílem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM), vědecko-výzkumného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Studentská formule: Víc než zábava

Vysoká škola + praxe během studia = hladký vstup do zaměstnání. Tato rovnice rozhodně platí v případě studentů VUT v Brně, kteří při studiu žijí druhým životem: konstrukcí, vývojem, vylaďováním a managementem projektu formule Dragon 6. Jedná se o projekt celosvětového ohlasu, do nějž je pod jménem Formula Student (formulastudent.com) zapojeno 530 univerzitních týmů, a ten z Brna, jenž si říká TU Brno Racing, patří mezi elitu. Neváhali jsme, vydali se do areálu Fakulty strojního inženýrství VUT a dílnu Dragon 6 navštívili; průvodcem nám byl team leader Tomáš Kolečář, student 4. ročníku FSI VUT.

Nováček v soutěži se chystá na novou sezonu

V tomto vydání vám představíme další z řady studentských formulí. Tentokrát nahlédneme do ostravské dílny týmu VŠB – Technické univerzity Ostrava. Studenti Fakulty strojní se tam s vervou pustili do stavby nového monopostu studentské formule #2 pro závodění na rok 2016!

Dragon 5 - Revoluční změny v podání TU Brno Racing

V tabletovém vydání MM Průmyslového spektra jste si mohli přečíst o tom, jak se dělají studentské formule v Praze. V tomto článku se přesuneme do Brna a podrobněji vás seznámíme s týmem TU Brno Racing.

Příklady táhnou: Stavět mosty mezi obory

Propojení techniky a medicíny. To je to, co především lákalo Evu Hrbáčkovou, když se rozhodovala, kterou univerzitu bude studovat. Volba proto padla na Fakultu biomedicínského inženýrství ČVUT v Praze. Profesní cesta ji posléze zavedla do britského města Crawley, konkrétně do společnosti Elekta, která se zabývá radioterapií. Zde nyní pracuje na pozici produktového manažera.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit