Témata
Zdroj: archiv R. Stolejdy

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane Stolejdo, pro které oblasti strojírenského podniku se podle vás dá nejlépe využít umělá inteligence a jakým způsobem? Případně kde lze předpokládat nejrychlejší návratnost investic při nasazení AI?

R. Stolejda: Obecně platí jedna zásada – AI funguje nejlépe tam, kde se činnosti opakují. Jakmile identifikujete proces, který probíhá cyklicky a má jasně definované vstupy i výstupy, tam dává její nasazení největší smysl. Z mé zkušenosti to nejlépe funguje například v plánování výroby nebo v logistice. Tedy všude, kde zaměstnanci pracují s daty, tabulkami, něco připravují, přepisují či kombinují – tam dokáže AI procesy výrazně urychlit. Kvalitní výstupy jsou podmíněny kvalitními vstupy, to je naprostý základ.

„AI bez lidí nefunguje. Firmy, které pochopí, že musí své zaměstnance vzdělávat a profesně posouvat, získají náskok. AI není náhradou za člověka, je to nástroj. A stále záleží především na tom, kdo jej ovládá,“ říká Roman Stolejda. (Zdroj: archiv R. Stolejdy)

Naopak například oblast konstrukce je složitější. Tam jsme zatím nenarazili na řešení, které by fungovalo skutečně efektivně, protože je v této práci vysoký podíl kreativity a vizuálních prvků. Návratnost je pak logicky nejrychlejší tam, kde v současnosti člověk vykonává rutinní činnost. Jakmile mu tuto zátěž odeberete, úspora se dostaví okamžitě.

MM: Jak by měla středně velká strojírenská firma postupovat, pokud chce s AI začít? Je lepší cestou nákup hotových řešení, nebo vývoj na míru?

R. Stolejda: Za zcela zásadní považuji nezačínat výběrem nástroje, nýbrž analýzou. My postupujeme vždy stejně: nejdříve si sedneme s vedením a definujeme si, co vlastně od technologie očekává. Poté následuje základní školení zaměstnanců, aby pochopili, co AI obnáší a jaké jsou její možnosti. Teprve pak jdeme do hloubky – hovoříme s jednotlivými odděleními a zjišťujeme, co je v práci brzdí a co by jim pomohlo. Výsledkem je seznam konkrétních bodů, kde dává nasazení AI smysl. Teprve v této fázi se řeší konkrétní nástroje. Někde to může být Microsoft Copilot, jinde jiné specifické řešení. Neexistuje univerzální produkt, který byste jednoduše nainstalovali a měli hotovo. Každá firma je jedinečná.

MM: Často se říká, že software je jen tak dobrý, jak dobrá jsou data, která obsahuje. To jistě platí i v případě AI...

R. Stolejda: Ano, to je naprostý základ. A upřímně řečeno, ačkoli většina firem v datech pořádek nemá, přesto chce implementovat AI. Rozlišujeme zde dvě roviny. První je osobní – každý může AI využívat pro svou potřebu, zde není nutné řešit objemná data. Pokud však chcete AI nasadit na firemní úrovni, jsou data alfou i omegou. Jestliže nemáte v datech systém, nemáte z čeho čerpat. Bez toho to zkrátka fungovat nebude.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: Jaké jsou nejčastější chyby strojírenských firem v oblasti sběru a čištění dat z výroby?

R. Stolejda: Nechci hovořit konkrétně o strojírenství bez hlubší analýzy. Obecně však platí, že firmy mají data roztříštěná, často špatně strukturovaná a zároveň přehnaně zabezpečená. Paradoxem tedy je, že data sice vlastní, ale neumějí je efektivně využít.

MM: Jakým způsobem je třeba komunikovat zavádění AI technologií směrem k lidem ve výrobě a na technických pozicích, aby v technologii neviděli hrozbu?

R. Stolejda: To je podle mého názoru klíčová část celého procesu. Lidé se bojí toho, čemu nerozumí. Prvním krokem je tedy vysvětlení. Je nutné jim ukázat, co technologie dokáže, jak funguje a v čem jim konkrétně pomůže. My to řešíme plošným 16hodinovým školením pro všechny. Z řad zaměstnanců se vždy vyprofiluje několik jedinců, které to zaujme. Těm říkáme „ambasadoři“. S nimi pak pracujeme dále a hlouběji; oni jsou těmi, kdo pomáhají technologii ve firmě prosazovat. Bez součinnosti lidí to nejde. Nemůžete přijít, zavést nový systém a očekávat, že jej všichni bezvýhradně přijmou.

MM: Na co by si firmy měly dát největší pozor z hlediska úniku know-how a průmyslového tajemství při používání umělé inteligence? A jak této hrozbě předejít?

R. Stolejda: Největším rizikem nejsou technologie, nýbrž lidé. Zabezpečení lze řešit různě – od „on-premise“ řešení (vlastní servery) až po správně nastavené nástroje typu Copilot, kde máte data pod kontrolou. Základem jsou však jasně stanovená pravidla. Zaměstnanci musí vědět, jaké informace mohou do systému vkládat, a jaké nikoliv. Problém totiž většinou nevzniká v systému, ale u uživatele.

Reklama

MM: Kde vidíte český průmysl za pět let z hlediska využívání AI?

R. Stolejda: V tomto ohledu jsem optimista. Aktuálně se hodně hovoří o AI agentech a automatizaci, což je přesně ten správný směr. Všechny repetitivní činnosti postupně vymizí. Firmy, které tento trend pochopí, uspořádají si data, nastaví procesy a začnou AI využívat, budou výrazně efektivnější. Lidé se pak konečně budou moci věnovat práci s přidanou hodnotou, nikoliv přepisování tabulek.

MM: Je něco, co by v této souvislosti mělo podle vás zaznít, ačkoli jsem se na to přímo nezeptala?

R. Stolejda: Je pravda, že se kolem AI dnes šíří velká očekávání, někdy až přehnaná. Zároveň však do tohoto odvětví plynou tak obrovské investice, že tento trend neustane. Vývoj postupuje velmi rychle a firmy na to postupně přicházejí. Nejdůležitější je však jedna věc – tato revoluce nespočívá v technologiích, ale v lidech. AI bez lidí nefunguje. Firmy, které pochopí, že musí své zaměstnance vzdělávat a profesně posouvat, získají náskok. AI není náhradou za člověka, je to nástroj. A stále záleží především na tom, kdo jej ovládá.

Vydání #5
Kód článku: 260542
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firmy
Související články
Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Sběr (léčivých bylin) dat z výroby

Ano, sběr bylin sem nepatří a je to špatně (?????). Anebo ne tak docela? No, byliny se obvykle sbírají proto, aby po svém zpracování pomáhaly léčit, hojit a podobně. Co to má se sběrem výrobních dat společného? Na první pohled pramálo - ale je to tak úplně pravda?

Urychlete svoji digitální transformaci

Jak může strategie digitální transformace, jejíž součástí je přechod na moderní distribuovaný řídicí systém, pomoci výrobcům dosáhnout vyšší produktivity, ziskovosti a snížit rizika? To se dozvíte, pokud se začtete do následujících řádek.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Průmyslový design mezi technologií a vizí

Patrik Paul, renomovaný designer evropského formátu, vede tým, který propojuje kreativitu, precizní inženýrství a moderní technologie. V úvodním rozhovoru popisuje, jak se k designu dostal přes architekturu, proč založil vlastní studio a jak se jeho tým vyrovnává s rychle se měnícími trendy. Mluví o nástupu 3D tisku, rostoucím vlivu umělé inteligence i o tom, jak se rodí produkty, které propojují estetiku, funkčnost, technologii a reálné potřeby lidí.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit