Témata
Zdroj: Presto

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Reklama

Strojový a AI překlad dokáže výrazně zrychlit práci s technickou dokumentací. V průmyslové praxi ale často naráží na problém, který není na první pohled vidět: odborná terminologie musí být jednotná, přesná a použitá ve správném tvaru. Nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů může rozdílný překlad jednoho termínu znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i riziko nejasné komunikace.

O tom, proč samotný glosář nestačí a jak lze terminologii po AI překladu automaticky sjednotit podle firemních pravidel, mluví Milan Havlín, ředitel české překladatelské agentury Presto.

V průmyslu se dnes hodně mluví o AI. Kde podle vás reálně pomáhá při překladech technické dokumentace?

M. Havlín: AI a strojový překlad mají v technických překladech jasné místo. Umí velmi rychle připravit první verzi textu a u velkých objemů dokumentace výrazně zkrátit čas, který by jinak zabral běžný překlad od nuly. To je důležité například u manuálů, servisních pokynů, technických listů, interních směrnic nebo opakovaně aktualizovaných dokumentů.

Zároveň je ale potřeba říct, že samotný AI překlad není konec procesu. U odborných textů nejde jen o to, aby věta byla gramaticky správně. Terminologie musí „sedět“ – tedy odpovídat oboru, interním zvyklostem firmy, a často i předchozím verzím dokumentace. Právě tady se často po rychlém AI překladu objeví práce, která zůstává na člověku.

Typicky se stane, že překlad je hotový rychle, ale následně někdo prochází dokument a opravuje výrazy, které firma používá jinak. Jeden termín se přeloží dvěma způsoby, jindy je použit obecnější výraz místo firemně schváleného názvu. U krátkého textu to nemusí být velký problém, ale u stovek stran dokumentace už ano.

Takže hlavní problém není samotný překlad, ale následná kontrola?

M. Havlín: Přesně tak. U mnoha firem dnes není největší překážkou text přeložit. Brzda je v tom, jak zajistit, aby výsledek odpovídal schválené terminologii.

Firmy často používají vlastní názvy dílů, procesů, materiálů, výrobních operací nebo bezpečnostních prvků. Pokud má být určitý pojem v dokumentaci používán jedním způsobem, měl by tak být použit napříč manuály, návody, servisními texty i dalšími dokumenty.

V případě AI překladu nicméně může vzniknout text, který je jazykově přijatelný, ale terminologicky nejednotný. A pak nastupuje ruční práce: někdo hledá termíny, porovnává je s glosářem, přepisuje tvary a kontroluje kontext, což je náročné na čas i na přesnost.

Ředitel Milan Havlín přibližuje, v čem je terminologická kontrola klíčová a proč se agentura Presto pustila do vývoje vlastních nástrojů pro její usnadnění. (Zdroj: Presto)

Řada firem už ale glosáře má. Proč tedy nestačí jen používat firemní slovník?

M. Havlín: Glosář je základ, ale sám o sobě nestačí. Řekne vám, jak má být termín přeložen, ale ve většině běžných pracovních postupů nezajistí, že se tento termín opravdu správně opraví v celém dokumentu.

Je rozdíl mezi tím, když nástroj termín najde a upozorní na něj, a tím, když překlad skutečně opraví. V praxi často vypadá práce tak, že systém překladateli nebo post-editorovi termín zobrazí, ale finální oprava zůstává na člověku.

Navíc čeština a slovenština jsou tvarově bohaté jazyky. Nestačí vzít jeden výraz a mechanicky ho zaměnit za druhý. Termín musí být ve správném pádu, čísle, a často je potřeba upravit i zbytek věty. Funkce „najít a nahradit“ zde může způsobit víc škody než užitku.

Můžete uvést jednoduchý příklad?

M. Havlín: Představme si, že firma má v angličtině termín, který se v češtině může překládat více způsoby. V jednom dokumentu se objeví jako „řídicí jednotka“, jinde jako „ovládací jednotka“, a někde jako „kontrolní modul“. Z jazykového hlediska mohou všechny varianty v určitém kontextu působit srozumitelně. Z hlediska firemní dokumentace je ale správná jen jedna.

Podobné je to u názvů produktů, postupů nebo například náhradních dílů. Když má firma schválený termín, nechce, aby se v každé kapitole nebo odstavci tyto varianty různě míchaly.

U technických textů navíc často nejde jen o jazykovou rozmanitost a s ní spojenou lepší stylistiku. Nejednotná terminologie může ztížit servis, školení, interní komunikaci nebo práci s dokumentací v dalších jazykových verzích.

Jak tedy tento problém řeší agentura Presto?

M. Havlín: Vyvinuli jsme vlastní řešení, které navazuje na AI nebo strojový překlad a zaměřuje se právě na terminologii. Princip je jednoduchý: klient dodá text a slovník preferované terminologie. Nástroj následně přeložený text projde, zkontroluje výskyty termínů podle slovníku a tam, kde je překlad nesprávný nebo nejednotný, ho opraví do odpovídající podoby.

Důležité je, že nejde jen o vyhledání termínu. Jde o opravu. Výstupem není pouze seznam upozornění, ale zkontrolovaný a opravený text. Součástí výstupu je také přehled provedených zásahů – co bylo potvrzeno jako správné, co bylo nahrazeno a kde ke změnám došlo.

To firmě umožňuje rychle vidět, jak se s terminologií pracovalo – a zároveň se tím snižuje množství ruční práce, která by jinak zůstala na post-editorovi nebo interním odborníkovi.

Reklama
Reklama
Reklama

Znamená to, že člověk už do procesu nemusí vstupovat?

M. Havlín: Ne, to by bylo zjednodušení, které by u odborných textů nebylo poctivé. Smyslem není odstranit člověka z procesu všude a za každou cenu. Smyslem je odstranit opakovanou a mechanickou část práce, kde člověk ztrácí čas.

U technických textů stále dává smysl odborný dohled, post-editing nebo finální kontrola podle významu dokumentu. Rozdíl je v tom, že odborník se nemusí soustředit na opakované dohledávání a přepisování termínů, ale může se věnovat obsahu, srozumitelnosti a případným odborným nejasnostem.

To je praktický přínos automatizace: ne že „AI všechno vyřeší“, ale že člověk neřeší pořád dokola stejný typ oprav.

Pro koho je tento typ řešení nejvhodnější?

M. Havlín: Největší smysl má u firem, které pravidelně pracují s rozsáhlejší nebo opakovaně aktualizovanou dokumentací. Typicky jde o technické manuály, návody k obsluze, servisní dokumentaci, dokumentaci k výrobkům, interní směrnice, školicí materiály nebo texty pro exportní trhy.

Důležitý není jen rozsah dokumentace, ale i opakování. Pokud firma stále opravuje stejné odborné termíny, názvy produktů, dílů nebo procesů, je to signál, že problém není v jednom konkrétním překladu, ale právě v terminologickém procesu.

Jaké reference můžete uvést?

M. Havlín: Konkrétní klienty u podobných projektů nejmenujeme, ať už kvůli smluvním závazkům, nebo kvůli povaze dokumentace. Obecně ale můžeme říct, že agentura Presto dlouhodobě pracuje s náročnou terminologií pro velké klienty z oblasti automotive, energetiky, dopravní infrastruktury i pro evropské orgány a instituce.

Právě tyto typy projektů ukazují, že terminologie není akademické téma. U velkých organizací často existují rozsáhlé terminologické databáze, interní pravidla a dlouhodobě budovaná dokumentace. Jakmile se terminologie začne rozcházet, oprava je nákladná a zdržuje další práci.

U technických překladů proto nejde jen o jazyk. Jde o proces, kvalitu a opakovatelnost.

V čem je přínos pro firmu měřitelný?

M. Havlín: Nejviditelnější je úspora času při kontrole. Pokud člověk musí procházet desítky nebo stovky stran a ověřovat každý důležitý termín ručně, je to práce, která se může táhnout hodiny až dny. Automatizovaná terminologická oprava tuto část výrazně zkracuje.

Druhý přínos je konzistence. Firma dostává výstup, kde jsou schválené termíny použity jednotně, a zároveň má přehled o tom, co bylo opraveno. To je důležité pro interní kontrolu i pro další aktualizace dokumentace.

Třetí přínos je cena. Pokud se terminologické opravy provádějí ručně v rámci post-editingu, promítá se to do času i nákladů. Automatizace umožňuje tuto část zpracovat efektivněji, aniž by firma rezignovala na kvalitu.

Reklama

Kde jsou hranice takového řešení?

M. Havlín: Základem je kvalitní vstup. Pokud má firma schválený glosář, je situace ideální. Pokud ho nemá, dá se začít i menším seznamem klíčových termínů a postupně terminologii budovat.

Druhá hranice je typ textu. U dokumentace, návodů nebo odborných textů je přínos velmi dobře uchopitelný. U marketingových textů záleží na tom, jak moc je pro firmu důležitá jednotnost pojmů, nejčastěji názvů produktů.

Třetí věc je pak očekávání. Automatizovaná terminologická oprava není kouzelná náhrada za odbornou práci; je to nástroj, který řeší velmi konkrétní problém – tedy jak po AI nebo strojovém překladu rychle a konzistentně sjednotit terminologii podle pravidel klienta.

Jak vypadá první krok, pokud si to chce firma vyzkoušet?

M. Havlín: Nejjednodušší je poslat krátký vzorek textu a terminologický slovník. Nemusí jít o rozsáhlou databázi; pro první ověření často stačí 20 až 30 klíčových termínů, které firma potřebuje používat jednotně.

Pokud už má firma hotový překlad a chce ověřit terminologii v něm, potřebujeme ideálně původní text, přeložený text a slovník. Výstupem je opravený překlad a přehled zásahů.

Presto je tradiční překladatelská agentura. Proč jste se pustili do vlastního vývoje?

M. Havlín: Protože vidíme, kde se reálně mění práce s překlady. Firmy budou AI a strojový překlad používat čím dál častěji. To ale neznamená, že zmizí potřeba kvality; spíše se mění místo, kde se kvalita hlídá.

Dříve byla velká část práce v samotném překladu. Dnes je stále větší část práce v kontrole, post-editingu, terminologii, bezpečnosti dat a řízení celého procesu. Proto dává smysl spojit překladatelskou expertizu s vlastním technologickým řešením.

Agentura Presto dlouhodobě staví na kombinaci jazykové odbornosti, procesů a technologií. Máme zkušenosti s technickými překlady, s náročnou terminologií, s post-editingem i s řízením vícejazyčných projektů. Vlastní vývoj je přirozený krok: nechceme AI jen používat, chceme ji zapojit tam, kde klientovi opravdu šetří čas a peníze.

Co byste doporučil průmyslové firmě, která dnes používá AI překlad, ale terminologii řeší ručně?

M. Havlín: Začal bych jednoduchou otázkou: kolikrát opravujete stejný termín znovu a znovu?

Pokud se stejný problém opakuje v různých dokumentech, je to signál, že firma nepotřebuje jen lepší překlad. Potřebuje lepší terminologický proces.

Druhý krok je vybrat nejdůležitější odborné a firemní termíny. Nemusí jich být stovky. Pro první test stačí vybrat termíny, u kterých se chyby ve strojovém překladu vyskytují nejčastěji nebo je správnost termínu velmi důležitá – názvy dílů, procesů, produktových řad, bezpečnostních prvků, interních zkratek, oborových pojmů nebo zaužívaná firemní terminologie.

Posledním krokem je vyzkoušet opravu na reálném textu, protože teprve tam je vidět, jestli řešení firmě pomůže. U odborné dokumentace je praktická ukázka často přesvědčivější než jakýkoli obecný popis technologie.

Závěrem

Terminologická oprava po AI překladu dává největší smysl tam, kde se odborné texty pravidelně opakují, aktualizují nebo navazují na starší dokumentaci. Typicky nejde o jednorázovou jazykovou korekturu, ale o dlouhodobější proces: sjednotit názvosloví, snížit ruční kontrolu a mít přehled o tom, jaké termíny byly v textu upraveny.

Agentura Presto postavila svoje řešení na vlastním vývoji, zkušenostech s technickými překlady a certifikovaných procesech pro překlad a post-editing. Službu lze využít jak samostatně po AI/strojovém překladu, tak i jako součást kompletního překladatelského workflow.

Kdy má smysl řešit terminologii automatizovaně

Automatizovaná terminologická oprava po AI nebo strojovém překladu dává smysl zejména tehdy, když:

  • překládáte technickou dokumentaci, manuály, servisní pokyny nebo interní normy;
  • opakovaně opravujete stejné odborné termíny;
  • různí dodavatelé nebo týmy používají různé překlady stejných pojmů;
  • máte firemní glosář, ale jeho dodržování stále kontroluje člověk;
  • pracujete s češtinou nebo slovenštinou, kde termíny nestačí mechanicky najít a nahradit;
  • aktualizujete starší dokumentaci a potřebujete sjednotit změněnou terminologii;
  • chcete snížit rozsah ručního post-editingu tam, kde hlavní problém spočívá v terminologii.

Pro první orientační ověření obvykle stačí krátký vzorek textu a seznam klíčových termínů. Firma tak nemusí hodnotit řešení jen podle popisu, ale může vidět výsledek na vlastním typu dokumentace.

Vydání #7,8
Kód článku: 260741
Datum: 24. 06. 2026
Rubrika: Servis / Rozhovor
Autor:
Firmy
Související články
AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Související články
Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Marketing v 21. století

Budování značky pomocí moderních marketingových nástrojů je podle Tomáše Keprty, šéfa marketingového oddělení ve společnosti ČKD Blansko, v dnešní době zcela klíčové a nezbytné pro propagaci českého strojírenství a inženýringu ve světě. V následujícím rozhovoru vysvětluje, proč a co může přinést za výhody, obchodní příležitosti i konkrétní zakázky.

Ve znamení kvality: Budoucnost patří zvídavým

Rychlé výrobní tempo i nástup umělé inteligence nezastavitelně proměňují svět strojírenství a kontrola kvality dnes prostupuje celým procesem. Inženýr kvality se tak mění ve strategického manažera, jehož lidský nadhled, intuice a osobní odpovědnost jsou i v éře inteligentních strojů naprosto klíčové.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Ve znamení kvality: Vstupní kontrola snáze a rychleji

Stabilita a jakost výrobního procesu vychází mimo jiné z předpokladu, že konzistentní a kvalitní je již vstup v podobě materiálu, z něhož se vyrábí. To ověřuje systém vstupních kontrol, které je zpravidla nutné provádět v laboratorních podmínkách. Dnes však existují i analytické a spektroskopické metody, jimiž lze kontrolovat materiál přímo během přejímky.

Ve znamení kvality: AI jako měřicí nástroj

Vizuální kontrola na bázi umělé inteligence je v první řadě nový měřicí systém, který podléhá změnám prostředí, materiálu i výrobního procesu, a jehož spolehlivost může bez průběžného monitoringu časem degradovat. Letošní úpravy technické legislativy se zabývají tím, jak nastavit validaci, aby byla AI kontrola kvality opakovatelná a auditovatelná.

Revoluce udržitelnosti: Výroba pod kontrolou

V praxi sériové výroby není udržitelnost jen dodatečným parametrem vázaným na životní prostředí. Je to především pracovní disciplína zaměřená na úspornost, eliminaci ztrát, přesnější řízení a konzistentní výsledky. Jako taková je v symbióze s inženýrským myšlením, přičemž její jednotlivé strategie významně přispívají k celkové stabilitě procesu.

Revoluce udržitelnosti: Digitalizací k úsporám

Průmyslová udržitelnost se v posledních letech stala nejen věcí image, ale také ekonomiky. Rostoucí ceny energií, tlak na snižování emisí i požadavky zákazníků nutí podniky hledat způsoby, jak vyrábět chytřeji. Jednou z hlavních cest je digitalizace. Ta dovoluje provoz detailně prozkoumat a z drobných optimalizací sestavit významné energetické úspory.

CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Jarní setkání strojařů v Plzni

Více než 30 vystavovatelů, téměř 50 řečníků, tři výstavní haly a jeden nezapomenutelný strojírenský zážitek. Akce Strojírenská inspirace 2024 se konala v Plzni od 4. do 6. června 2024 a zaměřila se na digitální výrobu, automatizaci a inovace ve strojírenství. Letos poprvé se toto setkání uskutečnilo v areálu Depo2015, který se stal centrem pro sdílení zkušeností a nápadů mezi odborníky z průmyslu a digitalizace.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit