Témata
Zdroj: SPŠ a Gymnázium Na Třebešíně

AI ve školství? Pro a proti: Výuka i provoz

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Ing. Jakuba Koželuha, ředitele pražské Střední průmyslové školy a Gymnázia Na Třebešíně.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může přinášet i hrozby či úskalí? Proč?

J. Koželuh: Využití umělé inteligence ve výuce s sebou bezesporu nese jak určitá úskalí a rizika, tak i značný potenciál a přínosy. Je důležité si obě tyto roviny uvědomovat a pracovat s AI uvážlivě.

Za hlavní riziko považuji možnost velmi rychlého „vygenerování“ hotového řešení úkolu, často bez skutečného porozumění dané problematice. V běžné praxi je takový přístup mnohdy efektivní – uživatel řeší problém, využije podporu a výsledek má k dispozici, aniž by nutně rozuměl všem detailům. Ve vzdělávání je ale situace odlišná, protože cílem není pouze výsledek, ale především pochopení principu.

Setkal jsem se s řadou studentů, kterým AI správně vyřešila zadanou úlohu, a nabídla i kvalitní vysvětlení, přesto však nerozuměli ani postupu, ani podstatě řešení. Klíčovou otázkou pak je, zda mají motivaci se o pochopení skutečně snažit, nebo se s hotovým výsledkem spokojí.

„Za hlavní riziko považuji možnost velmi rychlého ‚vygenerování‘ hotového řešení úkolu, často bez skutečného porozumění dané problematice. Ve vzdělávání však cílem není pouze výsledek, ale především pochopení principu,“ říká Jakub Koželuh. (Zdroj: SPŠ a Gymnázium Na Třebešíně)

Na druhou stranu vidím v AI velký potenciál pro rychlejší porozumění a rozšiřování znalostí. Umožňuje studentům dostat se snadno k informacím, na které ve výuce často není prostor. Pokud je student motivovaný a má o daný obor zájem, může díky AI výrazně přesáhnout rámec probírané látky.

AI může být také velmi dobrým výchozím bodem při učení se něčemu novému. Zároveň je ale nutné počítat s její chybovostí a vést studenty k ověřování informací z dalších zdrojů a jejich fungování v praxi.

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

J. Koželuh: Studenti dnes využívají AI prakticky při každé příležitosti, což je do značné míry přirozené – jedná se o technologii, která je pro jejich generaci samozřejmou součástí prostředí, ve kterém vyrůstají.

U pedagogů a dalších zaměstnanců školy je situace různorodější. Někteří začali AI využívat velmi brzy a aktivně ji zapojují do své práce, jiní k ní přicházeli postupně. Stále však existuje skupina, která ji ani přes absolvovaná školení využívat nechce. Z vlastní zkušenosti ale vím, že individuální ukázka konkrétního využití často představuje zásadní impulz k tomu, aby si nejen pedagogové práci s AI osvojili.

Reklama
Reklama
Reklama

Pedagogové využívají AI především při přípravě na výuku, tvorbě podpůrných materiálů, testů a zadání úkolů, ale také při jejich vyhodnocování. V současnosti tak AI často plní roli výkonného asistenta, který dokáže výrazně šetřit čas a zjednodušit rutinní činnosti.

Zda mezi studenty a pedagogy panuje shoda, se podle mě liší případ od případu. Někde je využití AI přirozenou součástí výuky a obě strany ho vnímají pozitivně, jinde k němu mají pedagogové spíše rezervovaný postoj.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

J. Koželuh: Na naší škole již AI je poměrně široce využívána, a to jak ze strany pedagogů, tak studentů. V některých předmětech je práce s AI přímo součástí zadání úkolů a studenti se učí ji cíleně při jejich řešení využívat. Snažíme se studentům ukazovat, že AI není jen jeden konkrétní nástroj, ale soubor různých technologií a aplikací s odlišným využitím. Například v oblasti počítačové grafiky studenti pracují s generováním obrázků, mimo jiné pomocí nástroje Adobe Firefly, který máme k dispozici v rámci školní licence.

Aktuálně se také věnujeme otázce hodnocení maturitních prací, v rámci nichž studenti běžně využívají AI při tvorbě textů. Hledáme způsoby, jak nastavit hodnocení, tak, aby reflektovalo jak práci studenta, tak realitu dnešních nástrojů.

Reklama

Mimo samotnou výuku využíváme AI také v provozu školy. Pomáhá nám například při tvorbě dokumentů a výkazů, které vyžadují práci s větším množstvím podkladů a dat. AI dokáže z dodaných vstupů rychle vytvořit požadované výstupy, což šetří čas vedení i ekonomického oddělení.

Zároveň ji využíváme také pro efektivní práci s interními dokumenty – například při vyhledávání relevantních směrnic, metodik nebo právních předpisů, které mohou pomoci při řešení konkrétních situací.


AI ve školství? Pro a proti: Současně přínos i hrozba

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Ing. Simony Nesvadbové, ředitelky Střední školy elektrotechniky a strojírenství v pražských Záběhlicích.

Vydání #5
Kód článku: 260526
Datum: 29. 04. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit