Témata
Zdroj: ZČU v Plzni

AI ve školství? Pro a proti: Důležité je porozumět

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor doc. Martina Melichara, proděkana pro internacionalizaci Fakulty strojní, Západočeské univerzity v Plzni.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

M. Melichar: Umělou inteligenci nevnímám ani jako jednoznačné dobro, ani jako hrozbu, před kterou bychom měli studenty chránit zákazem. Je to velmi výkonný nástroj, jehož přínos závisí především na způsobu použití. Ve strojírenství je to podobné jako u každé jiné technologie – AI sama o sobě není řešením, ale může zásadně zvýšit kvalitu, rychlost a efektivitu práce člověka, který jí rozumí a dokáže její výstupy správně posoudit.

Ve výuce vidím největší riziko v tom, že student získá velmi rychle přesvědčivě formulovaný výsledek, aniž by skutečně pochopil fyzikální princip, použitou metodu nebo souvislosti řešeného problému. Výstup může působit odborně a správně, ale přitom obsahovat věcnou chybu, nevhodný předpoklad nebo zcela smyšlený údaj. V technických oborech přitom chybný výpočet, nesprávně zvolený materiál nebo špatně interpretovaný požadavek nemusí být pouze akademickým problémem. V praxi může ovlivnit bezpečnost, kvalitu výrobku i ekonomiku celého projektu.

Úkolem vysoké školy proto není studentům používání AI pouze povolit, či zakázat. Musíme je naučit, jak správně formulovat zadání, jak výstupy ověřovat, jak pracovat se zdroji, a především jak za výsledné řešení převzít odbornou odpovědnost. Student musí být schopen vysvětlit, proč je řešení správné, jaké má limity a za jakých podmínek jej lze použít.

Při takovém přístupu je AI jednoznačně přínosná. Dokáže pomoci při vysvětlování složité látky, nabídnout jiný pohled na problém, připravit varianty řešení nebo umožnit rychlejší orientaci v rozsáhlém množství informací. Neměla by však nahrazovat vlastní myšlení, technický úsudek ani praktickou zkušenost.

„Umělou inteligenci nevnímám ani jako jednoznačné dobro, ani jako hrozbu, před kterou bychom měli studenty chránit zákazem. Je to velmi výkonný nástroj, jehož přínos závisí především na způsobu použití,“ říká Martin Melichar. (Zdroj: ZČU v Plzni)

MM: Jak obecně podle vašich informací využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

M. Melichar: Studenti přijali nástroje umělé inteligence velmi rychle a často je používají zcela přirozeně. Pomáhají si jimi při vyhledávání informací, zpracování textů, programování, přípravě prezentací, překladech nebo při vysvětlování látky. AI pro ně může fungovat jako neustále dostupný konzultant. Problém nastává ve chvíli, kdy student přestane výstup vnímat jako podklad a začne jej automaticky považovat za hotové a správné řešení.

U pedagogů je přístup rozdílnější. Část akademických pracovníků AI aktivně využívá při přípravě výuky, tvorbě studijních materiálů, modelových příkladů, testových otázek nebo při zpracování administrativních podkladů. Jiní jsou zdrženlivější, často kvůli obavám ze ztráty kontroly nad původností studentských prací nebo kvůli nejistotě, jak spolehlivé její výstupy skutečně jsou.

Nemyslím si ale, že mezi pedagogy a studenty musí vznikat zásadní rozpor. Studenti bývají rychlejší v osvojování nových nástrojů, zatímco pedagogové přinášejí odborný kontext, zkušenost a schopnost posoudit správnost výsledku. Právě propojení obou přístupů může být velmi přínosné.

Současně budeme muset postupně měnit způsob zadávání a hodnocení některých prací. Nestačí posuzovat pouze finální text nebo výsledek výpočtu. Důležitější bude sledovat postup řešení, schopnost obhajoby, práci s předpoklady, ověření informací a vlastní odborný přínos studenta. V technickém vzdělávání je totiž zásadní nejen to, k jakému výsledku student dospěl, ale zda mu rozumí a dokáže za něj nést odpovědnost.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo v nejbližší době zamýšlíte využívat AI ve výuce na vaší fakultě?

M. Melichar: Na Fakultě strojní vidíme prostor pro využití AI v několika navzájem propojených oblastech. První je podpora samotného vzdělávání. AI může studentům pomáhat při procvičování látky, vysvětlování technických principů, práci s odbornou terminologií nebo při přípravě variant konstrukčních a technologických řešení. Velký potenciál má také při programování, práci s daty, statistickém vyhodnocování, optimalizaci procesů a technických výpočtech.

Druhou oblastí je příprava výuky. Pedagog může s podporou AI rychleji vytvářet modelové situace, případové studie, testovací otázky nebo různé varianty zadání podle úrovně studentů. Užitečná může být rovněž při převodu odborného obsahu do názornější a srozumitelnější podoby. Výsledný materiál však musí vždy projít odbornou kontrolou vyučujícího.

Za důležité považuji také propojení výuky s reálnou průmyslovou praxí. Absolventi se budou s umělou inteligencí setkávat při konstrukci, technologickém plánování, řízení výroby, údržbě, kontrole kvality, zpracování měřicích dat i při řízení podnikových procesů. Naším cílem proto není naučit studenty pouze používat konkrétní aplikaci, která může být za několik let nahrazena jinou. Musíme rozvíjet jejich schopnost správně definovat problém, posoudit věrohodnost výsledku a efektivně kombinovat AI s vlastními odbornými znalostmi.

Do budoucna chceme současně jasněji nastavovat pravidla transparentního používání AI ve studentských pracích. Student by měl být schopen uvést, kde a jak nástroj využil, jak výstupy ověřil a v čem spočívá jeho vlastní práce. Používání AI samo o sobě nepovažuji za problém. Problémem by bylo vydávat nekontrolovaný výstup stroje za vlastní odborné poznání.


AI ve školství? Pro a proti: Odpovědnost a kontrola zůstanou na člověku

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes jsme se na tuto problematiku podívali očima doc. Petra Koňase. Člověka, který ji vidí v širším kontextu, neboť je ambasadorem AI na VUT v Brně.

Vydání #9
Kód článku: 260926
Datum: 02. 09. 2026
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Související články
IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Uživatelé aktivní i kritičtí

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Milana Edla, proděkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

V únoru bude Plzeň patřit strojařům

Již 9. ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň chystá na začátek února příštího roku Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Na podrobnosti jsme se zeptali doc. Miroslava Zetka, hlavního organizátora konference.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: doc. Vladimír Duchek, ZČU

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Vladimíra Duchka, děkana Fakulty strojní ZČU v Plzni.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit