Témata
Zdroj: archiv D. Tučka

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

D. Tuček: Asi před dvěma lety jsme s kolegy začali vídat, že se u některých zahraničních studentů, kteří mají často silný tah na bránu v zájmu o studium i práci na fakultě, začaly objevovat články, které měly výrazně vyšší kvalitu rešeršní části než u jiných studentů. Vzápětí jsme si uvědomili, že jejich kvalita byla dosažena nejenom zvýšeným úsilím, ale také s využitím nástrojů AI. Je jasné, že najít množství až několika set zdrojů ke konkrétní problematice při psaní článku by znamenalo buď téměř nadlidské úsilí, nebo nesrovnatelně delší čas na přípravu a vytvoření tak komplexní rešerše. Byli zkrátka rychlejší při využití nástroje Scite AI, výborného pomocníka při provádění rešerší.

Nabízí se přirovnání – je to jako kupříkladu závody na elektrokolech versus na standardních bicyklech. Pokud pustíte závod s oběma typy současně a bez označení, nebude to férová soutěž. Stejně tak je nutné přistupovat k využití AI. Musíte pro něj nastavit pravidla, zejména ve vědě, výzkumu, a specificky při publikování. Tato pravidla zahrnují zejména citování, umožnění práce s AI během přípravy (nikoliv při zkoušení). Jde pochopitelně o souvislost s tzv. proctoringem (podvodné chování při zkouškách, pozn. redakce), klíčového při online výuce. Při té umělá inteligence významně rozšiřuje možnosti proctoringu a zvyšuje jeho efektivitu a škálovatelnost.

„Studium s využitím AI, nebo bez něj lze přirovnat k závodům na elektrokolech versus standardních bicyklech. Pokud pustíte závod s oběma typy současně, a to bez označení, nebude to férová soutěž,“ říká David Tuček.
(Zdroj: archiv D. Tučka)

Vyplývá z toho, že proti použití AI můžeme být jen v případě, pokud nejsou stanovena pravidla a mantinely v rámci systému – školy či instituce. Způsoby citací a nastavení zkoušení (či proctoringu) mohou eliminovat možná úskalí.

Hrozbou pak i do budoucna může být situace, kdy by se studenti naučili používat pouze technologii AI, ale v pravidlech výuky by se slevilo z požadavků na znalost materie/teorie a základů.

Můžete namítnout, že inteligence se projeví tak, že dokážete zjistit, kde si výsledek a závěry opatříte. Není ale možné připustit závěr, že kdykoliv v budoucnu bude stačit umět napsat či zadat do AI aplikace pokyn, a pak si přečíst/zobrazit výsledek. To však asi cítí jako nežádoucí extrém každý z nás. AI zkrátka musí zůstat nástrojem zvyšujícím efektivitu našich činností, mluvíme-li o vzdělávání a vědě, pak jejich efektivitu, nikoliv být cílem, ke kterému se jedna či druhá strana katedry upne.

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

D. Tuček: Pedagogové ji využívají při analýzách zdrojů pro výuku, a určitě i při zkoušení, překladech, zpracování grafiky či zkušebních testů. Vždyť jen generátory testů dokážou jednotlivé varianty nejen vygenerovat, ale i vyhodnotit, a to dokonce i z psaných nebo kreslených odpovědí studentů. Je to usnadnění naší pedagogické práce, minimálně v rovině otrocké kontroly odpovědí. Volný čas pak může pedagog využít pro práci s vyšší přidanou hodnotou (vědecké články, příprava projektů pro praxi či základní výzkum ad.). V této souvislosti je namístě i využití strojového učení a dataminingu, pro základní úkoly typu předzpracování (big) dat, ale i zpracování řady rozličných aplikačních problémů u projektů, které my, akademici, řešíme pro praxi. Těmi mohou být např. predikce a optimální nastavení výroby, predikce dopravních proudů či časových řad apod. Potřeba a možnosti využití v dalších oblastech a vědeckovýzkumných projektech se rozšiřuje doslova každým dnem.

Reklama
Reklama
Reklama

AI časem nahradí kapacitu, kterou nedisponujeme nebo ji nemáme na požadované úrovni. A to bude platit nejen ve školství. Důvody, proč PwC či McKinsey správně predikovali velmi tvrdá data pro počty pracovních pozic, které budou do roku 2035 automatizované, či dokonce zaniknou (až na úrovni 30 %), totiž souvisí právě s využitím AI.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší univerzitě?

D. Tuček: Škála nástrojů AI pro využití potřeb vzdělávání či výzkumu se i na UTB ve Zlíně rychle rozšiřuje. V první vlně nástrojů AI se objevil, integrován do prostředí MS, např. Copilot, následován Chat GPT, či zmiňovaný Scite AI pro provádění rešerší. Další oblasti, na které se školíme a začínáme je aktivně využívat, jsou např. z mé oblasti výuky (busines process managementu) nástroje AI pro vytváření procesních modelů. Studenty musíme ale stejně naučit teorii, aby věděli, jaké principy se při její tvorbě uplatňují. Až potom si pak s využitím nástroje mohou svou práci zjednodušit. A tak bychom měli uvažovat i při využití dalších typů nástrojů AI ve školství. Prostě neslevit z podmínek znalosti základů. Ať již při dělání rešerší, vykreslování procesních modelů či ekonomických a technických výpočtech. Bude to možná podobný boj jako se zařazením či nezařazením matematiky do maturitní zkoušky na SŠ.

Reklama

Dále tyto nástroje využíváme pro výuku jazyků, v rámci nichž je asi nejznámější Duolingo. Naši další kolegové-akademici však využívají i sofistikovanější nástroje, jako je například Napkin AI pro tvorbu grafů nebo řada dalších nástrojů pro úpravy obrázků, videí a prezentací – například Dall·e 3, Leonardo.AI, Sora či Zoner AI. Zajímavý je jistě i CoGrader určený pro hodnocení esejí studentů nebo Canva AI Education, který pomáhá učitelům tvořit interaktivní vzdělávací materiály. A tak bych mohl pokračovat dál, nicméně bych již přesáhl rozsah tohoto sloupku. Budoucí vývoj AI ve výuce se pravděpodobně zaměří na oblast modulárních AI tutorů. V hodnocení výzkumu a vývoje (VaV) můžeme očekávat nasazení AI pro analýzu projektů. V oblasti inkluzivního vzdělávání se zřejmě dočkáme využití emoční inteligence formou tzv. kontextové asistence. A v administrativě – jak na naší univerzitě, tak na jiných vysokých školách, institucích a v průmyslu – se dá očekávat plná integrace umělé inteligence do informačních systémů.

A závěrem jen konstatuji, že při tvorbě tohoto článku AI využita přímo nebyla, byl připraven jedním skromným akademickým mozkem, který je ale využitím AI nadšen.


AI ve školství? Pro a proti: Silné a slabé stránky

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Lenky Hruškové, ředitelky VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.

Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Role technické univerzity v průmyslovém partnerství

V naší veletržní expozici na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, jsme realizovali rozhovor s jeho magnificencí, profesorem Igorem Ivanem, rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, který se primárně zaměřili na rol univerzity v inovačním ekosystému, zejména ve vztahu k přenosu výsledků aplikovaného výzkumu do praxe a podpoře spolupráce s průmyslem..

Krizový manažer v kokpitu transformace českého letectví

Český letecký a kosmický průmysl nikdy nestál před takovou příležitostí — a zároveň takovým tlakem na výkon — jako dnes. Armáda přechází z ruských platforem na americké, nakupuje drony, v roce 2024 podepsala kontrakt na pořízení 24 strojů F-35A a hledá průmyslové partnery, kteří tuto transformaci zvládnou technicky i kapacitně. Na to, aby se z přezbrojovacích kontraktů staly skutečné investice do českých kompetencí, a ne jen nákupy ze zahraničí, dohlíží člověk ve dvou navzájem se prolínajících rolích: jako ředitel LOM Praha — státního podniku stojícího v centru servisní a výcvikové infrastruktury české armády, a od července 2025 jako prezident Asociace leteckého a kosmického průmyslu, sdružující 55 členů s obratem téměř 40 miliard korun. Tím člověkem je Mgr. Jiří Protiva.

Od subdodávek k finalistům: Kam míří český export?

Doktor Rudolf Klepáček je fyzikální inženýr, který se stal architektem české exportní politiky. Od února 2026 stál v čele agentury CzechTrade a od srpna téhož roku vede novou státní agenturu CzechBusiness, která vznikla integrací CzechTradu a CzechInvestu do jednoho celku. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví bez diplomatických zkratek: o tom, proč firmy navázané na automobilový průmysl jedou v zajetých kolejích, ze kterých by dávno měly vyskočit, proč LinkedIn nikdy nenahradí fyzické ověření obchodního partnera, a také proč je lokalizace slovem, na které české strojírenské firmy při exportu nejčastěji zapomínají.

Kdo bude stát u vašich strojů za pět let?

Otázka v titulku již dávno přestala být řečnická. Průmyslové firmy dnes bojují o každého technologa, CNC programátora či vývojového inženýra a začínají si uvědomovat, že řešení se nenachází na náborových portálech, ale v učebnách průmyslových škol. Spolupráce mezi školami a podniky však stále často závisí spíše na osobních vztazích než na funkčním systémovém nastavení. Petr Bannert, ředitel odboru středního, vyššího odborného a dalšího vzdělávání MŠMT, je člověkem, který má metodiku a strategii odborného školství v ČR doslova pod palcem.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Klíčem k úspěchu je odvaha jít na globální trh s vlastní kůží a produktem

Pavel Diviš je mužem více světů – precizní strojařiny a vysoké byznysové diplomacie. Jako majitel společnosti TGS, předseda Česko-taiwanské obchodní komory a zároveň ambasador Druhé ekonomické transformace vidí trhliny v tradičním modelu českého průmyslu jasněji než většina ostatních. V otevíracím rozhovoru pro MM Průmyslové spektrum mluví otevřeně o tom, proč se z „dílny Evropy“ musí stát sebevědomá mozkovna s vlastním výrobkem, v čem nás brzdí evropská ideologie, proč je pro budoucnost našich technologií zajímavé partnerství s asijskými tygry a v čem by mohla být spolupráce s nimi přínosná.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit