Témata
Zdroj: archiv D. Tučka

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

D. Tuček: Asi před dvěma lety jsme s kolegy začali vídat, že se u některých zahraničních studentů, kteří mají často silný tah na bránu v zájmu o studium i práci na fakultě, začaly objevovat články, které měly výrazně vyšší kvalitu rešeršní části než u jiných studentů. Vzápětí jsme si uvědomili, že jejich kvalita byla dosažena nejenom zvýšeným úsilím, ale také s využitím nástrojů AI. Je jasné, že najít množství až několika set zdrojů ke konkrétní problematice při psaní článku by znamenalo buď téměř nadlidské úsilí, nebo nesrovnatelně delší čas na přípravu a vytvoření tak komplexní rešerše. Byli zkrátka rychlejší při využití nástroje Scite AI, výborného pomocníka při provádění rešerší.

Nabízí se přirovnání – je to jako kupříkladu závody na elektrokolech versus na standardních bicyklech. Pokud pustíte závod s oběma typy současně a bez označení, nebude to férová soutěž. Stejně tak je nutné přistupovat k využití AI. Musíte pro něj nastavit pravidla, zejména ve vědě, výzkumu, a specificky při publikování. Tato pravidla zahrnují zejména citování, umožnění práce s AI během přípravy (nikoliv při zkoušení). Jde pochopitelně o souvislost s tzv. proctoringem (podvodné chování při zkouškách, pozn. redakce), klíčového při online výuce. Při té umělá inteligence významně rozšiřuje možnosti proctoringu a zvyšuje jeho efektivitu a škálovatelnost.

Studium s využitím AI, nebo bez něj lze přirovnat k závodům na elektrokolech versus standardních bicyklech. Pokud pustíte závod s oběma typy současně, a to bez označení, nebude to férová soutěž,“ říká David Tuček.
(Zdroj: archiv D. Tučka)

Vyplývá z toho, že proti použití AI můžeme být jen v případě, pokud nejsou stanovena pravidla a mantinely v rámci systému – školy či instituce. Způsoby citací a nastavení zkoušení (či proctoringu) mohou eliminovat možná úskalí.

Hrozbou pak i do budoucna může být situace, kdy by se studenti naučili používat pouze technologii AI, ale v pravidlech výuky by se slevilo z požadavků na znalost materie/teorie a základů.

Můžete namítnout, že inteligence se projeví tak, že dokážete zjistit, kde si výsledek a závěry opatříte. Není ale možné připustit závěr, že kdykoliv v budoucnu bude stačit umět napsat či zadat do AI aplikace pokyn, a pak si přečíst/zobrazit výsledek. To však asi cítí jako nežádoucí extrém každý z nás. AI zkrátka musí zůstat nástrojem zvyšujícím efektivitu našich činností, mluvíme-li o vzdělávání a vědě, pak jejich efektivitu, nikoliv být cílem, ke kterému se jedna či druhá strana katedry upne.

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

D. Tuček: Pedagogové ji využívají při analýzách zdrojů pro výuku, a určitě i při zkoušení, překladech, zpracování grafiky či zkušebních testů. Vždyť jen generátory testů dokážou jednotlivé varianty nejen vygenerovat, ale i vyhodnotit, a to dokonce i z psaných nebo kreslených odpovědí studentů. Je to usnadnění naší pedagogické práce, minimálně v rovině otrocké kontroly odpovědí. Volný čas pak může pedagog využít pro práci s vyšší přidanou hodnotou (vědecké články, příprava projektů pro praxi či základní výzkum ad.). V této souvislosti je namístě i využití strojového učení a dataminingu, pro základní úkoly typu předzpracování (big) dat, ale i zpracování řady rozličných aplikačních problémů u projektů, které my, akademici, řešíme pro praxi. Těmi mohou být např. predikce a optimální nastavení výroby, predikce dopravních proudů či časových řad apod. Potřeba a možnosti využití v dalších oblastech a vědeckovýzkumných projektech se rozšiřuje doslova každým dnem.

Reklama
Reklama
Reklama

AI časem nahradí kapacitu, kterou nedisponujeme nebo ji nemáme na požadované úrovni. A to bude platit nejen ve školství. Důvody, proč PwC či McKinsey správně predikovali velmi tvrdá data pro počty pracovních pozic, které budou do roku 2035 automatizované, či dokonce zaniknou (až na úrovni 30 %), totiž souvisí právě s využitím AI.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší univerzitě?

D. Tuček: Škála nástrojů AI pro využití potřeb vzdělávání či výzkumu se i na UTB ve Zlíně rychle rozšiřuje. V první vlně nástrojů AI se objevil, integrován do prostředí MS, např. Copilot, následován Chat GPT, či zmiňovaný Scite AI pro provádění rešerší. Další oblasti, na které se školíme a začínáme je aktivně využívat, jsou např. z mé oblasti výuky (busines process managementu) nástroje AI pro vytváření procesních modelů. Studenty musíme ale stejně naučit teorii, aby věděli, jaké principy se při její tvorbě uplatňují. Až potom si pak s využitím nástroje mohou svou práci zjednodušit. A tak bychom měli uvažovat i při využití dalších typů nástrojů AI ve školství. Prostě neslevit z podmínek znalosti základů. Ať již při dělání rešerší, vykreslování procesních modelů či ekonomických a technických výpočtech. Bude to možná podobný boj jako se zařazením či nezařazením matematiky do maturitní zkoušky na SŠ.

Reklama

Dále tyto nástroje využíváme pro výuku jazyků, v rámci nichž je asi nejznámější Duolingo. Naši další kolegové-akademici však využívají i sofistikovanější nástroje, jako je například Napkin AI pro tvorbu grafů nebo řada dalších nástrojů pro úpravy obrázků, videí a prezentací – například Dall·e 3, Leonardo.AI, Sora či Zoner AI. Zajímavý je jistě i CoGrader určený pro hodnocení esejí studentů nebo Canva AI Education, který pomáhá učitelům tvořit interaktivní vzdělávací materiály. A tak bych mohl pokračovat dál, nicméně bych již přesáhl rozsah tohoto sloupku. Budoucí vývoj AI ve výuce se pravděpodobně zaměří na oblast modulárních AI tutorů. V hodnocení výzkumu a vývoje (VaV) můžeme očekávat nasazení AI pro analýzu projektů. V oblasti inkluzivního vzdělávání se zřejmě dočkáme využití emoční inteligence formou tzv. kontextové asistence. A v administrativě – jak na naší univerzitě, tak na jiných vysokých školách, institucích a v průmyslu – se dá očekávat plná integrace umělé inteligence do informačních systémů.

A závěrem jen konstatuji, že při tvorbě tohoto článku AI využita přímo nebyla, byl připraven jedním skromným akademickým mozkem, který je ale využitím AI nadšen.


AI ve školství? Pro a proti: Silné a slabé stránky

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Lenky Hruškové, ředitelky VOŠ, SŠ, COP Sezimovo Ústí.

Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Firmy přehodnocují koncentraci na americký trh

Podle Milana Kulhánka, partnera v oddělení poradenských služeb Deloitte Česká republika a lídra pro oblast automobilového průmyslu a dodavatelských řetězců, je receptem na úspěch tuzemského průmyslu kombinace digitalizace, automatizace, diverzifikace trhů a hledání výroby s vyšší přidanou hodnotou. V tom všem hraje zásadní roli jak úroveň vzdělávání, tak samozřejmě i koncepce strategie České republiky, která by měla jasně definovat, kam vlastně směřujeme a jak toho chceme dosáhnout. A s tím vším velmi úzce souvisí otázka energií a jejich cena. A pokud to vše sečteme a podtrhneme, dostáváme výsledek v podobě cenové nekonkurenceschopnosti a nejistoty českých výrobců na zahraničních trzích, aktuálně na trhu americkém.

Pokrok je fajn za humny, nás s ním neobtěžujte

Symptomem dnešní doby je, že žijeme nárokově, a to nejen jako stát, ale i na úrovni rodin a domácností. Míra zadlužení, fenomén spotřebního půjčování a nákupů na dluh, splátky, to vše znamená, že pryč je doba, kdy jsme si museli na cokoli nejdřív vydělat, a pak to teprve koupit. Mnoho domácností je ještě o krok dál – spotřebovávají a půjčují si více, než dokážou splatit. Tomáš Prouza však největší rizika, která nás ohrožují, spatřuje v klimatické změně, protože jde o něco, co nedokážeme vyřešit. A ani předpovědět, co všechno způsobí.

Bez technických řešení nelze dělat politická rozhodnutí

Realizace aktuálního otevíracího rozhovoru se odehrála ve Zlínském kraji v Kunovicích, kde se v mece letectví nachází společnost 5M zabývající se vývojem a výrobou kompozitních sendvičových materiálů především pro letectví a pozemní dopravu, ale také vesmírnými projekty. Její spolumajitel Richard Pavlica si na nás udělal čas neprodleně po svém návratu z Japonska, kde se firma účastnila veletrhu zaměřeného na letecké a kosmické aktivity. Hovořili jsme jak o trendech a výzvách, které tento obor přináší, tak o podnikatelské realitě pramenící z evropského působení, se kterou se denně setkávají a musejí do svého celosvětového fungování promítat.

Objektivní diagnóza společnosti umožnuje její léčbu

Svět se dnes doslova mění před očima. K otázce, zda jsme schopni se poučit z chyb zaniklých civilizací, říká v rozhovoru výkonná ředitelka SMO ČR Radka Vladyková, že bychom toho schopni být měli. Avšak s ohledem na efekt Gaussovy křivky, která mj. platí pro mnoho společenských jevů a bohužel preferuje většinové názory, jež nutně nemusí být vždy ty nejlepší. Navíc vývoj světa měl vždy dvojí dynamiku, vnitřní a vnější – to známe i z teorie revoluce, kdy musí být splněny současně vnitřní i vnější podmínky.

Je nutné stanovit diagnózu a následně zvolit léčbu

Bohdan Wojnar vždy razil zásadu, že je třeba si všechno řádně odpracovat a každý den zkusit udělat něco navíc. Nikdy se nebránil novým věcem, trpělivě se je učil a s potřebnou dávkou štěstí se pak dostával k zajímavým pracovním příležitostem. Během čtyřiceti profesních let ušel cestu od chemického inženýra, přes dlouhou kariérou ve Volkswagenu Slovakia ve financích a controllingu až po člena představenstva za oblast HR ve Škoda Auto. Toto je dle jeho slov výhodou velkého koncernu, kdy nemusíte zůstat na jednom místě, u jednoho oboru a v jedné zemi. Tyto zkušenosti mu poskytly velký profesní přehled, ze kterého vycházejí témata aktuálního otevíracího rozhovoru MM Průmyslového spektra.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Jiří Mašek, ČZU v Praze

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Jiřího Maška, děkana Technické fakulty ČZU v Praze.

Matematiku považuji za základ všeho

O problémech s výukou matematiky na českých základních a středních školách, o českých vysokoškolácích, kteří mají vynikající výsledky v oblasti informatiky, kybernetiky, robotiky a umělé inteligence, ale také o budoucnosti energetických zdrojů, jsme diskutovali s rektorem Českého vysokého učení technického v Praze doc. RNDr. Vojtěchem Petráčkem, CSc.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit