Témata
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

AI ve školství? Pro a proti: Uživatelé aktivní i kritičtí

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled doc. Milana Edla, proděkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

M. Edl: Využití AI ve výuce představuje v současnosti komplexní fenomén, který přináší jak významné příležitosti, tak i potenciální rizika. Za hlavní přínosy osobně považuji personalizaci výuky podle individuálních potřeb studentů, dále pak automatizaci rutinních úkolů a inovativní způsoby prezentace složitých konceptů z hlediska srozumitelnosti pro studenty. Právě implementace AI v univerzitním prostředí může vést k originálním a unikátním přístupům jednotlivců a také k lepší dostupnosti vzdělávání. Na druhou stranu je nutné zvážit rizika jako otázky akademické integrity, možnou závislost na AI nástrojích, nutnost změny pohledu na hodnocení studentských prací, etické otázky a problematiku autorských práv.

Jedině informovaný vyučující může efektivně moderovat diskuzi o tom, kdy je využití AI přínosem, a kdy naopak může podkopávat vzdělávání,“ říká Milan Edl. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

Důvěra v AI musí být založena na hlubokém porozumění jejím možnostem a limitům, nikoli na nekritickém přijímání jejích výstupů. Pro efektivní integraci AI technologií je nezbytný zodpovědný přístup všech aktérů. Klíčovým faktorem úspěchu používání AI nástrojů je vedení kritické diskuze o etických aspektech, v rámci níž má zásadní význam otevřený dialog se studenty o tom, jaká jsou pravidla jejich využívání a jak rozvíjet digitální gramotnost, která jim umožní stát se aktivními a kritickými uživateli těchto nástrojů v akademickém i neakademickém prostředí.

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

M. Edl: Mezi pedagogy a studenty je možné pozorovat výrazně odlišné přístupy k využívání AI technologií, což často vede k určitému napětí mezi těmito skupinami. Pedagogové primárně využívají AI jako nástroj pro přípravu výukových materiálů, cvičných příkladů a kontrolu plagiátorství. Studenti naopak vnímají AI jako multifunkční nástroj pro své vzdělávání – využívají ji k psaní písemných prací, generování prvních verzí textů, vysvětlování složitých konceptů, přípravě na zkoušky a jako personalizovaného virtuálního učitele dostupného 24 hodin denně.

Reklama
Reklama
Reklama

Podle mého názoru je nejdůležitějším aspektem využívání AI ve vzdělávacím procesu otevřená a transparentní diskuze se studenty, která vytváří prostor pro společné objevování možností i limitů těchto technologií a vzájemné obohacování. Takový dialog však vyžaduje, aby pedagogové disponovali dostatečnými znalostmi principů fungování AI nástrojů, a to především z hlediska jejich možností, omezení a potenciálních zkreslení. Jedině informovaný vyučující může efektivně moderovat diskuzi o tom, kdy je využití AI přínosem, a kdy naopak může podkopávat vzdělávání.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

M. Edl: V prostředí Západočeské univerzity v Plzni lze vidět využívání AI nástrojů na různých úrovních i s různou intenzitou. Od běžného využití během výuky přes aplikaci pro efektivní řízení procesů až po vývoj nových AI nástrojů. V návaznosti na workshopy, které proběhly během Dnů AI na ZČU v Plzni, probíhá série specializovaných školení pro akademické pracovníky, která jim umožní efektivně začlenit generativní AI do přípravy výukových materiálů a poskytování individualizované zpětné vazby studentům. Zásadní je klást důraz na etické využívání těchto technologií a tvorbu vzdělávacích modulů, které studentům pomohou porozumět nejen možnostem, ale i limitům současné umělé inteligence. Ve střednědobém horizontu se budou vytvářet mezioborové AI projekty, které propojí technické a humanitní obory v praktických aplikacích umělé inteligence pro řešení reálných společenských výzev.

Podle mého názoru je nutné využívat AI nástroje se zdravým selským rozumem.


Vydání #6
Kód článku: 250609
Datum: 02. 06. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Významný posun v oblasti strojírenství

Ve dnech 7.-9. února proběhl "pod taktovkou" Katedry technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. Podrobnostem jejího průběhu se v tomto vydání našeho časopisu věnuje nejen naše reportáž, ale i tento rozhovor s doc. Miroslavem Zetkem, hlavním organizátorem konference.

V únoru bude Plzeň patřit strojařům

Již 9. ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň chystá na začátek února příštího roku Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Na podrobnosti jsme se zeptali doc. Miroslava Zetka, hlavního organizátora konference.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: doc. Vladimír Duchek, ZČU

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Vladimíra Duchka, děkana Fakulty strojní ZČU v Plzni.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti: Doc. Milan Edl, ZČU v Plzni

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Milana Edla, děkana Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni.

Za modulárními jadernými reaktory do Plzně

Již doslova za dveřmi je akce, která každoročně přiláká do Plzně všechny, kdo se zajímají o jadernou energii – výstava Jaderné dny. Ty letošní proběhnou ve dnech 14. září – 18. října, již tradičně v univerzitním kampusu Plzeň-Bory. První dva dny se zde bude konat Mezinárodní konference na téma Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy. Na podrobnosti, nejen k Jaderným dnům, ale k celé problematice jsme se opět zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., z pořádající Západočeské univerzity v Plzni, který je duchovním otcem Jaderných dnů.

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023. Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

AI je jen nástroj – rozhodují lidé

V minulém, zářijovém vydání MM Průmyslového spektra jsme přinesli otevírací rozhovor s profesorem Vladimírem Maříkem, zakladatelem a vědeckým ředitelem CIIRC ČVUT v Praze a ředitelem Institutu Equilibrium. Významný propagátor umělé inteligence se věnoval palčivým tématům, jako je zhoršující se inovativní prostředí v ČR a naléhavá potřeba třetí ekonomické transformace. Profesor Mařík kriticky poukázal na absenci skutečných lídrů a dlouhodobých vizí ve společnosti, jež brání pokroku, a upozornil na byrokracii a nedostatečnou vládní podporu vědy a výzkumu, což limituje náš potenciál například v onshoringu. Neopomněl ani představit klíčovou roli CIIRC v rozvoji špičkových technologií, výchově budoucích expertů a aplikovaném výzkumu pro průmysl, s důrazem na strategické propojení umělé inteligence a energetiky.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit