Jádro: Cesta z energetické krize

MM: Pane Zdebore, vaše univerzita letos pořádá již 13. ročník konference Jaderné dny. I letos, stejně jako v předchozích šesti letech, se bude odehrávat na půdě Západočeské univerzity v Plzni. Jak se toto prostředí osvědčilo v minulých letech? Myslíte si, že velký zájem z řad studentů středních škol je dán právě i univerzitním prostředím?

J. Zdebor: Jaderné dny jsou zejména vzdělávací, ale i popularizační akcí, která jednoznačně patří na univerzitní půdu. Prostředí univerzity je pro Jaderné dny optimální. Je otevřeno nejen studentům a akademikům, ale také široké veřejnosti, a v neposlední řadě i studentům středních škol. Pro ně je určena zejména výstavní část a série odborných přednášek, a jak ukazuje především loňská zkušenost, je u středoškoláků o Jaderné dny zájem. Přednášek se zúčastnilo více než 500 z nich.

MM: Plánujete oproti loňskému ročníku nějaký tematický posun? Pokud ano, čeho se bude týkat?

J. Zdebor: Letošní Jaderné dny se konají pod heslem „Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy“. Pro úvodní mezinárodní konferenci, která bude otevírat letošní ročník, jsme navrhli novou formu. Oba dny bude zahajovat kulatý stůl. První den s podtitulem „Podíl jaderné energetiky na energetickém mixu EU a ČR“ a druhý den na téma „Jaderná energetika a teplárenství – perspektivy zásobování teplem v ČR (?)“.

MM: Na co konkrétně se mohou účastníci konference letos těšit?

J. Zdebor: Díky dvěma kulatým stolům, které na sebe tematicky navazují, je větší prostor pro vystoupení jak českých, tak zahraničních odborníků.

MM: Myslíte, že od loňska, nebo řekněme v posledních dvou až třech letech, došlo k nějakému markantnímu posunu v nahlížení na jadernou energii? Třeba v kontextu války na Ukrajině, nebo také v jiných souvislostech? Slyšela jsem, že i dřívější skalní odpůrci jaderné energie jsou jejímu využívání již nakloněni podstatně více než dříve.

J. Zdebor: Myslím, že pokračující energetická krize v Evropě mění pohled na roli jaderné energetiky. Je zřejmé, že dosažení klimatických cílů, tj. dostatečné zásobování energiemi je bez významného podílu jaderné energie nemyslitelné. V poslední době přibývají zprávy o tom, že i země, které v minulosti od jádra odstoupily, se k němu chtějí vracet. Příkladem může být Itálie. Italský parlament nedávno vyzval vládu, aby prověřila možnost využití jaderné energie jako součást národního energetického mixu, tak aby do r. 2050 země disponovala kapacitou 35 MW ze sedmi jaderných bloků.

MM: K jakému konkrétnímu vývoji v oblasti využívání jaderné energie podle vás v nejbližších letech dojde – v Evropě i v rámci celé planety?

J. Zdebor: Ve světě pokračuje výstavba nových jaderných bloků v řadě zemí, které se rozhodly řešit své budoucí energetické nároky využitím potenciálu jaderné energie. Kromě Číny a Indie je to Velká Británie, a také země jako Sjednocené arabské emiráty, Turecko a Egypt. Ale i další. Tam jde o zásadní řešení energetických potřeb. Kromě velkých energetických bloků se zájem o nové jaderné zdroje v Evropě i ve světě v poslední době soustředí na malé modulární reaktory. Také ČEZ má v plánu začít s jejich výstavbou a využitím, a to nejen pro výrobu elektřiny, ale i pro zásobování teplem. Ostatně letošní Jaderné dny se této otázce budou též věnovat.

MM: Jaký je ekologický dopad jaderné energie ve srovnání s ostatními využívanými zdroji energie?

J. Zdebor: Přestože provoz jaderných elektráren je obecně považován za neekologický, jeho vliv na životní prostředí je srovnatelný, nebo dokonce méně škodlivý než u ostatních zdrojů produkujících elektřinu. Odpady a výpusti z jaderných elektráren jsou pod přísnou národní i mezinárodní kontrolou. Jaderné elektrárny neprodukují za provozu skleníkové plyny a ani nespotřebovávají primární zdroje, které by šlo využít k něčemu jinému. Vloni jsem v rozhovoru pro váš časopis citoval údaje z analýzy americké federální Laboratoře pro obnovitelné zdroje National Renewable Energy Laboratory. Možná bude vhodné je znovu připomenout. Emise ekvivalentu oxidu uhličitého na výrobu 1 kWh elektrické energie je u uhelných zdrojů 850 – 1 050 g, fotovoltaických 35–50 g, větrných 8–20 g a u jaderné elektrárny s tlakovodními reaktory 10–35 g.

MM: A jaký je ekonomický efekt?

J. Zdebor: Zdánlivou nevýhodou jaderných elektráren jsou vysoké pořizovací náklady. Pokud ale budeme uvažovat celý životní cyklus jaderné elektrárny, a to je dnes 60 a více let, budou pořizovací náklady přepočítané na tuto dobu a vyrobenou elektrickou energii vypadat úplně jinak. Například jaderná elektrárna Dukovany se za dobu svého provozu již více než dvakrát zaplatila. Ve srovnání s jinými energetickými zdroji má používání jaderné energie ve skutečnosti i řadu dalších ekonomických výhod. Významná je velmi vysoká efektivita například oproti solárním či větrným elektrárnám, možnost snadno regulovat množství vyráběné energie, šetření přírodními zdroji, relativně nízké provozní náklady a tak bychom mohli pokračovat.

MM: Mohl byste uvést nějaké příklady ideálního využití jaderné elektrárny v daném místě a dané situaci ve srovnání s jiným zdrojem energie?

J. Zdebor: První jaderná elektrárna sloužila jako pohon americké jaderné ponorky USS Nautilus. To byl zásadní pokrok pro válečné námořnictvo ve srovnání s konvenčními pohony ponorek za druhé světové války. Jaderná elektrárna může být ale vhodnou volbou i v civilním sektoru, zvláště pro oblasti s omezenými zdroji energie, jako jsou například ostrovy nebo odlehlé oblasti daleko od elektrických sítí. Zejména v situacích, kdy je potřeba velké množství energie a kdy je důležité, aby byla energie dostupná nepřetržitě. Příkladem by mohla být první plovoucí jaderná elektrárna Sturgis s reaktorem o výkonu 10 MW, která sloužila v 60. letech americké armádě v Panamském průplavovém pásmu. V současnosti je to plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov se dvěma reaktory KLT 40S, která zásobuje město Pevek na Čukotce elektřinou i teplem, a může sloužit také k odsolování mořské vody.

MM: Existuje nějaké zásadní riziko využívání jaderné energie, se kterým je třeba se ještě vypořádat? A co se ohledně toho aktuálně děje?

J. Zdebor: Využívání jaderné energie není bez rizika. Jaderné havárie mohou mít katastrofické následky na životní prostředí a na lidské zdraví, jak bohužel víme z havárií v Černobylu nebo ve Fukušimě. Také radioaktivní odpady jsou velmi nebezpečné a vyžadují speciální opatření pro jejich ukládání. Odpady musí být uchovávány v bezpečí před životním prostředím a lidmi, což je nákladné a vyžaduje to speciální opatření. Po havárii ve Fukušimě byly všechny jaderné elektrárny na světě podrobeny důkladnému hodnocení bezpečnosti. V EU to byly takzvané „zátěžové testy“, jejichž cílem bylo posoudit, zda a jak jsou evropské jaderné elektrárny připraveny na stejné či obdobné hrozby jako ty, které způsobily havárii ve Fukušimě. Byla tam zahrnuta extrémní rizika jako zemětřesení, záplavy, extrémní povětrnostní podmínky a další, jejichž pravděpodobnost je sice velmi nízká, ale nejde zcela vyloučit. Na základě výsledků byla přijata řada dodatečných opatření pro zvýšení bezpečnosti provozu jaderných elektráren.

MM: Která nejzajímavější témata zazní na letošních jaderných dnech a na které osobnosti se můžeme těšit?

J. Zdebor: Jaderné dny 2023 zahajujeme opět dvoudenní mezinárodní konferencí, která proběhne ve dnech 14. a 15. září, letos s tématem „Jaderná energie – cesta z energetické krize Evropy“. Také v tomto ročníku plánujeme jednu ze sekcí konference vyhradit přednáškám představitelů zahraničních firem, které se ucházejí o dostavbu nového jaderného zdroje v České republice, a dalším zajímavým tématům. V průběhu konference vystoupí představitelé Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAAE) se sídlem ve Vídni a Evropské nukleární společnosti, a v jednotlivých sekcích kromě českých i zástupci zahraničních vysokých škol a firem. Je zřejmé, že kromě zásobování elektřinou bude pro Českou republiku v blízké budoucnosti nezbytné mít spolehlivě zajištěno i zásobování teplem. Proto jsme pro letošní ročník zvolili téma druhého kulatého stolu „Jaderné teplárenství– perspektivy zásobování teplem v ČR (?)“. Účast na zahájení letošních Jaderných dnů přislíbil pan Dr. Tomáš Ehler z MPO, generální ředitel EDU II Ing. Petr Závodský, představitel MAAE ve Vídni pan Ashok Ganesan, prezident ENS prof. Leon Cizelj, generální ředitel ŠKODA JS Ing. Fr. Krček a další. Druhého kulatého stolu se má zúčastnit např. Ing. Michal Macenauer z EGÚ Brno nebo paní Ing. Silvana Jirotková z ČEZu.

MM: Které akce v rámci konference mohou zájemci navštívit?

J. Zdebor: Letošní Jaderné dny jsou opět naplánovány na dobu pěti dnů – od 14. září do 18. října letošního roku. Po tuto dobu bude v kampusu univerzity instalována výstava o využívání jaderné energie, kterou provází série tematických přednášek pro studenty středních škol. Konferenci bude již tradičně provázet mezinárodní soutěž studentů vysokých škol v kategoriích bakalářské, magisterské a doktorské práce, zaměřené na využívání jaderné energie. Práce budou účastníkům konference k dispozici ve formě posterů v předsálí.