Jaderné dny 2024: Žijeme v poli záření

MM: Pane Zdebore, pro koho především je konference určena a co vše v jejím průběhu plánujete?

J. Zdebor: Obdobně jako v minulých ročnících bychom rádi oslovili zejména studenty, ale také širokou veřejnost. Tedy co nejširší okruh těch, které problémy spojené s energetickou budoucností opravdu zajímají. Proto je možné se k účasti na mezinárodní konferenci přihlásit bez placení vložného. Letošní téma „Jaderné energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“ by mělo přispět k pochopení nezastupitelné role jaderné energetiky v současném i v budoucím energetickém mixu.

MM: Která z témat, jenž v průběhu konference mají zaznít, považujete za nejdůležitější a které konkrétní akce mohou zájemci navštívit?

J. Zdebor: Konference je plánována na dva dny, a proto je obtížné do programu zařadit více témat, která se základní ideou konference souvisejí. Ale to hlavní, jak už jsem říkal nezastupitelná role jaderné energetiky v současném i v budoucím energetickém mixu, bude na konferenci probíráno z různých pohledů. Věřím, že stejně jako v minulých ročnících bude návštěvníky nejvíce zajímat pohled jednotlivých odborníků na probíraná témata, ale také studentské práce prezentované v posterové části konference. Mohu prozradit, že letos první poster přihlásil student z Japonska.

MM: Konference nese název „Jaderná energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“. Proč je vlastně jaderná energie tak důležitá pro ekologii?

J. Zdebor: Zvykli jsme si na náš v podstatě pohodlný život, který nám umožnuje dostatek energie, zejména elektrické. Když si uvědomíme, že prakticky každý z nás hned po probuzení zapíná nějaký elektrický spotřebič a usíná až poté, co vypnul světlo, je zřejmé, že spotřeba elektřiny náš život nepřetržitě provází. A to nemluvím o spotřebičích, které běží celý den, jako je např. lednička. Ne ve všech zemích na světě, ale ve všech takzvaně vyspělých ano. Avšak současně si začínáme uvědomovat, že lidská činnost život na planetě ovlivňuje dost zásadním způsobem. Takže pohodlný život versus ekologie, jak dál? Dnes už i zatvrzelí odpůrci jádra přiznávají, že zásobování elektřinou, ale i teplem se v budoucnosti neobejde bez významného podílu jaderné energie. Takže chceme-li si jako lidstvo udržet, nebo i zlepšit podmínky pro pohodlný život, bez rozvoje energetických zdrojů to nepůjde. A chceme-li začít snižovat nepříznivý vliv lidské činnosti na životní prostředí, musíme se obrátit v zásadní míře k těm energetickým zdrojům, které jsou k životnímu prostředí šetrné. A to je především jaderná energie.

MM: V rámci programu je plánován kulatý stůl na téma „Dekarbonizace energetického mixu EU a ČR“. Co si pod tímto názvem můžeme představit a kdo například o něm bude diskutovat?

J. Zdebor: To je právě to téma, které jsem zmínil před chvílí. Pod tíhou důkazů o negativním vlivu technologií, jež zajišťují naši energetickou potřebu, na životní prostředí chceme snížit množství CO2, které při „výrobě“ energie vypouštíme, tedy dekarbonizovat energetický mix. A jak toho dosáhnout? Dnes už si naštěstí uvědomujeme, že bez jádra to nepůjde. Proto jsme ke kulatému stolu na toto téma pozvali ty, kteří k tomu mají co říci. Budou to za MPO Dr. Ehler, za ČEPS Ing. Vinkler, za ČEZ Ing. Závodský a za energetický průmysl ředitelé dvou významných firem – Ing. Krček ze ŠKODA JS a JUDr. Procházka z Doosan Škoda Power. Abychom náš pohled na tuto problematiku nezúžili jen na ČR, pozvali jsme například i Dr. Bartáka, prezidenta francouzské poradenské firmy NucAdvisor.

MM: Součástí konference je i výstava, která bude probíhat po celou dobu konání akce. Čeho se bude týkat a na co zajímavého z jejích exponátů byste rád upozornil?

J. Zdebor: Výstava, kterou je možné navštívit v průběhu celého konání Jaderných dnů, tedy v době od 2. září do 17. října, je jejich tradiční součástí a obvykle se těší velké pozornosti návštěvníků. Protože doprovází Jaderné dny, vystavujeme různá zařízení a modely zařízení, které souvisejí s využíváním jaderné energie. Mezi velmi zajímavé exponáty patří určitě modely výzkumných, ale i energetických reaktorů, přístroje pro měření radioaktivity, modely palivových souborů pro různé typy jaderných reaktorů a další. Jedním z exponátů, které přitahují největší pozornost, je mlžná komora, již nám laskavě zapůjčilo SÚRAO. To je unikátní zařízení, které zviditelňuje průlet nabitých částic, jako jsou elektrony, pozitrony, alfa částice a další, jež na nás neustále dopadají, aniž bychom si to uvědomovali. Patří k nejlepším exponátům, které návštěvníkům umožňují si uvědomit, že opravdu žijeme v poli záření, což je také název této části výstavy. Obdobně vyhledávaným exponátem je „karusel“, kde si návštěvník může změřit aktivitu různých věcí, se kterými se běžně potkává. Jak je ztrouchnivělé dřevo, budík po babičce, sklo a další. Nebo si tam do volné komůrky vloží něco, co má právě s sebou, hodinky, mobil apod., a zjistí tak, jak září.

MM: Kromě jiného mě z programu zaujalo téma jedné ze sekcí „Příprava nových odborníků pro jadernou budoucnost Evropy“. Platí tedy i v jaderném průmyslu totéž co v dalších technických odvětvích, že „nejsou lidi“? A jak tento problém jaderná energetika řeší?

J. Zdebor: Potřeba nových odborníků stále trvá, a to nejen v souvislosti s generační výměnou těch, kteří spolehlivý provoz jaderných zařízení dnes zajišťují. V souvislosti s připravovanou výstavbou nových jaderných bloků začne prudce narůstat, protože pro rozvoj jádra se nerozhodla jen ČR, ale i další země Evropy, jako je Francie, Holandsko nebo sousední Polsko. Naléhavá potřeba v desítkách tisíc nových odborníků v příštích letech napříč Evropou byla diskutována už na minulých Jaderných dnech a letos se k tomu chceme vrátit. Zatím to jaderná energetika moc neřeší, ale ta naléhavá potřeba nových mladých odborníků nás nemine. A pro čerstvé absolventy našich VŠ bude jistě velmi lákavé vybírat si z možností, kam jít pracovat, jestli zůstat v ČR, nebo se vydat do Francie, Polska, Velké Británie...

MM: Název další sekce zní: „SMR – budoucí energetické zdroje“. O čem konkrétně se zde bude hovořit? A jak podle vás bude obecně vypadat budoucnost energetiky – u nás, v Evropě i ve světě?

J. Zdebor: SMR, tedy malé modulární reaktory, to je téma, které se jak mezi odborníky, tak ve veřejném prostoru začíná skloňovat stále častěji. O tom, jaké jsou vyhlídky jejich použití a jak se na to připravujeme v ČR, bude právě tato sekce, ale také této sekci předcházející kulatý stůl s názvem „Jaderné zdroje tepla pro dálkové vytápění“. V ČR je v současnosti zásobováno centrálně teplem téměř 1,5 milionu domácností. S ohledem na připravovaný odchod od využívání uhlí není před námi moc možností. Částečně a dočasně to lze pokrýt využíváním plynu, to bude jistě dražší, anebo začít připravovat náhradu tepláren využitím SMR. Další možností, i když technicky omezenou co do kapacity, je větší využívání odběru tepla ze současných jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Z Temelína do Týna nad Vltavou a do Českých Budějovic to již probíhá a zásobování Brna teplem z Dukovan se připravuje. Obdobná situace, a s tím spojené problémy, je i v dalších zemích Evropy, ale i světa. Problém je, že skloňujeme náhradu tepla z uhlí teplem ze SMR, ale v Evropě to zatím nikde nefunguje. Jediné země, v nichž je to již realizováno, i když zatím v malém, jsou Rusko a Čína. Takže je to velmi zajímavé a důležité téma a pohovoří o něm ti, kteří se touto problematikou zabývají, jako např. Ing. Jirotková, ředitelka útvaru SMR v ČEZ, Ing. Vecka z Teplárenského sdružení ČR, Ing. Macenauer z EGÚ Brno a další.

Nový pohled na tuto problematiku z pohledu práva nám přinese prof. Handrlica z Univerzity Karlovy nebo Ing. Duspiva z ÚJV Řež a další.

MM: Které významné osobnosti budou na konferenci hovořit a kterou z nich by si účastníci rozhodně neměli nechat ujít?

J. Zdebor: Obdobně jako v minulých letech je pozvána k účasti na konferenci řada významných odborníků a osobností, které se touto problematikou zabývají soustavně. Kromě výše jmenovaných k nim rozhodně patří paní Karen Daifuku z francouzského i2EN, prof. Cizelj z univerzity v Lublani, prof. Ki Sig Kang z korejského KINGS nebo pan Ganesan z MAAE ve Vídni. Rovněž odborníci z ČVUT FJFI jako prof. Čechák nebo Dr. Rataj. Sekci „Životní cyklus jaderné elektrárny“ bude řídit ředitel SÚRAO Dr. Vondrovic a vystoupí v ní např. prof. Slugeň z STU Bratislava, představitelé JAVYSu a další. Takže návštěvníci mají z čeho vybírat.

MM: Myslím, že i dřívější zásadní odpůrci jaderné energie, jako například Rakousko či Německo, se již k jejímu využití přiklánějí. Co je podle vás příčinou?

J. Zdebor: Role jaderné energetiky v energetickém mixu jednotlivých zemí Evropy je v současnosti přehodnocována i v těch zemích, které donedávna patřily k jejím odpůrcům. Svůj postoj změnila například Itálie a řada evropských zemí deklarovaný odchod od jaderné energetiky odložila po ruském vpádu na Ukrajinu, jako například Belgie. O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který v březnu uspořádala MAAE v Belgii. Nové bloky plánují kromě Slovenska a Maďarska, kde se již staví, také ČR, Nizozemsko, Švédsko, Polsko a Bulharsko. Pro stavbu SMR se kromě zmíněných zemí rozhoduje i Rumunsko a další. Na jádro spoléhá také Velká Británie. Rada evropské unie a Evropský parlament označily po dlouhých a složitých vyjednáváních jadernou energii za „strategickou technologii“ pro dekarbonizaci Evropy, která bude nutná k dosažení klimatických cílů. Díky tomu budou jádro a zemní plyn na přechodnou dobu považovány za udržitelné zdroje energie, a dostanou tedy přístup k investicím EU. Nicméně rozpory mezi zeměmi EU v otázce jádra stále trvají, i když se mínění postupně přesouvá v jeho prospěch. Nové jaderné bloky byly po dlouhé době uvedeny do provozu i v USA, a co se týká Číny a Indie, tam můžeme rovnou mluvit o nástupu jaderné energetiky.