Témata
Zdroj: archiv J. Zdebora

Jaderné dny 2024: Žijeme v poli záření

V univerzitním kampusu Plzeň Bory Západočeské univerzity v Plzni se bude letos ve dnech 12. září až 17. října konat již 14. ročník Jaderných dnů, jejichž úvodní konference bude probíhat 12. a 13. září. Na co se mohou návštěvníci letošního ročníku těšit, jsme se zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., duchovního otce a jednoho z hlavních pořadatelů celé akce.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane Zdebore, pro koho především je konference určena a co vše v jejím průběhu plánujete?

J. Zdebor: Obdobně jako v minulých ročnících bychom rádi oslovili zejména studenty, ale také širokou veřejnost. Tedy co nejširší okruh těch, které problémy spojené s energetickou budoucností opravdu zajímají. Proto je možné se k účasti na mezinárodní konferenci přihlásit bez placení vložného. Letošní téma „Jaderné energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“ by mělo přispět k pochopení nezastupitelné role jaderné energetiky v současném i v budoucím energetickém mixu.

Zvykli jsme si na náš pohodlný život, který nám umožnuje dostatek energie, zejména elektrické. Ale současně si začínáme uvědomovat, že lidská činnost život na planetě ovlivňuje dost zásadním způsobem. Takže pohodlný život versus ekologie, jak dál?“ říká Jan Zdebor.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Která z témat, jenž v průběhu konference mají zaznít, považujete za nejdůležitější a které konkrétní akce mohou zájemci navštívit?

J. Zdebor: Konference je plánována na dva dny, a proto je obtížné do programu zařadit více témat, která se základní ideou konference souvisejí. Ale to hlavní, jak už jsem říkal nezastupitelná role jaderné energetiky v současném i v budoucím energetickém mixu, bude na konferenci probíráno z různých pohledů. Věřím, že stejně jako v minulých ročnících bude návštěvníky nejvíce zajímat pohled jednotlivých odborníků na probíraná témata, ale také studentské práce prezentované v posterové části konference. Mohu prozradit, že letos první poster přihlásil student z Japonska.

SMR, tedy malé modulární reaktory, to je téma, které se jak mezi odborníky, tak ve veřejném prostoru začíná skloňovat stále častěji.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Konference nese název „Jaderná energetika – bezuhlíková budoucnost Evropy“. Proč je vlastně jaderná energie tak důležitá pro ekologii?

J. Zdebor: Zvykli jsme si na náš v podstatě pohodlný život, který nám umožnuje dostatek energie, zejména elektrické. Když si uvědomíme, že prakticky každý z nás hned po probuzení zapíná nějaký elektrický spotřebič a usíná až poté, co vypnul světlo, je zřejmé, že spotřeba elektřiny náš život nepřetržitě provází. A to nemluvím o spotřebičích, které běží celý den, jako je např. lednička. Ne ve všech zemích na světě, ale ve všech takzvaně vyspělých ano. Avšak současně si začínáme uvědomovat, že lidská činnost život na planetě ovlivňuje dost zásadním způsobem. Takže pohodlný život versus ekologie, jak dál? Dnes už i zatvrzelí odpůrci jádra přiznávají, že zásobování elektřinou, ale i teplem se v budoucnosti neobejde bez významného podílu jaderné energie. Takže chceme-li si jako lidstvo udržet, nebo i zlepšit podmínky pro pohodlný život, bez rozvoje energetických zdrojů to nepůjde. A chceme-li začít snižovat nepříznivý vliv lidské činnosti na životní prostředí, musíme se obrátit v zásadní míře k těm energetickým zdrojům, které jsou k životnímu prostředí šetrné. A to je především jaderná energie.

Reklama
Reklama
Reklama

MM: V rámci programu je plánován kulatý stůl na téma „Dekarbonizace energetického mixu EU a ČR“. Co si pod tímto názvem můžeme představit a kdo například o něm bude diskutovat?

J. Zdebor: To je právě to téma, které jsem zmínil před chvílí. Pod tíhou důkazů o negativním vlivu technologií, jež zajišťují naši energetickou potřebu, na životní prostředí chceme snížit množství CO2, které při „výrobě“ energie vypouštíme, tedy dekarbonizovat energetický mix. A jak toho dosáhnout? Dnes už si naštěstí uvědomujeme, že bez jádra to nepůjde. Proto jsme ke kulatému stolu na toto téma pozvali ty, kteří k tomu mají co říci. Budou to za MPO Dr. Ehler, za ČEPS Ing. Vinkler, za ČEZ Ing. Závodský a za energetický průmysl ředitelé dvou významných firem – Ing. Krček ze ŠKODA JS a JUDr. Procházka z Doosan Škoda Power. Abychom náš pohled na tuto problematiku nezúžili jen na ČR, pozvali jsme například i Dr. Bartáka, prezidenta francouzské poradenské firmy NucAdvisor.

Role jaderné energetiky v energetickém mixu jednotlivých zemí Evropy je v současnosti přehodnocována i v těch zemích, které do nedávna patřily k jejím odpůrcům.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Součástí konference je i výstava, která bude probíhat po celou dobu konání akce. Čeho se bude týkat a na co zajímavého z jejích exponátů byste rád upozornil?

J. Zdebor: Výstava, kterou je možné navštívit v průběhu celého konání Jaderných dnů, tedy v době od 2. září do 17. října, je jejich tradiční součástí a obvykle se těší velké pozornosti návštěvníků. Protože doprovází Jaderné dny, vystavujeme různá zařízení a modely zařízení, které souvisejí s využíváním jaderné energie. Mezi velmi zajímavé exponáty patří určitě modely výzkumných, ale i energetických reaktorů, přístroje pro měření radioaktivity, modely palivových souborů pro různé typy jaderných reaktorů a další. Jedním z exponátů, které přitahují největší pozornost, je mlžná komora, již nám laskavě zapůjčilo SÚRAO. To je unikátní zařízení, které zviditelňuje průlet nabitých částic, jako jsou elektrony, pozitrony, alfa částice a další, jež na nás neustále dopadají, aniž bychom si to uvědomovali. Patří k nejlepším exponátům, které návštěvníkům umožňují si uvědomit, že opravdu žijeme v poli záření, což je také název této části výstavy. Obdobně vyhledávaným exponátem je „karusel“, kde si návštěvník může změřit aktivitu různých věcí, se kterými se běžně potkává. Jak je ztrouchnivělé dřevo, budík po babičce, sklo a další. Nebo si tam do volné komůrky vloží něco, co má právě s sebou, hodinky, mobil apod., a zjistí tak, jak září.

MM: Kromě jiného mě z programu zaujalo téma jedné ze sekcí „Příprava nových odborníků pro jadernou budoucnost Evropy“. Platí tedy i v jaderném průmyslu totéž co v dalších technických odvětvích, že „nejsou lidi“? A jak tento problém jaderná energetika řeší?

J. Zdebor: Potřeba nových odborníků stále trvá, a to nejen v souvislosti s generační výměnou těch, kteří spolehlivý provoz jaderných zařízení dnes zajišťují. V souvislosti s připravovanou výstavbou nových jaderných bloků začne prudce narůstat, protože pro rozvoj jádra se nerozhodla jen ČR, ale i další země Evropy, jako je Francie, Holandsko nebo sousední Polsko. Naléhavá potřeba v desítkách tisíc nových odborníků v příštích letech napříč Evropou byla diskutována už na minulých Jaderných dnech a letos se k tomu chceme vrátit. Zatím to jaderná energetika moc neřeší, ale ta naléhavá potřeba nových mladých odborníků nás nemine. A pro čerstvé absolventy našich VŠ bude jistě velmi lákavé vybírat si z možností, kam jít pracovat, jestli zůstat v ČR, nebo se vydat do Francie, Polska, Velké Británie...

Reklama

MM: Název další sekce zní: „SMR – budoucí energetické zdroje“. O čem konkrétně se zde bude hovořit? A jak podle vás bude obecně vypadat budoucnost energetiky – u nás, v Evropě i ve světě?

J. Zdebor: SMR, tedy malé modulární reaktory, to je téma, které se jak mezi odborníky, tak ve veřejném prostoru začíná skloňovat stále častěji. O tom, jaké jsou vyhlídky jejich použití a jak se na to připravujeme v ČR, bude právě tato sekce, ale také této sekci předcházející kulatý stůl s názvem „Jaderné zdroje tepla pro dálkové vytápění“. V ČR je v současnosti zásobováno centrálně teplem téměř 1,5 milionu domácností. S ohledem na připravovaný odchod od využívání uhlí není před námi moc možností. Částečně a dočasně to lze pokrýt využíváním plynu, to bude jistě dražší, anebo začít připravovat náhradu tepláren využitím SMR. Další možností, i když technicky omezenou co do kapacity, je větší využívání odběru tepla ze současných jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Z Temelína do Týna nad Vltavou a do Českých Budějovic to již probíhá a zásobování Brna teplem z Dukovan se připravuje. Obdobná situace, a s tím spojené problémy, je i v dalších zemích Evropy, ale i světa. Problém je, že skloňujeme náhradu tepla z uhlí teplem ze SMR, ale v Evropě to zatím nikde nefunguje. Jediné země, v nichž je to již realizováno, i když zatím v malém, jsou Rusko a Čína. Takže je to velmi zajímavé a důležité téma a pohovoří o něm ti, kteří se touto problematikou zabývají, jako např. Ing. Jirotková, ředitelka útvaru SMR v ČEZ, Ing. Vecka z Teplárenského sdružení ČR, Ing. Macenauer z EGÚ Brno a další.

Nový pohled na tuto problematiku z pohledu práva nám přinese prof. Handrlica z Univerzity Karlovy nebo Ing. Duspiva z ÚJV Řež a další.

Obdobně jako v minulých ročnících by pořadatelé rádi oslovili zejména studenty, ale také širokou veřejnost. Tedy co nejširší okruh těch, které problémy spojené s energetickou budoucností opravdu zajímají.
(Zdroj: archiv J. Zdebora)

MM: Které významné osobnosti budou na konferenci hovořit a kterou z nich by si účastníci rozhodně neměli nechat ujít?

J. Zdebor: Obdobně jako v minulých letech je pozvána k účasti na konferenci řada významných odborníků a osobností, které se touto problematikou zabývají soustavně. Kromě výše jmenovaných k nim rozhodně patří paní Karen Daifuku z francouzského i2EN, prof. Cizelj z univerzity v Lublani, prof. Ki Sig Kang z korejského KINGS nebo pan Ganesan z MAAE ve Vídni. Rovněž odborníci z ČVUT FJFI jako prof. Čechák nebo Dr. Rataj. Sekci „Životní cyklus jaderné elektrárny“ bude řídit ředitel SÚRAO Dr. Vondrovic a vystoupí v ní např. prof. Slugeň z STU Bratislava, představitelé JAVYSu a další. Takže návštěvníci mají z čeho vybírat.

MM: Myslím, že i dřívější zásadní odpůrci jaderné energie, jako například Rakousko či Německo, se již k jejímu využití přiklánějí. Co je podle vás příčinou?

J. Zdebor: Role jaderné energetiky v energetickém mixu jednotlivých zemí Evropy je v současnosti přehodnocována i v těch zemích, které donedávna patřily k jejím odpůrcům. Svůj postoj změnila například Itálie a řada evropských zemí deklarovaný odchod od jaderné energetiky odložila po ruském vpádu na Ukrajinu, jako například Belgie. O budoucnosti a podpoře jaderné energetiky diskutovali vrcholní politici na prvním světovém summitu k jaderné energii, který v březnu uspořádala MAAE v Belgii. Nové bloky plánují kromě Slovenska a Maďarska, kde se již staví, také ČR, Nizozemsko, Švédsko, Polsko a Bulharsko. Pro stavbu SMR se kromě zmíněných zemí rozhoduje i Rumunsko a další. Na jádro spoléhá také Velká Británie. Rada evropské unie a Evropský parlament označily po dlouhých a složitých vyjednáváních jadernou energii za „strategickou technologii“ pro dekarbonizaci Evropy, která bude nutná k dosažení klimatických cílů. Díky tomu budou jádro a zemní plyn na přechodnou dobu považovány za udržitelné zdroje energie, a dostanou tedy přístup k investicím EU. Nicméně rozpory mezi zeměmi EU v otázce jádra stále trvají, i když se mínění postupně přesouvá v jeho prospěch. Nové jaderné bloky byly po dlouhé době uvedeny do provozu i v USA, a co se týká Číny a Indie, tam můžeme rovnou mluvit o nástupu jaderné energetiky.

Ing. Jan Zdebor, CSc.

Vysokoškolské studium absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (nyní Západočeská univerzita v Plzni), v oboru Stavba jaderných zařízení, kde také získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.

Po nástupu do koncernu Škoda pracoval postupně jako konstruktér, vedoucí Oddělení vývoje, konstrukce a servisu pro JE. Ve Škoda JS vedl kromě jiného vývoj nových generací pohonů regulačních orgánů pro reaktory VVER 1000 i VVER 440 a řídil jejich zavádění na JE v ČR, SR, Maďarsku a na Ukrajině. V letech 2008–2012 pracoval jako technický ředitel společnosti Škoda JS. Po odchodu do penze působí dosud jako technický poradce generálního ředitele Škoda JS.

Je spoluautorem řady vynálezů a průmyslových vzorů. Publikoval desítky odborných článků na mnoha mezinárodních konferencích a v odborných časopisech.

Působí také na Západočeské univerzitě v Plzni. Na katedře Energetických strojů a zařízení stojí v čele oddělení Jaderná energetika. Vedl řadu bakalářských a diplomových prací. V současné době je školitelem dvou externích doktorandů. Působí jako člen zkušební komise pro státní zkoušky v magisterském i doktorském studijním programu. Přednáší také na Fakultě strojní ČVUT v Praze.

Od r. 2010 zajišťuje organizaci každoroční akce Jaderné dny v Plzni, spojené s mezinárodní výstavou o využívání jaderné energie a s přednáškami a odbornými semináři pro studenty středních a vysokých škol a širokou veřejnost.

Od r. 2015 organizoval každoroční účast studentů českých VŠ na letních školách jaderného inženýrství na Ukrajině, kde rovněž přednášel, stejně jako na Letní škole jaderného inženýrství CENEN v ČR.

Je členem redakční rady časopisů All for Power a Jaderná energie, dále Inženýrské akademie ČR, České nukleární společnosti a spolku Jaderní veteráni ČR.

O jaderné energii přednášel každoročně na celorepublikové vědecko-popularizační akci Noc vědců a také na Univerzitě třetího věku při ZČU v Plzni a v Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Vydání #7,8
Kód článku: 240707
Datum: 26. 06. 2024
Rubrika: Produktový článek / Energetické strojírenství
Související články
Za modulárními jadernými reaktory do Plzně

Již doslova za dveřmi je akce, která každoročně přiláká do Plzně všechny, kdo se zajímají o jadernou energii – výstava Jaderné dny. Ty letošní proběhnou ve dnech 14. září – 18. října, již tradičně v univerzitním kampusu Plzeň-Bory. První dva dny se zde bude konat Mezinárodní konference na téma Jaderná energetika – cesta z energetické krize Evropy. Na podrobnosti, nejen k Jaderným dnům, ale k celé problematice jsme se opět zeptali Ing. Jana Zdebora, CSc., z pořádající Západočeské univerzity v Plzni, který je duchovním otcem Jaderných dnů.

Ohlédnutí za jadernými dny

Letošní jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni probíhaly v atmosféře prohlubující se energetické krize v Evropě. Také úvodní konference, která měla ve svém názvu "Jaderná energetika a Green Deal", se tímto tématem měla zabývat.

Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

Související články
Vezměme rozum do hrsti a bojujme

Pavel Sobotka, zakladatel a ředitel firmy Frentech Aerospace. Základy technických a technologických schopností získal v Tesle Brno, kde pracoval 27 let. Již tehdy byl přesvědčen, že přesná mechanika bude stále atraktivním oborem, jelikož se podílí absolutně na všem, co používáme. Brýle, zdravotnická technika, auta, letadla, kosmické rakety, obranný průmysl, tiskařina, výroba mikročipů, počítačů a mnoho dalšího.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Přínos vědců pro českou ekonomiku

Výzkumná a vědecká pracoviště jsou častými nositeli průlomových objevů a řešení. Jejich přínos pro konkurenceschopnost firem a národních ekonomik je neoddiskutovatelný. Jak si vede v této oblasti Akademie věd ČR, jak spolupracuje s průmyslovou sférou a kde vidí svou přidanou hodnotu? Na toto téma jsme diskutovali s předsedkyní AV ČR profesorkou Evou Zažímalovou.

Jádro: Cesta z energetické krize

Letos v září ve svých prostorách kampus Plzeň-Bory Západočeské univerzity v Plzni opět přivítá účastníky mimořádně zajímavé akce s názvem Jaderné dny 2023. Tématem, bude – jak jinak – jaderná energetika z nejrůznějších úhlů pohledu. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., kterého jsme se i letos zeptali na podrobnosti.

Role technické univerzity v udržitelné společnosti, doc. Vladimír Duchek, ZČU

Smyslem této série podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult o jejich denní operativě, o realizaci dlouhodobé strategie, jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti a dalších tématech. Tentokráte jsme o rozhovor požádali docenta Vladimíra Duchka, děkana Fakulty strojní ZČU v Plzni.

Jak ušetřit za energie: Využijte odpadní teplo

Řada průmyslových provozů využívá různé technologie, při nichž vzniká velké množství odpadního tepla. Tato draze získaná energie často uniká bez užitku, například ve formě odvodu horkých spalin komínem. Na druhé straně teplo potřebujeme na ohřívání vody nebo na vytápění. K tomu, abychom unikající teplo zadrželi a využili je tam, kde je ho potřeba, slouží technologie zpětného získávání neboli rekuperace tepelné energie.

Energetická náročnost obráběcích strojů, část 2: Vliv výrobních strojů

Globální oteplování se stalo velmi diskutovaným tématem. I když bylo provedeno mnoho vědeckých studií a napsáno neméně vědeckých článků, dosud se odborná komunita nesjednotila v celkovém názoru na globální změny klimatu. Navíc zde hrají roli politika a byznysové zájmy, a tak je velmi obtížné se ve všech, často protichůdných, informacích vyznat.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit