Témata
Zdroj: archiv J. Zdebora

Ohlédnutí za jadernými dny

Letošní jaderné dny na Západočeské univerzitě v Plzni probíhaly v atmosféře prohlubující se energetické krize v Evropě. Také úvodní konference, která měla ve svém názvu "Jaderná energetika a Green Deal", se tímto tématem měla zabývat.

Jan Zdebor

Vysokoškolské studium absolvoval na Vysoké škole strojní a elektrotechnické v Plzni (nyní Západočeská univerzita v Plzni), obor Stavba jaderných zařízení, kde také získal vědeckou hodnost kandidáta technických věd.
Po nástupu do koncernu Škoda pracoval postupně jako konstruktér, vedoucí oddělení Vývoje, Konstrukce a Servisu pro JE. Ve Škoda JS vedl kromě jiného vývoj nových generací pohonů regulačních orgánů pro reaktory VVER 1000 i VVER 440 a řídil jejich zavádění na JE v ČR, SR, Maďarsku a na Ukrajině. V letech 2008–2012 pracoval jako technický ředitel společnosti Škoda JS. Po odchodu do penze působí dosud jako technický poradce generálního ředitele Škoda JS.
Je spoluautorem řady vynálezů a průmyslových vzorů. Publikoval desítky odborných článků na mnoha mezinárodních konferencích a v odborných časopisech.
Působí také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde je členem vědecké rady Fakulty elektrotechnické ZČU v Plzni a vědecké rady Technologického centra ZČU v Plzni a proděkanem pro spolupráci s praxí Fakulty strojní ZČU v Plzni, na níž rovněž přednáší. Na katedře Energetických strojů a zařízení vede oddělení Jaderná energetika. Vedl řadu bakalářských a diplomových prací. V současné době je školitelem dvou externích doktorandů. Působí jako člen zkušební komise pro státní zkoušky v magisterském i doktorském studijním programu. Přednáší také na Fakultě strojní ČVUT v Praze.
Od roku 2010 zajišťuje organizaci každoroční akce Jaderné dny v Plzni, spojené s mezinárodní výstavou o využívání jaderné energie a s přednáškami a odbornými semináři pro studenty středních a vysokých škol a širokou veřejnost.
Od roku 2015 organizoval každoroční účast studentů českých VŠ na letních školách jaderného inženýrství na Ukrajině, kde rovněž přednášel, stejně jako na Letní škole jaderného inženýrství CENEN v ČR.
Je členem redakční rady časopisů All for Power a Jaderná energie. Je také členem Inženýrské akademie ČR, České nukleární společnosti a spolku Jaderní veteráni ČR.
O jaderné energii přednášel každoročně na celorepublikové vědecko-popularizační akci Noc vědců a také na Univerzitě třetího věku při ZČU v Plzni a na Mezigeneračním a dobrovolnickém centru TOTEM.

Reklama

Ve vystoupení řečníků v plenární části konference to skutečně zaznělo. V současném „energetickém blahobytu“ v ČR z hlediska energetických zdrojů to zatím, jak se zdá, zajímá jen odborníky. Proto je tak důležité burcovat veřejnost, a zejména ty, kteří v tom energeticky napjatém období budou žít a rozhodovat, tj. studenty vysokých škol. Jak vážným tématem pro nastávající období je zajištění energetické soběstačnosti ČR a jak obtížné to bude zejména s ohledem na enviromentální závazky EU, zaznělo hned v úvodní přednášce Ing. Šotoly z MPO. „Je zřejmé, že realizace pouze jednoho velkého NJZ v lokalitě Dukovany (EDU5) neřeší silně deficitní situaci v ES ČR, a to již od 30. let,“ uvedl.

Zájem o konferenci byl mimořádný. Zapsáno bylo více než 200 účastníků přímo v Plzni. Kromě nich mohli jednání konference sledovat i další zájemci ve virtuálním prostoru. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Stejně naléhavě vyzněla i přednáška Dr. Wagnera z AV ČR, která uzavírala plenární zasedání konference. Věnoval se v ní zejména zdrojům současné energetické krize v Evropě, kde na prvním místě uvedl vypínání jaderných a fosilních zdrojů bez odpovídající náhrady, ale také doporučením pro dlouhodobý vývoj energetiky v ČR. Ve shodě s názory odborné veřejnosti i MPO apeloval jednak na efektivní posílení obnovitelných zdrojů, ale zejména na urychlení přípravy a realizaci nových jaderných zdrojů v lokalitách JE Dukovany a JE Temelín.

Jak zajistit dostatek odborníků?

Se zajištěním energetické bezpečnosti a soběstačnosti i v budoucím období bezprostředně souvisí i otázka dostatečného počtu technicky vzdělaných odborníků. To je obvykle jedno z hlavních témat Jaderných dnů a také letošní ročník se této oblasti významně věnoval. K tomu přispěli i oba zahraniční řečníci vystupující v plenárním zasedání. Dr. Roberts z MAAE informoval o iniciativách MAAE při prohlubování jaderného vzdělávání v oblasti jaderného managementu, do kterého se zapojila jako první v ČR i Západočeská univerzita v Plzni.

Přednáška Dr. Robertse z MAAE ve virtálním prostoru. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Skvělým příspěvkem k tomuto tématu byla rovněž přednáška prof. Cizelja z univerzity v Lublani, který je současně prezidentem Evropské nukleární společnosti a ENEN (European Nuclear Education Network). Zdůraznil zejména, že složitost toho, jak dosáhnout vysoké úrovně v jaderné energetice, vyžaduje vysokou úroveň podpory, koordinace a partnerství mezi všemi zúčastněnými stranami v jaderné oblasti (průmysl, akademická obec, regulátoři...), zejména těch, kteří se podílejí na všech úrovních rozhodování.

Mezi nejatraktivnější exponáty kromě modelů jaderných reaktorů a skutečných dílů jaderných elektráren patří určitě mlžná (Wilsonova) komora. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Budovatelé elektráren i studenti

Úvodní konference pokračovala jednáním v odborných sekcích, kde měli tradičně příležitost vystoupit jednak představitelé zahraničních firem, nabízejících svá řešení pro dostavbu NJZ v Dukovanech, a také představitelé českých i zahraničních společností, které se na dodávkách pro provozované i stavěné jaderné elektrárny podílejí. Významné místo zaujímá česká firma Škoda JS, která má ve svém portfoliu činnosti od inženýringu pro nové bloky jako na JE Mochovce přes dodávky pro nově budované JE, jako je britská Hinkley Point C, až po podíl na pracích při vyřazování JE V1 v Jaslovských Bohunicích.

Reklama
Reklama

Mezi nejzajímavější příspěvky jak z hlediska obsahu, tak přístupu k řešené problematice rozhodně patřila přednáška Ing. Bartáka z francouzské firmy NucAdvisor na téma „Nuclear Power in France and its Contribution to Reaching EU’s Climate Objectives: Yesterday, Today and Tomorrow“, která se zabývala kromě jiného i příčinami prodlužování termínů staveb jednotlivých bloků nových JE.

Nedílnou součástí úvodní konference je soutěž studentských prací formou posterů. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Zájem o konferenci byl mimořádný. Zapsáno bylo více než 200 účastníků přímo v Plzni. Kromě nich mohli jednání konference sledovat i další zájemci ve virtuálním prostoru, protože jednotlivé přednášky byly jednak simultánně tlumočeny do anglického jazyka (nebo do českého) a také streemovány na YouTube. Tak jako v minulých letech i letos jsou všechny přednášky k dispozici na webu Jaderných dnů, a to včetně překladů do angličtiny nebo češtiny.

Studenty dětské technické univerzity přilákala možnost vyfotit se „v sále jaderné elektrárny Temelín“ (Fotopoint z archívu ČEZ). (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Nedílnou součástí úvodní konference je soutěž studentských prací formou posterů na témata týkající se mírového využívání jaderné energie. A to ve všech studijních kategoriích, tedy bakalářské, magisterské i doktorské. Do letošního ročníku přihlásilo své práce celkem 20 studentů jednak z českých technických univerzit, ale také z univerzit ve Francii a na Ukrajině. Vítězné práce vybrané porotou složenou z významných jaderných odborníků, byly odměněny a jsou rovněž k dispozici na webu Jaderných dnů.

Studenti řady SŠ opět soutěžili o tablet. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Ke zvýšení atraktivity jejich účasti jistě přispělo i to, že vítězové v jednotlivých kategoriích dostali za úkol natočit krátké video o sobě a své práci, které bylo při vyhlášení výsledků promítáno všem účastníkům konference.

Z pohledu organizátorů můžeme tedy konstatovat, že cíle konference se podařilo naplnit.

Změřit záření

Výstavní část Jaderných dnů, instalovaná ve vstupní hale Fakulty strojní ZČU v Plzni, se těšila jako obvykle velkému zájmu.

Mezi nejatraktivnější exponáty, kromě modelů jaderných reaktorů a skutečných dílů jaderných elektráren, patří určitě mlžná (Wilsonova) komora, umožňující zviditelnění dopadajících částic ionizujícího záření v daném místě, nebo karusel, kde je možné si přímo změřit dávku záření, kterou dává např. starý budík či kus dřeva, nebo do měřicí části vložit např. své hodinky, případně mobil.

Fotopoint nám laskavě zapůjčil ČEZ.

Pozornosti se těšil také model kontejneru pro hlubinné úložiště, který spolu s mlžnou komorou do výstavní expozice laskavě zapůjčila Správa úložišť radioaktivních odpadů.

Kontejner pro hlubinné úložiště. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Po loňských dobrých zkušenostech jsme nabídli prohlídku výstavy i posluchačům Dětské technické univerzity Fakulty strojní ZČU v Plzni. Pro ně byla předem připravena přednáška „Záření – co to je a kde se bere?“, a tak na výstavě už věděli, na co se mají zaměřit. Nejvíc je samozřejmě zaujala mlžná komora a karusel, ale také možnost vyfotit se „na sále jaderné elektrárny Temelín“.

Reklama

Jaderné dny naplnily očekávání

Tradiční přednášky pro střední školy, doprovázené soutěží o tablet věnovaný sponzorem daného tématu, se letos těšily rekordnímu zájmu. Celkem se přednášek a výstavy spolu se svými kantory zúčastnilo více než 500 studentů ze šest středních škol z Plzně a okolí.

Šťastní výherci jednoho z kol soutěže SŠ. (Zdroj: archiv J. Zdebora)

Každý týden připravují studenti zprávy z jaderné energetiky z ČR i ze světa. A každý týden jsou publikovány na webu Jaderných dnů.

Na závěr tedy můžeme konstatovat, že Jaderné dny 2022 v Plzni naplnily očekávání organizátorů, a především, jak doufáme, očekávání těch, kteří se jich letos zúčastnili. Za to jim patří dík, stejně jako sponzorům, kteří nám umožnili tak rozsáhlou akci zorganizovat.

Vydání #11
Kód článku: 221111
Datum: 16. 11. 2022
Rubrika: Produktový článek / Konference a semináře
Autor: Jan Zdebor
Související články
Pravda o jádru zazní v Plzni

Jaderné dny 2022. Tak se nazývá mimořádně zajímavá výstava, která se bude konat ve dnech 14. září–19. října 2022 v kampusu Západočeské univerzity na Borských polích. V rámci výstavy proběhnou též nejrůznější konference a semináře se společným jmenovatelem – jaderná energetika. Duchovním otcem celé akce je již od roku 2010 Ing. Jan Zdebor, CSc., proděkan Fakulty strojní pořádající Západočeské univerzity v Plzni.

Současné ceny energií jsou pro firmy likvidační

Pavel Janeček působí v energetice celý svůj profesní život. S redakcí MM Průmyslového spektra se podělil o své dlouholeté zkušenosti z plynárenského byznysu a o názory na řešení energetické krize v České republice. Navrhuje konkrétní východiska a apeluje na rychlé jednání české vlády.

MM Podcast: Glosa - Dědici evropské historie

Evropa se během relativně krátké doby proměnila z technologicky, ekonomicky i vojensky nejrozvinutějšího regionu planety v turistický skanzen s otevřeným zbytnělým sociálním systémem, na který se snaží napojit vlny přicházejících z celého světa.

Související články
MM Podcast: Glosa - Hra o energii o třech dějstvích

Mysleme na to, že Evropa je nyní blíže okamžiku bodu zvratu, protože již několik let trvající trend postupného poklesu konkurenceschopnosti tohoto regionu se dostane do ještě strmější trajektorie. Toto obrovské riziko zde reálně hrozí, a pokud na něj nebudeme reagovat a věnovat se jeho řešení, hrozí nám obrovské sociální problémy, které jsme zde za posledních několik desetiletí neřešili. A válka na Ukrajině, která není jeho prvotní příčinou, tento trend dále eskaluje.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
MM Podcast: Glosa - Green Deal je mrtev, ať žije Green Deal!

V rámci tzv. Zelené dohody přijala Evropská komise návrhy na uzpůsobení své politiky v otázkách klimatu, energetiky, dopravy a zdanění, tak aby se státy mohly podílet na snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Komise plánovala do roku 2050 vytvořit z Evropy první klimaticky neutrální kontinent. Vše ale bylo postaveno na dodávkách ruského plynu. S ohledem na eskalaci studené války a nestabilitu dodávek ropy a zemního plynu na Green Deal ve stávající podobě zapomeňme. Vracíme se k pálení uhlí, mazutu a kdoví čeho ještě...

Inženýrská akademie ČR - Energie pro udržitelný život

Inženýrská akademie ČR je organizace sdružující lidi se společným zájmem – podporovat výzkum, vzdělávání a inovace. Najdeme zde špičkové odborníky z různých oborů. V našem seriálu dáváme slovo těm z nich, jejichž oblasti působnosti mohou být pro naše čtenáře zvlášť zajímavé.

MM Podcast: Glosa - Made in Germany: Richtig oder falsch?

Proč stále není slyšet o problémech průmyslových firem, do kterých se kvůli souběhu všech krizí dostaly? Obecně, ať se jedná o jedince, či instituci, vždy máme obavy přiznat určité potíže. V momentu, kdy majitel firmy či management pustí do éteru první negativní zprávu, přestane být podnik důvěryhodný pro zákazníky, banky a zaměstnance, jak současné, tak i potenciální. Proto to všichni zatím drží pod pokličkou a vyčkávají do doby, kdy situace již bude neudržitelná či na stav upozorní okolí.

MM Podcast: Glosa - Tanec na Titaniku ve dvojitém svetru

Podnikatelé potřebují mít možnost predikovat své náklady. Trh se nechová přirozeně, nepohybujeme se v tržním hospodářství, ale v ekonomice ovlivněné válkou a spekulanty. Nic nemá svoji logiku. V létě, kdy byly obnovitelné zdroje na maximálním výkonu, byla spotová cena elektřiny na burze nejvyšší. Na všem v obrovské míře profitují obchodníci, často mimoevropští. Různé podpůrné substituce, které stojí stát obrovské finanční zdroje, se v důsledku rozplynou jako pára nad hrncem. Vzpomeňme na letní politicky pompézní snížení spotřební daně u PHM o necelé dvě koruny na litr, které jsme ve finále ani nezaregistrovali, protože bylo okamžitě přehlušeno nárůstem ceny ropy a marží prodejců.

Jsem optimista, letos se přikláním k mírnému růstu

Evropa, včetně České republiky, se potýká s ekonomickými problémy. České firmy a domácnosti bojují s téměř 20% inflací, vysokými cenami energií a zdražování nemá konce. Růst hrubého domácího produktu má na letošní i příští rok klesající tendenci a oživení se jeví v nedohlednu. Přesto, ekonom Petr Zahradník hlubokou recesi v 2. pololetí 2022 neočekává. Doufá, že na konci roku budeme aspoň mírně růst, a máme příležitosti se z recese proinvestovat.

Deset zastavení s JK: Obnova Slovenska

Série 10 rozhovorů s legendou inovační sféry Jánem Košturiakem je retrospektivou dílčích milníků, které jej na jeho osobní a profesní cestě potkaly a umožnily mu realizovat jeho sny, touhy a přání. Nahlížejme postupně do minulosti a hledejme společně okamžiky, které vytvářely Jánovu budoucnost a umožňovaly mu vidět za horizont zřetelněji než nám ostatním.

Ochutnávka podzimního veletrhu K 2022

Blíží se říjnový termín největšího mezinárodního plastikářského a gumárenského veletrhu K, který se bude letos opět konat na düsseldorfském výstavišti. Firmy z oboru již pilně připravují svoje expozice a některé z nich pořádají tiskové konference, aby odborné veřejnosti napověděly, jaké novinky budou na veletrhu představovat. My jsme navštívili společnou konferenci tří rakouských firem – Borealis, Engel a Erema Group.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Role technické univerzity
v udržitelné společnosti:
Prof. Ľubomír Šooš, STU v Bratislavě

Smyslem série této řady podcastů je představit současnou roli univerzity a hledat její skutečné postavení a poslání ve vztahu k vývoji konkurenceschopnosti tuzemské ekonomiky a společnosti jako takové. Hovoříme s rektory a děkany technických univerzit a fakult, kteří dávají nahlédnout do své denní operativy, o dílčí realizaci dlouhodobé strategie a jejich pohledu na ukotvení vzdělávací instituce ve společnosti. V tomto díle je naším hostem profesor Ľubomír Šooš, děkan Strojnické fakulty Slovenské technické univerzity v Bratislavě.

Trnitá cesta české vědy a výzkumu

Třicet let je diskutovaným tématem propojení české vědy a výzkumu s průmyslem. Podařilo se konečně v této oblasti učinit pokroky? Proč se čeští vědci nehrnou do tuzemských firem a proč české školství negeneruje kreativní osobnosti? K diskuzi o těchto otázkách jsme pozvali docenta Jiřího Krechla, který se problematice výzkumu a vývoje dlouhodobě věnuje.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit