Témata
Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

Významný posun v oblasti strojírenství

Ve dnech 7.-9. února proběhl "pod taktovkou" Katedry technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. Podrobnostem jejího průběhu se v tomto vydání našeho časopisu věnuje nejen naše reportáž, ale i tento rozhovor s doc. Miroslavem Zetkem, hlavním organizátorem konference.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama
Technologie 3D tisku je silně rezonující téma, které se rychle implementuje do současného strojírenství. Jsem rád, že český průmysl již tyto technologie hojně využívá a že jsou v České republice progresivní firmy vyrábějící unikátní 3D tištěné díly z kovu,“ říká Miroslav Zetek. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Pane docente, co bylo z vašeho pohledu na letošním ročníku nezajímavější?

M. Zetek: Letošní ročník konference byl pro mě osobně velkou výzvou. Nejen z toho důvodu, že jsem nesl za tuto akci zodpovědnost, ale především proto, že od posledního ročníku (v r. 2019) došlo k významnému posunu v oblasti strojírenství. Naším cílem při sestavování programu konference bylo tento trend reflektovat a nabídnout účastníkům konference rozmanité spektrum přednášek prezentovaných významnými osobnostmi v dané oblasti. Z mého pohledu byla nejzajímavější témata s přesahem pro aplikační využití v průmyslu a samozřejmě networking v prostorách konference. Co bych rád vyzdvihl jsou velmi pozitivní atmosféra a konstruktivní diskuze vedené v přátelském duchu a doprovázené úsměvy všech zúčastněných. Věřím, že devátý ročník konference naplnil svoje poslání, tedy propojení akademické a průmyslové sféry.

MM: A zaznamenal jste ohlasy z auditoria? Předpokládám, že ano, a v tom případě, shodují se názory účastníků s vašimi?

M. Zetek: Ano. Ohlasy jsme zaznamenávali již v průběhu konference a stále průběžně dostáváme zpětnou vazbu. Jsem velmi potěšen, že účastníci z řad akademiků i zástupců průmyslu shodně vyzdvihují vysokou kvalitu příspěvků a perfektní organizaci, za kterou patří můj velký dík našemu organizačnímu týmu. Pozitivní ohlasy zaznamenáváme také na neformální, nicméně důležitou, část konference, především na degustační návštěvu pivovaru a společenský večer.

Letošní ročník konference byl z hlediska účasti jednoznačně nejsilnější. Konference se zúčastnilo 186 prezentujících a posluchačů z více než 35 různých organizací z univerzitního a průmyslového prostředí. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Letošní ročník obsahoval 12 témat, která vlastně odrážejí kompletní proces strojírenské výroby. Která to byla a o která z nich byl největší zájem?

M. Zetek: Zvažovali jsme rozdělit sekce po tématech. Nakonec jsme to neudělali a byla to dobrá volba. Každý účastník tak mohl vyslechnout různorodé přednášky v dílčích oblastech strojírenství. Program byl velmi nabitý, což znamenalo menší prostor pro dotazy v rámci času vyhrazeného pro přednášku, ale o to intenzivněji probíhaly odborné diskuze v prostorách foyer. Mezi účastníky rezonovala především témata přesného obrábění, obrábění neželezných materiálů, hodnocení specifických vlastností vyrobených dílů a samozřejmě 3D tisku.

MM: Kteří přednášející měli podle vás u publika největší úspěch a proč?

M. Zetek: Účastníci devátého ročníku konference si pro tuto příležitost vybrali skvělá témata. O jejich atraktivitě nejvíce vypovídá stále zaplněný sál. Profesionální výkony přednášejících s aktuálními tématy nelze snadno favorizovat. Příspěvky byly nabité zajímavými výsledky a výstupy, které měly aplikační přesah do nejrůznějších oblastí strojírenského průmyslu. Obecně lze říci, že nejintenzivnější odezvu měly přednášky, které se odlišily moderními prezentačními nástroji a způsobem předání informací.

Reklama
Reklama
Reklama

Také v „Ph.D. sekci“ byla kvalita přednášek na velmi vysoké úrovni. V této kategorii jsme si dali nelehký úkol a z každé sekce jsme vybrali jeden příspěvek, který jsme v rámci společenského večera ocenili. Nicméně je potřeba zdůraznit, že ocenění si zaslouží všichni prezentující za zodpovědný přístup, kvalitní prezentace a schopnost interpretovat a obhájit vlastní výsledky.

MM: Vy sám, jak víme, jste byl nejen hlavním organizátorem, ale měl jste vystoupit i v roli přednášejícího. Vaše přednáška se měla týkat problematiky 3D tisku z kovu metodou SLM. Můžete nám o této vysoce trendové technologii říci více?

M. Zetek: Přestože jsem se velice těšil na vlastní přednášku s tématem 3D tisku Inconelu 718 a využití porézních struktur implementovaných do vnitřních dutin, tak jsem ji nakonec nepřednášel. Zájem o vystoupení byl natolik velký, že jsem místo přenechal hostům konference.

Součástí programu konference byla i prohlídka Regionálního technologického institutu Fakulty strojní. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni

Technologie 3D tisku je silně rezonující téma, které se rychle implementuje do současného strojírenství. Jsem rád, že český průmysl již tyto technologie hojně využívá a že jsou v České republice progresivní firmy vyrábějící unikátní 3D tištěné díly z kovu pro klíčové oblasti průmyslu. Čeká nás však ještě hodně práce a výzkumu v této pro nás stále „nové“ oblasti.

MM: Kolik se letos konference zúčastnilo posluchačů? A dá se říci, ze kterých oblastí především?

M. Zetek: Devátý ročník konference byl z hlediska účasti jednoznačně nejsilnější. Konference se zúčastnilo 186 prezentujících a posluchačů z více než 35 různých organizací z univerzitního a průmyslového prostředí, přičemž se jednalo z velké části o zástupce automobilového a energetického průmyslu, a výrobce a uživatele nástrojů a nářadí.

Pozitivní ohlasy zaznamenali organizátoři také na neformální část konference, především na degustační návštěvu pivovaru a společenský večer. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Zúčastnili se také studenti? A pouze vysokoškoláci, nebo jste zaznamenali i účast středních technických škol?

M. Zetek: Velice nás potěšil velký počet studentů především doktorského studia, kteří se aktivně zapojili do přednášek v samostatné sekci konference. Byl jsem překvapen kvalitou příspěvků a rozmanitostí témat, kterými se studenti zabývají. Myslím, že velkou roli hrála i infrastruktura pracovišť, kterou bylo možné pořídit v minulosti. Cením si také zájmu studentů o témata ostatních a jejich zapojení do probíhajících diskuzí.

MM: Spolupracuje vaše univerzita také se středními školami? A jaká je podle vašeho názoru celková úroveň našeho technického školství, jak středoškolského, tak univerzitního? A co je podle vás příčinou?

M. Zetek: Ano. Oboustranná spolupráce mezi námi a středními školami je velmi důležitá. Pro nás to znamená řadu podnětů pro výukové procesy. Konkrétně se jedná například o přípravu výuky v prvních ročnících na vysoké škole. Pozitivní dopad na celkový rozvoj vzdělávacího systému je podle mého názoru jednoznačný. Kooperace mezi oběma úrovněmi vzdělávání probíhá také na základě různých projektů, které podporují společné aktivity v oblasti rozvoje dovedností studentů ve vybraném oboru strojírenství, jako je např. NC programování nebo design strojů a další. Další významnou akcí jsou exkurze a odborné workshopy ve spolupráci univerzity, průmyslových partnerů a středních škol.

Reklama

Technické vzdělávání má v České republice velmi dlouhou tradici, především v našem regionu, kde v minulosti sídlily Škodovy závody a byl zde o vzdělání v tomto oboru velký zájem. Myslím, že nastavený systém stále garantuje velmi vysokou kvalitu vzdělávání a studenti mají možnost pracovat s moderním vybavením odpovídajícím dnešním trendům.

V době mého studia byl o technické vzdělání velký zájem. Pamatuji si, že jak na Střední průmyslovou školu strojní v Plzni, tak na Západočeskou univerzitu v Plzni jsem skládal příjímací zkoušky z důvodu obrovského zájmu studentů o technické obory. Dnes se potýkáme s nedostatkem studentů jak na střední, tak i na vysoké škole. I přes to, že se snažíme studentům nabídnout kvalitní vzdělávání se 100% uplatnitelností na trhu práce po ukončení studia, nedaří se nám zvýšit počty přijatých studentů ke studiu. Dopadem je nízký počet studujících v posledních ročnících. Na druhou stranu, díky tomu máme prostor se těmto studentům intenzivněji věnovat, aktivně s nimi pracovat a předat jim vlastní zkušenosti.

Nejintenzivnější odezvu měly přednášky, které se odlišily moderními prezentačními nástroji a způsobem předání informací, jako například přednáška prof. Ioana Marinescua. (Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Které firmy se letos staly partnery konference?

M. Zetek: Letošní ročník konference podpořilo celkem 12 firem, které jsme primárně vybrali tematicky, podle zaměření konference. Potěšilo mě, že některé firmy naopak oslovily nás s žádostí o partnerství, a to na základě informací o konferenci na sociálních sítích a referencí účastníků předchozích ročníků. Každý z partnerů měl prostor pro odborný příspěvek, což konferenci vždy obohatí o velmi pěkná témata. Současně měly firmy možnost se prezentovat v předsálí konference. Letošní ročník konference podpořily firmy 3Dwiser, Advantage, PM-Tech, VKV Tools, Emus, Plasmametal, Advanced Engineering / Altair, Workpress Aviation, GTW Bearings, Kistler, 3R Systems, Zeiss. Mé poděkování patří také mediálním partnerům, kterými byly MM Průmyslové spektrum, MM Science Journal a také Manufacturing Technology.

MM: Chystáte už nyní jubilejní 10. ročník? Pokud ano, která témata by měla patřit v roce 2026 mezi ta hlavní?

M. Zetek: Ano, všichni jste srdečně zváni na 10. ročník konference Strojírenská technologie Plzeň 2026, který se bude konat ve dnech 11.–13. února 2026. Hlavní zaměření akce bude v základu stejné, nicméně uvidíme, jaký bude vývoj v moderních trendech ve strojírenství. Jisté je jedno. Naše konference bude opět propojovat svět průmyslu a vědy.

Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Vydání #3
Související články
Plzeňské setkání strojařů

Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni letos uspořádala již devátý ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň. V porovnání s minulým ročníkem zaznamenala podstatně větší návštěvnost – čítala téměř dvě stě účastníků a uskutečnilo se bezmála šedesát prezentací. Náš časopis na konferenci figuroval jako mediální partner akce.

Liberecký strojírenský inovátor

Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS) byl založen v roce 1951, na akciovou společnost byl transformován v roce 1992. Má dlouholetou tradici ve výzkumu a vývoji textilních strojů. Pro desítky tuzemských i zahraničních firem je partnerem pro výzkum, vývoj, inovace, transfer technologií a průmyslové realizace. V novém areálu v Liberci-Růžodole VÚTS zahájil činnost v roce 2013.

Ujíždí nám vlak digitalizace?

Rozhovor s Martinem Peňázem ze společnosti Autodesk, nám dává možnost nahlédnout na současnou digitální transformaci optikou, jejichž rámec a obzory se vytvářely dalece před tím, než nás doba covidová naučila přemýšlet a konat jinak a pružněji, než bylo standardem.

Související články
Hybatelé byznysu

Jan Zadák se více než dvacet let pohyboval v nejvyšších patrech globálního byznysu v oblasti IT. Mimo jiné zodpovídal za globální prodej, strategii a marketing veškerých produktů a služeb Hewlett-Packard. Nejen jeho zkušenosti z velkého byznysu, ale i jeho optimismus a víru v nastupující generaci vám chceme přiblížit prostřednictvím rozhovoru, který naší redakci poskytl.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Více propojujme vysoké školy s praxí

Profesor Jaroslav Kopáček patří zcela bez pochyb mezi nestory oboru hydrauliky a pneumatiky v naší zemi ve druhé polovině 20. století, a proto mu byla na Mezinárodním strojírenském veletrhu 2019 v Brně udělena po zásluze Zlatá medaile za celoživotní tvůrčí technickou práci a inovační činy. Při příležitosti ocenění práce pana profesora jsme připravili malý medailonek tohoto skromného a entuziastického člověka. Pan profesor nám při této příležitosti sdělil i několik svých zajímavých postřehů.

Výzkum rozděluji pouze na dobrý a špatný, říká Libor Kraus

Prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus se pohybuje v oblasti výzkumu a vývoje 30 let. Jaká vidí pozitiva, úskalí a rezervy v této důležité součásti našeho ekonomického růstu? Na to jsme se ho zeptali v rozhoru, který poskytl redakci MM Průmyslového spektra.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Inovace. Co to vlastně je?

Vděčné sexy téma, o kterém rádi všichni mluví, ale nikdo pořádně neví, jak je skutečně realizovat. Celá řada hvězdiček, jimž se podařilo inovovat sebevětší pitominu a s ní nějak uspět na našem malém hladovém lokálním trhu se cítí být vyvoleni rozdávat moudra. Zasvěcený člověk se pak nestačí divit.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Soumrak strojírenských bohů

Až do nedávné doby, dalo by se říci před covidem, bylo jednání některých tradičních firem vyrábějících obráběcí stroje bez pokory, a někdy hraničilo až s arogancí. Jednání bez úcty nejen vůči zákazníkům (což zní přímo drze), ale také vůči partnerům dodávajícím subdodávky, vysokým školám a také spolupracujícím partnerům. Mají za sebou přeci tradici desítek let, kdo jim bude co radit, jak mají jednat a dělat. Nikdo přeci. A nyní? Padla kosa na kámen a otupila se, možná se i pokřivilo ostří.

Téma: technologie pro výrobu forem

Díly, součásti či výrobky, které spatřily světlo světa díky tomu, že byly vylisovány, odlity či vykovány ve formě, jsou doslova všude kolem nás. Forma je zařízení často velmi složité a komplexní a k její výrobě je potřeba řada špičkových technologií. Následující článek představuje některé z nich.

Štěstí přeje připraveným!

Cesta antivirového řešení Avast od prvních nápadů ve Výzkumném ústavu matematických strojů k firmě o 1 700 zaměstnancích Avast Software obývající několik pater nové budovy na Pankráci, byla dlouhá a někdy trnitá. Zakladateli a tvůrci myšlenky na vytvoření vlastního antivirového programu, ze kterého se postupem doby stal ochranný systém bránící napadením, jsou Pavel Baudiš a Eduard Kučera.

Letošní veletrh Formnext slibuje hojnou účast

Formnext, přední světový veletrh aditivní výroby a průmyslové produkce nové generace, slaví úspěšný start do nového veletržního roku – navzdory poněkud utlumené ekonomické situaci v Německu a globálním politickým výzvám se do konce února přihlásilo již přibližně 574 společností z 35 různých zemí.

Kompozitní materiály z přírodních zdrojů

Veřejnost se stále více snaží být environmentálně odpovědnou. Ani napříč odvětvími průmyslu tomu není jinak. V oblasti kompozitních materiálů můžeme v posledních letech sledovat stále častější tendence využívat přírodní materiály jako náhradu konvenčních syntetických produktů. Roste poptávka po vláknech na rostlinné bázi (například vláknech ze lnu, konopí nebo sisalu) a tyto materiály získávají významný podíl na celkové produkci kompozitních výrobků.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit