Témata
Zdroj: Západočeská univerzita

Již 9. ročník mezinárodní konference Strojírenská technologie Plzeň chystá na začátek února příštího roku Katedra technologie obrábění Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Na podrobnosti jsme se zeptali doc. Miroslava Zetka, hlavního organizátora konference.

Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Pane docente, můžete našim čtenářům přiblížit, jak vznikla myšlenka této konference, co bylo důvodem k uspořádání prvního ročníku a kdo byl otcem této myšlenky?

M. Zetek: V roce 2004 se na půdě Západočeské univerzity v Plzni konal první ročník konference. Organizaci akce měl tehdy na starosti vedoucí Katedry technologie obrábění prof. Ing. Karel Jandečka, CSc. Společně s kolegy se mu podařilo sestavit skvělý program, který zaujal jak akademiky, tak zástupce průmyslu. Organizátoři konference si byli vědomi důležitosti spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Proto se rozhodli, že hlavním cílem konference bude právě toto propojení. Na každém ročníku tak mají průmysloví partneři prostor pro odborné prezentace. Konference Strojírenská technologie Plzeň se stala důležitou platformou pro výměnu zkušeností a poznatků mezi akademickou sférou a průmyslem. Tato strategie funguje dodnes a nadále pomáhá oběma stranám v jejich rozvoji.

Budoucnost českého průmyslu bude podle mého názoru nyní ovlivněna mnoha faktory, ale obecně ji vnímám velmi pozitivně. Existuje zde řada podniků bez ohledu na jejich velikost, které nám ukazují, že jsme jedničkou v mnoha oborech, a především, že jsme konkurenceschopným hráčem na světovém trhu,“ říká Miroslav Zetek.
(Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Jak probíhaly předchozí ročníky konference a co bylo podle vašeho názoru na kterém z nich nejzajímavější?

M. Zetek: Každý ročník konference byl něčím výjimečný. Pokaždé se snažíme účastníkům nabídnout něco nového a zajímavého. Myslím, že se nám to daří. Konferenční sály byly vždy plné a účastníci si odnášeli cenné informace. Spokojenost účastníků je pro nás kritériem dobře odvedené práce. Snažíme se, aby byl program konference pestrý a aby byl obsah přednášek zaměřen především na praktické aplikace. Z toho je zřejmé, že zde mají nezastupitelnou roli již zmiňovaní průmysloví partneři, kteří účastníkům ukazují, jak se nové technologie a postupy uplatňují v praxi. Pozitivní ohlasy máme také na doprovodný program. Ten zahrnuje výstavky partnerů konference a univerzitních pracovišť. Účastníci tak mají možnost seznámit se s nejnovějšími produkty a technologiemi velmi názorně. Abychom mohli nabídnout něco zajímavého, tak se snažíme navázat spolupráci s novými partnery. To se většinou daří, a tak např. v roce 2011 byla jedním z nových partnerů konference firma Alicona, která zde tenkrát představovala úplně nové zařízení pro měření mikrogeometrie břitu a drsnosti povrchu. Dnes se jedná o nezastupitelné měření v mnoha strojírenských podnicích. Stejně tak v roce 2015 se stala novým partnerem společnost Innomia, která zastupuje výrobce kovových 3D tiskáren EOS. To vždy konferenci obohatí a přiláká další účastníky z jiných oborů. Ani letošní rok tomu nebude jinak a budeme mít zde nové partnery, kteří s sebou přivezou i svoje zařízení pro praktické ukázky. Nechte se však překvapit.

Přednáška v rámci hlavního programu konference Strojírenská technologie Plzeň 2019.
(Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Letošní ročník zahrnuje 12 témat, jež vlastně odrážejí kompletní proces strojírenské výroby. Která z těchto témat osobně považujete za nejdůležitější a proč?

M. Zetek: Výběr témat pro letošní ročník konference odráží naše aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, a samozřejmě také výuky. Témata jsou úzce provázána a pokrývají celý proces strojírenské výroby. Každé z nich je v naší oblasti důležité, abychom splnili mnohdy přísné požadavky zákazníků. Já osobně v současné chvíli považuji za důležité využít nových příležitostí a možností, které nám přinášejí aditivní technologie. Z pohledu výzkumu a vývoje je nutné se jim intenzivně věnovat pro upevnění jejich pozice v různých průmyslových odvětvích, ale také pro jejich expanzi do nových oblastí. S tím jsou samozřejmě spojeny nové přístupy a postupy v celém řetězci výroby. Za posledních několik let vzniklo mnoho nových celosvětových konferencí a časopisů, které se tématu aditivních technologií věnují, a přispívají tak k jejich rozvoji, ale především k nezbytné standardizaci, která v této oblasti citelně chybí.

Reklama
Reklama

MM: Mohl byste našim čtenářům představit některé přednášející a též, kterých témat se budou které prezentace týkat?

M. Zetek: Pro letošní ročník máme zatím přislíbenou účast kolegů s přednáškami z různých univerzit a firem z České republiky, Slovenska, Německa, Polska, Rakouska, Švédska, Španělska a Kanady. Jsou to odborníci v oblasti obrábění, řezných nástrojů, aditivních technologií či se intenzivně věnují povrchovým úpravám nebo speciálním metodám měření či testování.

MM: Vy sám budete také přednášet? Pokud ano a není to tajné, na které téma?

M. Zetek: Ano, zaměřím se na problematiku 3D tisku z kovu metodou SLM, konkrétně tisku porézních struktur a jejich vlivu na únavovou životnost strojírenských komponent.

Místo konání konference Vienna House Easy by Wyndham Pilsen.
(Zdroj: Vienna House by Wyndham)

MM: Jak bude letošní konference organizována? Myslím tím, co by mělo zaznít který konferenční den, případně zda bude nějaký doprovodný program a na co se účastníci mohou těšit?

M. Zetek: Konference se koná ve dnech 7.–9. února 2024. Pro tento ročník konference jsme zvolili velice příjemné prostředí hotelu Vienna House Pilsen. Pro účastníky konference jsme zde zajistili i ubytovací kapacitu za zvýhodněnou cenu. Cílem celé konference je sdílet současné znalosti, záměry, upevnit spolupráci mezi jednotlivými účastníky a navázat nové kontakty. Za velmi důležité považujeme také to, aby se studenti doktorského studia intenzivně zapojovali do společných aktivit napříč různými pracovišti v ČR a zahraničí. Proto jsme paralelně s hlavní sekcí prvního dne připravili sekci pro studenty doktorského studia, kde budou mít příležitost prezentovat vlastní výsledky, diskutovat závěry a budoucí směry svého výzkumu. Na první den konference budeme směrovat vyzvané přednášky zahraničních účastníků a průmyslových partnerů. Hlavní den konference zakončíme společnou prohlídkou pivovaru Pilsner Urquell následovanou společenským večerem s doprovodným programem a překvapením. Druhý den bude konference pokračovat odbornými přednáškami. Po obědě se přesuneme na prohlídku pracovišť katedry a výzkumného centra RTI. Poslední den konference bude pokračovat na univerzitě, kde v menších skupinkách proběhnou tematické workshopy.

Konference Strojírenská technologie 2019.
(Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni)

MM: Jaké byly ohlasy účastníků na jednotlivé ročníky? A byl některý z nich něčím zvláště zajímavý?

M. Zetek: Základem dobré konference je příjemná, přátelská atmosféra, a pokud je okořeněna ještě netradičním místem, vytváří to nezapomenutelnou atmosféru. Skalní účastníci velice rádi vzpomínají na ročník, který byl pořádán v pivovaru Purkmistr, a to nejen díky zajímavým přednáškám, ale i díky doprovodnému programu. Kdo chtěl, mohl si ten večer sám natočit a zavíčkovat vlastní láhev piva. Globálně mohu konstatovat, že většinou dostáváme kladné ohlasy. Velmi pozitivně jsou hodnoceny odborné přednášky, které jsou přímo propojené s praxí, a také to, že dbáme na dodržování časového harmonogramu.

Reklama

MM: S jakým počtem účastníků se letos počítá a jak se jejich počet vyvíjel po dobu devíti let, kdy se konference konala?

M. Zetek: Pravidelně se konference účastní více než 120 účastníků. Předpokládáme, že díky doktorské sekci bude účast na konferenci celkově vyšší. Přednáškové sály máme připravené pro 130 míst v hlavní sekci a 50 míst v doktorské sekci.

MM: Proč konferenci pořádá právě vaše katedra? Týká se to jejího úzkého propojení s výrobní sférou? Pokud ano, můžete nám k tomuto propojení sdělit něco bližšího?

M. Zetek: Myšlenka pořádat naši konferenci vznikla před 20 lety. V té době profesoři na katedře spolupracovali se zahraničními univerzitami, které měly bohaté zkušenosti s propojením akademické sféry a průmyslu. Inspirovali jsme se jejich úspěchy a v roce 2004 jsme uspořádali první ročník konference o obrábění s našimi průmyslovými partnery. Jsem velice rád, že i po 20 letech nám mnozí z našich průmyslových partnerů tradičně přislíbili účast. Je to pro nás důkazem, že naše konference je pro ně důležitým zdrojem informací a inspirace.

Výstava zařízení pro praktické ukázky Strojírenská technologie Plzeň 2019.
(Zdroj: Západočeská univerzita)

MM: Jak byste obecně, nejen z pohledu vaší univerzity, charakterizoval přínosy propojení školství s průmyslem?

M. Zetek: Průmysloví partneři jsou dnes nedílnou součástí v oblasti vzdělávání a myslím si, že propojení školství s průmyslem je důležitým faktorem pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky a zajištění kvalitního vzdělávání. Oboustranná propojenost přináší řadu výhod, mezi které bych zařadil z pohledu univerzity zvýšení atraktivity studia, kvality výuky, vyšší motivaci studentů nad konkrétními případovými studiemi z praxe, zvýšení praxe studentů s využitím stáže u průmyslových partnerů. Dále partnerství s průmyslem přináší možnost transferovat výstupy a výsledky do praxe, a to buď na bázi smluvního výzkumu, nebo pomocí společných národních či mezinárodních projektů.

MM: Jak vidíte budoucnost českého průmyslu a co je podle vás možné a nutné udělat pro to, aby byla co nejlepší?

M. Zetek: Budoucnost českého průmyslu bude podle mého názoru nyní ovlivněna mnoha faktory, ale obecně ji vnímám velmi pozitivně. Existuje zde řada podniků bez ohledu na jejich velikost, které nám ukazují, že jsme jedničkou v mnoha oborech, a především, že jsme konkurenceschopným hráčem na světovém trhu. Myslím, že naší výhodou je to, že díky investičním projektům, které proběhly v minulosti, nejen pro průmysl, ale i pro výzkumný a univerzitní sektor, máme vybudovanou velmi dobrou výzkumnou infrastrukturu, a především máme kvalifikované pracovníky. Pro to, abychom si dlouhodobě udrželi konkurenceschopnost, je nutné dále podporovat výzkum a vývoj. Vláda by měla zvýšit investice do výzkumu a vývoje, aby podpořila rozvoj nových technologií a inovací, ale nyní se trochu obávám, že tomu tak nebude. Důležitou roli hraje i vzdělávání. Je nutné reagovat na potřeby průmyslu a pružně tomu uzpůsobovat výukové programy. Vláda by měla více spolupracovat se školstvím na zlepšování kvality vzdělávání.

Vydání #11
Kód článku: 231127
Datum: 15. 11. 2023
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Související články
Strojírenské fórum 2018: Inteligentní výroba

Další z již tradičních setkání odborníků (nejen) z oblasti výroby – podzimní Strojírenské fórum – se odehrálo 8. listopadu, tentokrát v prostorách Ústavu výrobních strojů a zařízení a RCMT FS ČVUT v Praze.

EMO zrcadlem pokroku a inovací

Při příležitosti prezentace veletrhu EMO 2017 Hannover před evropskou novinářskou obcí se uskutečnilo i pražské zastavení. Zastoupení Deutsche Messe pro ČR zorganizovalo tiskovou konferenci, které se vedle generálního ředitele EMO Hannover Christopha Millera účastnil i tiskový mluvčí hannoverského veletržního komplexu Hartwig von Sass spolu s ředitelem českého svazu SST Ing. Paclíkem a předsedou Společnosti pro obráběcí stroje doktorem Smolíkem.

Od konstrukce strojů po parkovací věže

Mezi starší generací strojařů pravděpodobně není nikoho, kdo by neznal původem škodováka Josefa Bernarda z Jičína. Tento strojírenský nadšenec příští rok oslaví své sedmdesátiny. Před třiceti lety po odchodu z místního Agrostroje položil základy společnosti Vapos, která dává perspektivní práci patnácti desítkám lidí z Jičína a blízkého okolí.

Související články
Pod dvou letech opět na EMO do Hannoveru

Od 16. do 21. září 2019 se uskuteční 22. ročník největšího světového veletrhu zpracování kovů EMO. Megaakce se koná opět v Německu, které je po Číně a USA třetím největším trhem obráběcích strojů na světě. Veletrhu se účastní téměř 2 100 vystavovatelů ze 47 zemí světa. Z České republiky se očekává účast 28 firem na ploše necelých 1 700 m2. Na minulý veletrh v roce 2017 přijelo do Hannoveru z České republiky přes 2 200 odborníků.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
CIMT Peking, Část 1. Obecný pohled

V předvelikonočním týdnu se v Pekingu uskutečnil veletrh obráběcích strojů CIMT 2019. V asijském regionu se jedná o obdobu veletrhu EMO Hannover. A stejně jako EMO je velkou měrou národní výstava německé výrobní techniky, tak CIMT je převážně čínský. V tomto prvním vstupu se podíváme na letošní ročník trochu s odstupem, aniž bychom se zaměřili na konkrétní exponáty.

Nebojte se výzev!

Tuto větu mi na konec rozhovoru řekl Ing. Radomír Zbožínek, člen představenstva Tajmac-ZPS, který se stále podílí na dění v mateřské firmě. Slovo "mateřská" pro pana Zbožínka platí dvojnásob, do firmy totiž nastoupil 1. listopadu 1972, takže zde "kroutí" již svou 46. sezonu. Tak akorát na to, aby jeho slova mohla posloužit i dalším lidem.

České obráběcí stroje stále splňují nejpřísnější parametry pro uplatnění

V červnu tohoto roku byl zvolen prezidentem Svazu strojírenské technologie Jan Rýdl ml. Mezi jeho priority patří návrat duálního vzdělávání do českého školství. Více chce také podpořit spolupráci firem s vysokými školami, prosazovat zájmy českých strojařů v zahraničí a ve státní správě. Rychlé tržní změny vnímá jako největší výzvu pro management všech firem.

Inovace: Změna úhlu pohledu

Určitě jste to zažili taky. Je večer, jasná obloha a vy vidíte, jak měsíc balancuje přesně na špičce věže kostela. Stačí ale malá změna úhlu pohledu a měsíc je jinde. Jaký je váš úhel pohledu na inovace ve strojírenství?

Chceme svítit

Povědomí o bývalém vojenském prostoru Stříbro v západní části naší republiky přinášejí buď vzpomínky osobního rázu, nebo přicházejí skrze narukované, kteří zde společně, převážně s romskými spoluobčany z tehdejšího východu Československa, v tankových praporech chránili naši republiku proti vpádu západních imperialistů. Doba se naštěstí změnila. Nyní je to rozvíjející se region jak díky blízkosti k Německu a hlavní dálniční tepně, tak i zásluhou generace techniků, kteří se zde kolem plzeňské Škody zrodili a po jejím rozpadu a rozmělnění se vydali na cestu soukromého podnikání ve strojírenském oboru. Do jedné z takových firem, nacházející se v Kladrubech u Stříbra, jsem se vypravil. Důvodem byla ukázka vzniku a růstu dalšího partnerství s dodavatelem technologií obrábění, společností Mazak.

Lesk a bída českých obráběcích strojů

Česká republika, resp. tehdejší Československo, mělo bohatou historii ve výrobě obráběcích strojů. Kde v období největší slávy byli ve svých inovačních počinech současní světoví lídři, když např. kovosviťácký konstruktér Ladislav Borkovec se již v roce 1977 začal zaobírat myšlenkou multifunkčního soustružnicko-frézovacího stroje? Přes dřevěný kinematický model, který si vytvořil doma v dílně, vedla dlouhá cesta až k prototypu prezentovanému  na EMO v Paříži v roce 1980. Po vyrobení 45 strojů řady MCSY, které nenazval nikdo jinak než „Boháro“, byla z ekonomických důvodů a nedostupnosti kvalitní řídicí elektroniky bohužel výroba v tehdejším Kovosvitu ukončena. Dva bývalé kovosviťáky, srdcem i duší, Jiřího Mindla a Vladislava Čítka, jsem díky jejich letitým zkušenostem celoživotního zasvěcení oboru obráběcích strojů požádal o rozpravu nad současným stavem tuzemského oboru výrobních strojů a nad tím, jaké jsou jeho případné perspektivy.

Cesta k budoucímu růstu vede přes investice

Rok 2020 by se dal přejmenovat na Rok černých labutí. Ekonomové k těmto původem australským ptákům přirovnávají události, které nikdo nečeká a které hluboce zasáhnou samotné základy hospodářství. Tak jako to dokázala pandemie nového typu koronaviru. Ze dne na den donutila vlády, aby vypnuly na několik měsíců nejen českou, ale také další klíčové ekonomiky pro české exportéry.

Pohodlné upínání magnetem

Pokud jde o úsporu času při seřízení a upnutí obrobků bez deformace, je elektricky aktivovaná technologie permanentních magnetů považována za špičkový systém. S trochou konstrukční zručnosti mohou být během sekundy a bez deformace upnuty a z pěti stran obrobeny především velkoformátové díly. Ani v oblasti standardních modulů nezůstává vývoj bez odezvy. Moderní magnetické upínací desky umožňují optické nebo automatizované monitorování upínacího procesu.

Další veletržní postřehy z EMO 2019

Z pohledu technika lze veletrh EMO v roce 2019 považovat za zdařilý, protože byl více o invenci, kreativitě, vylepšování stávajícího i hledání nových cest. Na veletrhu bylo možné vysledovat několik řekněme fenoménů, které se objevovaly napříč veletrhem. Přitom bych je přímo nepovažoval za trendy, protože obdobné počiny, technika, software i smýšlení byly (u asijských výrobců) k vidění o šest měsíců dříve na veletrhu obráběcích strojů v Pekingu. Nedávám tímto záminku k mezikontinentální diskusi o tom, kdo trendy určuje. V tomto textu zazní několik dalších veletržních postřehů.

Progres v navyšování podílu na trhu

Skupina Plansee Group dosáhla v hospodářském roce 2017/18 konsolidovaného obratu 1,3 miliardy euro, což znamenalo nárůst o 11 % ve srovnání s předchozím obdobím. V rámci bilanční tiskové konference konané v Reutte o tom informovali členové představenstva Bernhard Schretter a Karlheinz Wex.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit