V únoru bude Plzeň patřit strojařům

MM: Pane docente, můžete našim čtenářům přiblížit, jak vznikla myšlenka této konference, co bylo důvodem k uspořádání prvního ročníku a kdo byl otcem této myšlenky?

M. Zetek: V roce 2004 se na půdě Západočeské univerzity v Plzni konal první ročník konference. Organizaci akce měl tehdy na starosti vedoucí Katedry technologie obrábění prof. Ing. Karel Jandečka, CSc. Společně s kolegy se mu podařilo sestavit skvělý program, který zaujal jak akademiky, tak zástupce průmyslu. Organizátoři konference si byli vědomi důležitosti spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Proto se rozhodli, že hlavním cílem konference bude právě toto propojení. Na každém ročníku tak mají průmysloví partneři prostor pro odborné prezentace. Konference Strojírenská technologie Plzeň se stala důležitou platformou pro výměnu zkušeností a poznatků mezi akademickou sférou a průmyslem. Tato strategie funguje dodnes a nadále pomáhá oběma stranám v jejich rozvoji.

MM: Jak probíhaly předchozí ročníky konference a co bylo podle vašeho názoru na kterém z nich nejzajímavější?

M. Zetek: Každý ročník konference byl něčím výjimečný. Pokaždé se snažíme účastníkům nabídnout něco nového a zajímavého. Myslím, že se nám to daří. Konferenční sály byly vždy plné a účastníci si odnášeli cenné informace. Spokojenost účastníků je pro nás kritériem dobře odvedené práce. Snažíme se, aby byl program konference pestrý a aby byl obsah přednášek zaměřen především na praktické aplikace. Z toho je zřejmé, že zde mají nezastupitelnou roli již zmiňovaní průmysloví partneři, kteří účastníkům ukazují, jak se nové technologie a postupy uplatňují v praxi. Pozitivní ohlasy máme také na doprovodný program. Ten zahrnuje výstavky partnerů konference a univerzitních pracovišť. Účastníci tak mají možnost seznámit se s nejnovějšími produkty a technologiemi velmi názorně. Abychom mohli nabídnout něco zajímavého, tak se snažíme navázat spolupráci s novými partnery. To se většinou daří, a tak např. v roce 2011 byla jedním z nových partnerů konference firma Alicona, která zde tenkrát představovala úplně nové zařízení pro měření mikrogeometrie břitu a drsnosti povrchu. Dnes se jedná o nezastupitelné měření v mnoha strojírenských podnicích. Stejně tak v roce 2015 se stala novým partnerem společnost Innomia, která zastupuje výrobce kovových 3D tiskáren EOS. To vždy konferenci obohatí a přiláká další účastníky z jiných oborů. Ani letošní rok tomu nebude jinak a budeme mít zde nové partnery, kteří s sebou přivezou i svoje zařízení pro praktické ukázky. Nechte se však překvapit.

MM: Letošní ročník zahrnuje 12 témat, jež vlastně odrážejí kompletní proces strojírenské výroby. Která z těchto témat osobně považujete za nejdůležitější a proč?

M. Zetek: Výběr témat pro letošní ročník konference odráží naše aktivity v oblasti výzkumu a vývoje, a samozřejmě také výuky. Témata jsou úzce provázána a pokrývají celý proces strojírenské výroby. Každé z nich je v naší oblasti důležité, abychom splnili mnohdy přísné požadavky zákazníků. Já osobně v současné chvíli považuji za důležité využít nových příležitostí a možností, které nám přinášejí aditivní technologie. Z pohledu výzkumu a vývoje je nutné se jim intenzivně věnovat pro upevnění jejich pozice v různých průmyslových odvětvích, ale také pro jejich expanzi do nových oblastí. S tím jsou samozřejmě spojeny nové přístupy a postupy v celém řetězci výroby. Za posledních několik let vzniklo mnoho nových celosvětových konferencí a časopisů, které se tématu aditivních technologií věnují, a přispívají tak k jejich rozvoji, ale především k nezbytné standardizaci, která v této oblasti citelně chybí.

MM: Mohl byste našim čtenářům představit některé přednášející a též, kterých témat se budou které prezentace týkat?

M. Zetek: Pro letošní ročník máme zatím přislíbenou účast kolegů s přednáškami z různých univerzit a firem z České republiky, Slovenska, Německa, Polska, Rakouska, Švédska, Španělska a Kanady. Jsou to odborníci v oblasti obrábění, řezných nástrojů, aditivních technologií či se intenzivně věnují povrchovým úpravám nebo speciálním metodám měření či testování.

MM: Vy sám budete také přednášet? Pokud ano a není to tajné, na které téma?

M. Zetek: Ano, zaměřím se na problematiku 3D tisku z kovu metodou SLM, konkrétně tisku porézních struktur a jejich vlivu na únavovou životnost strojírenských komponent.

MM: Jak bude letošní konference organizována? Myslím tím, co by mělo zaznít který konferenční den, případně zda bude nějaký doprovodný program a na co se účastníci mohou těšit?

M. Zetek: Konference se koná ve dnech 7.–9. února 2024. Pro tento ročník konference jsme zvolili velice příjemné prostředí hotelu Vienna House Pilsen. Pro účastníky konference jsme zde zajistili i ubytovací kapacitu za zvýhodněnou cenu. Cílem celé konference je sdílet současné znalosti, záměry, upevnit spolupráci mezi jednotlivými účastníky a navázat nové kontakty. Za velmi důležité považujeme také to, aby se studenti doktorského studia intenzivně zapojovali do společných aktivit napříč různými pracovišti v ČR a zahraničí. Proto jsme paralelně s hlavní sekcí prvního dne připravili sekci pro studenty doktorského studia, kde budou mít příležitost prezentovat vlastní výsledky, diskutovat závěry a budoucí směry svého výzkumu. Na první den konference budeme směrovat vyzvané přednášky zahraničních účastníků a průmyslových partnerů. Hlavní den konference zakončíme společnou prohlídkou pivovaru Pilsner Urquell následovanou společenským večerem s doprovodným programem a překvapením. Druhý den bude konference pokračovat odbornými přednáškami. Po obědě se přesuneme na prohlídku pracovišť katedry a výzkumného centra RTI. Poslední den konference bude pokračovat na univerzitě, kde v menších skupinkách proběhnou tematické workshopy.

MM: Jaké byly ohlasy účastníků na jednotlivé ročníky? A byl některý z nich něčím zvláště zajímavý?

M. Zetek: Základem dobré konference je příjemná, přátelská atmosféra, a pokud je okořeněna ještě netradičním místem, vytváří to nezapomenutelnou atmosféru. Skalní účastníci velice rádi vzpomínají na ročník, který byl pořádán v pivovaru Purkmistr, a to nejen díky zajímavým přednáškám, ale i díky doprovodnému programu. Kdo chtěl, mohl si ten večer sám natočit a zavíčkovat vlastní láhev piva. Globálně mohu konstatovat, že většinou dostáváme kladné ohlasy. Velmi pozitivně jsou hodnoceny odborné přednášky, které jsou přímo propojené s praxí, a také to, že dbáme na dodržování časového harmonogramu.

MM: S jakým počtem účastníků se letos počítá a jak se jejich počet vyvíjel po dobu devíti let, kdy se konference konala?

M. Zetek: Pravidelně se konference účastní více než 120 účastníků. Předpokládáme, že díky doktorské sekci bude účast na konferenci celkově vyšší. Přednáškové sály máme připravené pro 130 míst v hlavní sekci a 50 míst v doktorské sekci.

MM: Proč konferenci pořádá právě vaše katedra? Týká se to jejího úzkého propojení s výrobní sférou? Pokud ano, můžete nám k tomuto propojení sdělit něco bližšího?

M. Zetek: Myšlenka pořádat naši konferenci vznikla před 20 lety. V té době profesoři na katedře spolupracovali se zahraničními univerzitami, které měly bohaté zkušenosti s propojením akademické sféry a průmyslu. Inspirovali jsme se jejich úspěchy a v roce 2004 jsme uspořádali první ročník konference o obrábění s našimi průmyslovými partnery. Jsem velice rád, že i po 20 letech nám mnozí z našich průmyslových partnerů tradičně přislíbili účast. Je to pro nás důkazem, že naše konference je pro ně důležitým zdrojem informací a inspirace.

MM: Jak byste obecně, nejen z pohledu vaší univerzity, charakterizoval přínosy propojení školství s průmyslem?

M. Zetek: Průmysloví partneři jsou dnes nedílnou součástí v oblasti vzdělávání a myslím si, že propojení školství s průmyslem je důležitým faktorem pro udržení konkurenceschopnosti ekonomiky a zajištění kvalitního vzdělávání. Oboustranná propojenost přináší řadu výhod, mezi které bych zařadil z pohledu univerzity zvýšení atraktivity studia, kvality výuky, vyšší motivaci studentů nad konkrétními případovými studiemi z praxe, zvýšení praxe studentů s využitím stáže u průmyslových partnerů. Dále partnerství s průmyslem přináší možnost transferovat výstupy a výsledky do praxe, a to buď na bázi smluvního výzkumu, nebo pomocí společných národních či mezinárodních projektů.

MM: Jak vidíte budoucnost českého průmyslu a co je podle vás možné a nutné udělat pro to, aby byla co nejlepší?

M. Zetek: Budoucnost českého průmyslu bude podle mého názoru nyní ovlivněna mnoha faktory, ale obecně ji vnímám velmi pozitivně. Existuje zde řada podniků bez ohledu na jejich velikost, které nám ukazují, že jsme jedničkou v mnoha oborech, a především, že jsme konkurenceschopným hráčem na světovém trhu. Myslím, že naší výhodou je to, že díky investičním projektům, které proběhly v minulosti, nejen pro průmysl, ale i pro výzkumný a univerzitní sektor, máme vybudovanou velmi dobrou výzkumnou infrastrukturu, a především máme kvalifikované pracovníky. Pro to, abychom si dlouhodobě udrželi konkurenceschopnost, je nutné dále podporovat výzkum a vývoj. Vláda by měla zvýšit investice do výzkumu a vývoje, aby podpořila rozvoj nových technologií a inovací, ale nyní se trochu obávám, že tomu tak nebude. Důležitou roli hraje i vzdělávání. Je nutné reagovat na potřeby průmyslu a pružně tomu uzpůsobovat výukové programy. Vláda by měla více spolupracovat se školstvím na zlepšování kvality vzdělávání.