Témata
Zdroj: SPŠS Betlémská

AI ve školství? Pro a proti: Nástroj s obrovským potenciálem

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu se proto postupně ptáme osobností, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Mgr. Michala Prutyszyna, ředitele SPŠS Betlémská v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

M. Prutyszyn: Umělá inteligence má ve vzdělávání obrovský potenciál. A nejen ve vzdělávání. AI vnímám jako nástroj, díky němuž je možné obohatit výuku. Může žákům pomoci s rychlým vyhledáváním informací, procvičováním učiva či obecně být individuální podporou při učení. Na druhou stranu s sebou nese rizika, např. možnost zneužití ke „zkratkovitému“ získávání hotových řešení bez pochopení nebo šíření nepřesných informací. Proto je klíčové učit studenty s AI pracovat kriticky a zodpovědně. Využití AI není samozřejmě přínosné jen pro žáky, ale i pro učitele.

„Mělo by být snahou školy vést studenty k tomu, aby AI nejen využívali, ale hlavně rozuměli jejím principům, možnostem, a v neposlední řadě také omezením, které AI stále přináší,“ říká Michal Prutyszyn.
(Zdroj: SPŠS Betlémská)

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

M. Prutyszyn: Pokud AI pedagogové využívají, tak spíše k přípravě výuky – pro tvorbu testů, zadání, pracovních listů, prezentací nebo k inspiraci při vysvětlování složitější látky. Avšak část učitelů je zdrženlivější, má k AI snad i odmítavý postoj a nevyužívá ji. V loňském školním roce jsme pro pedagogy zorganizovali školení, kde jsme je seznámili alespoň s patřičnými základy. Najdou se však i kolegové, kteří mají aktivnější přístup, jsou schopni AI využít daleko šířeji a je to pro ně každodenní pomocník nejen k přípravě výuky.

Reklama
Reklama
Reklama

Studenti naopak sahají po AI častěji. Využívají ji při domácí přípravě, k rychlému získání informací nebo k napsání textu. Zatímco pro ně je AI samozřejmým pomocníkem, učitelé ji vnímají spíše s opatrností. Bylo by proto vhodné hledat rovnováhu a nastavit jasná pravidla, která využívání AI oběma skupinami smysluplně propojí.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

M. Prutyszyn: V rámci předmětu informačních technologií, případně odborných IT předmětů, seznamujeme žáky s umělou inteligencí především z praktického hlediska. Učí se ji využívat jako nástroj, který může zefektivnit jejich práci. Do budoucna vidím velký potenciál i v dalších oblastech, například při procvičování matematiky, cizích jazyků či technických předmětů. Učitelům pak AI může výrazně usnadnit přípravu a ušetřit čas. Do budoucna by využití AI mohlo být aplikováno např. také při modelování či simulacích. Jistě by to mohlo být v technických oborech velmi užitečné. Mělo by být snahou školy vést studenty k tomu, aby AI nejen využívali, ale hlavně rozuměli jejím principům, možnostem, a v neposlední řadě také omezením, které AI stále přináší.


AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Vydání #10
Kód článku: 251017
Datum: 25. 09. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Střední průmyslová škola strojnická

Betlémská je nejstarší průmyslovou školou v České republice a byla založena v roce 1837.
Jejím zřizovatelem je od roku 1990 hlavní město Praha. Pro školu vytváří velmi dobré podmínky – ta se proto řadí mezi nejmoderněji vybavené průmyslové školy nejen v Praze.
Ve zdejší bezbariérové budově mají studenti k dispozici, mimo jiné, moderně vybavené specializované učebny vybavené nejmodernější technologií, např. učebny výpočetní techniky, učebny pro výuku programování CNC strojů, pro výuku CAD/CAM, automatizace, techniky administrativy a dílen s produkčními CNC stroji. Za zmínku stojí též moderní učebny jazyků, posilovna, tělocvičny, do téměř původní podoby zrekonstruovaná knihovna a velmi kvalitní školní jídelna. Ve školním roce 2022/2023 ke studiu nastoupilo více než 480 žáků.
Škola se může na poli vzdělávání pochlubit i několika unikáty. Jako jediná na území Prahy má certifikace ohledně Národní soustavy kvalifikací udělených Ministerstvem průmyslu a obchodu - Obsluha CNC obráběcích strojů a Soustružení kovových materiálů.
Jako jedna ze škol na území ČR vlastní školící buňky s profesionálními roboty firmy ABB.
Je jednou ze šesti škol v ČR, která je partnerem firmy Siemens v oboru CNC obrábění.
Škola se trvale účastní veřejných středoškolských a odborných aktivit, konferencí, veletrhů, výstav a soutěží, v nichž dosahuje velmi dobrých výsledků (Vědma, Schola Pragensis, Celostátní soutěž konstruování v Auto CADu aj.).
Zdejší absolventi se úspěšně uplatňují v řadě oborů průmyslu, v podnikání a většina z nich úspěšně pokračuje ve studiu převážně na technických vysokých školách.

Číst dál
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

Revoluce není o technologiích, ale o lidech

Umělá inteligence přestává být v českém průmyslu abstraktním pojmem a stává se reálnou podporou efektivity konkrétních firem. (Nejen) o tom, jak vlastně AI v průmyslu správně využívat a zda jsou důležitější technologie, nebo lidé, jsme hovořili s Romanem Stolejdou ze společnosti Inovatix.

AI změní strojařinu k nepoznání

Pozvání k rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ přijal Jan Romportl, který patří k nejvýraznějším tvářím české AI scény, a to s unikátním přesahem od hlubokého akademického výzkumu až po vysoký byznys. Jako bývalý ředitel centra umělé inteligence v O2 Czech Republic a současný nezávislý konzultant pomáhá korporacím i státní správě pochopit nejen možnosti spojené s nástupem obecné umělé inteligence (AGI), ale i její rizika. Ve svých veřejných vystoupeních se často zaměřuje na strukturální změny společnosti, bezpečnostní rizika a filozoficko-technické aspekty AI.

Související články
Nemusíte být první, ale nesmíte zaostat

K dalšímu rozhovoru ze série „Jak to vidí autority v oboru AI“ jsme pozvali konzultanta a technologického vizionáře Martina Krčka. Specializuje se na implementaci umělé inteligence, automatizaci a robotiku a pomáhá firmám transformovat se v agilní, daty řízené organizace připravené na éru čtvrté průmyslové revoluce.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
AI ve školství? Pro a proti: Škola připravená na budoucnost

Umělá inteligence je tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol. V prvním letošním dílu našeho seriálu jsme však udělali malý krok stranou a přinášíme vám pohled Evy Nečasové – vizionářky a spoluzakladatelky iniciativy AI dětem.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

AI překlad je rychlý, ale pozor na terminologii

Automatizovaný překlad dokumentů se v průmyslové praxi často používá k urychlení překladu technické dokumentace vcelku běžně. U návodů, servisních instrukcí, technických listů nebo interních standardů však nestačí, aby překlad „přibližně dával smysl“ – rozdílný překlad termínů totiž může znamenat zbytečné kontroly, opakované opravy i nejasnosti v komunikaci.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

IMTS 2026: Ve znamení nových trendů v obrábění

V září se v Chicagu uskutečnil veletrh IMTS. Pro Českou republiku i pro firmy, které zde reprezentovaly sebe i český průmysl, to byl velmi intenzivní týden. Obdobně koncipovanou společnou prezentaci neměla žádná jiná ze zúčastněných zemí. Německo i Čína sice měly národní expozice, český projekt však díky koordinaci a podpoře Ministerstva průmyslu a obchodu nabídl na IMTS zcela unikátní formát prezentace. Pojďme se podívat na několik postřehů z výstavy.

Ve znamení kvality: Možnosti a úskalí strojového vidění

Uplatnění umělé inteligence v průmyslové výrobě slibuje usnadnění lidské práce, snížení chybovosti a nepřetržitý monitoring kvality i technického stavu výrobního prostředí. Mezi ideálními laboratorními podmínkami a reálnou výrobou však existují zásadní rozdíly, přičemž ani sebelépe vytvořený model neobstojí bez dlouhodobé péče a konzistentního sběru dat.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě a mnoho dalších benefitů....  již 30 let zkušeností s odbornou novinařinou
Předplatit