Témata
Zdroj: SPŠS Betlémská

AI ve školství? Pro a proti: Nástroj s obrovským potenciálem

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu se proto postupně ptáme osobností, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme názor Mgr. Michala Prutyszyna, ředitele SPŠS Betlémská v Praze.

Tento článek je součástí seriálu:
AI ve školství
Díly
Hana Janišová

Vystudovala Divadelní fakultu AMU. Většinu svého profesního života pracovala jako redaktorka v rozličných periodikách nebo na PR pozicích ve firmách různého zaměření, naposled z oblasti informačních technologií.
Osobně jí jsou blízká nejen témata týkající se techniky a technologií, ale například také z oblasti sociální nebo školství a další.
Pro MM Průmyslové spektrum pracuje od roku 2017. Její stěžejní mimopracovní aktivitou je ochrana zvířat.

Reklama

MM: Je podle vás využití AI ve výuce jednoznačně přínosem, nebo může znamenat i hrozby či úskalí? Proč?

M. Prutyszyn: Umělá inteligence má ve vzdělávání obrovský potenciál. A nejen ve vzdělávání. AI vnímám jako nástroj, díky němuž je možné obohatit výuku. Může žákům pomoci s rychlým vyhledáváním informací, procvičováním učiva či obecně být individuální podporou při učení. Na druhou stranu s sebou nese rizika, např. možnost zneužití ke „zkratkovitému“ získávání hotových řešení bez pochopení nebo šíření nepřesných informací. Proto je klíčové učit studenty s AI pracovat kriticky a zodpovědně. Využití AI není samozřejmě přínosné jen pro žáky, ale i pro učitele.

Mělo by být snahou školy vést studenty k tomu, aby AI nejen využívali, ale hlavně rozuměli jejím principům, možnostem, a v neposlední řadě také omezením, které AI stále přináší,“ říká Michal Prutyszyn.
(Zdroj: SPŠS Betlémská)

MM: Jak využívají AI pedagogové a jak studenti? Panuje mezi těmito skupinami shoda, nebo spíše naopak?

M. Prutyszyn: Pokud AI pedagogové využívají, tak spíše k přípravě výuky – pro tvorbu testů, zadání, pracovních listů, prezentací nebo k inspiraci při vysvětlování složitější látky. Avšak část učitelů je zdrženlivější, má k AI snad i odmítavý postoj a nevyužívá ji. V loňském školním roce jsme pro pedagogy zorganizovali školení, kde jsme je seznámili alespoň s patřičnými základy. Najdou se však i kolegové, kteří mají aktivnější přístup, jsou schopni AI využít daleko šířeji a je to pro ně každodenní pomocník nejen k přípravě výuky.

Reklama
Reklama
Reklama

Studenti naopak sahají po AI častěji. Využívají ji při domácí přípravě, k rychlému získání informací nebo k napsání textu. Zatímco pro ně je AI samozřejmým pomocníkem, učitelé ji vnímají spíše s opatrností. Bylo by proto vhodné hledat rovnováhu a nastavit jasná pravidla, která využívání AI oběma skupinami smysluplně propojí.

MM: K čemu konkrétně využíváte nebo zamýšlíte v nejbližší době využívat AI ve výuce na vaší škole?

M. Prutyszyn: V rámci předmětu informačních technologií, případně odborných IT předmětů, seznamujeme žáky s umělou inteligencí především z praktického hlediska. Učí se ji využívat jako nástroj, který může zefektivnit jejich práci. Do budoucna vidím velký potenciál i v dalších oblastech, například při procvičování matematiky, cizích jazyků či technických předmětů. Učitelům pak AI může výrazně usnadnit přípravu a ušetřit čas. Do budoucna by využití AI mohlo být aplikováno např. také při modelování či simulacích. Jistě by to mohlo být v technických oborech velmi užitečné. Mělo by být snahou školy vést studenty k tomu, aby AI nejen využívali, ale hlavně rozuměli jejím principům, možnostem, a v neposlední řadě také omezením, které AI stále přináší.


AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Vydání #10
Kód článku: 251017
Datum: 25. 09. 2025
Rubrika: Redakce / Rozhovor
Firma
Střední průmyslová škola strojnická

Betlémská je nejstarší průmyslovou školou v České republice a byla založena v roce 1837.
Jejím zřizovatelem je od roku 1990 hlavní město Praha. Pro školu vytváří velmi dobré podmínky – ta se proto řadí mezi nejmoderněji vybavené průmyslové školy nejen v Praze.
Ve zdejší bezbariérové budově mají studenti k dispozici, mimo jiné, moderně vybavené specializované učebny vybavené nejmodernější technologií, např. učebny výpočetní techniky, učebny pro výuku programování CNC strojů, pro výuku CAD/CAM, automatizace, techniky administrativy a dílen s produkčními CNC stroji. Za zmínku stojí též moderní učebny jazyků, posilovna, tělocvičny, do téměř původní podoby zrekonstruovaná knihovna a velmi kvalitní školní jídelna. Ve školním roce 2022/2023 ke studiu nastoupilo více než 480 žáků.
Škola se může na poli vzdělávání pochlubit i několika unikáty. Jako jediná na území Prahy má certifikace ohledně Národní soustavy kvalifikací udělených Ministerstvem průmyslu a obchodu - Obsluha CNC obráběcích strojů a Soustružení kovových materiálů.
Jako jedna ze škol na území ČR vlastní školící buňky s profesionálními roboty firmy ABB.
Je jednou ze šesti škol v ČR, která je partnerem firmy Siemens v oboru CNC obrábění.
Škola se trvale účastní veřejných středoškolských a odborných aktivit, konferencí, veletrhů, výstav a soutěží, v nichž dosahuje velmi dobrých výsledků (Vědma, Schola Pragensis, Celostátní soutěž konstruování v Auto CADu aj.).
Zdejší absolventi se úspěšně uplatňují v řadě oborů průmyslu, v podnikání a většina z nich úspěšně pokračuje ve studiu převážně na technických vysokých školách.

Číst dál
Související články
AI ve školství: Třídit informace a kriticky přemýšlet

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti, včetně školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Ing. Petra Augusty, Ph.D., zástupce ředitele Střední průmyslové školy na Proseku.

AI + leadership = ekonomická transformace

Pozvání k otevíracímu rozhovoru zářijového vydání MM Průmyslového spektra, věnovaného největší přehlídce průmyslových inovací – MSV v Brně, přijal prof. Ing. Vladimír Mařík, DrSc., dr.h.c., FEng., zakladatel a vědecký ředitel CIIRC ČVUT v Praze a zakladatel a ředitel Institutu Equilibrium. Nedávno byl v Indii podle něj nazván Institut umělé inteligence na NIMS University v Jaipuru, což je pro Českou republiku mimořádná událost a velká čest.

AI ve školství? Pro a proti: Je nutné nastavit pravidla

Umělá inteligence je dnes tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Nemohlo se tedy vyhnout ani školství. V našem seriálu postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled prof. Ing. Davida Tučka, Ph.D., proděkana pro strategický rozvoj Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.

Související články
AI ve školství: Převážně generační problém

Umělá inteligence je v současnosti tématem, které se týká většiny oblastí lidské činnosti. Pochopitelně se tedy nemohlo vyhnout ani oblasti školství. V našem seriálu proto postupně oslovujeme osobnosti, které působí na různých pozicích a v různých typech škol, a ptáme se jich na to, jak využití AI ve školství hodnotí ze svého pohledu. Dnes vám přinášíme pohled Jaroslava Semeráda, ředitele Střední průmyslové školy a Vyšší odborné školy Liberec.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Strategické řízení společnosti ve věku turbulence

Transformace v 90. letech 20. století způsobila, že je v České republice žalostně málo výrobců finálních produktů. Naše ekonomika bohužel oslabuje, příčinou není jen covid a další nepříznivé okolnosti, je to i důsledek politického neumětelství. Nicméně, existuje pár společností, které nás utvrzují v tom, že i v dnešním globalizovaném světě se české výrobky mohou na mezinárodních trzích excelentně prosadit. Vyžaduje to však využití tvůrčího potenciálu obyvatel, nové nápady. Politických inovačních strategií jsou desítky, zpravidla však, tak jak je v Česku obvyklé, jsou často nanejvýš dobrým politickým marketingovým trikem.

Bez znalosti matematiky znalostní ekonomiku nevybudujeme

Vzdělání je alfou a omegou všeho. Ať uvažujeme v ekonomické, či politické rovině, vzdělávání je společným jmenovatelem všech oblastí. Česká ekonomika se bohužel stále nedostala na předcovidovou úroveň, avšak změny v oblasti vzdělávání tomu mohou výrazně pomoci. Pokud nebudeme konat, stagnace naší ekonomiky se dostaví velmi rychle. Miroslava Kopicová, která se celoživotně věnuje otázkám zaměstnanosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů, analyzuje v otevíracím rozhovoru současný stav, a díky svým bohatým zkušenostem nabízí různá řešení, jež nás z pasti ekonomiky s nízkou přidanou hodnotou mohou vytáhnout.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

ERP ve vzdělávání průmyslového inženýra

Využívání informačních systémů a práce s nimi je pro dnešního průmyslového inženýra jednou z denních činností. Jako základní typ informačního systému můžeme v tomto případě označit systémy typu ERP (Enterprise Resource Planning) z důvodu prolínání se mnoha pohledů/potřeb, nebo chcete-li oblastí, konkrétně např. logistiky s ekonomikou, technické přípravy výroby s nákupem/odbytem, plánování s řízením výroby a všeobecně změnová řízení, která jdou napříč celým systémem.

Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Kdo drží klíče k prosperitě?

Ostravský region patřil po dlouhá desetiletí k těm nejprůmyslovějším v naší zemi. Proto se zde historicky rozvíjela i spolupráce mezi firmami a akademickou sférou. Mezi subjekty, které jsou důkazem toho, že ona spolupráce zde nejen stále funguje, ale je dnes ještě o úroveň výš, než tomu bylo dříve, jsou VŠB – Technická univerzita Ostrava a společnost Siemens.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit