Témata
Reklama

Kdo drží klíče k prosperitě?

Ostravský region patřil po dlouhá desetiletí k těm nejprůmyslovějším v naší zemi. Proto se zde historicky rozvíjela i spolupráce mezi firmami a akademickou sférou. Mezi subjekty, které jsou důkazem toho, že ona spolupráce zde nejen stále funguje, ale je dnes ještě o úroveň výš, než tomu bylo dříve, jsou VŠB – Technická univerzita Ostrava a společnost Siemens.

Naše společnost vyvíjí nejnovější technologie, postupy a koncepty. K nim pak v rámci společných projektů realizovaných v partnerství s akademickou sférou získávají přístup také studenti vysokých škol, jejich učitelé nebo zástupci výzkumných organizací,“ říká Eduard Palíšek, Generální ředitel skupiny Siemens Česká republika.

Reklama
Reklama
Ing. Eduard Palíšek, Ph.D., MBA, generální ředitel skupiny Siemens Česká republika: „Naše úspěšná budoucnost přímo závisí na kvalitě školství.“

Naše vědecko-výzkumné aktivity jsou zaměřeny do šesti prioritních oblastí, které odpovídají strategické orientaci aplikovaného a základního výzkumu. Komercionalizace výsledků výzkumu patří mezi stěžejní role univerzity,“ říká Václav Snášel, Rektor VŠB-TUO.

Prof. RNDr. Václav Snášel, CSc., rektor VŠB-TUO: „Nesmíme dopustit, aby se naše země stala jen montovnou a zdrojem levné manuální práce.“

VŠB-TUO samozřejmě není jediným akademickým subjektem, s nímž Siemens v naší zemi spolupracuje.

„Za klíčový považujeme program podpory univerzitních profesorů, který jsme zavedli jako jedni z prvních v České republice,“ vysvětluje Eduard Palíšek. „V současné době přímo podporujeme devět profesorů z významných technicky zaměřených vysokých škol – ČVUT, VUT v Brně a dva z těchto devíti profesorů působí právě na VŠB.“

Ani univerzita nespolupracuje pouze s jedinou firmou.

„Naše spolupráce zahrnuje velmi širokou škálu firem, kromě Siemensu spolupracujeme s firmami z oblasti automotive – Škoda, Volkswagen – a metalurgickými firmami přímo z našeho regionu jako Třinecké železárny, ArcelorMittal a skupinou Vítkovice. Snažíme se budovat i spolupráce s menšími firmami v dalších oblastech a neměl bych zapomenout na komerční subjekty sídlící u nás v kampusu v Podnikatelském inkubátoru. Ty však občas bereme jako součást univerzity, protože jejich zakladatelé a zaměstnanci jsou většinou naši absolventi,“ říká Václav Snášel. „Se Siemensem nyní spolupracujeme na projektu Smart factory, v rámci kterého bychom chtěli vybudovat TestBed pro Průmysl 4.0.“

Využít inovační potenciál

Univerzitě a konkrétně zaměstnancům spolupráce s komerčními subjekty umožňuje dostat se mimo akademické prostředí, rozšířit si obzory a zavádět do výuky nové přístupy a metody, se kterými se pak absolventi ve svém profesním životě budou denně setkávat. Řada projektů probíhá na mezinárodní nebo globální úrovni a nabízí možnost získat zkušenost s prací v internacionálním týmu. Siemens na druhé straně získává možnost dalšího vzdělávání a rozvoje pro své zaměstnance, například formou odborných seminářů vedených univerzitními experty, prostor pro testování a měření svých výrobků a řešení a také přímou komunikaci s talentovanými studenty, kteří mají potenciál stát se zaměstnanci firmy.

VŠB-TUO se také podílí na fungování studentské kanceláře, jejímž prostřednictvím nabízí vybraným studentům možnost pracovat na skutečných úkolech z konstrukční praxe při vývoji elektromotorů.

Klíčem k dlouhodobé prosperitě jsou dnes bezesporu inovativní produkty a služby s vysokou přidanou hodnotou. Generální ředitel Siemensu a rektor technické univerzity se shodují, že právě spolupráce akademické a komerční sféry silně napomáhá k tomu, aby byl inovační potenciál naší země co nejlépe využit. Připravuje odborníky, kteří mají hluboké víceoborové teoretické znalosti a současně disponují praktickými zkušenostmi.

Hlavním přínosem naší spolupráce je výchova technické inteligence, její zapojení do inovačního cyklu v průmyslu,“ je přesvědčen Václav Snášel. „Česká republika patří mezi průmyslové země a bez kvalitní technické inteligence se v budoucnosti neobejde. Pokud nebudeme mít zdatné a samostatné práce schopné absolventy, nebude možný ani rozvoj komerčních subjektů a firmy budou muset řešit buď nákup pracovních sil ze zahraničí, nebo stěhování do států, kde potenciální zaměstnance budou schopni nalézt, což je ta nejhorší varianta, která by mohla nastat.“

Úkol pro stát

Podle rektora VŠB-TUO nesmíme dopustit, aby se naše země stala jen montovnou a zdrojem levné manuální práce. Do toho by se však měl podporou technického vzdělávání zapojit i stát. Bohužel o jeho podpoře zatím příliš hovořit nelze. Naopak – největší překážkou rozvoje jak technického školství, tak i spolupráce mezi akademickou a komerční sférou, je přebujelá administrativa a často nejednoznačná legislativa. Některé věci byly podle Václava Snášela v minulosti snazší. Dnes je vše kontrolováno, a to i záležitosti, které jsou podružné, ale spolupráce na nich následně může „zůstat stát“.

„Za hlavní úkol státu v této věci považuji vytvoření nezbytného rámce pro spolupráci, vše další je na spolupracujících subjektech,“ je přesvědčen Eduard Palíšek. „Samostatnou otázkou je podpora školství. Tady vidím hlavní roli státu: naše úspěšná budoucnost přímo závisí na kvalitě školství. Aby se zlepšila situace v této oblasti, jsou třeba určité změny ve společnosti: dnes chybí náležité uznání pro ty, kdo vzdělávají a vychovávají. Návrat prestiže pedagogického povolání musí být doprovázena zásadní změnou v odměňování pedagogů – dnes je průměrný plat českého učitele jeden z nejnižších v OECD.“

Rozdílný pohled však mají oba pánové při srovnávání spolupráce mezi akademickou a komerční sférou u nás a v zahraničí. Eduard Palíšek je přesvědčen, že v zahraničí má tato spolupráce delší tradici a je dnes běžně zavedenou praxí. Podle jeho slov můžeme vidět aktivnější vyhledávání oblastí pro možnou kooperaci, lepší komunikaci a obecně lepší vědomí přínosu takové spolupráce. Do této oblasti investují především osvícené vlády. Konkrétně v roce 2016 investovalo Švýcarsko 3,4 % HDP, Švédsko 3,3 %, Německo 2,9 %. Česká republika má tedy s 1,9 % HDP co dohánět.

Václav Snášel je naopak přesvědčen, že spolupráce mezi univerzitami a firmami je v rámci Evropy celkově poměrně na nízké úrovni

Nedávno jsem se zúčastnil jednání v Cambridge, na kterém se univerzita v Cambridge porovnávala se Stanfordovou univerzitou,“ vzpomíná. „Základní rozdíl nebyl v množství výstupů nebo v jejich kvalitě, ale komercionalizaci těchto výsledků. Stanfordova univerzita byla první univerzitou, která si komercionalizací výsledků vědy vydělala miliardu dolarů a v současné době má roční příjem z komercionalizace výsledků šest miliard dolarů, přičemž pochopitelně má příjem i za studenty. Porovnání evropských a amerických univerzit z pohledu realizace výsledků vědy pomocí startupů nebo mladých firem vychází pro Evropu poměrně nepříznivě.“

„Za zásadní pro změnu k lepšímu u nás považuji změnu ve filozofii přístupu,“ vrací se v myšlenkách zpět do Česka Eduard Palíšek. „Dříve byly akademický a firemní výzkum považovány za dva oddělené světy s poměrně malým prostorem, ve kterém se překrývaly. Toto paradigma se mění a obě strany aktivně vyhledávají oblasti, kde se akademický a průmyslový výzkum setkávají a společně dosahují výsledků, jichž využívají obě zúčastněné strany.“

Hana Janišová

hana.janisova@mmspektrum.com

Reklama
Vydání #6
Kód článku: 180650
Datum: 06. 06. 2018
Rubrika: Servis / Názory
Autor:
Firmy
Související články
Spolu (nejen) pro informační bezpečnost

Jedním z komerčních subjektů, které dlouhodobě spolupracují s českými univerzitami, je společnost Gordic. Tento tvůrce softwaru, především pro veřejnou správu a bankovnictví, se dlouhodobě zabývá dnes tak žhavou problematikou kybernetické bezpečnosti. Jedním z jeho důležitých partnerů na poli akademickém je Fakulta podnikatelská brněnského VUT. Ohledně názorů na tuto spolupráci tentokrát proběhla diskuze ve třech. Zúčastnila se doc. Ing. Zdeňka Konečná, proděkanka fakulty, Ing. Viktor Ondrák, Ph.D., pracovník Ústavu informatiky, a Ing. Jaromír Řezáč, generální ředitel společnosti Gordic.

Názorové fórum odborníků

S rozšiřující se robotizací, digitalizací a zaváděním umělé inteligence do výroby vznikají požadavky nejen na nové zaměstnanecké pozice, ale mění se i nároky na schopnosti pracovníků. Co dříve byla znalost, je dnes dovednost. Jak se podle vás v příštích pěti letech změní požadavky na pracovníky zabezpečující chod výroby v moderním podniku? Kdo by měl podle vás zabezpečit vzdělávání a osvojování si potřebných dovedností?

Válka technologií a myšlení v krabici

Strategické myšlení předchází strategickému řízení, které je jen nástrojem. Bez skvělého strategického myšlení (proč a kam jdeme) nemůže být skvělé strategické řízení. Poučíme se z minulosti i ze slabých signálů budoucích trendů?

Související články
ERP ve vzdělávání průmyslového inženýra

Využívání informačních systémů a práce s nimi je pro dnešního průmyslového inženýra jednou z denních činností. Jako základní typ informačního systému můžeme v tomto případě označit systémy typu ERP (Enterprise Resource Planning) z důvodu prolínání se mnoha pohledů/potřeb, nebo chcete-li oblastí, konkrétně např. logistiky s ekonomikou, technické přípravy výroby s nákupem/odbytem, plánování s řízením výroby a všeobecně změnová řízení, která jdou napříč celým systémem.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Související články
Projekt Resindustry: Digitální továrna

Dornbirn je největším městem rakouské spolkové země Vorarlberg, nacházející se na jejím nejzápadnějším cípu, co by kamenem dohodil od romantické procházky podél Bodamského jezera a na dohled zasněženým kopcům rakouských, italských i švýcarských Alp. Krom nádherné panoramatické restaurace s visutou vyhlídkou nad městem ve výšce 976 m n. m. je zde také muzeum automobilů Rolls-Royce, a především univerzita FH Vorarlberg, která se na počátku března tohoto roku stala místem setkání mezinárodního projektu RESindustry (www.interregeurope.eu/resindustry/) zaměřeného na výzkum a výměnu zkušeností v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie v průmyslu.

Od vydavatelství po startupy

Jiří Hlavenka není pro mnoho lidí neznámou osobností. Jde o člověka, který stál u zrodu vydavatelství i nakladatelství Computer Press a později i u prvního interaktivního webu o počítačích a počítačových technologiích, kde se neznalci mnohdy dozvěděli i odpověď na svou otázku. Jiří Hlavenka se ale v současné době věnuje investování do projektů, které mají smysl, a tak jeho jméno figuruje především u webu Kiwi.com, který vám najde - třeba i na poslední chvíli - nejlepší a nejlevnější letecké spojení kamkoli. Někdy může let po více "mezidestinacích" sice trvat déle, ale vždy se můžete spolehnout na to, že doletíte tam, kam jste si vysnili nebo kam potřebujete dolétnout.

Výzkum, vývoj, simulace - z Čech až na konec světa

„Všeobecný přehled je vlastně to nejlepší, co styl vysokoškolského vzdělání v Česku mladým lidem dává. Ještě zlepšit jazyky a máme – s malou nadsázkou řečeno – celou Evropu v hrsti.“ To jsou slova Ing. Jakuba Jelínka, vedoucího Střediska virtuálních simulací v německé společnosti TÜV SÜD Czech, které se věnuje nejen zkušebnictví a testování.

Knižní tipy

Knižní tipy pro čtenáře MM Průmyslového spektra

CNC technologie a průmyslové roboty do výuky

Střední průmyslová škola strojní Betlémská v Praze v březnu slavnostně otevřela za přítomnosti ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka a dalších významných hostů čtyři nové moderně vybavené učebny.

Bezpečnost firemních dat, část 10.

Tím, jak se výroba stává čím dál více sofistikovanější, dochází ke vzájemnému sdílení dat napříč všemi odděleními v rámci podniku. Potenciál úniku těchto citlivých firemních informací a jejich zneužití na základě lidského omylu nebo nedbalosti, představují v současné době největší bezpečnostní riziko. Je třeba na tento fakt klást velký zřetel. Doufáme, že vám náš edukativní seriál přinesl množství užitečných informací. Tímto dílem se s vámi loučíme.

Příklady táhnou aneb Mladí nechť jsou inspirací

Před dvěma lety jsme na stránkách MM Průmyslového spektra přinášeli rozhovory s úspěšnými absolventy technických škol, kteří našli uplatnění v zahraničí na zajímavých postech. Nyní se k této koncepci v rámci kampaně podpory technického vzdělávání vracíme a zaměříme se na tuzemské pozice.

Průkopníci využití umělé inteligence v počítačové bezpečnosti

S Miroslavem Trnkou se známe dlouhou dobu – od dob Invexu, kde jeho přednášky v rámci akcí o počítačových virech a ochraně proti nim patřily vždy k těm nejlepším na této akci. Jeho vždy velmi pečlivě připravené příspěvky vedly k zamyšlení o problematice ochrany uživatelů proti napadení počítačů.

Příprava pracovníků pro výrobu technologií vstřikování plastů

Následující příspěvek představuje jeden ze způsobů přípravy pracovníků ve firmách, jejichž hlavní pracovní náplní je technologie vstřikování plastů

Výzkum převodových mechanismů s ozubenými koly, brzd a spojek

Výzkum převodových mechanismů, brzd a spojek je pro Ústav konstruování a částí strojů Fakulty strojní ČVUT v Praze tradiční disciplínou. Ústav disponuje výpočtářskou a experimentální kapacitou v tomto oboru. V aplikační sféře se ústav zaměřuje na transportní, zemědělskou a stavební techniku a stroje a zařízení pro těžbu a zpracování nerostných surovin.

Reklama
Předplatné MM

Dostáváte vydání MM Průmyslového spektra občasně zdarma na základě vaší registrace? Nejste ještě členem naší velké strojařské rodiny? Změňte to a staňte se naším stálým čtenářem. 

Proč jsme nejlepší?

  • Autoři článků jsou špičkoví praktici a akademici 
  • Vysoký podíl redakčního obsahu
  • Úzká provázanost printového a on-line obsahu ve špičkové platformě

a mnoho dalších benefitů.

... již 25 let zkušeností s odbornou novinařinou

      Předplatit