Podle rektora VŠB-TUO nesmíme dopustit, aby se naše země stala jen montovnou a zdrojem levné manuální práce. Do toho by se však měl podporou technického vzdělávání zapojit i stát. Bohužel o jeho podpoře zatím příliš hovořit nelze. Naopak – největší překážkou rozvoje jak technického školství, tak i spolupráce mezi akademickou a komerční sférou, je přebujelá administrativa a často nejednoznačná legislativa. Některé věci byly podle Václava Snášela v minulosti snazší. Dnes je vše kontrolováno, a to i záležitosti, které jsou podružné, ale spolupráce na nich následně může „zůstat stát“.
„Za hlavní úkol státu v této věci považuji vytvoření nezbytného rámce pro spolupráci, vše další je na spolupracujících subjektech,“ je přesvědčen Eduard Palíšek. „Samostatnou otázkou je podpora školství. Tady vidím hlavní roli státu: naše úspěšná budoucnost přímo závisí na kvalitě školství. Aby se zlepšila situace v této oblasti, jsou třeba určité změny ve společnosti: dnes chybí náležité uznání pro ty, kdo vzdělávají a vychovávají. Návrat prestiže pedagogického povolání musí být doprovázena zásadní změnou v odměňování pedagogů – dnes je průměrný plat českého učitele jeden z nejnižších v OECD.“
Rozdílný pohled však mají oba pánové při srovnávání spolupráce mezi akademickou a komerční sférou u nás a v zahraničí. Eduard Palíšek je přesvědčen, že v zahraničí má tato spolupráce delší tradici a je dnes běžně zavedenou praxí. Podle jeho slov můžeme vidět aktivnější vyhledávání oblastí pro možnou kooperaci, lepší komunikaci a obecně lepší vědomí přínosu takové spolupráce. Do této oblasti investují především osvícené vlády. Konkrétně v roce 2016 investovalo Švýcarsko 3,4 % HDP, Švédsko 3,3 %, Německo 2,9 %. Česká republika má tedy s 1,9 % HDP co dohánět.
Václav Snášel je naopak přesvědčen, že spolupráce mezi univerzitami a firmami je v rámci Evropy celkově poměrně na nízké úrovni
„Nedávno jsem se zúčastnil jednání v Cambridge, na kterém se univerzita v Cambridge porovnávala se Stanfordovou univerzitou,“ vzpomíná. „Základní rozdíl nebyl v množství výstupů nebo v jejich kvalitě, ale komercionalizaci těchto výsledků. Stanfordova univerzita byla první univerzitou, která si komercionalizací výsledků vědy vydělala miliardu dolarů a v současné době má roční příjem z komercionalizace výsledků šest miliard dolarů, přičemž pochopitelně má příjem i za studenty. Porovnání evropských a amerických univerzit z pohledu realizace výsledků vědy pomocí startupů nebo mladých firem vychází pro Evropu poměrně nepříznivě.“
„Za zásadní pro změnu k lepšímu u nás považuji změnu ve filozofii přístupu,“ vrací se v myšlenkách zpět do Česka Eduard Palíšek. „Dříve byly akademický a firemní výzkum považovány za dva oddělené světy s poměrně malým prostorem, ve kterém se překrývaly. Toto paradigma se mění a obě strany aktivně vyhledávají oblasti, kde se akademický a průmyslový výzkum setkávají a společně dosahují výsledků, jichž využívají obě zúčastněné strany.“
Hana Janišová
hana.janisova@mmspektrum.com